pojem vývojová nepřetržitost až pojem vývojové stadium mládí - ABZ.cz: slovník cizích slov

Zde se nachází výpis všech cizích slov online slovníku. Výpis je řazený podle abecedy a zobrazovaný po stránkách pro zvolené počáteční písmeno.

Výběr stránek podle počátečního písmene

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z   slova-přidaná-návštěvníky  

cizí slovo - pojem odpovídající významvlastnostidetail
vývojová nepřetržitost, ale i nerovnoměrnost  >>   viz vývoj jedince vloženo uživatelem» vývojová nepřetržitost
vývojová retardace organismu  >>   viz vývoj jedince vloženo uživatelem» vývojová retardace organismu
vývojová stadia lidského jedince  >>   Lidský život lze podle věkových zvláštností rozdělit do řady vývojových období (stadií). Toto rozdělení však doposud není jednotné a všeobecně přijímané. Už J. A. Komenský vypočítává ve svém díle "Orbis pictus", že člověk je nejprve nemluvně, dítě, potom pachole, mládenec, děvče, jinoch či panna, muž nebo žena, stařec nebo bába a nakonec kmet či sešlý stařec nebo sešlá bába. Karel Slavoj Amerling poeticky rozdělil lidský život na věk mládí (jaro - do 21 let) věk mužný (ženský), tj. léto od 21 do 42 let, věk rodičovský (podzim - od 42 do 63 let) a věk kmetský (zima - od 63 do 84 let). Všimněte si, že kritérium pro jednotlivá období ("kvartály") je 21 roků. Amerling se domníval, že existuje 12 fází lidského života, do nichž každý člověk vstupuje od svého narození až do nejvyššího věku 84 let - vždy po 7 letech. Všechna léta přes 84 jsou podle Amerlinga mimo pravidlo, a rovněž tak pod 84, poněvadž "životní pořádek" obsahuje 12 krát 7 let. Člověk je postupně dítětem a učedníkem (do 21 let), pak oficiózem (zabývá se totiž ve "druhém kvartálu" od 21 do 42 let životními úkoly - Lebensofficium), poté je ve třetím, tzv. "ředitelském" kvartálu (Directorial - quartal od 42 do 63 let). Nakonec ve čtvrtém životním kvartálu (od 63 do 84 let) je člověk rádcem, "radou" celé rodiny. Amerling se při svém dělení vývoje opíral o Aristotela a Hippokrata, kteří také dělili život po sedmi letech. W. Shakespeare rovněž ve hře "Jak se Vám líbí" říká, že člověk hraje svoje role na scéně života v sedmi dějstvích. (Také v současné odborné literatuře se občas uvádí, že zhruba za sedm let se vymění všechny buňky v organismu - vyjma nervových.) Cicero rozlišil v lidském životě čtyři základní období a charakterizuje dětství "slabostí", mládí "divokostí", dospělost "vážností" a stáří "zralostí". Modernější rozdělení vývojových stadií na podkladě anatomickém a fyziologickém provedl např. antropolog Jindřich Matiegka. Rozdělil lidský věk na věk kojence a batolete (do tří let), dítě předškolního věku (do šesti let), věk dítěte školního (do 12 let), věk dospívající mládeže (do 15 let) a věk dospělé mládeže (do dvaceti let). Charlotta Bühlerová (1893 - 1974) aplikovala na vývojová studia sociální hledisko a rozlišila tyto etapy profesní a životní kariéry: - období bez zaměření (do 15 let) - období nespecifické expanze (přípravný věk) - člověk se snaží začlenit mezi dospělé, nemá však ještě přesně vymezenou roli (15 - 25 let) - období specifikace a dělné zralosti (od 25 do 45 let) - období rozmachu a úspěchu (od 45 do 60 let) - období teoretického poměru k životu (po 60 roce). Sigmund Freud (1856 – 1939) stanovil pět základních vývojových etap: Orální odpovídá kojeneckému období (do jednoho roku). Anální trvá od dvou do tří let. Falická trvá od tří do pěti let. Zde se objevuje tzv. oidipovská problematika (oidipovský a Elektřin komplex), kdy se mění vztah k rodiči stejného pohlaví. Začíná být zabarven konkurencí á žárlivostí. Latentní od šesti let do puberty. Genitální etapa či fáze je u Freuda závěrečná.Nastává po vyřešení oidipovského komplexu.Objekt a jeho uspokojení má stejnou váhu a hodnotu jako uspokojení vlastní. Erik H. Erikson (1902 - 1994) rozlišoval osm ,,věků“či období: Orálně senzorické od narození do jednoho roku. Charakterizuje je budˇzákladní důvěra nebo základní nedůvěra. Svalově anální od druhého do třetího rkoku života. Charakterizuje je buď autonomie nebo pocit studu a pochyby o sobě. Lokomotoricky genitální od třetího do pátého roku života. Charkterizuje je buď iniciativa nebo pocity viny. Latence od šestého do dvanáctého roku života. Charakterizuje je buď snaživost nebo pocity méněcennosti. Puberta a adolescence od dvanáctého do dvacátého roku života. Charakterizuje je identita nebo konfuze rolí. Mladší dospělost od dvaceti do třiceti let života.Jde buď o intimitu nebo izolaci. Dospělost od třiceti do šedesáti let života. Generativita nebo stagnace. Zralý věk od šedesáti let do smrti. Integrita ,,já“ nebo zoufalství. Považujeme za adekvátní používat toto rozdělení vývojových období (jednotlivá období jsou optimální pro různé druhy učení): - nitroděložní (prenatální) stadium (od početí do porodu) - porod tvoří tzv. perinatální stadium - novorozeneckým stadiem (od porodu do šesti týdnů) začíná postnatální stadium - kojenecké stadium, resp. stadium nemluvněte (od šesti týdnů do jednoho roku) - stadium batolete (od jednoho do tří let) - stadium předškolního věku (od tří do šesti let) - stadium dětství a prepuberty (šest až jedenáct roků) - puberta (jedenáct až patnáct roků) - mládí (adolescence, období explorace) od 15 do 20 roků - dospělost 20 až 60 roků, z toho údobí 20 - 30 roků je mladší dospělost, 31 - 44 let je zralá dospělost (období ustalování), 45 - 60 let je střední věk (interevium) jako období udržování se - počínající stáří (od 60 do 74 let) (bývá někdy označováno za pozdní dospělost) - stáří (senium) od 75 do 89 roků -dlouhověkost (od 90 let výše). vloženo uživatelem» vývojová stadia lidského jedince
vývojové období batolete  >>   Vývojové období batolete se dělí na stadium: mladšího batolete (1 až 2 roky), staršího batolete (2 až 3 roky). Období batolete trvá do sebeuvědomění a do první fáze vzdoru. Co vše můžeme očekávat v tělesném vývoji, chování a prožívání dítěte ve stadiu batolete? Průměrná orientační hmotnost tříletého dítěte je 15 kg. Přírůstek tělesné výšky je ve 2. roce života asi 11 cm, ve 3. roce již pouze asi 9 cm. Průměrná výška tříletého chlapce je asi 98 cm a dívky 96 cm (Auxologické, růstové a vývojové tabulky i normogramy se stále průběžně upřesňují). Ve 2. roce období batolete má dítě asi 18 zubů a koncem 3. roku má již úplný mléčný chrup. Období batolete je v normálních případech charakterizováno rychlým rozvojem: zrakového a sluchového vnímání, hrubších i jemných pohybových schopností a dovedností, mimických a pantomimických výrazových projevů, fantazie (projevuje se tzv. fantastický iluzionismus), dítě někdy reaguje na své fantazie jako na reálné skutečnosti, můžeme někdy pozorovat i komunikaci dítěte s imaginárním kamarádem či kamarádkou, přítelem, zvířátkem, věcí i publikem, hygienických návyků ( v celém období batolete se přitom občasné pomočení posuzuje jako tolerovaná nehoda), sebeobsluhy při jídle a při oblékání, řeči a myšlení dítěte, uvědomění sebe sama, vůle dítěte (dítě bývá ke konci stadia batolete častěji vzdorovité, negativistické, aby prosadilo svou vůli) a v souvislosti s tím se objevuje také potřeba samostatnosti a jistého sebeurčení dítěte. Bazální vazba (základní psychosomatické přilnutí, připoutání, attachment) na matku či osobu, která o dítě stále nejvíce pečuje u většiny dětí přetrvává. Při separaci ( oddělení od matky - zejména v období mladšího batolete) hrozí subdeprese, deprese, stavy vnitřního napětí až anihilační anxieta, což je vážná existenční úzkost separovaného dítěte. Také i starši batolata bez současné přítomnosti rodičů a sourozenců umístěná na mnoho hodin do péče cizích lidí, ale i příbuzných, reagují často vnitřním napětím, které si ještě dodatečně (po opětovném převzetí do rodičovské péče) odreagovávají někdy pláčem, neklidem i větší či menší agresivitou. Po dobu nemoci batolete je optimální, když zůstane doma s nemocným dítětem jeho vlastní rodič (nejlépe matka). Zejména vážněji nemocné děti,( které však nemusí být hospitalizovány v nemocnici), by neměly být odkládány do péče cizím lidem. Zejména když jejich připoutání k rodičům je výrazně nadprůměrné až mimořádné. Rozvojem sebevědomí končí období pasivního přizpůsobení dítěte na vnější vlivy a začíná snaha aktivně působit na vnější podmínky a přizpůsobit si je. Batolata mají často značně silný smysl pro osobní vlastnictví (např. svých hraček, oblíbených pamlsků), které si často energicky hájí a brání nejen slovně, ale i ,,ručně" (brachiálně). Tento druh sobectví lze snadněji redukovat v dalším (předškolním) období vývoje, kdy se postupně vyvíjí altruistické chování. Batole je často značně spontánní, expresivní, bez zábran, maximálně ,,upřímné", bez výraznější přetvářky ve svém chování. U cizích lidí bývá utlumené. Tělesný vývoj a vývoj jednotlivých funkcí batolat: je třeba se zmínit především o růstu. Růst kostry je ve srovnání s prvním rokem života zpomalen: laterální typ (děti rozložitější do šířky) se vyvíjí rychleji než lineární typ (děti štíhlé). V souvislosti s tím je třeba uvést, že štíhlé děti nezřídka potřebují více spánku než děti rozložité. Pro úspěšný psychosomatický vývoj dětí, rodiny a manželství je mimořádně důležité, aby mladí rodiče ovládali dovednost přípravy zdravé a čerstvé stravy pro děti i celou rodinu. Neměli by se plně spoléhat jen na kuchařské umění příbuzných, zejména svých maminek a babiček nebo jen na služby společnosti. Pokud jsou i batolata ještě více či méně kojena, je třeba počítat s obtížnějším odstavováním dítěte od prsu, který je pro některá batolata i milovanou ,,hračkou". Odloučení od kojící matky, byť na pouhý jeden den kojené děti nezřídka velmi obtížně snášejí, bývají např. velmi plačtivé, zejména v noci. Ostatní rodinní příslušníci ( např. otec dítěte a jeho sourozenci a prarodiče) kojenému dítěti matku nemohou zcela nahradit a a plně kompenzovat. U všech dětí je třeba dodržovat zásady zdravé výživy a zdravého pitného režimu. Je třeba vyvarovat se vzniku nutriční deprivace u dětí, což je strádání v oblasti výživy, které může vést nejen ke zhoršení tělesné pohody a zdraví, ale i ke zhoršení duševní pohody a zdraví. Chyby a nedostatky ve stravování a v pitném režimu, nevyvážená a nezdravá a často jen studená a nevařená strava se projevují např. nejenom poruchami růstu a hmotnosti dítěte, ale i potížemi s vyměšováním (např. zácpami), duševní nepohodou, neklidem, únavou až vyčerpáním a závadami a poruchami vitality, základní i situační životní nálady a chování dítěte. Kosti nejsou dosud kalcifikovány. Jejich měkkost a pružnost chrání dítě před zlomeninami při častých pádech. Pokud jde o vývoj dentice, mělo by dítě do tří let mít už všechny mléčné zuby. Kazí-li se tyto zuby, má se jim dostat téhož ošetření, jaké se později dostává zubům trvalým. Ze svalů se rozvíjejí především velké svalové skupiny. Dítě nabývá určitých obratností rukou a trupu. Vývoj různých pohybových dovedností je přitom nestejnoměrný. Dítě může dočasně ztratit zájem a obratnost v jedné dovednosti, zatímco si osvojuje jinou. Organismus dítěte se postupně stává natolik vyspělým, že ke konci období batolete jsou již v uspokojivé míře osvojeny žádoucí dovednosti jídla, mytí, spaní a vyměšování. Vysazování na nočník nebo na toaletu je žádoucí vždy po spaní a po jídle a kdy si dítě řekne. Občasné nehody v tomto směru je vhodné tolerovat. Dítě se také začíná zajímat, zvláště ke konci období, o pohlavní orgány a jejich funkci. Tento zájem je často provázen infantilní masturbací (zejména večer, při únavě a nekontrolované činnosti). Je třeba zajistit volné ošacení, čistotu pohlavních orgánů, dozor nad toaletními návyky a odvádět nenásilně pozornost dítěte od této činnosti. V té míře, jak se rozšiřují kontakty dítěte mimo domov, zvyšuje se pro ně pravděpodobnost nakažlivých nemocí. Pokud jde o pohybový vývoj, o motoriku, je třeba především vzít v úvahu, že: je v tomto období ontogeneticky podmíněna výrazná živost a pohyblivost dítěte někdy i s častějšími pády, dítě za normálních okolností miluje pohyb venku, který by měl být každodenní, často se domů vrací z procházek, pískovišť a hřišť až na nátlak, a to i s pláčem, je třeba dbát na to, aby dítě mělo dobré oblečení a dobrou obuv, aby např. nemělo po starších sourozencích nevhodné a opotřebované boty. Ze zvýšené potřeby pohybového vyžití, kterou dítě někdy uspokojuje až do přesycení, dá se také někdy vysvětlit mrzutost dětí, která bývá projevem celkové únavy. Rodiče dětí v tomto období si často stěžují, že děti venku neúnavně běhají a po příchodu domů jsou afektivně labilní a plačtivé. Může to někdy být i z vyčerpání dítěte. K optimálnímu vývoji svalstva a pohybových dovedností dítěte je třeba zajistit dítěti podmínky pro provádění různých pohybových činností (chůze, běh, šplhání, lezení, manipulace s kostkami, pískem, vodou atd.). Dohled dospělých je nutný. Jemná motorika se trénuje také odtrháváním obalů (např. z cukrovinek) a nápisů na různých lahvičkách, na krabicích, na nových hračkách, což patří mezi oblíbené motorické činnosti batolat. U některých batolat i kojenců se objevuje většinou přechodný jev: rytmické, repetitivní, stereotypní, automatické pohyby vázané na spánek. Jde o pohybový neklid ve spánku, např. bouchání hlavou, kolébání trupem, otáčení hlavy a trupu do stran, pohyby končetinami až zmítání se na lůžku (iactatio capitis et corporis nocturna). Občas děti bývají po probuzení (zejména z denního spánku) plačtivé, bez dobré nálady a negativistické. V některých případech může dojít až k trvalejší závadě či poruše spánku. Pro vývoj poznávacích procesů dítěte má velký význam vývoj řeči, který bývá i velmi rychlý a intenzivní. Zatímco do roku a půl se dítě aktivně naučí pár jednotlivých slovíček, obvykle nejdříve jména pro rodinné příslušníky a především citoslovce (haf, bú, au, bác, mňam, ham, bum, hop atp.), ale má již poměrně rozsáhlý pasivní slovník, zvládá už ve dvou letech krátké věty, a počátek konverzace (i když s vadami výslovnosti slov, takže rodiče nemohou vždy poznat, co chce sdělit), ve 3 letech už s ním lze konverzovat běžně. Vývoj a rozvoj řeči bývá přitom u děvčátek někdy o něco rychlejší než u chlapců. Rodičům batolat se doporučuje používat specifickou a osobitou mluvu (řeč) orientovanou na dítě, která se projevuje např. pomalejším tempem řeči, zdůrazněnou výslovností, krátkými a zjednodušenými větami, vyšším položením (intonací) hlasu, komunikací tváří v tvář, ponecháváním pauzy na reakci dítěte, kladení vhodných otázek. Začátkem vývojového období batolete vlastně začíná období aktivního ovládání jazyka. Dítě nejprve dovede pojmenovat (často nějak zkomoleně) lidi a hodnoty, které ve svém okolí pociťuje jako nejdůležitější, říká např. mama, tata, baba, deda, teta. Pokoušejí se často také intonovat při poslechu písní. V půldruhém roce má dítě aktivně ovládat asi 25-30 slov. Pasivní slovník je však rozsáhlejší. Podle toho, jakou má dítě příležitost ke hraní, příp. podle toho, jak s ním rodiče rozmlouvají, vyprávějí pohádky, ukazují obrázky, učí se dítě pojmenovat i řadu hraček, pohádkových bytostí a předmětů denní potřeby. Jemná diferenciace se vyvíjí pomalu, a tak se dítě rádo zaměňuje např. na cukrování a solení, chce pomáhat při vaření, praní, úklidu. Ve druhé polovině druhého roku života začíná používat slovesa. Po dosažení druhého roku věku se vyptává otázkou "co je to?" (je to vlastně verbálně vyjádřený orientační reflex, který je základem potřeby poznávat). Nebo ukazuje na věci a chce, abychom mu je pojmenovali. Koncem druhého roku nebo během třetího roku se začnou v řeči dítěte objevovat přídavná jména. V tomto období se objevuje i otázka proč, často velmi úporná. Vyžaduje ze strany dospělých hodně trpělivosti při opakovaných odpovědích. V průběhu druhého roku začíná již dítě některé výrazy vyslovovat gramaticky správně. Přesto však se objevuje ve slovníku dítěte celá řada novotvarů ("vrtadlo" (letadlo), "česánek"(hřebínek na vlasy), "kuky" tj. brýle apod.) a zkracování či osobitá úprava slov (např. místo chci některé děti vyslovují pouze ,,ci", místo honem vyslovují ,,onem". (Někdy hlásku přidávají, např.: místo jo říká joo, místo ne říkají nee). Při rozmlouvání s dětmi musíme klást důraz na jednoduchý, srozumitelný, klidný, spíše pomalý způsob řeči a správnou artikulaci. Chceme-li, aby řeč dítěte byla správná, musíme s ním často a přiměřeně, spíše pomaleji mluvit. Je žádoucí být dítěti vzorem, nešišlat s ním. Je dobré vyhýbat se nevysvětleným cizím termínům. Dítě se učí odposloucháváním. Někdy "střádá" pasivně určitá slova a věty, která pak začne najednou aktivně a více méně přiléhavě používat později. Někdy více, někdy méně vhodně k dané situaci. Někdy napomíná své rodiče podobně jako rodiče napomínají dítě. (Např. starší batole volá na svou maminku: máš rozum? Už stokrát jsem ti říkala, že nemáš chodit bosky). Téměř tříletý chlapec říká své mamince: Ty povídáš hlouposti, když ho máma požádala o něco, co se mu nelíbilo. Příliš časté opravování dětské výslovnosti vede někdy ke zpomalení vývoje řeči. (Též přehnané nucení dítěte k opakování). Řeč dítěte je do značné míry zrcadlem řeči těch, v jejichž společnosti dítě vyrůstá, a to především v rodině. Zvláštní pozornost vyžadují zvýšeně citlivé (senzitivní a hypersenzitivní) děti. Pro výchovu řeči příliš citlivých dětí zvlášť platí, že jejich řeč nemáme příliš často a přísně opravovat, protože u těchto dětí se časté opravování výslovnosti může spojovat s úzkostnými pocity. U všech dětí je žádoucí pěstovat nejen návyk správné, ale také kultivované řeči. S patlavostí dětí v řeči (fyziologickou dyslalií) je většinou nutno se během tohoto vývojového období smířit. Návyk řeči bez vulgarismů považují někteří odborníci právem za jeden z nejdůležitějších preventivních opatření proti závadám a poruchám chování. Spontánní slovní výrazové projevy dětí bývají bezprostřední, naprosto upřímné (expresivní). Neměly by se zaměňovat za drzost dítěte, kterou je nutno přísně trestat. Dítě nemá v rodině cítit rozpor mezi způsobem vyjadřování v soukromí a způsobem vyjadřování ve společnosti. Takový rozpor by mohl vést dítě k pokrytectví nebo by se mu toto pokrytectví rodiny později mohlo natolik zprotivit, že by se později paradoxně identifikovalo se slangovým a vulgárním vyjadřovacím stylem závadových dětí a mládeže. V souvislosti s vývojem řeči batolete se zdokonaluje i myšlení, zvláště abstraktní. Přesto však je myšlení batolete stále charakterizováno: převážně konkrétním, praktickým, situačním rázem, unáhlenými afektivními úsudky, fantastickým ilusionismem (dítě si hraje např. na pohádkové bytosti), magickým vztahem ke světu. Dítě chápe svět celistvě, difusně a antropomorficky. Takřka vše vnímá jako oživené, extaticky se vžívá do situací, v kterých se ocitá. Pro vývoj myšlení dítěte je důležité, aby rodiče zaujímali vážný postoj k otázkám dítěte. Dítě má na každou otázku ,,proč" dostat přiměřenou a trpělivou odpověď (věcnou, pravdivou a přizpůsobenou úrovni dítěte). Na vývoj mentální složky osobnosti má velký vliv také sledování televizních a filmových pořadů, které by měly být pro děti jejich rodiči pečlivě vybírány a přiměřeně i časově dávkovány. Ani všechny dětské filmy nejsou pro batolata vhodné, natož filmy pro dospělé. Starší batolata mají v oblibě animované dětské filmy s figurkami malých děti a mladých zvířátek. Vžívají se intenzivně do průběhu děje ve filmu, nereagují často ani na dotazy okolí, usmívají se nebo se mračí podle toho co právě ve filmu probíhá za scény. Někdy ve svém zaujetí na film nereagují ani na volání rodičů. Nutit děti mnoho hodin se dívat na filmy (až u filmových příběhů usne), není správné. Unavené, hladové a žíznivé dítě bývá po probuzení často plačtivé a nespokojené, což je vidět na jeho chování i mimice a gestikulaci. Pro vývoj osobnosti dítěte a sociálních vztahů má rozhodující význam probouzení sebecitu, sebeuvědomování dítěte, které je v současné době často patrné již mezi 2. a 3. rokem, kdy se dítě začíná označovat první osobou čísla jednotného (JÁ), místo dosavadní třetí osoby (ON (Kája) či ONA (Jana), ­dítě začíná mít potřebu samo rozhodovat a dokonce i dospělým oponovat, opravuje více či méně správně některá slova jiných dětí i dospělých, někdy chce ostatní děti i dospělé ovládat a poroučet jim, odmítají si hrát s některými dětmi, odmítají půjčovat své hračky některým dětem, ­brání se zásahům do hry a do svých věcí, nerado náhle končí hru, ­vyvíjí se u něho rostoucí smysl pro vlastnické právo, začíná si utvářet zásady pro chování, které mu vštěpují např. rodiče a příbuzní. Probuzení sebecitu dítěte vede také k vývoji celé řady nových citů, zaměřených nejen na vlastní nitro dítěte, ale i mimo vlastní osobu. City batolete jsou stále velmi intenzivní, prudké, výbušné, proměnlivé, labilní, často málo ovládané, afektivní, jednoduché (až primitivní). Emoce kladné i záporné jsou vyjadřovány často nejen mimikou, ale i pohyby celého těla. Záporné emoce bývají provázeny i agresivními pohyby (někdy i proti rodičům). Děti se dlouho nerady dělí o to, co mají moc rády. Ve srovnání s minulým vývojovým stadiem jsou však city diferencovanější. K vývoji citů přispívá vydatně vedle přirozeného zrání, které je ohraničeno kapacitou dispozic dítěte, také výchova. Při výchově citů, hlavně při potlačování agresivních projevů záporných citů, můžeme úspěšně využít jejich labilnosti. Přiměřeným způsobem odvedení pozornosti dítěte od zdroje negativního citu (resp. afektu) lze často dosáhnout žádoucího výsledku. Koncem období batolete již děti začínají přiměřeněji spolupracovat při hře s jinými dětmi. S city, emotivitou a afektivitou úzce souvisí temperament dítěte, který podmiňuje dynamiku jeho chování. Typ temperamentu se projevuje v tomto období ještě výrazněji než u dospělých, kde rozvíjející se sebekontrola a socializace již zhusta podstatně ovlivňuje i průběh výrazových projevů vrozených reakcí: ­ dítě žije především přítomností, napodobuje chování lidí ze svého okolí, zejména těch se kterými se více identifikuje, dává většinou velmi spontánně (upřímně, přímo) najevo svoje pocity a prožitky, má svoje osobní pořadí do jaké míry jsou mu jednotliví členové rodiny blízcí, milí a sympatičtí, často jsou jim bližší vedle rodičů a prarodičů z dospělých osob ty mladší, často nedovede potlačit své citové projevy (reaguje nezřídka pohyby jako by celým tělem), nedovede snadno odsunout do budoucna splnění svých přání a potřeb. To, že batole chce všechno hned: bývá příčinou toho, že dítě občas někde "naráží". Je dobře nejprve se pokusit dítěti vše přiměřeně vysvětlit. Jestliže to nepomůže, je vhodné pokusit se odvést pozornost dítěte na jiný předmět, na jinou aktivitu. Je-li i tento způsob výchovy neúspěšný, ignorujeme dítě na chvíli. V každém případě je žádoucí vyvarovat se situačnímu odpírání rodičovské lásky a snižování osobní hodnoty dítěte a nepřiměřeně tvrdých postupů, zejména tělesných trestů. Již v období batolete a pochopitelně i později dochází k první dětským konfliktům. Jejich motivy bývají často: ­žárlivost na jiné děti, sourozence i dospělé osoby v rodině, strach, zlost, ­snaha získat pozornost, snaha po sebeuplatnění, po pochvale. ­hněv, pocit křivdy, opomenutí dítěte ze strany dospělých (např. kvůli závislosti rodičů na telefonování). Nezapomeňme, že dítě potřebuje ke správnému vývoji hlavně radostné sociální prostředí. Avšak i když zajistíme dětem radostné prostředí, pozorujeme ve věku od 18. měsíců do 3. let a později u dětí vystupňovanou svéhlavost (jájismus) opozičnost, negativismus (nadužívání reakcí ne). Není vždy vhodné tuto svéhlavost za každou cenu a tvrdě odstraňovat a utlumovat. Jde totiž o vývojovou zákonitost, která má při normálním vývoji dočasný ráz. Je proto vhodné, když počkáme, až tato zákonitost odezní. Současně ovšem musíme upravit výchovu tak, aby bylo dítě co nejméně provokováno ke vzdorovitosti. Vzdorovitost je často vlastně pasivní formou boje o svébytnost a uplatnění vlastní vůle dítěte. Dítě vzdoruje tehdy, jestliže někde "naráží", pociťuje-li odpor. Reakce vzdoru otřásá celou jeho osobností a má ráz difusního odmítání. Dítě ztrácí kontakt s okolím a je nepřístupné jakémukoliv působení. Často vůbec nereaguje ani na oslovení a vzdor se výrazně projevuje i v jeho mimice. Pro mnohé rodiče a vychovatele je vzdorovitost dětí předškolního věku (zpravidla mezi 2,5 - 3,5 - 4 rokem) značným problémem. Nezdar výchovného působení na dítě je nezřídka způsoben tím, že vychovatelé nedovedou odlišit vzdorovitost od neposlušnosti, svéhlavosti, útočnosti, některých forem plachosti, ostýchavosti a někdy ani od hravého měření sil. Neporozuměním a nevhodnými zásahy rodiče často reakce vzdoru posilují. Zhusta vedou jejich nepřiměřené výchovné zásahy a metody buď k hýčkání a rozmazlování dětí, anebo naopak k neurotizaci dítěte. V rodinách, kde si rodiče rozumějí a kde jsou zajedno ve výchovném působení, nestává se vzdorovitost nepřekonatelným problémem zejména tehdy, dovedou-li rodiče dětské vzdorovitosti předcházet. Nejvhodnějším prostředkem takové prevence je adekvátní domácí řád, dodržovaný všemi členy rodiny, na který si dítě přivyklo dříve, než započalo období vzdorovitosti. Je to např. o pravidelný čas pro stravování, pravidelný čas pro každodenní procházku, pravidelný čas pro denní a noční spánek. Dítěti je ovšem žádoucí zajistit rovněž dostatek prostoru pro volný pohyb a je třeba dbát, aby se na ně ze strany dospělých nesypaly samé zákazy a omezení, může-li si dítě volně hrát a pobíhat bez zábran a překážek, pak neprožívá přespříliš zklamání a odpor a vzdorovité reakce se vyskytují méně intenzivně nebo zřídka, jinak je tomu tehdy, kdy je dítě ustavičně napomínáno k opatrnosti, když si nesmí hrát, aby se neumazalo, nesmí běhat, aby neupadlo, a je stále zatěžováno množstvím jiných nedětských ohledů. Návalu vzdoru lze předcházet i tím, že vychovatel naznačí dítěti svůj požadavek o něco dříve, než má být splněn, a dává tak dítěti příležitost připravit se vnitřně na nastávající "změnu programu". Náhlá nucená změna okamžité činnosti dítěte je totiž velmi často příčinou vzdoru, zvlášť když dítě nechápe její důvod. Pro zdravý vývoj dítěte je také vhodné, aby mu rodiče umožnili získat co nejvíce vlastních zkušeností, třeba i poněkud bolestivých. Dítě pak samo a snáze pochopí, že všechna jeho přání nemohou být splněna. Někdy se však ani dobrému vychovateli nepodaří vzdoru dítěte předejít. Jak si v tomto případě počínat? 1. Především se nemá ze vzdoru dělat hrozná událost a velký problém. 2. Vhodnější je věnovat mu co nejméně pozornosti a rychle přejít k normálnímu pořádku. 3. Nechť se vychovatel vyhýbá tomu, aby sám upadl do afektu. 4. Při potlačování vzdorovité reakce nesmíme nikdy zapomínat, že dítě při svém vzdoru trpí, že je nešťastné a že se bolestně od svého okolí odtrhuje. 5. Rodiče si vždy neuvědomují, že dítě potřebuje jistotu nezmenšené lásky i při svém vzdoru. 6. Neuvědomují si, jakou bolest působí dítěti jejich dost neuvážené "Nemám tě rád", "Jdi pryč", ,,Nechci tě". 7. Nechtějme, aby dítě prožilo mučivý pocit, že není milováno. 8. Příliš tvrdý výchovný přístup u batolat není žádoucí. 9. Ponechat dítěti jistotu lásky neznamená ovšem ustupovat mu vždy a odvolávat vždy své příkazy. V takovém případě dítě záhy pochopí, jak výhodné je vzdorovat, chce-li něčeho dosáhnout. Vzdor pak ztrácí náhodný ráz a stává se trvalým rysem dětské osobnosti. Dítě se uchyluje ke vzdoru vědomě jako k prostředku nátlaku na vychovatele. 10. Stejně nevhodné jako přílišná povolnost je však i neustálé mocenské potlačování vlastní vůle dítěte. Odstraňování vzdorovitosti a sebe uplatňování dítěte příliš tvrdými tresty či jinými nevhodnými zásahy může vést k psychickému narušení dítěte. Někdy se potřeba svébytnosti projevuje u dětí aktivním negativismem (dítě dělá opak toho, co je žádáno) a dokonce afekty hněvu a vzteku. Některé děti dokonce mají afektivní respirační křeče (křičí, zblednou a někdy až zmodrají, ztrácejí dech). Ani tento afekt není vhodné přemáhat hrubou silou, maximálním křikem nebo dokonce poléváním studenou vodou, jak je někde zvykem. Dítě sice musí mít jistý respekt vůči dospělým, ale výchova silným strachem je riskantní, protože může vyvolat u dítěte např. psychosomatické potíže, závady a poruchy. Rodiče při afektivních respiračních křečích dítěte někdy dávají dětem až příliš najevo svůj strach o ně (s křikem hořekují, co se může stát apod.). Jak předcházet afektivním respiračním křečím: zachovat klid, dítěte si navenek moc nevšímat, ujasnit si, nač dítě obvykle výbuchem hněvu či vzteku reaguje a zda těmto situacím lze předejít, dítě je lépe izolovat od těch dětí, které mu dávají svou nezdrženlivostí špatný příklad, také pravidelnost denního režimu může eliminovat některé provokační momenty vzdoru, hněvu a vzteku (k těmto afektům tak snadno nedojde, když dítě je zvyklé na to, že se po něm v určitý den a určitou hodinu žádá něco, co má udělat). Návaly zlosti je nejlépe nechat bez povšimnutí. Nedoporučuje se vyhovět všem přáním, které dítě vymáhá afekty. Tím by si na tento způsob mohlo snadno navyknout. Musíme však počítat s tím, že u dětí s disharmonickým vývojem osobnosti musíme počítat s afektivní labilitou jako s poměrně trvalým jevem. U batolete pozorujeme také často strach z neobvyklých předmětů, např. z broučků, mravenečků, berušek, myšek, z mechanických, někdy i z plyšových zvířátek, z hluku elektrických přístrojů (mixerů, vysavačů). Častý je u některých dětí také strach z odloučení od matky, když chodí nerady např. do různých útulků, celodenních mateřských škol, nebo když musí být hospitalizovány v nemocnici. (Dítě pak např. odmítá jít kamkoliv jen s matkou, protože se bojí, že by je matka zase někam odložila). Zvláštní typ strachu u dětí je strach z trestu. Dítě považuje za nejhorší to, za co je nejvíc trestáno, i když je to objektivně vzato maličkost. Jak dítě zbavíme strachu? Když na dítěti zpozorujeme strach: nechtějme, aby se k předmětům svého strachu v každém případě a ihned přibližovalo, vhodné je seznamovat dítě s předměty strachu postupně, z dálky, pomalu, když je dítě klidné a vyrovnané. Silný fyziologický doprovod strachu může dítě poškodit. Reakce strachu má totiž vliv na činnost žláz (např. na tvorbu žaludečních šťáv), takže ustrašenému dítěti nechutná jíst. Zažívací potíže mohou vést až k vředové chorobě. Sugestivní strašení i strašidelné hry i písně a pouhé povídání o zlých macechách, čertech atp. může u citlivějších dětí ve vývojem stadiu batolat a předškoláků budit nežádoucí emoce a afekty a dokonce je i vážně polekat až vyděsit. Někdy se tak chovají starší děti k mladším, straší je a baví se jejich reakcemi strachu a děsu. To by rodiče měli starším dětem zakazovat. Kvůli duševnímu zdraví dítěte je třeba předcházet u batolat opakujícím se stavům nápadného psychosomatického vyčerpání dítěte, kdy dítě vytrvale pláče, křičí, je neklidné, nereaguje na slovní uklidňování, naříká, ale ale samo neví co mu schází. Může to být zapříčiněno únavou, vyčerpáním, nedostatky ve stravovaní a pitném režimu, nedostatkem spánku (např. odpoledního), pozdním ukládáním dítěte k nočnímu spánku (batole by mělo být k nočnímu spánku ukládáno před 21. hodinou), pohybovým přetížením i přetížením nejrůznějšími podněty. Někdy je to způsobeno i dováděním s unaveným dítětem, které je např. dlouhým lechtáním nuceno ke smíchu až do vyčerpání. Může ovšem jít také o počáteční stadium různých závad, poruch a chorobných stavů. Zvláštní pozornost zaslouží v období vývoje batolete také rozvoj sociálních vztahů dítěte. V souvislosti s rozvojem sebevědomí dítěte pozorujeme občas již po druhém roce, většinou však až kolem třetího roku, proces osamostatňování se dítěte od výhradního styku s dospělými. Koncem období batolete již dítě začíná samo spontánně navazovat sociální kontakty s jinými dětmi, které považuje za své kamarády či kamarádky a vyzývá je ke společným hrám. Dítě navazuje těsnější vztahy s vrstevníky a hlavně s dětmi o něco staršími. Potřeby, city a snahy dítěte motivující jednání jsou ovšem stále převážně egoistické. Batolata mají často silné vlastnické pocity (např. nechtějí půjčovat své hračky, dělit se o pamlsky) a projevuji také více či méně silně vrozené teritoriální či prostorové chování. Chrání si prostor, který považují za svůj, vykazují např. z tohoto prostoru ostatní (hlavně menší) děti (i na veřejných pískovištích), a to někdy dost agresivně. Jejich agresivita nebývá přitom vždy pouze slovní, ale i fyzická. Jejich údery rukou s hračkou bývají někdy až příliš silné.Takové chování je třeba výchovou redukovat, socializovat a pacifikovat. Altruistické jednání se teprve začíná rozvíjet, a to na pozadí zákona důsledku. Může a má být odměňováno. Egocentricko-egoistické jednání a zaměření dětí je patrno i ve hrách. Děti urputně drží svou vlastní koncepci hry a nerady se nechávají ve hře vést. Rády však přitom napodobují aktivity rodičů a jiných dospělých a někdy se pokoušejí organizovat hru i dospělým (např. o rodičích, mamince, tatínkovi, dědečkovi, babičce, prodavačkách, zdravotnících, policistech a policistkách, sportovních a sportovkyních). Na začátku období batolete mluvíme o paralelní formě hry, děti si hrají "vedle sebe", bez kooperace s jinými dětmi, kdežto na konci období je již patrná sociální hra a snaha o aktivní a úspěšnou spolupráci ve hře s ostatními dětmi. Děti si již kolem třetího roku dovedou požádat o zapůjčení hračky. Pokud jde o vztah dětí k neosobním hodnotám, je třeba zmínit se alespoň o vztahu dětí k hračkám a hrám. V počátcích období jde o experimentování s hračkami, avšak kolem poloviny druhého roku již občas pozorujeme určitou zaměřenost, sledování cíle při manipulaci s hračkou. Experimentování se mění ve hru v pravém slova smyslu (dítě si staví např. věže, chlapci jezdí s autíčky, umývají je ve vodě), děvčátka svlékají a oblékají panenky, perou jim (práce s vodou je často velmi těší), vozí panenky, povídají si s nimi, trestají a chválí je). Promítají do hry své osobní zkušenosti a prožitky v rodině i jinde. Některé nápady a experimenty dítěte mohou zdát krokem zpět (dítě si např. zkouší natírat vlasy marmeládou, solit si čaj, mazat si kolena máslem, malovat po zdech bytu, "dokreslovat" obrazy na stěnách). Ve třech letech je hra převažující aktivitou dítěte (zvlášť díky rozvinuté fantazii). Hrou se však stává dítěti i jídlo, mytí a oblékání, což někdy rodiče rozčiluje, protože dítěti tyto činnosti dlouho trvají. Ledaco přichází k "úrazu" (např. porcelánové nádobí, skleničky, části oděvu). Hra zaujímá důležitou roli v životě dítěte, stimuluje významně rozvoj celé jeho osobnosti. Pro rozvoj rozumových schopností a dovedností a dětské představivosti plošné i prostorové jsou velmi důležité hry stavebnicového a tvořivého typu. Pokud rodiče s dětmi cestují, měli by na cesty brát i nejoblíbenější (transitní) hračku dítěte. Nestačí však pouze nechat dítě hrát si vedle matky nebo i obou rodičů. Je třeba, aby si matka i otec a i sourozenci s dítětem se zájmem a trpělivě hráli. Hra napomáhá vývoji a rozvoji nejen motoriky a schopnosti a dovednosti spolupracovat, ale celého duševna a osobnosti dítěte. Na závěr uvádíme: Období batolete je charakterizováno těmito hlavními vývojovými znaky: v 10. až 14. měsíci má dítě říci první smysluplné slovo (obvykle jich zná v roce již několik), v 11. až 14. měsíci má udělat první samostatný krůček, v 18 měsících má již ovládat stolici a částečně močový měchýř (za občasné nezdary však dítě nemáme trestat), v 18 až 24 měsících má již dítě umět chodit po schodech, přidržujíc se zábradlí, ve 24 až 30 měsících má chodit po schodech bez držení a začíná mluvit ve větách (často však patlavě), ve 36 měsících má již dítě umět jíst příborem, ve 36 měsících má opakovat jednoduchou povídku, básničku, příp. zazpívat písničku. Z hlediska ontogenetické psychologie (zabývající se individuálním vývojem člověka) se koncem vývojové etapy batolete většina dětí jeví jako způsobilá (zralá a připravená) na úspěšnou docházku do mateřské školy a přiměřené komunikace a interakce s vrstevníky. V nejasných případech a při komplikacích je na místě vyjádření dětského psychologa a dětského lékaře. Kompetentní a kvalifikované profesní úkony a jejich interpretace v oblasti psychologické diagnostiky zralosti či způsobilosti pro mateřskou školu a doporučované intervence mají svá odborná pravidla a musí být v souladu i s etickým kodexem profese psychologa. Pro úspěšný rozvoj osobnosti a psychiky batolete je nutná: trpělivá, laskavá, klidná, pevná a jednotná výchovná psychická a somatická péče, přiměřeně náročný celodenní program pro děti, velmi uváženě a střídmě by rodiče měli dávkovat i dětské pořady v televizi a v počítači, není žádoucí, aby děti sledovaly počítač či televizi nepřetržitě mnoho hodin denně a stávaly se tak závislé na mediích, je třeba vytvářet prostředí bezpečí a citové jistoty, upevňovat radostný sebecit dětí a jejich neuropsychickou stabilitu, pozorným a vývojové etapě dítěte adekvátním předáváním vědomostí a informací o tajuplném okolním světě podněcovat rozumový vývoj dětí, je žádoucí taková výchova, která vede dítě k získávání návyku dané vývojové fázi přiměřené sebeobsluhy a sebeřízení, zdravé sebedůvěry a úspěšného soužití s vrstevníky a s okolím vůbec. Literatura KOHOUTEK, R. Psychologie duševního vývoje. Brno: ICV MZLU, 2008.127 stran. ISBN 978-80-7375-185-2. PLHÁKOVÁ, A. Dějiny psychologie. Praha: Grada, 2006. 328 stran. ISBN 978-80-247-0871-3. vloženo uživatelem» vývojové období batolete
vývojově psychologické teorie osobnosti  >>   Obecně uznávaná a integrativní teorie vývoje psychiky a osobnosti nebyla doposud vytvořena. Jednotlivé teorie zdůrazňují biologické, další sociální nebo i jiné vývojové faktory. Výběr teorií S. Freuda (viz), E. H. Eriksona (viz), J. Piageta (viz) a L. Kohlberga (viz) poskytuje základní pojmový nástroj, který pomáhá pochopit vztah mezi příčinami, podmínkami a následky v průběhu vývoje psychiky a osobnosti. vloženo uživatelem» vývojově psychologické teorie osobnosti
Vývojové stadium dospělosti  >>   Viz Ontogenetické stadium dospělosti vloženo uživatelem» Vývojové stadium dospělosti
vývojové stadium dlouhověkosti  >>   Osoby devadesátileté a starší jsou dlouhověké (longevitní). Otázkami stárnutí a prodlužování kvalitního lidského života se zabývá např. gerontologie, geriatrie a ontogenetická psychologie stáří . Jde např. o předcházení depresím a pocitům inferiority. Doba a intenzita stárnutí je u různých lidí odlišná a závisí např. na genetických vlivech, na způsobu života, na včasném předcházení (prevenci) stárnutí, na předchozích podmínkách, ve kterých lidé žili, a na úspěších a činorodosti jejich dosavadního pracovního i soukromého života i na úrovni jejich soustavy hodnot a cílů do budoucna, které by měly zahrnovat i společenské kontakty a aktivity. Ve stáří je třeba počítat s výraznou redukcí a kolísáním somatické i psychické výkonnosti, s větší pomalostí osobního reaktivního tempa, s potížemi při zvládání nových činností (zejména těch, které vyžadují rychlé rozhodování), s tendencí opakovat svá sdělení, se zaměřením do minulosti (časté vzpomínání), s prohlubující se introvertizací, s opakovaným bilancováním dosavadního života (jež buď přispívá k integraci osobnosti nebo k zoufalství), tedy i s rizikem ne zcela přiměřených reakcí a postojů na objektivní realitu. Hybnost se postupně redukuje (časté jsou artrotické bolesti kloubů), psychosomatická výkonnost a výdrž také, imunita se snižuje, často klesá úroveń frustrační tolerance, zhoršuje se výkonnost v oblasti pohybové, smyslových orgánů, paměťi a úrovně kognitivity (poznávání) vůbec. Psychosomatická reaktivita se zvolňuje. S věkem související úbytek kognitivních funkcí se týká nejen paměti, ale i pozornosti, myšlení a reakčních časů vnímání a chápání. Často se zpomaluje osobní psychosomatické tempo. Paměť podle pravidla, které stanovil francouzský psycholog a filozof Theodule Armand Ribot (1839-1916) a popsal ve své knize Nemoci paměti z roku 1871, vykazuje větší postižení, úbytek pro nedávné události a informace, zatímco vzpomínky na starší, minulé a vzdálenější události bývají uchovávány. V nepatologických případech pozorujeme pouze mírnou kognitivní (poznávací) závadu (dificilitu), poruchu či dysfunkci. Mírná kognitivní porucha, lehká závada či porucha poznávacích funkcí, stařecká zapomnětlivost, lehká duševní porucha (obvykle ve vyšším věku) se projevuje poznávací dysfunkcí (např. poruchou vštípivosti a výbavnosti paměti nebo učení se nové látce, lehčí poruchou pozornosti, mírně zpomaleným myšlením a chápáním) nedosahující však hloubky a intenzity ani mírné demence. Důležité je, aby starý člověk četl, sledoval denní tisk, rozhlas a televizi i internet, případně se i dále systematicky vzdělával (nebo alespoň např. luštil křížovky), protože tyto aktivity stimulují a udržují psychické schopnosti a dovednosti. Důležité jsou i přiměřené tělesné aktivity, cvičení a procházky (nejen při nákupech) a také individuální i společenská herní aktivita. Neměl by se nechat nutit do spěchu, protože ve spěchu má často závady pozornosti a dělá více myšlenkových i pohybových chyb. Pro spokojenost starého člověka jsou významné různé pravidelné rodinné akce (např. oslavy narozenin, jmenin, vánočních svátků, ukončení škol dětí nebo vnuků a vnuček, návštěvy a společné rodinné výlety). Mnoho potíží zaviňuje arterioskleróza cerebri, spojená s oběhovými poruchami mozkových cév a s výpadovými projevy v oblasti psychických funkcí (např. snížení paměťové výkonnosti, nízká koncentrace pozornosti, odtlumenost nebo utlumenost, fluktuace volního úsilí). Také smysly (zejména sluch, zrak a čich) bývají již dificilní nebo defektní, stejně jako motorika. Poměrně časté jsou menší či větší závady a poruchy psychické. např. pocity ukřivděnosti, zvýšená kritičnost, extrapunitivita a vztahovačnost. Ztratí-li starý člověk (zejména osamělý, např. vdovec) motivaci k adekvátnímu udržování pořádku, čistoty a osobní hygieny vůbec a je-li znatelně po této stránce zanedbaný, páchnoucí atp., hovoříme o Diogenově syndromu, který bývá nezřídka spojen s tendencí nadměrně hromadit i neužitečné a nepotřebné věci (jde o tzv. syllogomanii). Ve stáří dochází někdy k nekultivovaným a hlasitým konfliktům mezi starými rodiči a jejich dospělými dětmi, které mívají více či častěji méně přesný nebo závistivý pocit, že rodiče nedávají např. své dary na narozeniny, jmeniny a vánoce (ale např. i byty a zařízení bytů), všem svým dětem spravedlivě, stejně a nabádají rodiče, aby pro ně např. sepsali včas různé dohody nebo výhodnou závěť. Nejsou neobvyklé ani extrémně záporné kritiky osobnosti starých rodičů ze strany jejich dcer a synů, ale i některých vnuků a vnuček, které sugestibilně přebírají hyperkritické hodnocení prarodičů od svých rodičů. Velká zklamání stárnoucí rodiče prožívají např při neúspěších svých dětí v jejich vlastních rodinách a kvůli rozvodům. Na druhé straně se mnoho starších rodičů raduje z úspěchů svých dětí (např. ve studiu, v práci, ve vlastních rodinách) a z kontaktů s vnuky a vnučkami. Generalizující přesvědčení o nízké psychosomatické a hodnotové úrovní a nekompetentnosti většiny starých lidí (ageismus) je však nepravdivé, nesprávné a nežádoucí. Muži se stále v České republice (i v řadě dalších států) dožívají nižšího průměrného věku než ženy, ale v čase se i průměrný věk zvyšuje. Muži a ženy se obtížně adaptují na úmrtí své partnerky a partnera, na osamocenost. Zvlášť večery v prázdném bytě jsou na přiměřenou adaptaci mnoha lidí velmi náročné. Často zjišťujeme pocity či dokonce komplexy dehonestace, neužitečnosti, a to zejména u mužů. Rozdíly mezi reakcemi mužů a žen jsou i v tomto ohledu značné. Psychické dění, i když je v interakci s děním tělesným, je značně autonomní. Tělesné deteriorace nemusí automaticky působit sníženou úroveň prožívání a chování. Vývoj fyziologický, psychický a sociální neprobíhá patrně v senescenci a v seniu vždy paralelně. Vážným psychologickým problémem je osamělost některých starých osob. Kategorizace seniorů z aspektu funkčnosti postihuje situaci starší populace třemi kategoriemi : 1. zdatní (fit) - senioři s dobrou funkčností, kondicí a fyzickou zdatností. Odborný přístup by u nich měl být stejný, jako je platný pro dospělé středního věku. 2. nezávislí (autonomní) - nevyžadují zvláštní péči ani speciální služby. Za běžných podmínek mohou být soběstační a vést relativně nezávislou domácnost, selhávají (např. se situačně infantilizují) jen při větší zátěži (nemoc, úraz, operace, virové epidemie, extrémní výkyvy počasí, náhlá změna sociální situace - úmrtí partnera, osamění, přestěhování atp.). Sem patří většina seniorů. 3. křehcí ( se syndromem fragility) - jsou nestabilní a rizikoví i za standardních podmínek a potřebují pomoc při běžných aktivitách denního života nebo jsou omezeni v pohybu, příp. dlouhodobě upoutáni na lůžko. Patří sem osoby se zvýšeným rizikem pádů, značně špatnou mobilitou (se syndromem hypomobility až s imobilizačním syndromem), pokročilými somatickými chorobami (např. kardiaci s opakovaným srdečním selháním), senioři s poruchami orientace (závažné poruchy zraku a sluchu), se situačními kognitivními (poznávacími) dysfunkcemi, se syndromem dekondice, s těžkou poruchou mentálních funkcí (demence), se závažnými psychickými a osobnostními poruchami a chorobami, senioři v sociálně komplikované situaci a ve věku nad 85 roků, zvlášť pokud navíc žijí zcela nebo částečně osaměle. V současné době v důsledku stárnutí světové populace nově vznikla medicínská specializace Anti-aging medicina, lékařství proti stárnutí. Cílem je dosáhnout dobrého zdravotního stavu seniorů a seniorek a zároveň zbrzdit proces stárnutí jejich organismu, omladit lidský organismus zevnitř i navenek, zajistit pro staré lidi přijatelně spokojený život s přiměřenou mírou nezávislosti a soběstačnosti. Čím je člověk starší, tím více zátěží všeho druhu by se měl postupně zbavovat a dopřát svému životu způsoby chování a prožívání založené na adekvátních a osvědčených tradicích (i konzervativních), zdravotních pravidlech, normách a stereotypech (rituálech) a na pevném životním řádu. Tělo a duši (celou psychosomatiku) je třeba stále akceptovat, i když už jsou někdy staré a opotřebované. Moudré stáří má dar vidět vše z ptačí perspektivy. Stáří bylo mnohokrát ilustrativně a plasticky popsáno také v krásné literatuře. Některé tyto popisy jsou pro odborníky zabývající se stářím inspirující, ale některé jsou příliš subjektivní, imaginativní a dojmologické. Literatura HUNT, M. Dějiny psychologie. Praha: Portál, 2000. 712 s. ISBN 80-7178-386-2. KOHOUTEK, R. Psychologie duševního vývoje. Brno: ICV MZLU, 2008. 127 stran. ISBN 778-10-7375-185-2. vloženo uživatelem» vývojové stadium dlouhověkosti
Vývojové stadium latence  >>   Viz Ontogenetické stadium latence vloženo uživatelem» Vývojové stadium latence
Vývojové stadium lokomotoricky genitální  >>   Viz Ontogenetické stadium lokomotoricky genitální vloženo uživatelem» Vývojové stadium lokomotoricky genitální
vývojové stadium mládí  >>   MLÁDÍ (postpubescence, adolescence, dorostenectví) je stadium, etapa vývoje člověka, která trvá od 15 (16) do (18) 20 let). Ve věku šestnácti až osmnácti let se růst výšky výrazně zpomaluje a postupně se úplně zastaví. Duševní vývoj se v adolescenci postupně harmonizuje a osobnost se stabilizuje. Duševní i tělesná výkonnost se zlepšuje. Zlepšují se často také vztahy vůči společenskému prostředí. Mladý člověk si vybírá osobní vzory i modely a navazuje intimní osobní vztahy, jeho potřeba intimního života a eroticko-sexuálního vyžití je většinou značně naléhavá a obtížně kompenzovatelná. Soužití v rodině a škole (resp. na pracovišti) není v tomto období ještě vždy optimální. Adolescenti se často neradi řídí podle životních zkušeností a zejména ne podle nevyžádaných rad a doporučení svých rodičů. V odborné literatuře se objevuje tendence definovat adolescenci šířeji než jsme uvedli zde, a to již od desíti let do 20 let. V našem pojetí zachováváme pro charakteristiku období od 10 do 15 let v českém prostředí tradicionální termín puberta. Při optimálním průběhu se adolescence stává fází upevnění všeho nově získaného. Dochází k výběru povolání a k získávání prvních zkušeností v pracovním procesu a v sexuálním životě. Adolescent postupně dosahuje vyššího stupně uvědomění sebe sama i svého vztahu k sociálnímu prostředí, obnovuje realistický vztah ke světu i k sobě samému. Sebevýchova u adolescenta nabývá na významu a vnější výchova a poučování bývá přijímáno s apriorní nelibostí. Pokračuje kritické osamostatňování, úsilí o autonomii, nezávislost, zejména od rodičů a příbuzných, opozičnost až separování se od společných rodinných akcí a od rodičovské autority, které pro mnoho rodičů bývá bolestné. Adolescent se stále více zajímá o vrstevníky. Vyvážení tělesných proporcí je provázeno harmonizací výrazových projevů adolescentů, postupně se redukuje pohybová disharmonie. Svalová síla výrazně roste, stejně jako schopnost pracovní zátěže. Někteří adolescenti jsou ke konci tohoto období již schopni podávat vrcholové výkony (např. ve sportu). Rozvoj inteligence dosahuje vrcholu již v pubertě, avšak teprve v adolescenci se vyrovnává, harmonizuje vztah mezi myšlením a afektivitou: Myšlení je stále ještě kritické a stále samostatnější. Adolescent se postupně zbavuje pubertálního egocentrismu a subjektivismu. Již tolik nevnucuje okolí své myšlenkové konstrukce, jak to činil pubescent (dospívající). Dovede objektivněji a věcněji hodnotit lidi a předměty kolem sebe. Nedostatek životních zkušeností ovšem působí, že v jeho myšlení přetrvávají v různé míře prvky radikalismu a nekompromisnosti. Rozvoj abstraktního myšlení je podporován především soustavným vzděláváním a sebevzděláváním. Mladí lidé rádi diskutují o politických a světonázorových otázkách. Nevyžádané rady, doporučení a mentorování ze strany dospělých autorit adolescenti často obtížně snášejí. Myšlení a vůle jsou v adolescenci postupně s to kontrolovat projevy afektů, nálad, pudů a citů. Ustupuje labilita sebehodnocení a sebecitu, sklony k přílišnému sebepřeceňování nebo sebepodceňování. Adolescentova sebedůvěra, sebevědomí se stabilizují. Je již schopen srovnávat poměrně věcně sebe a své výkony s jinými lidmi. Odhaduje meze svých schopností a dovede posoudit osobní hodnoty jiných lidí. Významnou roli v sebeprožívání adolescenta hraje vnější tělesný vzhled, jeho celková atraktivita. Sebepojetí se vytváří jednak na základě závěrů, které si lidé dělají o svých dispozicích pozorováním vlastního vzhledu a výrazu, jednak na základě vlastních činností a učení, sociálním srovnáváním, vzájemnou interakcí se sociálním prostředím. Kvalita sebevědomí a sebedůvěry je závislá na sebeobrazu, který se u jedince na základě multidimenzionálních (vnějších i vnitřních, záměrných i nezáměrných) podnětů vytváří. Zvýšeně kritický bývá adolescent často ke svým rodičům a sourozencům. Výchovný přístup rodičů by měl být pokud možno méně autoritativní. Příliš direktivní výchovné přístupy a přísné zasahování do života adolescentů v sobě skrývají nebezpečí konfliktů. Třecí plochy je třeba minimalizovat a nechat si vzájemně určitý "volný prostor". Adolescenti by se ovšem měli přizpůsobit adekvátním přáním a pokynům rodičů a měli by bez prudkých hádek sdělovat a učit se kultivovaně prosazovat své názory. Touha po nezávislosti je velmi silná. Adolescent má stále silnější snahu vymknout se z dříve relativně akceptované příliš nezdůvodňované autoritativní dominance rodičů doma a učitelů ve škole. Bouří se proti autoritě, chce mít privilegia dospělého, ale nemá přitom jeho z odpovědnost a často ji ani na sebe nechce a nemůže brát. Tato negace je však do jisté míry nutná, aby adolescent osobnostně dozrál a dospěl. Rodiče by měli své autoritativní přístupy více než doposud zdůvodňovat, neměli by šetřit důvodovými větami. Občas dochází ke generačním sporům rodičů s dětmi, např. v případech značné citové závislosti rodičů na dospělých dětech. Adolescenti a mladí dospělí vyžadují, aby rodiče respektovali jejich plnoletost. Sami by ovšem měli rodičům sdělovat např. dobu návratu domů a omezit dlouhé (přes půlnoc trvající) pobyty mimo domov. Rodičovské intervence jsou ovšem stále nutné v krizových a katastrofických situacích dospělých dětí. Někteří mladí lidé podléhají jevu, který bychom mohli nazvat komplex urychleného vylétávání z rodinného hnízda. Těší se na cestování v tuzemsku i v zahraničí, na změnu, odstěhování se od rodičů, na osamostatnění se od původní jádrové rodiny. Když se však mladý člověk přikloní od autority rodičů k autoritě vrstevníků, dříve nebo později pozná, že se "neosvobodil", ale že se dostal do jiné závislosti, často pod silný tlak skupiny. U mládeže, u které v pubertě probíhaly pubertální povahové změny neznatelně či velmi klidně, pozorujeme v adolescenci často nápadnější úsilí o samostatnost a nezávislost a výrazněji kritické a konfliktní vztahy k rodičům i dalším příbuzným. Adolescence představuje také dovršení psychosexuálního zrání. V normálních případech se ustaluje jednoznačné heterosexuální zaměření, dochází k postupně harmonizaci a splynutí sexuality a erotiky, jež začínají tvořit zážitkovou jednotu. Adolescent si vytváří ideál partnera, v němž sice zpočátku zhusta dominují znaky vnější (zjev, krása), později však už podstatné (charakterové, morální, intelektuální). Hlavními znaky heterosexuální lásky v adolescenci jsou: volba partnera podle ideálního vzoru, trvalost a stálost citového vztahu, společný pozitivní vývoj obou partnerů, jednota přijímání a dávání, existence pohlavních tužeb, při trvajícím vztahu lásky nakonec jejich uspokojování. Úspěchy či neúspěchy v navazování a udržování vztahů k druhému pohlaví ovlivňují dalekosáhle celkovou sebedůvěru a sebeúctu adolescentů. Z charakterových vlastností normálního adolescenta má vysloveně pozitivní ráz vývoj vůle. Dosahuje stále většího sebeovládání, usiluje programově a cílevědomě o dosažení optimálních výkonů v práci, ve studiu, sportu atp. Již také uvědoměle přejímá a vytváří si určitou soustavu hodnot. Tato struktura má často rozhodující vliv na jeho chování a prožívání. Čím větší je rozdíl mezi sebehodnocením a hodnocením druhými osobami, tím větší je nebezpečí disharmonického vývoje osobnosti adolescenta. Adolescenti se většinou výrazně zajímají o autoregulaci, selfmanagement, sebevýchovu. Úspěch autoregulace přitom do značné míry závisí na tom, jak se rozvíjí autonomie sebeúcty, jak se zmenšuje závislost na jednotlivých úspěších či neúspěších a konkrétních situačních aktech sebehodnocení i na hodnocení druhými. V normální adolescenci dochází k nové integraci všech stránek osobnosti, ke stabilizaci na vyšší úrovni, což umožňuje plynulý přechod do dospělosti. Přesto však se i v adolescenci mohou objevit krizová období: dospělý člověk již zodpovídá sám za sebe, stává se subjektem produktivní činnosti, rozhoduje sám o svém životním plánu a programu, musí se také sám potýkat s obtížemi při jeho realizaci, musí odpovídat sobě i ostatním za své jednání. Mladý člověk je na konci období adolescence v optimálním případě již samostatně myslícím a zodpovědně jednajícím jedincem: je zralý k založení rodiny, osvojil si přípravu na určité povolání, učí se dávat hodnotám jejich adekvátní váhu (správně je valorizovat či axiologizovat), dotváří si obraz sebe sama a pojetí sebevýchovy. Aby byl mladý člověk v dnešním složitém světě hodnot spokojen, musí mít pocit, že v tomto světě nezaniká, že se neztrácí sobě ani lidem. Nemůže šťastně žít bez jistoty, že jeho existence má svůj smysl, svou důležitost. je to tedy především hodnocení sebe, vlastního já, které tvoří centrum osobnosti a dalekosáhle ovlivňuje spokojenost a celý život. Mladý člověk citlivě zaznamenává kladné a záporné reakce okolí a především rodiny na hodnoty své osoby, a to nejen reakce na své rozumové projevy, reakce na své společenské postavení, na svou roli mezi ostatními lidmi, ale také reakci okolí na svůj tělesný vývoj a vzhled a na hodnoty, které svému okolí prezentuje (i v pořadí jejich závažnosti pro něho samotného). Mladý člověk není většinou ještě natolik samostatný, aby své sebehodnocení stavěl na sebepoznání a zvážení vlastních hodnot nezávisle na sugesci okolí. (Tak často se stává, že místo zdravého postoje vůči svému vzhledu zaujímá postoj sebepřeceňující nebo sebepodceňující.) Duševní rovnováha a spokojenost chlapce či děvčete mezi 15. a 18. rokem je víc než jindy závislá na tom, jak sami sebe hodnotí. Jestliže např. u mladého člověka převládne pocit nespokojenosti se sebou samým, protože se začne považovat za nevzhledného nebo fyzicky slabého, může to jeho duševní rovnováhu značně narušit. Chlapci, kteří pomaleji tělesně vyspívají, bývají také duševně méně vyrovnaní, cítí se méněcenní. Kompenzují tento pocit často výstředním chováním. Také dívky oceňují vyspělý vzhled svých kamarádek, nadprůměrně tělesně dospělé dívky bývají často oblíbenější než dívky pomalu vyspívající. Pocit malé vlastní hodnoty bývá u mládeže příčinou trvale špatné nálady a může vyvolat i potíže jako jsou deprese, tréma, chronický pocit vnitřního napětí a rozčilení, úzkosti, bolesti hlavy. Později vedou tyto potíže k problémům při hledání životního partnera. Pro mladého člověka je důležité akceptovat, přiměřeně přijmout svůj vzhled. Dospělí by se měli vyvarovat jakékoliv ironie pokud jde o skutečné vady nebo domnělé nedostatky ve vzhledu mladých lidí. Jinak narazí na překvapivě prudkou odezvu a vznikají zbytečné konflikty, kterým by se dalo předejít. Při kritice zevnějšku a vzhledu mladých lidí musíme být velmi opatrní. Někteří mladí lidé totiž mají sklon k převládajícím myšlenkám o své vlastní tělesné nedostatečnosti. Často si stěžují na disproporce svého těla (např. na úzká ramena nebo na vadné držení těla, nepěkné rysy tváře, příliš výrazné ochlupení). V průběhu času myšlenka vlastní tělesné nevýhodnosti některého mladého člověka zcela ovládá, má záporný vliv na jeho pozornost při duševní i tělesné práci, začíná mít obavu, že se stává středem pozornosti, proto také málo ve společnosti hovoří, často chodí k lékaři, vyžaduje operativní zákrok a někdy se ho i silně domáhá. Znali jsme šestnáctiletého chlapce, kterému jistý dospělý člověk řekl, že má nos jako ,,rozpláclou bramboru" a vlasy jako "pomočenou slámu". Chlapec začal vysedávat před zrcadlem, nos si mačkal (chtěl si ho sám předělávat masážemi) a stále myslel na svůj vzhled. Rozvíjel se v něm pocit méněcennosti, který se snažil vyrovnat tím, že začal vyznávat kult tělesné síly a hodnotu tělesné krásy začal přeceňovat. Nemusí to ovšem být pouze dospělí, kteří se dopouštějí chyb z netaktnosti. Také vrstevníci bývají často až krutí. Zaujme-li mladý člověk k sobě na základě svých zkušeností postoj, že jeho vzhled je nápadně nevýhodný, vede ho to často k pocitům méněcennosti, tzn. ke sníženému sebehodnocení. Přitom platí, že míru pocitu méněcennosti neurčuje míra vady, defektu, ale postoj člověka ke své nevýhodě, vadě nebo defektu. V obou případech může člověk na pocity méněcennosti resignovat nebo je může aktivně kompenzovat, vyrovnávat. Vyšetřovali jsme psychologicky řadu mladých lidí po opakovaných operacích rozštěpu patra a rtu, kteří ke svému nedostatku vzhledu zaujímali na základě předchozích zkušeností tak přehnaně citlivý postoj, že nechtěli pracovat ve společnosti lidí, ale raději se zvířaty jako ošetřovatelé v ZOO apod. Přitom jejich vady byly po zdařilých operacích i po kosmetické stránce většinou již nepatrné. Operace tedy prakticky odstranily vadu, ale neodstranily pocit méněcennosti, který byl v osobnosti již příliš zafixován. Za zmínku jistě stojí také fakt, že mnohé přelétavé známosti vznikly jako kompenzační mechanismus z potřeby ujistit se, že vzhled člověka je natolik dostatečný, že mu nebrání v navazování eroticko-sexuálních kontaktů, byť pouze povrchních a krátkodobých. Je zřejmé, že v takových případech jde o důsledek nevhodné kompenzace deformovaného sebehodnocení. Vzniká otázka, jak pomoci najít mladým lidem s pocity méněcennosti kvůli vlastnímu vzhledu vhodné způsoby kompenzace těchto pocitů. Obecně je možno říci, že musíme pozornost a úsilí mladých lidí převést do oblastí, v nichž je možná kladná a společensky žádoucí kompenzace jejich pocitů Mnoho znamená pro jejich odstranění kladné psychosociální jevy: uspokojivá pozice a role v dobrém kolektivu, vhodné pracovní zařazení, vyrovnaný život v rodině, úspěchy v oblasti určitého osobního "koníčku". Ne nadarmo se říkává, že není naším údělem to, co nás potká, ale to, jak my to neseme. V každém případě by si mladí lidé s pocity méněcennosti v oblasti svého vzhledu měli uvědomit, že většina lidí je vnímá bez přecitlivělosti, globálně, ne ,,pod mikroskopem" (jak to dělají oni sami). Když mladý člověk analyzuje detailně vzhled cizích lidí, kteří se chovají přirozeně a samozřejmě, zjistí, že takřka žádný člověk není naprosto bez kazu nebo nedostatku na svém zevnějšku. Když je naopak mladý člověk do svého zevnějšku zamilován a není schopen vidět vyšší hodnoty v něčem jiném, hovoří psychologie o narcistickém sebehodnocení. Mladým lidem s tímto typem zvýšeného sebehodnocení mnoho času a myšlenek zabírá starost o vlastní vzhled, oděv, pohyby. Bývají to lidé marniví, koketní, ješitní a povrchní. Tento typ sebehodnocení bývá typický pro některé dívky. CÍLEM výchovy postojů mladých lidí vůči jejich vlastnímu vzhledu by mělo být: hodnotu vlastního vzhledu ani nepřeceňovat, ani nepodceňovat, ale dát vzhledu pouze to místo, které mu patří, snažit se o vývoj normální, zdravé a harmonické osobnosti. Celá výchova by měla být zaměřena na to, aby mladý člověk měl normální, zdravé a přiměřené sebehodnocení, a to nejen v oblasti svého vzhledu, ale v oblasti celé své osobnosti. Platí totiž, že čím objektivněji člověk vidí a hodnotí sebe, tím lépe umí hodnotit i jiné lidi. Přiměřené sebehodnocení obvykle souvisí také s dobrou inteligencí a smyslem pro humor. Je důležitým předpokladem harmonické osobnosti. Člověk se zdravým "já" se mnohem lépe přizpůsobuje ve společnosti, je oblíbenější a populárnější mezi lidmi. Lidé se zdravým, normálním sebehodnocením se vnímají: přiměřeně, znají svou hodnotu, znají své slabiny i silné stránky, neupadají do napětí a depresí pro dočasné neúspěchy nebo pro nevýhodný vzhled, nezpychnou při velkém úspěchu a ocenění. V dospívání se vytvářejí nové skupiny vrstevníků. V tomto období lze rozlišit: opravdové (ryzí) přátele, party, závadové skupiny. Potřeba sebepotvrzení, sebeuplatnění, sebeprosazení souvisí: s potřebou získat uznání skupiny, mladý člověk posiluje sebevědomí tím, že na sebe soustředí pozornost skupiny, a to i za cenu nevhodného chování (např. agresivních projevů): sem patří různé excentričnosti u dospívajících (v účesech, oblékání apod.), nápadné chování, užívání zakázaných (tabuizovaných) slov, afektovaná mluva, vychloubání se, kritizování všeho, bezhlavá honba za módními výstřelky, radikální názory. Aby dospívající věděl, co považuje skupina za správné, musí se naučit vidět věci očima jiných. Musí se naučit i vidět sám sebe očima druhých (děti to většinou nedokáží). Souvisí to s identifikací se skupinou. Hovoříme o tzv. sociálním vhledu. Děti mají obvykle potřebu mít mnoho přátel, popularita v tomto směru je zdrojem uspokojení dítěte. U dospívajících počet přátel není považován za tak důležitý jako fakt, že přátelé musí být dobře voleni. Sám pojem "skutečného, dobrého přítele" závisí také na kulturních vzorech jednotlivých sociálních prostředí VÝCHOVA dospívajících se má od výchovy mladších dětí lišit hlavně v tom, že autoritativní postupy mají být zdůvodněné. Nezdůvodněných autoritativních postupů můžeme bez rizika užívat pouze u dětí mladších, ale i tam musíme být opatrní. Dítě v dospívání nesmí mít dojem, že je dospělí považují za malé a nerozumné, a že mu nedůvěřují. Jinak u nich častěji pozorujeme podrážděnost a jiné negativní reakce. Negativní reakce jsou u dospívajících vystupňované zvlášť tehdy, nezaujímá-li dospívající výhodnou roli ani ve skupině dětí. Pak se mu špatně daří ovládat svoje impulsy. Zvláště schopnost ovládání impulzivních a agresivních impulsů bývá u dospívajících i v normálních případech teprve v počátcích svého vývoje. ZÁSADY úspěšné výchovy, které doporučujeme na základě pedagogických zkušeností: 1. Musíme mít optimistický názor na výchovu osobnosti a zároveň dávat vychovávanému celým svým vystupováním příklad a model pracovitého, disciplinovaného a harmonického člověka, aby dítě mělo vzor pro osobní identifikaci. Zde si připomeňme slova ruského pedagoga Antona Semjonoviče Makarenka (1888-1939), které uvedl ve své knize O výchově dětí v rodině: ,,Nemyslete si, že vychováte své dítě pouze tehdy, když s ním mluvíte, nebo když je poučujete nebo mu poroučíte. Vychováváte je v každé chvilce svého života, dokonce i tehdy, když nejste doma. Jak se oblékáte, jak mluvíte s jinými lidmi a o jiných lidech, jak se radujete nebo jak jste smutní, jak jednáte s přáteli i s nepřáteli, jakým způsobem se smějete, jak čtete noviny - to vše má pro dítě velký význam". 2. Jednotliví pedagogové musí být důslední a jednotní, musí mít stejná hodnotící měřítka a musí usilovat o týmovou spolupráci. Často však nalézáme ve vztazích mezi spolupracovníky rivalitu, preferování, pocity hostility a méněcennosti, jindy zase pocity nadřazenosti. Nesmíme se jednáním s dětmi chtít stále ujišťovat o své moci a vnucovat jim naprostou poslušnost. 3. Hodnotit máme vychovávaného včas, spravedlivě a přiměřeně věku. Přitom je vhodné vyvarovat se tělesných trestů, odnímání jídla, dlouhých moralistických kázání a hanobení před skupinou ostatních vrstevníků. Vhodnější je omezení výhod, výsad a požitků. Lepší je mírný trest, který musí dodržet, než příliš velký trest, ze kterého se slevuje. Nejlepší je bezprostřední hodnocení. Vychovávaný přitom musí mít jistotu, že bude hodnocen jak v případě, že se bude chovat správně, tak v případě, že se dopustí přestupku, jinak se naučí riskovat. Přitom je třeba vyvarovat se snižování pocitu osobní důstojnosti vychovávaného. 4. I když používáme nátlaku, záporného hodnocení, je třeba ponechat jistotu, že k vychovávanému máme kladný vztah a že odsuzujeme a trestáme pouze jeho nesprávný čin, ne celou jeho osobnost. Vždy má být přesvědčen, že o ně máme osobní zájem, že máme pochopení pro jeho vady a pečujeme o jeho dobrou budoucnost, že mu dáváme příležitost plně využít schopností, sklonů a zájmů a že máme úctu k jeho osobnosti a ohled k jeho sebevědomí. 5. Nedáme si ujít příležitost ke kladnému hodnocení a i záporné hodnocení mu zdůvodňujeme, podobně jako svoje požadavky zdůvodňujeme tím víc, čím je zralejší a dospělejší. Literatura KOHOUTEK, R. Psychologie duševního vývoje. Brno: ICV MZLU, 2008. ISBN 978-80-7375-185-2. vloženo uživatelem» vývojové stadium mládí
Stránky: <<předešlá-- --následující>>

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087 1088 1089 1090 1091 1092 1093 1094 1095 1096 1097 1098 1099 1100 1101 1102 1103 1104 1105 1106 1107 1108 1109 1110 1111 1112 1113 1114 1115 1116 1117 1118 1119 1120 1121 1122 1123 1124 1125 1126 1127 1128 1129 1130 1131 1132 1133 1134 1135 1136 1137 1138 1139 1140 1141 1142 1143 1144 1145 1146 1147 1148 1149 1150 1151 1152 1153 1154 1155 1156 1157 1158 1159 1160 1161 1162 1163 1164 1165 1166 1167 1168 1169 1170 1171 1172 1173 1174 1175 1176 1177 1178 1179 1180 1181 1182 1183 1184 1185 1186 1187 1188 1189 1190 1191 1192 1193 1194 1195 1196 1197 1198 1199 1200 1201 1202 1203 1204 1205 1206 1207 1208 1209 1210 1211 1212 1213 1214 1215 1216 1217 1218 1219 1220 1221 1222 1223 1224 1225 1226 1227 1228 1229 1230 1231 1232 1233 1234 1235 1236 1237 1238 1239 1240 1241 1242 1243 1244 1245 1246 1247 1248 1249 1250 1251 1252 1253 1254 1255 1256 1257 1258 1259 1260 1261 1262 1263 1264 1265 1266 1267 1268 1269 1270 1271 1272 1273 1274 1275 1276 1277 1278 1279 1280 1281 1282 1283 1284 1285 1286 1287 1288 1289 1290 1291 1292 1293 1294 1295 1296 1297 1298 1299 1300 1301 1302 1303 1304 1305 1306 1307 1308 1309 1310 1311 1312 1313 1314 1315 1316 1317 1318 1319 1320 1321 1322 1323 1324 1325 1326 1327 1328 1329 1330 1331 1332 1333 1334 1335 1336 1337 1338 1339 1340 1341 1342 1343 1344 1345 1346 1347 1348 1349 1350 1351 1352 1353 1354 1355 1356 1357 1358 1359 1360 1361 1362 1363 1364 1365 1366 1367 1368 1369 1370 1371 1372 1373 1374 1375 1376 1377 1378 1379 1380 1381 1382 1383 1384 1385 1386 1387 1388 1389 1390 1391 1392 1393 1394 1395 1396 1397 1398 1399 1400 1401 1402 1403 1404 1405 1406 1407 1408 1409 1410 1411 1412 1413 1414 1415 1416 1417 1418 1419 1420 1421 1422 1423 1424 1425 1426 1427 1428 1429 1430 1431 1432 1433 1434 1435 1436 1437 1438 1439 1440 1441 1442 1443 1444 1445 1446 1447 1448 1449 1450 1451 1452 1453 1454 1455 1456 1457 1458 1459 1460 1461 1462 1463 1464 1465 1466 1467 1468 1469 1470 1471 1472 1473 1474 1475 1476 1477 1478 1479 1480 1481 1482 1483 1484 1485 1486 1487 1488 1489 1490 1491 1492 1493 1494 1495 1496 1497 1498 1499 1500 1501 1502 1503 1504 1505 1506 1507 1508 1509 1510 1511 1512 1513 1514 1515 1516 1517 1518 1519 1520 1521 1522 1523 1524 1525 1526 1527 1528 1529 1530 1531 1532 1533 1534 1535 1536 1537 1538 1539 1540 1541 1542 1543 1544 1545 1546 1547 1548 1549 1550 1551 1552 1553 1554 1555 1556 1557 1558 1559 1560 1561 1562 1563 1564 1565 1566 1567 1568 1569 1570 1571 1572 1573 1574 1575 1576 1577 1578 1579 1580 1581 1582 1583 1584 1585 1586 1587 1588 1589 1590 1591 1592 1593 1594 1595 1596 1597 1598 1599 1600 1601 1602 1603 1604 1605 1606 1607 1608 1609 1610 1611 1612 1613 1614 1615 1616 1617 1618 1619 1620 1621 1622 1623 1624 1625 1626 1627 1628 1629 1630 1631 1632 1633 1634 1635 1636 1637 1638 1639 1640 1641 1642 1643 1644 1645 1646 1647 1648 1649 1650 1651 1652 1653 1654 1655 1656 1657 1658 1659 1660 1661 1662 1663 1664 1665 1666 1667 1668 1669 1670 1671 1672 1673 1674 1675 1676 1677 1678 1679 1680 1681 1682 1683 1684 1685 1686 1687 1688 1689 1690 1691 1692 1693 1694 1695 1696 1697 1698 1699 1700 1701 1702 1703 1704 1705 1706 1707 1708 1709 1710 1711 1712 1713 1714 1715 1716 1717 1718 1719 1720 1721 1722 1723 1724 1725 1726 1727 1728 1729 1730 1731 1732 1733 1734 1735 1736 1737 1738 1739 1740 1741 1742 1743 1744 1745 1746 1747 1748 1749 1750 1751 1752 1753 1754 1755 1756 1757 1758 1759 1760 1761 1762 1763 1764 1765 1766 1767 1768 1769 1770 1771 1772 1773 1774 1775 1776 1777 1778 1779 1780 1781 1782 1783 1784 1785 1786 1787 1788 1789 1790 1791 1792 1793 1794 1795 1796 1797 1798 1799 1800 1801 1802 1803 1804 1805 1806 1807 1808 1809 1810 1811 1812 1813 1814 1815 1816 1817 1818 1819 1820 1821 1822 1823 1824 1825 1826 1827 1828 1829 1830 1831 1832 1833 1834 1835 1836 1837 1838 1839 1840 1841 1842 1843 1844 1845 1846 1847 1848 1849 1850 1851 1852 1853 1854 1855 1856 1857 1858 1859 1860 1861 1862 1863 1864 1865 1866 1867 1868 1869 1870 1871 1872 1873 1874 1875 1876 1877 1878 1879 1880 1881 1882 1883 1884 1885 1886 1887 1888 1889 1890 1891 1892 1893 1894 1895 1896 1897 1898 1899 1900 1901 1902 1903 1904 1905 1906 1907 1908 1909 1910 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918 1919 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050 2051 2052 2053 2054 2055 2056 2057 2058 2059 2060 2061 2062 2063 2064 2065 2066 2067 2068 2069 2070 2071 2072 2073 2074 2075 2076 2077 2078 2079 2080 2081 2082 2083 2084 2085 2086 2087 2088 2089 2090 2091 2092 2093 2094 2095 2096 2097 2098 2099 2100 2101 2102 2103 2104 2105 2106 2107 2108 2109 2110 2111 2112 2113 2114 2115 2116 2117 2118 2119 2120 2121 2122 2123 2124 2125 2126 2127 2128 2129 2130 2131 2132 2133 2134 2135 2136 2137 2138 2139 2140 2141 2142 2143 2144 2145 2146 2147 2148 2149 2150 2151 2152 2153 2154 2155 2156 2157 2158 2159 2160 2161 2162 2163 2164 2165 2166 2167 2168 2169 2170 2171 2172 2173 2174 2175 2176 2177 2178 2179 2180 2181 2182 2183 2184 2185 2186 2187 2188 2189 2190 2191 2192 2193 2194 2195 2196 2197 2198 2199 2200 2201 2202 2203 2204 2205 2206 2207 2208 2209 2210 2211 2212 2213 2214 2215 2216 2217 2218 2219 2220 2221 2222 2223 2224 2225 2226 2227 2228 2229 2230 2231 2232 2233 2234 2235 2236 2237 2238 2239 2240 2241 2242 2243 2244 2245 2246 2247 2248 2249 2250 2251 2252 2253 2254 2255 2256 2257 2258 2259 2260 2261 2262 2263 2264 2265 2266 2267 2268 2269 2270 2271 2272 2273 2274 2275 2276 2277 2278 2279 2280 2281 2282 2283 2284 2285 2286 2287 2288 2289 2290 2291 2292 2293 2294 2295 2296 2297 2298 2299 2300 2301 2302 2303 2304 2305 2306 2307 2308 2309 2310 2311 2312 2313 2314 2315 2316 2317 2318 2319 2320 2321 2322 2323 2324 2325 2326 2327 2328 2329 2330 2331 2332 2333 2334 2335 2336 2337 2338 2339 2340 2341 2342 2343 2344 2345 2346 2347 2348 2349 2350 2351 2352 2353 2354 2355 2356 2357 2358 2359 2360 2361 2362 2363 2364 2365 2366 2367 2368 2369 2370 2371 2372 2373 2374 2375 2376 2377 2378 2379 2380 2381 2382 2383 2384 2385 2386 2387 2388 2389 2390 2391 2392 2393 2394 2395 2396 2397 2398 2399 2400 2401 2402 2403 2404 2405 2406 2407 2408 2409 2410 2411 2412 2413 2414 2415 2416 2417 2418 2419 2420 2421 2422 2423 2424 2425 2426 2427 2428 2429 2430 2431 2432 2433 2434 2435 2436 2437 2438 2439 2440 2441 2442 2443 2444 2445 2446 2447 2448 2449 2450 2451 2452 2453 2454 2455 2456 2457 2458 2459 2460 2461 2462 2463 2464 2465 2466 2467 2468 2469 2470 2471 2472 2473 2474 2475 2476 2477 2478 2479 2480 2481 2482 2483 2484 2485 2486 2487 2488 2489 2490 2491 2492 2493 2494 2495 2496 2497 2498 2499 2500 2501 2502 2503 2504 2505 2506 2507 2508 2509 2510 2511 2512 2513 2514 2515 2516 2517 2518 2519 2520 2521 2522 2523 2524 2525 2526 2527 2528 2529 2530 2531 2532 2533 2534 2535 2536 2537 2538 2539 2540 2541 2542 2543 2544 2545 2546 2547 2548 2549 2550 2551 2552 2553 2554 2555 2556 2557 2558 2559 2560 2561 2562 2563 2564 2565 2566 2567 2568 2569 2570 2571 2572 2573 2574 2575 2576 2577 2578 2579 2580 2581 2582 2583 2584 2585 2586 2587 2588 2589 2590 2591 2592 2593 2594 2595 2596 2597 2598 2599 2600 2601 2602 2603 2604 2605 2606 2607 2608 2609 2610 2611 2612 2613 2614 2615 2616 2617 2618 2619 2620 2621 2622 2623 2624 2625 2626 2627 2628 2629 2630 2631 2632 2633 2634 2635 2636 2637 2638 2639 2640 2641 2642 2643 2644 2645 2646 2647 2648 2649 2650 2651 2652 2653 2654 2655 2656 2657 2658 2659 2660 2661 2662 2663 2664 2665 2666 2667 2668 2669 2670 2671 2672 2673 2674 2675 2676 2677 2678 2679 2680 2681 2682 2683 2684 2685 2686 2687 2688 2689 2690 2691 2692 2693 2694 2695 2696 2697 2698 2699 2700 2701 2702 2703 2704 2705 2706 2707 2708 2709 2710 2711 2712 2713 2714 2715 2716 2717 2718 2719 2720 2721 2722 2723 2724 2725 2726 2727 2728 2729 2730 2731 2732 2733 2734 2735 2736 2737 2738 2739 2740 2741 2742 2743 2744 2745 2746 2747 2748 2749 2750 2751 2752 2753 2754 2755 2756 2757 2758 2759 2760 2761 2762 2763 2764 2765 2766 2767 2768 2769 2770 2771 2772 2773 2774 2775 2776 2777 2778 2779 2780 2781 2782 2783 2784 2785 2786 2787 2788 2789 2790 2791 2792 2793 2794 2795 2796 2797 2798 2799 2800 2801 2802 2803 2804 2805 2806 2807 2808 2809 2810 2811 2812 2813 2814 2815 2816 2817 2818 2819 2820 2821 2822 2823 2824 2825 2826 2827 2828 2829 2830 2831 2832 2833 2834 2835 2836 2837 2838 2839 2840 2841 2842 2843 2844 2845 2846 2847 2848 2849 2850 2851 2852 2853 2854 2855 2856 2857 2858 2859 2860 2861 2862 2863 2864 2865 2866 2867 2868 2869 2870 2871 2872 2873 2874 2875 2876 2877 2878 2879 2880 2881 2882 2883 2884 2885 2886 2887 2888 2889 2890 2891 2892 2893 2894 2895 2896 2897 2898 2899 2900 2901 2902 2903 2904 2905 2906 2907 2908 2909 2910 2911 2912 2913 2914 2915 2916 2917 2918 2919 2920 2921 2922 2923 2924 2925 2926 2927 2928 2929 2930 2931 2932 2933 2934 2935 2936 2937 2938 2939 2940 2941 2942 2943 2944 2945 2946 2947 2948 2949 2950 2951 2952 2953 2954 2955 2956 2957 2958 2959 2960 2961 2962 2963 2964 2965 2966 2967 2968 2969 2970 2971 2972 2973 2974 2975 2976 2977 2978 2979 2980 2981 2982 2983 2984 2985 2986 2987 2988 2989 2990 2991 2992 2993 2994 2995 2996 2997 2998 2999 3000 3001 3002 3003 3004 3005 3006 3007 3008 3009 3010 3011 3012 3013 3014 3015 3016 3017 3018 3019 3020 3021 3022 3023 3024 3025 3026 3027 3028 3029 3030 3031 3032 3033 3034 3035 3036 3037 3038 3039 3040 3041 3042 3043 3044 3045 3046 3047 3048 3049 3050 3051 3052 3053 3054 3055 3056 3057 3058 3059 3060 3061 3062 3063 3064 3065 3066 3067 3068 3069 3070 3071 3072 3073 3074 3075 3076 3077 3078 3079 3080 3081 3082 3083 3084 3085 3086 3087 3088 3089 3090 3091 3092 3093 3094 3095 3096 3097 3098 3099 3100 3101 3102 3103 3104 3105 3106 3107 3108 3109 3110 3111 3112 3113 3114 3115 3116 3117 3118 3119 3120 3121 3122 3123 3124 3125 3126 3127 3128 3129 3130 3131 3132 3133 3134 3135 3136 3137 3138 3139 3140 3141 3142 3143 3144 3145 3146 3147 3148 3149 3150 3151 3152 3153 3154 3155 3156 3157 3158 3159 3160 3161 3162 3163 3164 3165 3166 3167 3168 3169 3170 3171 3172 3173 3174 3175 3176 3177 3178 3179 3180 3181 3182 3183 3184 3185 3186 3187 3188 3189 3190 3191 3192 3193 3194 3195 3196 3197 3198 3199 3200 3201 3202 3203 3204 3205 3206 3207 3208 3209 3210 3211 3212 3213 3214 3215 3216 3217 3218 3219 3220 3221 3222 3223 3224 3225 3226 3227 3228 3229 3230 3231 3232 3233 3234 3235 3236 3237 3238 3239 3240 3241 3242 3243 3244 3245 3246 3247 3248 3249 3250 3251 3252 3253 3254 3255 3256 3257 3258 3259 3260 3261 3262 3263 3264 3265 3266 3267 3268 3269 3270 3271 3272 3273 3274 3275 3276 3277 3278 3279 3280 3281 3282 3283 3284 3285 3286 3287 3288 3289 3290 3291 3292 3293 3294 3295 3296 3297 3298 3299 3300 3301 3302 3303 3304 3305 3306 3307 3308 3309 3310 3311 3312 3313 3314 3315 3316 3317 3318 3319 3320 3321 3322 3323 3324 3325 3326 3327 3328 3329 3330 3331 3332 3333 3334 3335 3336 3337 3338 3339 3340 3341 3342 3343 3344 3345 3346 3347 3348 3349 3350 3351 3352 3353 3354 3355 3356 3357 3358 3359 3360 3361 3362 3363 3364 3365 3366 3367 3368 3369 3370 3371 3372 3373 3374 3375 3376 3377 3378 3379 3380 3381 3382 3383 3384 3385 3386 3387 3388 3389 3390 3391 3392 3393 3394 3395 3396 3397 3398 3399 3400 3401 3402 3403 3404 3405 3406 3407 3408 3409 3410 3411 3412 3413 3414 3415 3416 3417 3418 3419 3420 3421 3422 3423 3424 3425 3426 3427 3428 3429 3430 3431 3432 3433 3434 3435 3436 3437 3438



» přidat nové slovo
Stránky slovníku
  A     B     C     D     E     F     G   
  H     I     J     K     L     M     N   
  O     P     Q     R     S     T     U   
  V     W     X     Y     Z     přidáno   
Slovníky ABZ
ABZ.cz: slovník cizích slovABZ slovník českých synonym
Nejhledanější slova
  1. sofistikovaný
  2. ad hoc
  3. sarkazmus
  4. anotace
  5. demagogie
  6. xenofobie
  7. žoviální
  8. logistika
  9. extravertní
10. apriori
11. potenciální
12. paranoia
13. melancholik
14. patetický
15. asketický
16. vágní
17. postulát
18. stigma
19. metrosexuál
20. precedent
21. cholerik
22. exaktní
23. flegmatik
24. filantropie
25. kognitivní
26. metafora
27. pejorativní
28. potencionální
29. fakultativní
30. synonymum
» další nejhledanější termíny
Hledat ve slovníku

Partnerské weby
hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz