ABZ.cz: slovník cizích slov - online hledání

Výsledky hledání výrazu motivace

cizí slovo    odpovídající významvlastnostidetail
motivace >>  souhrn pohnutek jednání, souhr všech činitelů podněcujících a regulujících jednání; odůvodnění  » motivace
motivace >>  pohnutka k chování a jednání člověka, určitý dynamický činitel, který směřuje k cíli našeho chování vloženo uživatelem» motivace
motivace a stimulace chování a prožívání >>  Ptáme-li se, proč se určitý člověk nějakým způsobem chová, co a proč asi prožívá, ptáme se vlastně po motivech, po příčinách a stimulech jeho specifického a energetizovaného chování a prožívání. Při motivačním rozboru musíme mít na mysli, že může být rozpor mezi skutečnými a deklarovanými motivy a že existují nejen motivy, o nichž člověk může vypovídat - tedy uvědomělé, vědomé, ale i neuvědomělé, nevědomé motivy a také pseudomotivy maskované, utajované, kamuflované (např. potřeba někoho dehonestovat, ponížit, někomu se pomstít). Kompetentní a kvalifikované profesní úkony, jejich interpretace a evaluace v oblasti psychologické diagnostiky a intervence mají svá odborná pravidla a musí být také v souladu s etickým kodexem profese psychologa. Člověk dokáže někdy předstírat motivy, které nemá, nebo skrývat motivy morálně v dané společnosti nežádoucí. U jednotlivých lidí se jejich hlavní motiv či stimul, hlavní hnací síla liší. Bývá označována jako nervus rerum ( doslova ,,nerv věcí"). Mezi motivy a stimuly patří: zájmy, afekty, postoje, vztahy, tendence, hodnoty, ideály, potřeby, incentivy, heterosugesce, aautosugesce, subliminální sugesce, impulzy a pudy. Pozoruhodné je třídění motivů na vnitřní, intrinsické a vnější, extrinsické (též stimulátory). Mezi intrinsické motivy práce patří např. uspokojení z úspěšného výkonu. Mezi extrinsické motivy práce patří např. potřeba peněz. Na motivy působí incentivy (pobídky) a stimulátory. Jsou to vnější manipulativní podmínky zaměřenosti. Mohou být nižší (biologické a hmotné) i vyšší (kulturní, duchovní). Synonymně se často užívá rovněž pojmu stimuly a motivátory (vnější prostředky motivace). Jsou to často odměny a tresty, vzory, pozitivní způsoby sociální komunikace a interakce, vhodná kooperace, koexistence, koordinace, reciprocita. Incentivy a stimuly podněcují již existující motivy k takovému chování, které vede k uspokojení potřeb. Bariéry motivace a stimulace jsou např. nedostatečné vzdělání, deficit vědomostí, dovedností a návyků, nedostatek nebo malá kvalita sociálních kontaktů, kladného hodnocení, odměn a uznání, nedostatečná asertivita, adaptivita a expresivita, různé typy závislosti, Motivy vycházející z nitra člověka (podvědomí) se nazývají impulzy. Je jen zdánlivým paradoxem, že i nečinnost má své motivační pozadí (např. strach před obtížemi). Literatura: KOHOUTEK, R. Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2002.544 stran. ISBN 80-214-2203-3. PLHÁKOVÁ, A. Dějiny psychologie. Praha: Grada, 2006.328 stran. ISBN 978-80-247-0871-3. vloženo uživatelem» motivace a stimulace chování a prožívání
motivace externí >>  vnější podněcování (stimulace) prostřednictvím pobídek (incentiv), např.pochvalou, povzbuzením, projevem uznání s důvěry, odměnou, ale i hrozbou, trestem, ve škole horší známkou vloženo uživatelem» motivace externí
motivace chování a prožívání >>  viz motivace a stimulace chování a prožívání vloženo uživatelem» motivace chování a prožívání
motivace interní >>  vnitřní pohnutka a příčina chování a prožívání vycházející z potřeb (např. z potřeby poznávat a mít úspěch), pudů, zájmů, ideálů, hodnotového systému, cílů a snah daného jedince vloženo uživatelem» motivace interní
motivace osobnosti >>  Motivace osobnosti se zabývá motivy jako pohnutkami a příčinami chování a prožívání i úrovní dynamiky jednání, chování a prožívání. Motivy v psychologii jsou vnitřními pohnutkami na rozdíl od vnějších incentiv (pobídek) či stimulů (podnětů). Motivem může být potřeba, pud, zájem, hodnota, tendence. Pro poznání sebe i jiných je třeba naučit se identifikovat skutečný systém hodnot a životní sloh svůj a lidí v okolí, protože aplikovaný hodnotový systém a životní sloh mají velký vliv např. na úroveň pomáhajícího a prosociálního chování (kdy člověk neočekává protislužbu) i na vlastní zdraví. Potřeby lze lišit na biologické (např. potřeba spánku, potravy, tekutin, kyslíku) a sociálně psychologické (např. potřeba lásky, uplatnění, komunikace). Navenek proklamované potřeby nemusí být potřebami žitými, opravdovými. Také veřejně deklarované pořadí osobních hodnot nemusí být pravdivé a skutečné. Pocit životní spokojenosti či nespokojenosti člověka je ovlivněn osobními expektacemi (očekáváními), aspiracemi (přáními) a danou realitou. Rozdíl mezi realitou a aspiracemi (tím, co člověk chce), rozdíl mezi jeho osobními materiálními podmínkami a tím, co mají druzí, má většinou velký vliv na jeho spokojenost či nespokojenost (resp. míru jeho zklamání). U většiny lidí nároky a potřeby rostou v souvislosti s ekonomickým vzestupem dané společnosti. vloženo uživatelem» motivace osobnosti



hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz