ABZ.cz: slovník cizích slov - online hledání

Výsledky hledání výrazu d

cizí slovo    odpovídající významvlastnostidetail
driver [drajvr] >>  ovladač ve výp. tech.  » driver
driving licence number >>  řidičský průkaz vloženo uživatelem» driving licence number
drnda >>  hanlivý výraz pre staršiu ženu vloženo uživatelem
15 komentářů
» drnda
DRNR (zkratka ve zdravotnictví) >>  Doprava raněných, nemocných a rodiček vloženo uživatelem» DRNR (zkratka ve zdravotnictví)
droga >>  hol. surové léčivo; omamující prostředek 9 komentářů» droga
drogista >>  majitel drogerie, prodavač v drogerii vloženo uživatelem» drogista
drogomanie >>  drogová závislost, toxikomanie  » drogomanie
drogové a jiné závislosti dětí >>  DROGY jsou různé psychoaktivní látky (přírodní i syntetické, včetně léků), které jsou užívány a zneužívány ke změnám emočního stavu, nálady, vědomí a stavu bdělosti, k povzbuzování nebo tlumení duševních a tělesných funkcí a k vyvolávání mimořádných zážitků (iluzí, halucinací apod.). Jsou buď psychostimulační (vyvolávají např. stavy euforie, zrychlují psychomotoriku), psychoinhibiční (potlačují úzkost a depresi, zpomalují motoriku) nebo dezintegrační (vyvolávají iluze a halucinace). Patří sem alkohol, opioidy ( např. morfin, kodein, dolsin, metadon), kanabioidy (např. marihuana, hašiš), sedativa, hypnotika, kokain, kofein, halucinogeny, tabák, organická rozpouštědla a i aplikace několika látek dohromady. Jde budˇ o akutní intoxikaci nebo i o soustavné nebo periodické škodlivé užívání (o syndrom závislosti). Často se drogy třídí na měkké a tvrdé. Měkké drogy jsou charakterizovány jako drogy s akceptovatelným rizikem nebezpečnosti užívání pro uživatele (např. káva, tabákové výrobky, alkohol). Tvrdé drogy jsou drogy s neakceptovatelným účinkem nebezpečnosti užívání pro uživatele (např. kokain, pervitin, heroin, LSD). Duševní závady a poruchy i poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek se třídí na: 1. Akutní intoxikace (vyvolaná požitím alkoholu, opioidů, kanaboidů, kokainu, jiných stimulancií včetně kofeinu, halucinogenů, užitím sedativ nebo hypnotik, tabáku, organických rozpouštědel, požitím několika látek). 2. Nadužívání drog (abúzus) znamená buď nadměrné používání drog, nebo jejich užívání v nevhodnou dobu (např. v těhotenství apod.). Nadužívání drog je také takové požití drog, které nepříznivě ovlivní tělesnou i duševní činnost člověka. Je-li touha po droze vystupňována v chorobnou náruživost, mluvíme o toxikofilii či toxikománii. Světovou zdravotnickou organizací byl místo toxikománie navržen termín drogová závislost. 3. Drogovou závislost, což je specifický duševní, někdy i tělesný, stav, vyplývající ze vzájemného působení mezi organismem a drogou, charakterizovaný změnami chování a prožívání a dalšími reakcemi a jevy, které zahrnují i nutkání brát drogu stále nebo pravidelně pro její účinky na psychiku nebo někdy i proto, aby se zabránilo nepříjemným stavům. Navyknutý organismus poruchou totiž reaguje - odvykacími potížemi, abstinenčními příznaky, např.: úzkostmi (anxiozitou), strachem, zvýšeným pocením, třesem, zíváním, nespavostí, podrážděností atp. Podle ICD-10 (MKN-10) je syndrom závislosti soubor rizikových behaviorálních, kognitivních a fyziologických fenoménů, který se vyvíjí po opakovaném užití látky a který typicky zahrnuje následující projevy: 1) silná touha nebo pocit puzení užívat látku (craving), 2) potíže v kontrole užívání látky, a to pokud jde o začátek a ukončení nebo množství látky, 3) somatický odvykací stav, jestliže je látka užívána s úmyslem zmenšit jeho příznaky, což je zřejmé z typického odvykacího syndromu pro danou látku nebo z užívání stejné (nebo velice příbuzné) látky se záměrem zmenšit nebo odstranit odvykací příznaky, 4) průkaz tolerance jako vyžadování vyšších dávek látky, aby se dosáhlo účinků, původně vyvolaných nižšími dávkami (jasné příznaky lze nalézt u jedinců závislých na alkoholu a opiátech, kteří mohou brát denně takové množství látky, který by zneschopnilo nebo i usmrtilo uživatele bez tolerance), 5) postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch užívané psychoaktivní látky a zvýšené množství času k získání nebo užívání látky, nebo k zotavení z jejího účinku, 6) pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků: poškození jater nadměrným pitím (depresivní stavy, vyplývající z nadměrného užívání látek) nebo toxické poškození myšlení. Je třeba snažit se určit, zda pacient byl nebo mohl být vyšetřen a zda mohly být zjištěny příčiny a rozsah poškození. Pro diagnózu závislosti je zapotřebí přítomnosti minimálně tří z uvedených kritérií během posledního roku. Syndrom závislosti může být: pro specifickou látku, pro třídu látek nebo pro širší spektrum farmakologicky odlišných psychoaktivních substancí. Podle DSM-IV se závislost na návykových látkách popisuje jako maladaptivní model užívání návykové látky, prokázaný výskytem minimálně tří z dále uvedených příznaků během jednoho dvanáctiměsíčního období. 1) Tolerance, projevující se jedním z následujících úkazů: potřeba nápadně zvýšených dávek k dosažení intoxikace nebo žádaného účinku, nápadně snížený účinek při užívání stejného množství návykové látky. 2) Příznaky z vysazení drogy, projevující se jedním z následujících úkazů: abstinenční příznaky typické pro danou návykovou látku, užití stejné nebo velmi podobné látky pro potlačení nebo prevenci abstinenčních příznaků. 3) Návyková látka je často užita ve větším množství, než bylo zamýšleno. 4) Je přítomna trvalá touha nebo neúspěšná snaha o snížení nebo kontrolu užívání. 5) Mnoho času je stráveno při aktivitách nutných k získání nebo užívání návykové látky nebo ke vzpamatování se z jejích účinků. 6) Důležité společenské, profesní nebo rekreační aktivity nejsou vůbec provozovány nebo jsou omezeny kvůli užívání návykové látky. 7) Užívání návykové látky nepřestává, přestože je známa existence trvalých nebo vracejících se fyzických či psychologických problémů, pravděpodobně působených nebo eskalovaných užitou návykovou látkou. U dospívající mládeže, která chce být aktivní, v popředí dění, nějakým způsobem vyniknout, se může projevit např. závislost na psychostimulačních drogách. Tyto drogy přechodně zvyšují činorodost, podnikavost, snadnost v navazování kontaktů a zahánějí spánek. Proto jsou oblíbeny zejména u části studující mládeže. V popředí nebezpečných nealkoholových závislostí je sniffing - čichání a inhalace těkavých látek, organických rozpouštědel, např. acetonu, éteru, chloroformu, toluenu, čikuli. U ,,čichačů" dochází k trvalým změnám mozkové struktury. Velmi nebezpečný je také neomorfinismus, požívání opiátů a kanabismus (požívání hašiše, resp. marihuany). U hašiše a marihuany jde o narkotika (omamné jedy). Mají např. halucinogenní účinky podobné jako má např. meskalin izolovaný z kaktusu Lophophora Williamsi a LSD (diethylamid kyseliny lysergové). Halucinogenní drogy se označují jako psychodysleptika či psychedelika (látky vedoucí k,, projevení duše") a vedle halucinací a bludů vyvolávají též pseudohalucinace, kdy si je postižený klamu vědom. Ví, že iluze vjemu neodpovídá podnětu. K vývoji psychické a somatické závislosti na droze je nutná přítomnost, eventuálně dostupnost drogy. Při vzniku drogové závislosti hraje ovšem podstatnou roli osobnost člověka, její zralost a normalita či patologičnost jak po stránce psychické, tak i somatické. Jakákoliv psychická insuficience (nedostačivost) dítěte, mladistvého i dospělého člověka, která disponuje k závadám a poruchám chování a prožívání, predisponuje, predeterminuje také k nadužívání drog všeho druhu. Svou roli hraje nedostatečná (insuficientní) i přespříliš úzkostlivá péče rodiny. Drogová závislost je totiž často podmíněna též prostředím, a to rodinným i pracovním, a také určitou situací a příslušnými podněty. Častým vyvolávajícím podnětem je např. nežádoucí vzor či příklad přátel, uznávaných vůdců part, a to nejenom těch závadových, filmových a televizních vzorů apod. Svoji roli hraje rovněž zvědavost a pak snaha rychle dosahovat příjemných pocitů a zážitků a zbavovat se pocitů a zážitků nepříjemných. Jak lze nadužívání a zneužívání drog dětmi a mládeží poznat? Za jisté příznaky se považují známky opilosti, záchvaty smíchu a pláče, stavy bezvědomí, znatelné vpichy po injekční stříkačce na těle, nálezy injekčních stříkaček a obalů od drog či přímo drog u dětí a mladistvých. Za nejisté příznaky se považuje únava, vyčerpanost, nevolnost až zvracení, lesklé či zarudlé oči, nošení brýlí s barevnými skly aj. Také náhlá změna chování (podrážděnost, pokles předchozích zájmů a koníčků, nápadnost v oblékání, účesu a zevnějšku vůbec, stavy nápadného neklidu, poruchy pozornosti apod.), zejména ve spojení se zhoršením prospěchu ve škole může signalizovat drogovou závislost. Dětem a mládeži je nutno vhodnou formou vysvětlovat nebezpečnost a škodlivost drogových závislostí, které nejenom způsobují vážné poruchy tělesné a duševní výkonnosti, ale postupně i vážné škody na zdraví. Vhodné je získávat děti a mládež pro sociálně žádoucí a hodnotnou zájmovou činnost, pro tělovýchovnou a sportovní činnost a je třeba zkvalitňovat kontrolu volného času dětí a mládeže a jejich hospodaření s finančními prostředky (kapesným) nejenom školou, ale i rodinou. Je žádoucí využívat i kladného vlivu vrstevníků nezávislých či již nezávislých na drogách. Jde o tzv. peer programy. Nové poznatky z této oblasti přináší adiktologie. Je to multidisciplinární vědní obor, který se v širších souvislostech i v detailech zaměřuje na prevenci, léčbu a výzkum užívání návykových látek, jako jsou např. alkohol, tabák, drogy a dalších forem závislostního chování a prožívání jako je např. gambling (palogické hráčství), netollsmus, tj. závíslost na virtuálních drogách jako je např. televize, počítačové hry, mobilní telefon. Extrémní závislost na osobním a funkčním telefonu či smartphobu je nomofobie. Mezi obecné cíle výchovy patří optimálně rozvinutá a přiměřeně dané věkové etapě zralá a harmonická osobnost. Tohoto stavu však ve výchovně vzdělávacím procesu nedosahuje poměrně velké množství dětí ani v současné době. Rozvoj osobnosti není u všech dětí stejný a často ani optimální. U některých dětí dochází k problémovému vývoji chování a osobnosti pod vlivem mnoha různých sociálních i biologických faktorů. Pedagogové a zejména výchovní poradci a školní psychologové mají možnost často jako první rozpoznat různé závady chování a prožívání, které signalizují ohrožení normálního, zdravého psychického a osobnostního vývoje a chování žáka s důsledky pro jeho sociální, pedagogické a profesní začleňování. Pedagogové, výchovní poradci i psychologové musí hledat cesty, jak účinněji než dosud pracovat s psychickými možnostmi a potenciální osobností všech žáků, aby dosahovali úspěšnosti ve škole, v pracovním procesu i v životě. Zvláštní pozornost je třeba věnovat závadám a poruchám v chování dětí a mládeže (patří sem i závislost na drogách), jejich včasnému zjišťování, klasifikaci, nápravě a prevenci. Kategorie lehčích závad chování (dificilit) je třeba přesně diferencovat od vážnějších poruch chování a poruch osobnosti a volit ve shodě s diagnózou přiměřené postupy nápravy. Problematiku poruch chování a poruch osobnosti zapříčiněných organickými příčinami, psychotickými, psychopatickými, neurotickými a mentálně retardovanými procesy a stavy je třeba řešit primárně ve spolupráci s psychology, speciálními a sociálními pedagogy a psychiatry pro děti a mládež. Úkolem pedagogických pracovníků je záměrně, cílevědomě a soustavně působit na vychovávané a vzdělávané jedince tak, aby byl podpořen pozitivní rozvoj jejich osobnosti, aby se z ní stala: osobnost, která má zdravé sebehodnocení, sebecit a sebedůvěru a je schopna a dovede řešit své problémy převážně sama, osobnost dobře přizpůsobená ustáleným společenským kritériím a jednající v jejich rámci, osobnost individualizovaná dispozičně i zkušenostmi získanými vhodnými vzorci chování a prožívání, osobnost integrovaná, tj. taková, jejíž všechny složky fungují v koordinaci s jinými a která má adekvátní pocit životního smyslu. vloženo uživatelem» drogové a jiné závislosti dětí
drogy >>  jde o různé psychoaktivní látky (přírodní i syntetické, včetně léků), které jsou užívány a zneužívány ke změnám emočního stavu, nálady, vědomí a stavu bdělosti, k povzbuzování nebo tlumení duševních a tělesných funkcí a k vyvolávání mimořádných zážitků (iluzí, halucinací apod.). Jsou buď psychostimulační (vyvolávají např. stavy euforie, zrychlují psychomotoriku), psychoinhibiční (potlačují úzkost a depresi, zpomalují motoriku) nebo dezintegrační (vyvolávají iluze a halucinace). Patří sem alkohol, opioidy ( např. morfin, kodein, dolsin, metadon), kanabioidy (např. marihuana, hašiš), sedativa, hypnotika, kokain, kofein, halucinogeny, tabák, organická rozpouštědla a i aplikace několika látek dohromady. Jde budˇ o akutní intoxikaci nebo i o soustavné nebo periodické škodlivé užívání (o syndrom závislosti). vloženo uživatelem» drogy
droit de seigneur >>  feudální právo pána panství deflorovat všechny dívky nacházející se na tomto panství - též právo první noci - latinsky: jus primae noctis ("právo premiéry") vloženo uživatelem» droit de seigneur



hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz