ABZ.cz: slovník cizích slov - online hledání
Výsledky hledání výrazu l
| cizí slovo | odpovídající význam | vlastnosti | detail | |
|---|---|---|---|---|
| lean production (angl.) | >> | zeštíhlování výroby, zavádění tzv. štíhlé výroby |  | » lean production (angl.) |
| leányka | >> | jakostní, lahodně extraktivní bílé víno pocházející ze Sedmihradska, dívčí hrozen | | » leányka |
| learned helplessness (angl.) | >> | naučená bezmocnost (termín a teorie amerického psychologa Martina Seligmana, nar. 1942) | | » learned helplessness (angl.) |
| learned pessimism (angl.) | >> | naučený pesimismus (koncepce M.Seligmana) | | » learned pessimism (angl.) |
| learned resourcefulness (angl.) | >> | naučený zdroj síly (koncepce amerického klinického psychologa Michaela Rosenbauma) | | » learned resourcefulness (angl.) |
| learner training (angl.) | >> | výcvik, trénink, příprava učícího se žáka či studenta | | » learner training (angl.) |
| Learning Management System (LMS) | >> | systém pro řízení výuky v rámci e-learningu, organizace a poskytování vzdělávacích programů nebo kurzů | | » Learning Management System (LMS) |
| learning (angl.) | >> | učení. Učení patří k nejdůležitějším teoretickým i praktickým problémům pedagogiky a pedagogické psychologie. Je přitom chápáno v širokém slova smyslu jako opak zděděného, vrozeného, instinktivního. Nejde tedy pouze o učení ve škole, učíme se také chodit, mluvit, dodržovat společenské normy chování, získáváme různé zkušenosti. Člověk se vlastně učí značné části svých duševních reakcí (nejenom poznávacích, ale i citových atp.). Učení je vlastně utváření psychiky a osobnosti v průběhu vývoje jedince nejenom v mládí, ale během celého života. Učení je podmíněno vnějšími změnami prostředí a je provázeno vnitřními změnami v psychice lidí, což se jeví i ve změnách jejich chování. Výkon v učení v užším slova smyslu bývá znázorňován jednoduchým vzorcem v = s . m (v = výkon, s = schopnosti, m = motivace). Existují ovšem i další vlivy ovlivňující výkon (např. podmínky prostředí). Bylo by tedy nesprávné pokládat učení za děj omezený pouze na školu. Člověk se učí také tím, že si hraje, že pracuje, že koná rozmanité činnosti. Učení také není záležitost jedné izolované duševní funkce nebo vlastnosti, paměti. Na učení se spolupodílí vedle paměti i vnímání, myšlení, vůle, city, motivy, charakter, celá psychika, celá osobnost člověka, a ta se také učením rozvíjí. Lidské učení je velmi složité a mnohotvárné. Někdy se setkáváme s formulací, že učení záleží v osvojování vědomostí, dovedností a návyků. To však je zjednodušená formulace, jde pouze o učení v užším slova smyslu. Ve skutečnosti se při učení vedle získávání vědomostí, dovedností a návyků mění také naše zájmy: zájem o osvojovanou látku se může prohlubovat, ale může také slábnout, zejména když se učíme nevhodným způsobem. Učením se mění také schopnosti člověka, i když změna ve schopnostech bývá patrná až po delší době. Učením se také utvářejí rysy osobnosti člověka, jeho povahové vlastnosti. Učení např. formuje vůli žáka, protože žák musí překonávat různé překážky. Učením si také člověk navyká na různé způsoby trávení volného času atp.. Jde o tzv. sociální učení. V různých případech učení vystupuje do popředí vždy jiná složka, je však mezi nimi těsná souvislost. Určité zákony učení jsou společné pro všechny formy a složky od získávání vědomostí až po utváření rysů osobnosti. Je známou zkušeností, že různí lidé se učí nestejně rychle a nestejně kvalitně. Je to tím, že každá osobnost je jiná, každá má jiné schopnosti, jiné povahové a volní vlastnosti atd.. Proto také způsob učení, by měl být individualizovaný. Učení může být bezděčné ( nepřímé, indirektivní, fakultativní) nebo úmyslné (přímé, direktivní, intencionální). U úmyslného učení je cílem naučit se něco. Oba zmíněné druhy učení se doplňují.Bezděčné učení je však příliš výběrové. Styly učení žáků a studentů se u nás zabývá např. J. Mareš (1998). Na závěr ještě k rozdílu mezi učením a vyučováním. Při učení působí člověk sám na sebe, kdežto vyučování je vždy interakce mezi učitelem a žákem. Samostatné studium, četba, poslech rozhlasu a televize, cestování, návštěva kulturních institucí a samostatné činnosti patří k tzv. autodidaktickým formám vzdělání. Vyučování, výuka, konzultace, praktický výcvik, řízená praktická činnost patří k tzv. heterodidaktickým formám vyučování ve kterých jsou žák, žákyně, student, studentka, posluchač, posluchačka řízeni pedagogem či pedagožkou. Aby učitel postupoval v souladu se zásadami individuálního přístupu k žákům, musí dobře znát žáka a jeho individuální osobnostní vlastnosti a tendence. | | » learning (angl.) |
| learning agreement (angl.) | >> | studijní dohoda, studijní plán stáže, smlouva popisující studijní program | | » learning agreement (angl.) |
| learning by analogy (angl.) | >> | učení se podle podobnosti, obdobnosti | | » learning by analogy (angl.) |
Stránky: <<předešlá-- --následující>>
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164
