ABZ.cz: slovník cizích slov - online hledání

Výsledky hledání výrazu m

cizí slovo    odpovídající významvlastnostidetail
malabsorpce >>  závada či porucha vstřebávání (absorpce) živin vloženo uživatelem» malabsorpce
malacie >>  měknutí tkáně  » malacie
malacie >>  druhá část složených slov mající význam měknutí  » malacie
Malacie >>  bílá nekróza - odúmrť tkáně z důvodu nedokrevnosti - 85% všech Cévních Mozkových Příhod vloženo uživatelem» Malacie
malacus >>  měkký, jemný, milý, příjemný, něžný vloženo uživatelem» malacus
maladaptace >>  nepřizpůsobení novým životním podmínkám  » maladaptace
maladaptace rodinných a erotických vztahů vysokoškoláků >>  Změna situace vysokoškoláka a také jeho pobyt mimo okruh rodičovské rodiny (někdy i v problémových studentských skupinách) mohou vést k rozvoji nežádoucích a hlubších konfliktů, k rozvoji pocitů nevděku a zklamání na straně jedné-a negativistickému jednání na straně druhé. I v těchto případech je na místě pokusit se zvládnout závažné konfliktní situace odborným zásahem,a to v souladu s potřebami rozvoje osobnosti i optimální morálky vztahů mezi dvěma generacemi. Vedle uvedených studijních neúspěchů a sociálních konfliktů bývá nejčastějším zdrojem "psychických úrazů" vysokoškoláků oblast eroticko-sexuálních vztahů. Ovlivňuje bezprostředně nejen vlastní studium, nýbrž i celý další životní běh. Větší část klientů-vysokoškoláků (kompetentním odhadem 80 % vyhledává odbornou pomoc vysokoškolské poradny spontánně, asi 20 % přichází na popud či žádost škol a jiných institucí (nejčastěji zdravotnických). Psychologické poradenské služby pro vysokoškoláky mají za cíl plnit funkci prevence nežádoucích společenských jevů (studijní neúspěšnosti, tendence k průměrnosti ve výkonu, fixace pocitu nespokojenosti ve studiu a v životě vůbec, formálnosti, kariérismu, alkoholismu, narkomanie, různých projevů antisociálního chování), dále prevence psychosomatických a zdravotních poruch (neurotické potíže, subdepresivní a depresivní reakce, sebevražedné úvahy a pokusy), přímého řešení různých dificilit a problémů studijních, partnerských, mezilidských aj., ale hlavně funkci sebepoznávacího a rozvíjejícího poradenství pro vysokoškolskou mládež, stimulujícího, optimalizujícího osobnosti v různých oblastech seberealizace v průběhu životní cesty. Jde rovněž o poradenskou pomoc při optimálním profesijním zařazení budoucích absolventů s přihlédnutím k osobnostním zvláštnostem a k nárokům práce, a to zejména u počítačů aj. strojů a přístrojů a ve vedoucích funkcích (poradenská psychologie již je schopna identifikovat vedoucí, organizátorské typy studentů a studentek). Poradenské služby jsou součástí komplexní péče o studenty i plánů a programů péče o pracující. Poradenské služby pro zaměstnance vysokých škol se týkají jednak výchovných porad při problémech s dětmi (v oblasti chování a prospěchu ve škole i volby povolání či studia) a při problémech v manželském a rodinném soužití, resp. v předmanželských vztazích a při adaptačních nesnázích v pracovním procesu. Podstatu poradenského procesu tvoří dialogická forma výchovného působení. Mimo individuální formy poradenství je realizováno také poradenství skupinové (např. adaptační program pro první ročníky, technika duševní práce a studia na jednotlivých fakultách, programy rozvoje osobnosti, autoregulativní programy, aktivačně-relaxační programy) a hromadná forma poradenství (např. prostřednictvím rozhlasového studia kolejí atp.). vloženo uživatelem» maladaptace rodinných a erotických vztahů vysokoškoláků
maladaptation (angl.) >>  závada či porucha přizpůsobení se, maladaptace vloženo uživatelem» maladaptation (angl.)
maladaptivní chování >>  nepřizpůsobivé, sociálně nežádoucí chování vloženo uživatelem
2 komentáře
» maladaptivní chování
maladaptivni profesni orientace >>  Za maladaptivní profesní a studijní orientaci považujeme: - když žák projevuje vysokou nerozhodnost v tom, jaké povolání nebo školu si má vybrat - neadekvátnost a nereálnost volby povolání (studia), a to buď z hlediska schopností a dovedností nebo úrovně osobní motivace - neangažovanost při volbě povolání (studia) - pasivitu nebo lhostejnost k vlastní budoucnosti - obtížná adaptace na obor - nemá k oboru patřičně kladný vztah - chce přestoupit na jiný obor nebo z oboru odejít - profesní labilita v určité profesi. V procesu sebepoznání a sebepochopení i dozrávání pro volbu (výběr) povolání (studia) hraje velkou roli profesní orientace na školách a také psychologické poradenství. Psychologické vyšetření osobnosti žáka a předpověď, prognóza úspěchu žáka (studenta) ve škole a později i v povolání (srovnáním vlastností psychiky a osobnosti člověka s profesiogramem) má často vysokou hodnotu. Poradenské psychology především zajímá, jak jsou děti spokojeny se zvoleným oborem práce či studia a jak jsou spokojeni v pracovní skupině nebo školní třídě. V případě nespokojenosti s povoláním, resp. oborem studia je třeba zjistit příčiny nespokojenosti a pokusit se je odstranit. Většina lidí může zastávat celou řadu různých povolání, neboť existují rozsáhlé možnosti kompenzace, vyrovnání nedostatků přednostmi a zejména výcviku specifických profesních dovedností a návyků. Informace o výsledcích psychologického vyšetření může sehrát významnou úlohu při poznávání žáka (studenta) pedagogy a také v procesu sebepoznání a sebehodnocení žáka (studenta). Žák, který sám sobě dobře rozumí, má větší předpoklad dobrého přizpůsobení než žák, jehož úroveň sebepoznání a sebepochopení je malá. Sebepoznání a sebepochopení vlastně znamená, že člověk dovede přesně popsat své klady, nedostatky, zkušenosti, potřeby a cíle, dovede předvídat své chování a snadněji své chování řídí a kontroluje. Sebepoznání a sebepochopení přispívá k jeho přiměřené akceptaci sebe sama, což je jeden z cílů psychologického poradenství. Vždyť podstatou poradenství je informovat zkoumanou osobu o úrovni jednotlivých znaků její osobnosti se zřetelem k ovlivňování (psychokorekci) a sebevýchově jejich mezilidských vztahů, vztahu k sobě samému a úspěšnosti ve zvoleném povolání (resp. studiu). Důležité jsou teorie, které rozlišují typy osobnosti pracovníků ve vztahu k hlavním druhům pracovního prostředí. Je to např. teorie J. L. Hollanda, který rozlišuje šest typů pracovního prostředí a osobností: motorické, podpůrné, konformní, přesvědčující, estetické (např. hudebníci, výtvarníci) a intelektuální (např. matematici, fyzici). Osoby s větší informovaností o své osobnosti a o pracovních prostředích si lépe volí povolání než lidé s menší informovaností. Adekvátnost volby povolání je částečně také funkcí věku, protože čas nám poskytuje více příležitostí pro shromažďování informací. Osoby s adekvátnější volbou povolání mají diferencovanější vědomosti o povoláních, znají i nároky povolání. Problematika závad profesní a studijní orientace a adaptace se často objevuje u dětí, nezralých, s infantilními rysy osobnosti a mentálně retardovaných. Zdá se, že existuje úzké sepětí mezi mírou sociálního a profesního přizpůsobení. Schopnost vřadit se do sociálních poměrů a skutečností v pracovním procesu hraje většinou rozhodující roli v profesní adjustaci i pro osoby mentálně retardované. Mentálně postižené osoby však vždy mají užívat podle deklarace OSN v co největší míře základních lidských práv: právo na léčebnou péči, vzdělání, pracovní přípravu a rekvalifikaci, aby mohly maximálně rozvinout své schopnosti a zájmy. Právo na ekonomické zajištění a přiměřený životní standard. Podle schopností mají právo na produktivní práci nebo jinou zájmovou činnost. Právo na život v kruhu své rodiny, jestliže je to možné. Pokud je nutné umístění v ústavu, má ústavní prostředí být co nejbližší podmínkám normálního života. Právo na služby kvalifikovaného ošetřovatele, je-li to nezbytné k zajištění mentálně postiženého. Právo na ochranu před vykořisťováním a zneužíváním. Právo na ochranu a pomoc druhých osob a institucí, jestliže mentálně retardovaný není schopen v důsledku těžkého stupně postižení domáhat se sám těchto práv. Velkou skupinu poruch ve zdravotním stavu žáků tvoří defekty. Zvláštní pozornosti se dostává tělesně a zdravotně postiženým dětem, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se mohou připravovat jen k podstatně omezenému okruhu povolání, i když mají kvalitní rozumové schopnosti. Jedním z významných opatření zdravotní péče je stanovení kontra indikovaných škol a učebních oborů, jež by mohly dítě zdravotně poškodit. Jimi je zároveň vymezena oblast profesních možností dítěte. Zde nastupuje spolupráce s poradenským pracovníkem, který kontraindikace respektuje a hledá optimální možnosti profesní orientace či reorientace se zřetelem k osobnostním předpokladům každého handicapovaného jednotlivce. To ovšem často nelze provést pouhým jednorázovým vyšetřením, jež by předcházelo bezprostřední volbě. Lehčeji zdravotně postižená mládež se připravuje pro budoucí povolání v řadě oborů společně s mládeží zdravou. Pro vážněji smyslově a tělesně postižené byly vybrány vhodné obory a jejich výuka je postupně zaváděna do příslušných středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péče. Pro středně těžce tělesně postižené se jeví jako nejvhodnější pracovní místa v administrativě. Práce v administrativě nebo i náročnější duševní práce mohou tělesně postižení, pokud nejde o kombinaci tělesného postižení s menšími mentálními předpoklady, obvykle vykonávat v plném rozsahu. Velkým problémem však zůstávají těžce tělesně postižení, zejména pubescenti s perinatální encefalopatií. Změněná pracovní schopnost občanů s těžším zdravotním postižením je podmíněna zdravotním postižením tak velkého stupně, že zbylé možnosti pracovního uplatnění představují jen zcela úzký okruh zaměstnání, respektive je zaměstnání možné jen za zcela mimořádně upravených podmínek. Takováto zaměstnání poskytují chráněná pracoviště, chráněné dílny pod stálým dohledem a pomocí kvalifikovaných pracovníků a práce a výrobní programy vyčleněné výrobním družstvům invalidů. Kromě toho jde o některá povolání s převahou práce duševní, vykonávaná za zcela mimořádně upravených pracovních podmínek: např. pracovní doby, práce prováděné doma, práce s trvalou pomocí jiné osoby apod. Jsou pro ně rovněž vhodná např. místa v menších a méně náročných telefonních ústřednách, jako je tomu také u nevidomých. U některých zdravotně postižených je mimořádně potřebná dlouhodobá odborná poradenská péče. Je to např. u dětí s diagnózou záchvatovitých stavů. Je to každé desáté dítě s výhledem na změněnou pracovní schopnost. Pedagogové věnují osobám handicapovaným epilepsií značnou pozornost. Mladiství postižení epilepsií, kteří mají normální mentální úroveň, jsou často zařazováni do pracovního prostředí mezi zdravé děti. Sociální adaptabilita epileptických dětí však bývá v kolektivu zdravých dětí komplikována zvýšenou dráždivostí epileptiků. Zvlášť problematické je profesionální začleňování epileptických osob, které mají záchvaty po senzitivních nebo senzorických podnětech - jde o tzv. reflexní či senzitivní epilepsii. Patří sem např. fotogenní epilepsie. Blikavé světlo u stigmatizovaných jedinců s abnormální neuronovou excitabilitou vyvolává epileptický záchvat. Jde o světelné podráždění, které nekončí ve zrakovém centru okcipitálního kortexu, ale šíří se z něj dále transkortikálně. Jako podněty vyvolávající epileptický záchvat se z běžného života uvádějí jízda nebo chůze kolem tyčkového plotu za slunečních dní, chůze lesem, vlnící se vodní hladina, jiskřící sníh na slunci, někdy i televize, zářivka. Epileptogenně zde působí náhlé prudké osvětlení. K léčbě se vedle medikamentů používají i tmavé brýle, které zabrání vlivu nefyziologického světelného podnětu. Epilepticky handicapované osoby by neměly být zařazovány k pracím na lešení, na nekrytých strojích s elektrickým proudem, do laboratoří pracujících se sklem atp. Na zařazování epileptiků do pracovního procesu by měli spolupracovat neurologové s psychology, pedagogy a rodiči. Rodiče si totiž většinou nepřipouštějí velký rozsah omezení ve výběru povolání svých dětí. Vymizení manifestních záchvatů v důsledku antiepileptické farmakoterapie vede často u rodičů i dětí k nepřiměřeným profesním plánům a aspiracím. Včasné poučení při odborné konzultaci již koncem 6. třídy vede k realističtějšímu hodnocení možností dítěte. Dvou až tříletá spolupráce poradenského psychologa a pediatra s rodiči vede zpravidla k dohodě o přiměřeném konkrétním výběru profese, resp. střední školy. Rodiče i děti jsou ušetřeni případné traumatizace z nečekaných omezení. Velký význam pro žádoucí vývoj dítěte má i dlouhodobá spolupráce se školou, již dítě navštěvuje. Třídní učitel získává o dítěti informace, jež jsou mu ve vyučovacím procesu nedostupné. Pedagogicky využity vedou nezřídka k postupnému odbourávání emočních bloků, jež brání plnému využití nadání, a tím ke zlepšení prospěchu. Sebevědomí dítěte se dostává na žádoucí úroveň a dochází k jeho sociální rehabilitaci v kolektivu spolužáků, otevírají se mu optimističtější perspektivy profesní i životní. Poradenský psycholog jim (a také výchovným poradcům na školách) zprostředkovává všechny dostupné profesionální informace o středních školách, středních odborných učilištích včetně učebních oborů s maturitou apod. Aby měl poradenský psycholog stále nové a správné informace o školách a učilištích, musí být každoročně včas informován příslušnými školskými a pracovními úřady pro danou lokalitu a daný čas. vloženo uživatelem» maladaptivni profesni orientace



hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz