Pojem psychologie puberty
Slovo:
psychologie puberty
Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor
Význam:
Období puberty trvá asi od 11 do 15 let a končí pohlavní dospělostí.
Toto období bývá nazýváno jako období středního nebo staršího školního věku.
Rozlišují se tři různé vývojové typy:
- akcelerovaný (zrychlený),
- průměrný (středně rychlý),
- retardovaný (zpomalený, opožděný).
Jedinec ve stadiu puberty se velmi zajímá:
jaký vlastně je,
jaké má možnosti a hranice,
jak se jeví svému okolí.
Dosavadní, již poměrně celistvý obraz o vlastním těle i o vlastní psychice se na začátku dospívání mění (zejména vlivem somatických změn ve spojitosti s vývojem pohlavních znaků). Ti dospívající, kteří dříve fyzicky vyzrají, jsou ve výhodě, neboť jejich prostředí, zejména vrstevníci, jim vyjadřují větší respekt, což posiluje jejich sebevědomí a sebeobraz.
Kromě růstového zrychlení je výrazným projevem puberty rychlý rozvoj dosud pomalu rostoucích pohlavních žláz. Hypofýza (podvěsek mozkový) začíná na podkladě spouštěčů hypotalamu uvolňovat gonadotropní hormony, které zvyšují hladinu pohlavních hormonů. Zvýšené a nepravidelné vylučování adrenalinu dření nadledvinek v dospívání se patrně podílí na eruptivní, prudké a ještě neustálené povaze pubertálních emocí, citů, nálad a afektů.
V tomto období se navazují první heterosexuální vztahy. Mládež v pubertě a adolescenci má často sklon k idylizaci a idealizaci partnera či partnerky.
Dochází k odklonu od dosavadních autorit, je zde:
výrazná potřeba a tendence osamostatnit se (zejména od rodičů),
potřeba a snaha svobodně a nezávisle naplňovat a rozvíjet svá přání a zájmy,
zvýšená kritičnost a emoční a afektivní labilita,
introverze,
tendence k disharmonii,
schopnost a dovednost abstraktního myšlení a myšlení na úrovni formálních operací,
potřeba rozvíjet své potenciální schopnosti a možnosti.
Osvědčuje se zdůvodněný výchovný přístup ze strany dospělých.
V tomto období je mimořádně důležitý
správný výběr povolání, respektive studia.
Děti se učí skupinové identitě.
Vztahy a komunikace s vrstevníky jsou pro ně klíčové.
Nedostatek zkušenosti bývá příčinou častých konfliktů, neúspěchů a zklamání v tomto vývojovém období.
S tím souvisejí emoční a adaptační poruchy.
Nápadná je zejména labilita, kolísavost sebecitu a sebevědomí.
Puberta je právem považována za nejbouřlivější životní etapu člověka, což jistě mohou potvrdit vychovatelé a učitelé. Od sedmé třídy je patrné zhoršování kázně žáků, které se stupňuje až do deváté třídy. Přitom však jsou v chování dětí rozdíly mezi děvčaty a chlapci ve prospěch chování děvčat.
Toto životní období se projevuje především rostoucím individualismem, introverzí (obrácením do nitra) a duševní rozháraností (vnitřním neklidem). V počátcích období je možno pozorovat fázi vzdorovitosti.
Životní filosofií v pubertě bývá kolísání od subjektivního idealismu a idealizování vzorů k nihilismu.
Dospívání, zabírající zhruba třetí pětiletí života, je proces, v němž se člověk přeměňuje z dítěte v mladého člověka, s výraznými ženskými nebo mužskými znaky, schopného plodivé činnosti. Jeho tělesný vývoj se dosažením pohlavní zralosti nezastavuje, ale pokračuje dál. Teprve ve čtvrtém pětiletí života - adolescenci (mládí)- se vývoj započatý pubertou ustaluje, dotváří a dovršuje.
Nedostatky, které se v pubertě objevují, jsou těžko výchovně ovlivnitelné, protože často koření v minulosti. V pubertě se nejvíce projevují následky defektů výchovy z dřívějších let. Mimoto se v tomto období snadněji budí z latentního stavu různé vrozené chorobné dispozice.
Navigace
předchozí slovo: » psychologie prepubertynásledující slovo: » psychologie transpersonální
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2582
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
