ABZ.cz: slovník cizích slov - online hledání
Výsledky hledání výrazu d
cizí slovo | odpovídající význam | vlastnosti | detail | |
---|---|---|---|---|
DK efekt | >> | Dunning-Kruger efekt byl zkoumaný a popsaný v roce 1999 na Cornellově univerzitě americkými psychology Davidem Dunningem a Justinem Krugerem. Týká se poznávacího zkreslení. Lidé s výrazně nižšími schopnostmi (kompetencemi)mají tendenci své schopnosti a výkony v různých oblastech a oborech stabilně nadnášet, přeceňovat, kdežto lidé s výrazně vysokými (nadprůměrnými) schopnostmi (kompetencemi) mají tendenci své schopnosti (kompetence) a výkony poněkud nedoceňovat či podceňovat | » DK efekt | |
DK zkratka ve zdravotnictví | >> | dolní končetina | » DK zkratka ve zdravotnictví | |
DKK zkratka ve zdravotnictví | >> | dolní končetiny | » DKK zkratka ve zdravotnictví | |
dlask | >> | středně velký pták z čeledi pěnkavovití | » dlask | |
DLB zkratka ve zdravotnictví | >> | Dementia with Lewy Bodies, tj demence s Lewyho tělísky (usazeninami) | » DLB zkratka ve zdravotnictví | |
dlouhověkost | >> | Vývojové období DLOUHOVĚKOSTI (longevita, patriarchum) začíná od devadesáti let věku. Sestup v životním odpoledni vyžaduje zjednodušení. Omezení a zvnitřnění, což znamená individuální kulturu (C.G. Jung). Mládí žije z nadějí, stáří ze vzpomínek (Francouzské přísloví). Vědomí dobře prožitého života a vzpomínka na mnohé dobré činy je nejpříjemnější (M. T. Cicero). Grave senectus est hominibus pondus (Těžkým břemenem je lidem stáří). Osoby devadesátileté a starší jsou dlouhověké (longevitní, patriarchální). Otázkami stárnutí a prodlužování kvalitního lidského života se zabývá např. gerontologie, geriatrie a ontogenetická psychologie stáří. Jde např. o předcházení depresím a pocitům inferiority. Doba a intenzita stárnutí je u různých lidí odlišná a závisí např. na genetických vlivech, na způsobu života, na včasném předcházení (prevenci) stárnutí, na předchozích podmínkách, ve kterých lidé žili, a na úspěších a činorodosti jejich dosavadního pracovního i soukromého života i na úrovni jejich soustavy hodnot a cílů do budoucna, které by měly zahrnovat i společenské kontakty a aktivity. Ve stáří je třeba počítat s výraznou redukcí a kolísáním somatické i psychické výkonnosti, s větší pomalostí, s potížemi při zvládání nových činností (zejména těch, které vyžadují rychlé rozhodování), s tendencí opakovat svá sdělení, se zaměřením do minulosti (časté vzpomínání), s prohlubující se zvnitřňováním a introvertizací, s opakovaným bilancováním dosavadního života, jež buď přispívá k pohodě a integraci osobnosti nebo k nepohodě a až zoufalství, tedy i s rizikem ne zcela přiměřených reakcí a postojů na objektivní realitu. Hybnost se postupně redukuje (časté jsou artrotické bolesti kloubů), psychosomatická výkonnost a výdrž se redukuje také, imunita se snižuje, často klesá úroveň frustrační tolerance, zhoršuje se výkonnost v oblasti pohybové, smyslových orgánů, zapamatování a úrovně poznávání (kognitivity) vůbec. Psychosomatická reaktivita se zvolňuje. S věkem související úbytek kognitivních funkcí se týká nejen paměti, ale i pozornosti, myšlení a reakčních časů vnímání a chápání. Často se zpomaluje osobní psychosomatické tempo. Paměť podle pravidla, které stanovil francouzský psycholog a filozof Theodule Armand Ribot (1839-1916) a popsal ve své knize Nemoci paměti z roku 1871, vykazuje větší postižení, úbytek pro nedávné události a informace, jména, nové termíny a názvy, zatímco vzpomínky na starší, minulé a vzdálenější události bývají uchovávány. V nepatologických případech pozorujeme pouze mírnou kognitivní (poznávací) závadu (dificilitu), poruchu či dysfunkci. Mírná kognitivní porucha, lehká závada či porucha poznávacích funkcí, stařecká zapomnětlivost, lehká duševní porucha (obvykle ve vyšším věku) se projevuje poznávací dysfunkcí (např. poruchou vštípivosti a výbavnosti paměti nebo učení se nové látce, lehčí poruchou pozornosti, mírně zpomaleným myšlením a chápáním) nedosahující však hloubky a intenzity ani mírné demence. Důležité je, aby starý člověk četl, sledoval denní tisk, rozhlas a televizi, případně se i dále systematicky vzdělával (nebo alespoň např. luštil křížovky), protože tyto aktivity stimulují a udržují psychické schopnosti a dovednosti. Důležité jsou i přiměřené tělesné aktivity, cvičení a procházky (nejen při nákupech) a také individuální i společenská herní aktivita. Pro spokojenost starého člověka jsou významné různé pravidelné rodinné akce (např. oslavy narozenin, jmenin, vánočních svátků, ukončení škol dětí nebo vnuků a vnuček, návštěvy a společné rodinné výlety). Mnoho potíží zaviňuje arterioskleróza mozku (cerebri), spojená s oběhovými poruchami mozkových cév a s výpadovými projevy v oblasti psychických funkcí (např. snížení paměťové výkonnosti, nízká koncentrace pozornosti, odtlumenost nebo utlumenost, fluktuace volního úsilí). Také smysly (zejména sluch, zrak a čich) bývají již dificilní nebo defektní, stejně jako motorika. Poměrně časté jsou menší či větší závady a poruchy psychické. např. pocity ukřivděnosti, zvýšená kritičnost, extrapunitivita a vztahovačnost. Ztratí-li starý člověk (zejména osamělý, např. vdovec) motivaci k adekvátnímu udržování pořádku, čistoty a osobní hygieny vůbec a je-li znatelně po této stránce zanedbaný, páchnoucí atp., hovoříme o Diogenově syndromu, který bývá nezřídka spojen s tendencí nadměrně hromadit i neužitečné a nepotřebné věci (jde o tzv. syllogomanii). Ve stáří dochází někdy k nekultivovaným a hlasitým konfliktům mezi starými rodiči a jejich dospělými dětmi, které mívají více či častěji méně přesný nebo závistivý pocit, že rodiče nedávají např. své dary na narozeniny, jmeniny a Vánoce (ale např. i byty a zařízení bytů), všem svým dětem spravedlivě, stejně a nabádají rodiče, aby pro ně např. sepsali včas různé dohody nebo výhodnou závěť. Nejsou neobvyklé ani extrémně záporné kritiky osobnosti starých rodičů ze strany jejich dcer a synů, ale i některých vnuků a vnuček, které sugestibilně přebírají hyperkritické hodnocení prarodičů od svých rodičů. Velká zklamání stárnoucí rodiče prožívají např při neúspěších svých dětí v jejich vlastních rodinách a kvůli rozvodům. Na druhé straně se mnoho starších rodičů raduje z úspěchů svých dětí (např. ve studiu, v práci, ve vlastních rodinách) a z kontaktů s vnuky a vnučkami. Generalizující přesvědčení o nízké psychosomatické a hodnotové úrovní a nekompetentnosti většiny starých lidí (ageismus) je však nepravdivé, nesprávné a nežádoucí. Muži se stále v České republice (i v řadě dalších států) dožívají nižšího průměrného věku než ženy, ale v čase se i průměrný věk zvyšuje. Muži a ženy se obtížně adaptují na úmrtí své partnerky a partnera, na osamocenost. Zvlášť večery v prázdném bytě jsou na přiměřenou adaptaci mnoha lidí velmi náročné. Často zjišťujeme pocity či dokonce komplexy dehonestace, neužitečnosti, a to zejména u mužů. Rozdíly mezi reakcemi mužů a žen jsou i v tomto ohledu značné. Psychické dění, i když je v interakci s děním tělesným, je značně autonomní. Tělesné deteriorace nemusí automaticky působit sníženou úroveň prožívání a chování. Vývoj fyziologický, psychický a sociální neprobíhá patrně ve stáří vždy paralelně. Vážným psychologickým problémem je osamělost některých starých osob. Kategorizace seniorů z aspektu funkčnosti postihuje situaci starší populace třemi kategoriemi: 1. zdatní (fit) - senioři s dobrou funkčností, kondicí a fyzickou zdatností. Odborný přístup by u nich měl být stejný, jako je platný pro dospělé středního věku. 2. nezávislí (autonomní) - nevyžadují zvláštní péči ani speciální služby. Za běžných podmínek mohou být soběstační a vést relativně nezávislou domácnost, selhávají a situačně a emočně se infantilizují při větší zátěži (nemoc, úraz, operace, virové epidemie, extrémní výkyvy počasí, náhlá změna sociální situace-úmrtí partnera, osamění, přestěhování). Sem patří většina seniorů. 3. křehcí (se syndromem fragility) - jsou nestabilní a rizikoví i za standardních podmínek a potřebují pomoc při běžných aktivitách denního života nebo jsou omezeni v pohybu, příp. dlouhodobě upoutáni na lůžko. Patří sem osoby se zvýšeným rizikem pádů, značně špatnou mobilitou (se syndromem hypomobility až s imobilizačním syndromem), pokročilými somatickými chorobami (např. kardiaci s opakovaným srdečním selháním), senioři s poruchami orientace (závažné poruchy zraku a sluchu), se situačními kognitivními (poznávacími) dysfunkcemi, se syndromem dekondice, s těžkou poruchou mentálních funkcí (demence), se závažnými psychickými a osobnostními poruchami a chorobami, senioři v sociálně komplikované situaci a ve věku nad 85 roků, zvlášť pokud navíc žijí zcela nebo částečně osaměle. V současné době v důsledku stárnutí světové populace nově vznikla medicínská specializace Anti-aging medicina, lékařství proti stárnutí. Cílem je dosáhnout dobrého zdravotního stavu seniorů a seniorek a zároveň zbrzdit proces stárnutí jejich organismu, omladit lidský organismus zevnitř i navenek, zajistit pro staré lidi přijatelně spokojený život s přiměřenou mírou nezávislosti a soběstačnosti. Čím je člověk starší, tím více zátěží všeho druhu by se měl postupně zbavovat a dopřát svému životu způsoby chování a prožívání založené na adekvátních a osvědčených tradicích (i konzervativních), zdravotních pravidlech, normách a stereotypech (rituálech) a na pevném životním řádu. Tělo a duši (celou psychosomatiku) je třeba stále akceptovat, i když už jsou někdy staré a opotřebované. Moudré stáří má dar vidět vše z ptačí perspektivy. Stáří bylo mnohokrát ilustrativně a plasticky popsáno také v krásné literatuře. Některé tyto popisy jsou pro odborníky zabývající se stářím inspirující, ale některé jsou příliš subjektivní, imaginativní a dojmologické. Stárnutí a stáří je třeba přijímat jako zákonitý a nevyhnutelný fakt nad kterým není žádoucí smutně meditovat. Ve stáří je třeba počítat s větším či menším lpěním seniorů a seniorek na životních návycích, stereotypech, rituálech, a i některých zlozvycích, a často i s emocionální i afektivní labilitou. A ovšem také s názorovým a postojovým a vztahovým tradicionalismem a konzervatismem. Je nezbytné poskytnout včas stárnoucím lidem, seniorům a seniorkám (i jejich rodině) odborné informace především o psychologické, sociální a zdravotnické problematice normálního i patologického stárnutí a připravovat je na typické sociální a psychosomatické projevy stáří a edukativně je připravit na to, jak se i na negativní projevy stáří adekvátně adaptovat. Je žádoucí preventivně realizovat nejen výchovu, ale i sebevýchovu dovedností aktivního stáří, a to již před předpokládaným odchodem do důchodu. | » dlouhověkost | |
DM (zkr.) | >> | diabetes mellitus (zkr. DM) – lat. cukrovka, úplavice cukrová. Onemocnění způsobené nedostatkem inzulinu nebo jeho malou účinností. Postihuje až 5 % obyvatelstva. DM se dělí na dva hlavní typy. 1. typ (typ 1), tzv. závislý na inzulinu (inzulin-dependentní – IDDM), vzniká častěji v mládí na autoimunitním podkladu, má značný sklon k těžkým akutním komplikacím vč. kómatu s ketoacidózou a nezbytné je podávání inzulinu, jehož je při tomto typu v těle naprostý nedostatek. Jeho začátek v dospělosti je méně častý. Vzniká v důsledku postupného zániku B-buněk způsobeného autoimunitními procesy navazujícími na dosud neznámé poškození B-buněk (možná virové). Ostrůvky jsou infiltrovány lymfocyty (insulitis), lze prokázat protilátky proti ostrůvkům (např. GAD, ICA, ICSA), B-buňky jsou postupně ničeny (existuje zde vazba na určité HLA antigeny), čímž klesá sekrece inzulinu. 2. typ (typ 2), nezávislý na inzulinu (non-inzulin-dependentní – NIDDM), vzniká spíše u starších, mnohdy obézních pacientů s výskytem cukrovky v rodině. Je spojen s inzulinovou rezistencí, mnohdy hyperinzulinemií. Kromě rozdělení na dva základní typy (1, 2) se odlišuje gestační d. m. a hraniční poruchy glukosové homeostázy (PGT, IFG). Dále existuje skupina specifických typů d. (podmíněného geneticky, onemocněním exokrinního pankreatu, endokrinopatiemi, chemikáliemi či léky aj.). Při diabetu dochází k špatnému využití glukosy v organismu. Glukóza se dostává do buněk v nedostatečné míře (ty pak trpí nedostatkem energie), hromadí se v krvi (hyperglykemie) a dostává se do moči (glykosurie). Močí se „ztrácí“ a strhává s sebou vodu (a ionty), což vede k polyurie a změnám vnitřního prostředí. Ztráta vody se spolu s nadměrným množstvím glukosy v krvi (hyperosmolalitou) podílí na vzniku žízně. Nedostatek inzulinu způsobuje i poruchy metabolismu tuků a bílkovin. Zvýšené štěpení tuků (u 1. typu) vede k výrazné produkci ketolátek až vzniku ketoacidózy. Kromě uvedených příznaků je diagnóza DM někdy stanovena v souvislosti s jinou nemocí (časté infekce, plísňová onemocnění aj.). K diagnóze obv. stačí vyšetření cukru v krvi (glykemie), v nejistých případech se vyšetřuje oGTT. Závažným problémem jsou komplikace diabetu. Dělí se na akutní a chronické. Akutní komplikací je diabetické kóma, v něž může vyústit těžká hyperglykemie s ketoacidózou. Jinými druhy kómatu jsou hyperosmolární a laktacidotické kóma. K chronickým komplikacím patří poškození ledvin (diabetická nefropatie), očí (katarakta a zejm. poškození sítnice – diabetická retinopatie), urychlení aterosklerózy (makroangiopatie), poškození drobných cév (mikroangiopatie) s nebezpečím gangrény okrajových částí dolních končetin (diabetická noha), častější infekce, např. močové a kožní, nervové poruchy (diabetická neuropatie). Podstatou mnoha z nich jsou změny drobných cév (mikroangiopatie). Léčba DM zahrnuje dietu (omezení cukrů s jejich přesným denním množstvím v potravě, pravidelný příjem potravy v určitých časových intervalech), perorálními antidiabetiky, inzulinem. Spolupráce nemocného je nutná, její nedodržení může mít vážné důsledky (dekompenzace, předávkování inzulinu s hypoglykemií, rozvoj komplikací). Důležité je i udržování přiměřené tělesné hmotnosti. Správná kompenzace je i prevencí vzniku chronických komplikací. Význam má proto edukace pacientů. Pacient s d. m. je pravidelně sledován v diabetologické poradně, což umožňuje pružnou úpravu léčby. Sleduje se tělesná hmotnost, množství cukru v krvi a v moči, přítomnost event. proteinurie. K zhodnocení dlouhodobé kompenzace se provádí vyšetření glykosylovaného hemoglobinu. Srov. steroidní d., gestační d., MODY Etymologie – vysvětlení původu slova: lat. mellitus sladký z mel med | » DM (zkr.) | |
DMO | >> | ve zdravotnictví zkratka pro dětskou mozkovou obrnu | » DMO | |
DNA | >> | deoxyribonukleová kyselina | 1 komentář | » DNA |
DNR zkratka ve zdravotnictví | >> | do not resuscitate (angl.) tj. neresuscitovat, nekřísit, neoživovat základní vitální funkce | » DNR zkratka ve zdravotnictví |
Stránky: <<předešlá-- --následující>>
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302