ABZ.cz: slovník cizích slov - online hledání

Výsledky hledání výrazu prenatální

cizí slovo    odpovídající významvlastnostidetail
prenatální >>  týkající se doby mezi početím a narozením, též antenatální 2 komentáře» prenatální
prenatální >>  předporodní vloženo uživatelem» prenatální
prenatální anamnéza >>  zjišťování informací o početí dítěte a o průběhu těhotenství vloženo uživatelem» prenatální anamnéza
prenatální bonding (attachment) >>  přilnutí matky a plodu v nitroděložním stadiu vývoje vloženo uživatelem» prenatální bonding (attachment)
prenatální haptonomie >>  komunikace dotykem přes břišní stěnu matky a jejím ještě nenarozeným dítětem vloženo uživatelem» prenatální haptonomie
prenatální metody genetické prevence >>  volba pohlaví dítěte bez závažných chromosomálních abnormit vloženo uživatelem» prenatální metody genetické prevence
prenatální psychologie >>  Prenatální psychologie studuje okolnosti početí, normální i patologický vývoj embrya a plodu, vnímání a komunikaci ještě nenarozeného dítěte s okolím, možnosti stimulace psychonervového vývoje plodu, psychické změny i obtíže budoucích matek v těhotenství, roli otce a dalších osob. V současné době podrobně rozpracovávají psychologové tzv. prenatální bonding (attachment)v péči o dítě. Doporučují budoucím matkám, aby přiměřeným způsobem, dotykem, zpěvem i řečí s dětmi již před narozením komunikovaly a tím zesilovaly pevnost jejich vzájemného spojení, vztahu, intenzitu vazby či bondingu (attachmentu). Je však třeba vyvarovat se v tomto směru nepřirozených, umělých a nezdůvodněných hyperaktivit. Zážitky a prožitky jedince před porodem, při porodu i bezprostředně po porodu mohou mít značně determinující vliv na jeho další psychosomatický vývoj. Není vyloučeno, že některé závady, poruchy či choroby dospělých osob mají svůj původ a příčiny právě v těchto prvních vývojových etapách či fázích. Z toho vyplývá velký význam teoretických a praktických poznatků prenatální, perinatální a raně postnatální psychologie. vloženo uživatelem» prenatální psychologie
prenatální stadium >>  předporodní etapa vývoje jedince, trvající od početí po porod vloženo uživatelem» prenatální stadium
prenatální stadium vývoje >>  vývojové (ontogenetické) období mezi početím a narozením (porodem). PRENATÁLNÍ PSYCHOLOGIE studuje normální i patologický vývoj embrya a plodu, vnímání a komunikaci ještě nenarozeného dítěte s okolím, možnosti stimulace psychonervového vývoje plodu, psychické změny i obtíže budoucích matek v těhotenství, při porodu a po porodu. Perinatální psychologie studuje plod od 26. týdne fetálního vývoje před porodem, těsně kolem porodu a do čtvrtého týdne po porodu. Ve velmi mladé prenatální, perinatální a raně postnatální psychologii, je nejen mnoho nových odborných a vědeckých poznatků o duševnu plodu, novorozeného dítěte a kojence, jeho vývoji i závadách a poruchách a jejich prevenci, ale zůstává ještě mnoho exaktně nepoznaného, mnoho tajemství, což může vést k diskutabilním spekulacím a často až k iracionálním a magickým výkladům. Je třeba počítat s tím, že některé současné poznatky a názory, budou časem vědecky a odborně i na základě výzkumu upřesněny nebo dokonce překonány a odmítnuty. V současné době podrobně rozpracovávají psychologové tzv. prenatální bonding v péči o dítě. Doporučují budoucím matkám, aby přiměřeným způsobem, dotykem, zpěvem i řečí s dětmi již před narozením komunikovaly a tím zesilovaly pevnost jejich vzájemného spojení, vztahu, intenzitu vazby (attachmentu). Je však třeba vyvarovat se v tomto směru nepřirozených, umělých a nezdůvodněných hyperaktivit. Zážitky a prožitky jedince před porodem, při porodu i bezprostředně po porodu mohou mít značně determinující vliv na jeho další psychosomatický vývoj. Není vyloučeno, že některé poruchy či nemoci mají svůj původ a příčiny právě v těchto prvních vývojových etapách či fázích. Z toho vyplývá velký význam teoretických a praktických poznatků prenatální a perinatální psychologie. PRENATÁLNÍ vývoj - (před narozením) - se dělí na dvě období: První období začíná početím a trvá první dva měsíce. Je to tzv. období zárodečné (embryonální). Druhé období trvá od počátku třetího měsíce do konce desátého lunárního měsíce. je to období plodu (fetální). Normální těhotenství trvá deset lunárních měsíců (po 28 dnech), což je 280 ± 14 dní. Podstatou oplození je splynutí mateřské, samičí zárodečné buňky (vajíčka) s otcovskou, samčí zárodečnou buňkou (spermií). Polovina spermií nese chromozom X (gynospermie). Splynutím vajíčka s gynospermií vznikne genetický základ pro ženský vývoj plodu. Druhá polovina spermií nese po jednom chromozomu Y (androspermie) a při jejich splynutí s vajíčkem dochází k vývoji mužského zárodku. Na spermie nepříznivě působí nadměrná teplota. Na plodnost mohou nepříznivě působit i mnohé léky, alkohol, některé složky cigaretového kouře, průmyslové jedy, záněty, úrazy apod. Na ženské vajíčko (ovum) působí alkohol a kouření patrně ještě nebezpečněji než na spermii. Již Ferdinand Herčík (1905-1966) upozorňoval ve své knize Život člověka ( s.47), že : ,,Placenta propouští k plodu jen výživné látky…a zadržuje aktivně i pasivně …všechny sloučeniny, které by mohly plodu škodit, nikoliv však narkotika". Početí dítěte je jeden z nejrozhodnějších okamžiků života, ve kterém je dána dědičná výbava, pohlavní diferenciace (chlapec, děvče) a četnost početí (dvojčata apod.). Je důležité znát okolnosti početí, zda bylo např. chtěné nebo nechtěné, náhodné, v alkoholovém opojení apod.. Psychologické metody zkoumání chování a prožívání dosud nenarozeného dítěte čerpají často z nepřímých informací získaných z anamnéz, rozhovorů, aplikací dotazníků u dospělých osob . Švýcarský psycholog a psychoanalytik Gustav Hans Gruber (1893- 1982) získával informace od dospělých osob také z pokusů o hypnotickou regresi do prenatálního období . V roce 1971 založil ve Vídni ISPPM-International Society of Prenatal and Perinatal Psychology and Medicine (Mezinárodní společnost pro prenatální a perinatální psychologii a medicínu). Antenatální období trvá zhruba devět měsíců. V tomto období může dojít k poškození plodu, když matka onemocní některými infekčními chorobami, z nichž zvlášť nebezpečné jsou např. zarděnky. Rovněž špatná životospráva matky v těhotenství a postoj matky k těhotenství může mít vliv na vývoj plodu. Není pochyb o tom, že jiné podmínky má plod v nitroděložní fázi vývoje, když se matka na dítě těší, a jiné, když je matka čeká s obavami. Negativní postoj ženy k těhotenství může mít záporný vliv na vývoj dítěte dvojím způsobem: - primárně ( biochemicky vlivem negativních emocí matky), - sekundárně (nevhodným a nehygienickým zacházením těhotné ženy samé se sebou). Negativní postoje žen v těhotenství se však mohou škodlivě promítnout nejen do neuropsychického vývoje dětí, ale mají rovněž vliv na klesající porodnost. Dobré mezilidské vztahy (především eroticko-sexuální a manželské) mají vliv na přiměřenou adaptaci na nechtěné těhotenství i v podprůměrných bytových či finančních podmínkách. Některé ženy dokonce prožívají předporodní i poporodní euforii. Přesto asi třetina gravidních žen pociťuje v těhotenství dlouhodobou anxiozitu, úzkostnost a některé až chorobný strach (fobii), což může v některých případech způsobit i porodní komplikace. Vyskytují se také např. zvýšené zvracení (hyperemesis), předčasné kontrakce, porodní bolesti, únik mateřského mléka, což však nezřídka lze za za pomocí vhodných psychologických a psychoterapeutických postupů zmírnit, zredukovat nebo i zcela odstranit. Využívaná je např. psychomotorická psychoterapie (kinezioterapie) Alberta Pesso (1929-2016) a Diany Boyden (1929- 2016)- (Pesso Boyden System Psychomotor Therapy, PBSP) zaměřená na uspokojování pěti základních vrozených potřeb člověka ( místa, ochrany, výživy a péče, opory, limitů) na elementární úrovni optimálně uspokojovaných ve zdravé děloze a psychoterapie podle amerického humanistického psychologa Carla Ransoma Rogerse (1902-1987), která má mj. za cíl rovněž posilovat důvěru v sebe a svůj organismus a efektivně a plněji žít v přítomném okamžiku. U některých žen se v těhotenství objevuje tzv. benigní těhotenská encefalopatie (zejména u prvorodiček) což jsou mírné a dočasné psychosomatické dysfunkce (např. lehčí a přechodné závady pozornosti, paměti, usuzování, učení se a orientovanosti), doprovázené někdy i zvýšenými obavami z budoucnosti, emoční labilitou, únavou a potížemi s usínáním a spánkem, které se však po porodu opět normalizují. Odborné informace a poradenské i psychoterapeutické intervence jsou i zde žádoucí. U některých lidí shledáváme pro porodnost nepříznivý systém osobních životních hodnot, například: - intenzivní vztah k určitému osobnímu komfortu nebo prestižní důvody, např. pokud jde o oblékání, zařízení bytu, vlastnění dopravního prostředku, cestování do ciziny, - intenzivní vztah k povolání. Skutečně nedostatečné materiální zabezpečení rodičů není prvořadou příčinou poklesu porodnosti. Mnoha rodičům chybí kladná motivace pro více než dvě děti, která by byla dostatečně zafixována ve společenském povědomí. Ontogeneze (zejména v prvních měsících) je zkráceným opakováním fylogeneze. Zárodečné podoby člověka připomínají různé živočichy. V odborné literatuře se objevuje názor, že již za šest týdnů po početí začíná organismus odpovídat na podněty z vnějška. Od počátku třetího měsíce těhotenství má již plod lidský tvar a podobu a měří okolo 10 cm. Samostatného života je plod schopen již od 30. týdne. Pohybuje se v prostředí beztíže. Asi od pátého měsíce těhotenství vnímají budoucí maminky pohyby svého dítěte. Od šestého měsíce (a snad i dříve) již pravděpodobně vnímá, zda je vztah mezi jeho rodiči harmonický nebo disharmonický (hádky, křik, pohoda). Josef Langmeier (1921-2007), známý český vývojový psycholog aj. a D. Krejčířová (1998) rozlišují tři způsoby komunikace mezi matkou a plodem: 1. fyziologický, 2. smyslový, 3. emoční. Ad 1. Fyziologický- odehrává se prostřednictvím placenty a krve. Dítě čerpá informace o stavu pohody a pocitech (např. úzkostech, ale i radostech) matky ze živin a hormonů obsažených v krvi. Ad 2. Smyslový - jde o hlasový kontakt a tělesnou aktivitu matky, které prokazatelně působí i na plod. Některé pohyby matky mohou aktivovat pohyby plodu (kopání, přetáčení). Příjemné i nepříjemné pocity sděluje plod matce tímto způsobem svého chování. Někdy se uvádí i vagitus uterinus tj. nitroděložní kvílení,,,pláč", ,,křik" způsobené např. tím, že se do děložní dutiny dostal vzduch (po protržení membrán). Ad 3. Emoční a racionální postoj matky k plodu může souviset i s fyziologickým způsobem komunikace. Jde o postoje, emoce a myšlenky vysílané či ,,vyzařované" matkou k plodu. Také o nich lze předpokládat, že je plod nějakým způsobem registruje. Kanadský psychiatr a psycholog Thomas R. Verny, jeden z představitelů prenatální psychologie v roce 1981 založil severoamerickou variantu Mezinárodní společnosti pro prenatální a perinatální psychologii a medicinu, kterou založil v roce 1971 Gustav Hans Graber ve Vídni. T. R. Verny uvádí, že na osobnosti ještě nenarozeného dítěte může zanechat hluboké stopy úzkostné a záporné citové ladění matky. Naproti tomu kladné emoční ladění matky, těšení se na dítě a pocit jistoty mohou významně přispět k zdravému psychickému a osobnostnímu vývoji člověka. Známá je jeho publikace The Secret Life of the Unborn Child (Tajný život nenarozeného dítěte), na které se podílel ještě John Kelley. Vyšla např. v New Yorku v roce 1981. Pro průběh těhotenství a úspěšný vývoj plodu má velký význam trvalý soulad v manželství. Je třeba, aby ženy v těhotenství žily v pohodě, harmonii, bez zbytečného rozčilování, tenzí, stresů a bez veliké tělesné a duševní námahy. Důležité jsou procházky na čerstvém vzduchu a každodenní pobyt v přírodě, které většinou dovedou těhotnou ženu žádoucím (především uklidňujícím) způsobem přeladit. Také o dobrou stravu bohatou na vitaminy je třeba pečovat. Musí se vyloučit požívání alkoholu a omezit kouření. Komplikace v těhotenství, které jsou dnes častější než byly dříve, mohou mít značný vliv na vývoj dítěte i po narození. Přibývá psychogenních poruch během těhotenství i šestinedělí a laktace, a proto je třeba žít více v souladu s pravidly duševní hygieny. V tomto směru je důležitá spolupráce porodníků a gynekologů s dětskými lékaři a psychology. Našim předním odborníkem na problematiku duševní hygieny byl brněnský profesor psychologie Libor Míček (1931-2004). Přínosná je v tomto směru aktivita českých psychologů Zdeňka Matějčka (1922-2004) který např. publikoval v roce 1986 Počátky našeho duševního života, Josefa Lagmeiera (1921-2007) a slovenského prenatálního a perinatálního psychologa a lékaře profesora Petera G. Fedora-Freybergha, který v roce 1989 založil mezinárodní časopis International Journal of Prenatal and Perinatal Psychology and Medicine. vloženo uživatelem» prenatální stadium vývoje
prenatální učení >>  záměrné působení na plod v děloze ještě před narozením s cílem pozitivně stimulovat zrání jeho psychonervového vývoje, které vyžaduje mimořádnou šetrnost a obezřetnost vloženo uživatelem» prenatální učení



hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2020  --  ABZ.cz