ABZ.cz: slovník cizích slov - online hledání

Výsledky hledání výrazu m

cizí slovo    odpovídající významvlastnostidetail
memoria a její typy >>  Paměť (memoria) a její typy rozlišujeme buď podle toho, zda si člověk pamatuje lépe slova (typ slovně logický) či věci a obrazy, schémata, nákresy (typ názorně obrazný-performační), nebo podle analyzátoru, jehož prostřednictvím si nejlépe pamatuje (typ zrakový, sluchový, hmatový, typ pohybový, typ smíšený). Nosné je rozlišování paměti verbální a nonverbální. Nonverbální paměť obsahuje např. některé minulé příjemné i nepříjemné zážitky lidského organismu. Také v dané době prožívaná emoce má vliv na zapamatování. Uvažuje se i o tzv. paměti emoční či citové (např. při vzpomínce na neštěstí znovu prožíváme strach). Další třídění je z časového hlediska (z hlediska doby uchování obsahu) na paměť ultrakrátkou, krátkodobou a dlouhodobou: ultrakrátkou (vteřinovou, okamžitou či senzorickou), krátkodobá (recentní) paměť je také nazývaná pamětí, operativní či pracovní (minuty a hodiny), dlouhodobá paměť (léta) se dále dělí na deklarativní a nedeklarativní. Deklarativní (explicitní) – vědomá: sémantická, tj. významová–pro obecná fakta, významy pojmů, termínů, vědomosti, znalosti, lexikální, slovní, slovníková, týkající se slovní zásoby, epizodická, pro příběhy a události-co, komu, kdy, kde. Nedeklarativní (implicitní, reflexní) – nevědomá (je starší a odolnější než paměť vědomá), procedurální (pamatování si dovedností a pravidel, např. i prelinguálních motorických dovedností, kupř. jízdy na kole), priming (implicitní paměť, která nevědomě, podprahově orientuje a ovlivňuje, stimuluje chování a prožívání člověka), habituace (navykání na velmi známé podněty a předměty, např. tikot budíku a jejich ignorování vědomým vnímáním), senzitivizace (zesilování odpovědi na nové, zejména emočně sycené podněty). Biologové rozpracovávají problematiku vnitřní paměti imunologické, díky níž se organismus dokáže úspěšně bránit některým infekčním zárodkům, se kterými se již dříve setkal. Umožňuje také očkování proti nakažlivým chorobám. Rozlišujeme také vnitřní paměť genetickou, která zabezpečuje např. stálost tělesných forem živých tvorů, stálost jejich fyziologických pochodů a je podkladem instinktivního chování živočichů a paměť vnější, tedy to, co lidé udělali, vymysleli, vytvořili (chrámy, knihy, teorie, předměty atd.). Interiorizace části vnější paměti je součástí osobnostního rozvoje. Jsou lidé s vysokým memory (pamětním) kvocientem a s nízkým memory kvocientem. Tento kvocient nemusí být v těsné korelaci s inteligenčním kvocientem. Podle toho, do jaké míry se zapojují do zapamatování myšlenkové pochody, rozlišujeme paměť mechanickou a logickou. Často se uvádí více méně kvalifikované odhady, že si člověk zapamatuje 10 % z toho, co četl, 30 % z toho, co viděl, 20 % z toho, co slyšel a 50 % z toho, co současně viděl a slyšel. Asi 70 % lidí dává přednost zrakovému vnímání a podstatně méně jich vnímá především akusticky. Zapamatování je úzce vázáno na motivaci člověka. Obsahy se záporným citovým nábojem se přitom zapomínají více než obsahy s kladným citovým nábojem. Neutrální obsahy se zapomínají nejvíce. Zapomínání lze znázornit exponenciálou, která se nikdy nedostane až k nule. Kapacita krátkodobé paměti bývá vyjádřena číslem 7. V průměru si zapamatujeme sedmimístné číslo, z velkého počtu slov sedm atp. Americký kognitivní psycholog Georgie A. Miller (1920-2012) popsal tzv. magické číslo což je průměrný počet prvků, které člověk udrží v krátkodobé paměti tj. 7 plus minus 2. Jen nevelká část vstupních informací se dostává do tzv. dlouhodobé paměti. Jde např. o informace, k jejichž zapamatování došlo častým opakováním, např. v procesu učení a výchovy. Do dlouhodobé paměti se dostávají i podněty, které sice působily např. pouze zlomek vteřiny, ale vyvolaly silnou emoci (afekt). Čím je emocionální význam informace větší, tím déle trvá aktivace nervového systému. Informace, které si člověk pamatuje, můžeme třídí na hlavní (kardinální), středové (centrální), vedlejší (sekundární), okrajové (málo významné) a nadbytečné (redundantní). Někteří lidé tyto informace od sebe nedovedou dobře diferencovat a nezřídka je zaměňují. V současné době se rozpracovává již zmíněná teorie epizodické a sémantické paměti. Epizodická paměť se soustřeďuje na události a ukládá je podle prostorově časových hledisek. Sémantická paměť se týká verbálních symbolů, pojmů, vztahů mezi pojmy, významů slov. vloženo uživatelem» memoria a její typy
memoria fragilis est (lat.) >>  paměť je křehká vloženo uživatelem» memoria fragilis est (lat.)
memoria rerum (lat.) >>  paměť pro věci vloženo uživatelem» memoria rerum (lat.)
memoria tenere (lat.) >>  uchovávat v paměti, pamatovat si vloženo uživatelem» memoria tenere (lat.)
memoria verborum (lat.) >>  paměť pro přesná slova vloženo uživatelem» memoria verborum (lat.)
memoriál >>  závod, soutěž na paměť sportovce nebo pracovníka v tělovýchově  » memoriál
memories (angl.) >>  vzpomínky vloženo uživatelem» memories (angl.)
memorizace >>  reprodukce zpaměti naučené látky vloženo uživatelem» memorizace
memorovat >>  učit se zpaměti  » memorovat
memory >>  paměť, trvalá památka  » memory



hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz