pojem sebevýchova až pojem Second Language Acquisition-SLA - ABZ.cz: slovník cizích slov

Zde se nachází výpis všech cizích slov online slovníku. Výpis je řazený podle abecedy a zobrazovaný po stránkách pro zvolené počáteční písmeno.

Výběr stránek podle počátečního písmene

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z   slova-přidaná-návštěvníky  

cizí slovo - pojem odpovídající významvlastnostidetail
sebevýchova  >>   Demokratická společnost vyžaduje rozvinutého, vzdělaného a tvořivého člověka, který má rovněž schopnosti a dovednosti adekvátního sebeřízení (autoregulace, selfmanagementu), sebevýchovy a sebevzdělání (autoedukace a autodidakce). Rozvoj osobnosti, její zdokonalování je podmíněno adekvátním dialektickým vztahem jedince a společnosti. Pedagogika a psychologie nechápe člověka jako pouhý pasivní objekt působení jeho vnějšího prostředí, ale současně jako subjekt, který toto prostředí může aktivně přetvářet, který bude stále více aktivním tvořivým činitelem společenského pokroku. EDUKACE ( výchova a vyučování) má mj. za cíl dosáhnout u edukovaného jedince dovednost adekvátní sebevýchovy a sebeřízení. Mezi nejdůležitější cíle přitom patří výchova a sebevýchova vůle k činění dobra a nejenom vyhýbání se zlu, ale i jeho potírání. SEBEVÝCHOVU definujeme jako cílevědomý, plánovitý a systematický proces formování vlastní osobnosti člověka. Adekvátní formy sebevýchovy a sebeřízení je však nutno opírat o sebepoznání vlastní osobnosti. Kvalitní sebepoznání, sebehodnocení, sebeprojektování, schopnost soustavné a záměrné sebevýchovy a sebevzdělávání je třeba považovat za důležité předpoklady úspěšnosti budoucího odborníka, pedagoga nebo vedoucího pracovníka, a to z hlediska rozvoje jejich osobnosti, tak i z hlediska vytvoření předpokladů pro poznávání i výchovu a vedení ostatních lidí. Významná česká pedagožka, pracovnice České akademie věd a vysokoškolská učitelka Jarmila Skalková (1924-2009) považovala za účinné pouze takové vyučování, které vytváří základy pro další sebevzdělávání a sebevýchovu, které podporuje vnitřní aktivitu žáků a vede je k sebevýchově. Žák či student nemůže být pouhým objektem výchovného působení, ale musí být i subjektivním činitelem pedagogického procesu. Vyžaduje to však již od učitelů schopnost a dovednost objektivně, všestranně poznat žáka či studenta a pedagogicky taktní chování, respekt k jeho osobnosti . Důležitý je také postoj učitele k sobě samému. Ve značné míře ovlivňuje jeho výkonnost. Mnohé poruchy ve vztahu učitele a žáka či studenta vznikají v důsledku přehnaného nebo nedostatečného sebevědomí, pro nedostatek sebeovládání a sebekontroly a pro chybné postoje učitele k sobě samému. Lze předpokládat, že dojde ke změně tradičního výchovného systému na vysokých školách, kdy centrem vyučovacího a vzdělávacího procesu je učitel, zatímco student pouze pasívně přejímá informace. Na současných vysokých školách se stále více začíná prosazovat kooperativní komunikační proces, který vede studenty k autoregulaci více, než tomu bylo doposud. Probouzet v mladých lidech zájem o sebevzdělání, sebepoznání, sebezdokonalování a sebeovládání je jedním z hlavních úkolů každého pedagoga. Dovednost samostatně pracovat s metodami příslušné vědy, samostatně se učit a kriticky pracovat s odbornou literaturou lze považovat za velmi kladný výsledek výchovně vzdělávacího procesu, a to dokonce cennější a významnější než soubor vědomostí, který byl během studia zkoušen a klasifikován. Samostatné studium je jedním z charakteristických znaků, kterým se odlišuje vysokoškolské studium od studia středoškolského. Přesto však u řady studentů je shledáván značný stupeň nesystematičnosti v přípravě. Příprava má u studentů často charakter nárazové práce, soustředěné do zkouškového období nebo do období těsně před ním. Studentky věnují přitom plnění svých studijních povinností více času než studenti. Výchovné vlivy z vnějšku někdy narážejí na rezistenci mladého člověka proti vnějšímu pedagogickému působení, zejména považuje-li je za hrubě direktivní, manipulativní, nerespektující jeho osobnost. Resistence mladého člověka proti výchovnému působení je dána tzv. obranným, individuálním, osobním vztahovým a motivačním rámcem. Prostřednictvím tohoto vztahového rámce jsou zvnějška působící podněty jakoby subjektivně překládány do významů, který mají pro jedince, a které nemusí být vždy v souladu se skutečností. Odpověď na vnější svět pak není odpovědí na objektivní skutečnost, ale je to odpověď na subjektivní sociální percepci této skutečnosti. Skutečnost je subjektivně filtrována a subjektivně interpretována ("lomí se přes postoje, věkové zvláštnosti, stereotypy, předsudky, osobnost"). Je proto důležité, aby pedagog znal zákonitosti adolescence nebo se alespoň dovedl do osobnosti adolescentů vcítit. Jednáme-li o sebevýchově, půjde o to, aby vnitřní subjektivní svět studenta (žáka) obsahoval dostatek podnětů, které se budou stávat regulátory vedoucími k morálně žádoucímu chování a poté k vlastnostem a rysům osobnosti, zajišťujícím stabilitu a spolehlivost jedince. Jde rovněž o osvojení si žádoucí životosprávy (bez alkoholu, nikotinu, drog), dodržování principů duševní hygieny, úsilí o život bez zbytečných stresů, odolný vůči zátěžím všeho druhu. Základní potřebou fungující jako předpoklad k naplnění dalších hodnot je podpora zdraví. Významný český psycholog a vysokoškolský učitel Zdeněk Helus (1992) připomíná, že závažné přínosy k profilování problematiky životní cesty, a tedy i vzdělávací a sebevýchovné autoregulace se pojí se jménem E. H. Eriksonovým (1980), a to zejména s jeho koncepcí sledu osmi životních témat, jejichž řešením jedinec aktualizuje svou otevřenou budoucnost. Vedle zásadních cílů daných životními etapami existuje řada cílů dílčích z nichž mnohé lze označit za "minutové". Dosažení minutových cílů vyžaduje (podle Blancharda a Johnsona, 1993): - Ztotožnit se se svými cíli. - Stanovit si optimální postup k jejich dosažení. - Napsat si každý cíl i postup k jeho dosažení na zvláštní list papíru za použití maximálně 250 slov. Při plnění úkolů vedoucích k dosažení stanoveného cíle si tento list stále znovu pročítat, což nikdy nezabere více než minutu času. - Několikrát denně se vždy na minutu zamyslet nad průběhem plnění. - Zhodnotit průběžně, zda uvedený postup odpovídá stanovenému cíli ( jde o bezprostřední zpětnou vazbu s výsledky pomocí minutového sebeoceňování, ať již formou rozhovoru poznávání sebe sama). Účinnost sebevýchovy je zvyšována respektováním principů aktivnosti, uvědomělosti, cílevědomosti, soustavnosti, plánovitosti, dobrovolnosti a samostatnosti . Zvlášť ze studentů vysokých škol by měly být vychovávány "sebeřídící osobnosti", tedy lidé schopni autoregulace a selfmanagementu. Vysokoškoláci by měli být sebeutvářecími subjekty, kteří jsou schopni organizovat a řídit svou vlastní činnost, a to po celý svůj život. Vždyť vývoj a růst úrovně osobnosti není nikdy ukončen, i když má svoje věkové zvláštnosti. Potřeba sebepoznání a sebeutváření je uváděna mezi základními potřebami a hodnotami vysokoškoláka a dokonce je považována za příznak adekvátního, harmonického duševního rozvoje. Sebepoznání a sebevýchova je považována za zvláště cennou cestu ke zlepšení adaptace osobnosti. Vlivný americký humanistický psycholog a psychoterapeut Carl Rogers (1902-1987) zastával názor, že čím více se známe, tím lepší je naše adaptace. Velmi důležitá a přínosná je také preadaptace, což je snaha předběžně se alespoň částečně připravit na možné varianty řešení nových obtížných situaci či změněných životních podmínek. Preadaptace může být autonomní nebo se může opírat také o kompetentní poradenství. Intencionální výchova a sebevýchova v užším pedagogickém slova smyslu jsou vždy uvědomělé a aktivní a vycházejí z analýzy působících vlivů a jejich schválení. Nezbytnou součástí intencionální sebevýchovy je sebeřízení (autoregulace). Znamená to regulaci vlastní činnosti směrem k určitému cíli. Na jistém stupni zralosti osobnosti by měla výchova přejít v intencionální sebevýchovu. Cílem vysokoškolské výchovy není jen pouhé předávání vědomostí a dovedností, ale studenty je třeba rovněž naučit samostatně studovat, tvořivě a samostatně myslet a systematicky rozvíjet svou osobnost. J. W. Gardner, bývalý americký ministr vzdělávání charakterizoval tuto situaci takto: "Nejvyšším cílem výchovně vzdělávací soustavy je přenést na jedince břímě starostí o jeho vzdělání". Jde o stále kvalitnější sebemonitorování (automonitorování), sebeinstruování, sebezpevňování, self-efficcasy, sebehodnocení (autoevaluaci), autoregulaci. Člověk se hodně učí také z vlastních chyb (jsou velmi názorným příkladem nevhodného postupu) a při odstraňování důsledků chyb, kterých se v životě dopustil. Mnoho zde mohou pomoci vhodné vzory, které jsou užitečné zejména při vhodné volbě nápravné techniky (metody). Pro sebepoznání a sebevýchovu je srovnávání sebe sama s kladnými vzory velmi žádoucí. Jde o to, aby sebevýchova a sebevzdělávání skutečně byly u studentů stále cílevědomější, plánovitější, uvědomělejší, systematičtější, a aby studenti postupně usilovali o všestranný a harmonický rozvoj své osobnosti. Avšak i živelnou sebevýchovu musíme zařadit mezi typy sebevýchovy, a to sebevýchovy funkcionální. Jde o sebevýchovu náhodnou, neplánovanou, situační, nesystematickou. Někdy je určitá kladná náhodná zkušenost působivější na utváření osobnosti než plánovaný podnět. Funkcionální vlivy mají často nečekaný korektivní vliv. Sebevýchova může mít ve větší či menší míře také znaky autonomnosti, resp. heteronomnosti. Studenti, kteří mají tendenci k heteronomnímu typu sebevýchovy, jsou více závislí na hodnocení okolí a na vnější poradě, na vnějším řízení a vedení. Je jich patrně většina. Jde o soulad a reálnost individuálních, soukromých cílů s cíli společnosti, a tedy také o společenskou přijatelnost individuálních cílů a soulad krátkodobých a dlouhodobých cílů sebevýchovy s cíli výchovy. Tím je také dána specifičnost podílu sebepoznání a sebevýchovy na řízení a zvyšování účinnosti výchovy na vysokých školách. Cíle jednotlivce musí být také v souladu s potencemi, možnostmi jeho osobnosti (schopnosti atd.). Utváření sebe sama, sebepoznání a sebehodnocení nemusí vždy mít a také nemá zcela uvědomělou, intelektualizovanou a verbalizovanou podobu. Sebehodnocení může mít charakter pouhého sebecitu, který tvoří citovou komponentu postoje člověka k sobě samému. Sebecit je provázen i určitou mírou pocitu vlastní důležitosti, sebeúcty a sebejistoty v našem chování. Při výchově nám však jde o co největší sebepoznání a sebeuvědomění každé osobnosti. Jde nám o to, aby o adekvátní sebevýchovu usilovali všichni lidé, a aby tato sebevýchova byla co nejvíce uvědomělá a intencionální, cílevědomá i emočně sycená a tím i motivovaná. Dílčí přání, touhy, tendence, motivy, představy a cíle sebevýchovy by měly být sladěny s hlavním celoživotním cílem člověka, a ten by měl být v souladu s všeobecným cílem výchovy. Cílem obecně rozumíme směr a představu toho, čeho má být dosaženo v činnosti, přičemž jeho obsah je historicky a společensky podmíněn. Cíl je často ovlivněn vzorem, ideálem. Cílem výchovy je např. rozvoj osobnosti člověka, který by měl být vzdělaný, tvořivě myslící, ovládající poznatky soudobé vědy a techniky a v neposlední řadě morálně a prosociálně vyspělý a společensky angažovaný. Cílem sebevýchovy by měly být v souladu jak s tímto všeobecným cílem výchovy, tak se specifickými cíli rozumové, mravní, estetické, tělesné, pracovní a polytechnické výchovy. Individuální sebevýchovné a sebevzdělávací cíle a cíle společenské by měly tvořit harmonickou jednotu. Přitom však ani cílevědomé a plánovité studium a sebevzdělávání nebývá vždy příznačné. Často dochází k tzv. informačnímu paradoxu. Je-li informací příliš mnoho, stává se, že se člověk nerozhoduje optimálněji a rychleji, ale rozhodnutí odkládá, protože čeká na "strategickou" informaci nebo se dokonce nerozhodne vůbec. Tedy i množství informací má své optimum. Minimum a maximum (přebytek) informací může býti na závadu tvoření. Informace by neměly být hlavním cílem našeho snažení, ale zdrojem, kompasem umožňujícím orientaci pro vlastní tvořivé myšlení, konání, sebepřekračování. V centru sebevýchovy každého by měl být hodnotový systém (uvědomovaný i neuvědomovaný) a hledání životního smyslu. Při výchově i při sebevýchově nám jde o regulaci hmotných i nehmotných potřeb individua v dané společnosti. Libor Míček (1931-2004) výstižně uvedl, že "vychovávat sebe znamená především se ukáznit ve svých potřebách a zamezit jejich anarchii". Za cíl sebevýchovy považujeme dosahování žádoucích informací, vědomostí, dovedností, návyků, zvyků, ustálených způsobů chování a žádoucích životních postojů. Jak při výchově, tak při sebevýchově spolupůsobí osobní hierarchie hodnot (zejména morálních), kterou člověk vyznává a jeho morální normy, zásady a cíle, které nejenom zná, ale kterými se hodlá řídit. Výrazem uznání určitých životních hodnot je v praktickém životě formulace norem, zásad a pravidel, jimiž se jedinec ve svém životě hodlá řídit a formulace krátkodobých i dlouhodobých pracovních a životních cílů, kterých chce dosáhnout. K sebevýchovnému procesu může vedle učitelů významně přispět internet, film, divadlo, televize, rozhlas, vliv přátel, jakákoliv verbální i nonverbální sociální komunikace, plánovaná i náhodná, afektivní situace, korektivní zkušenosti, rodičů a také literatura, sebevzdělání. Motivací sebevýchovného formování vlastní osobnosti se často stává potřeba získávat nové informace, vědomosti a dovednosti, zdokonalovat se, potřeba uznání druhých lidí, sebeuplatnění, společenského kontaktu a potřeba realizovat vlastní vytyčené cíle a žít v souladu se samostatně a spontánně zvoleným hodnotovým systémem a vzory. K tomu, aby mohlo dojít k efektivnímu sebehodnocení a sebevýchově, je nutné nejprve adekvátní sebepoznání. Úroveň sebepoznání závisí na schopnosti reflexe a hodnocení sebe sama. Většinou mívá situační, nikoliv systematický ráz. Jenom na základě poznání vlastního JÁ, sebe sama, svých tělesných i duševních vlastností, vědomostí, dovedností, návyků a zlozvyků, schopností a deficitů, temperamentových a charakterových vlastností si člověk může adekvátně a efektivně vytyčovat cíle sebevýchovy, své perspektivní linie. Mít pocit perspektivy znamená podle ruského pedagoga Antona Semjonoviče Makarenka (1888-1939) mít pocit radostné cesty pro zítřejší den. Považujeme za vhodné připomenout při této příležitosti slova brněnského pedagoga a psychologa Jana Uhera (1891-1942) : "Zrání osobnosti, prohlubování sebevědomí i sebecitu v období dospívání se projevuje mimo jiné i větší citlivostí vůči urážkám a nedostatku pochopení jak ze strany rodičů, tak i ze strany učitelů a přátel. Skutečná urážlivost vystupuje do popředí až v tomto období, ačkoli nechybí ani předtím. Zatímco však dítě rádo na urážku zapomíná (pokud může být vůbec uražené), ani trest se ho hlouběji nedotkne, i když je to trest tělesný, dospívající mládež reaguje na ně často prudce právě proto, že se jimi cítí ponížená na nejcitlivějším místě. Ponižování, znevažování cítí mladistvé osobnosti jako přímý útok na sebe. Základní tendencí rostoucí osobnosti je rozvíjet se bez překážek, bez tísnivých omezení jakéhokoli druhu.Účinky urážek a nepochopení jsou značné. Zkoumaní žáci je vyjadřovali slovy, že je hluboce ranily, bolestně se jich dotkly, působily strašně". I když je sebepoznání většinou definováno jako kognitivní aspekt vztahu člověka k sobě, je možno chápat je i jako výsledek procesu sebepoznávání vlastního já v určitém okamžiku - v tomto významu do jisté míry splývá s pojmem sebepojetí. Sebepojetí přitom můžeme charakterizovat jako relativně stabilizovaný výsledek složitého procesu sebehodnocení, hodnocení vlastních kvalit ve vztahu k jiným lidem, ve vztahu k vlastním aspiracím a cílům. I když pojmy sebepojetí a sebepoznání bývají užívány záměnně, nelze je zcela ztotožnit. Jejich vzájemný vztah je dialektický. Utváření sebepojetí je závislé na adekvátnosti sebepoznání a konstituované sebepojetí zpětně působí na sebepoznání. Příliš rigidní sebepojetí přitom adekvátnímu sebepoznání brání. Důsledkem zkreslené autopercepce a sebepojetí bývají vážné poruchy sociální adaptace. Považujeme proto za správné, aby už na středních školách, ale zejména v prvních ročnících vysokých škol byla vyučována psychologie, která by se cílevědomě zaměřovala na tzv. "osobnostní zájmy" , tj. zájmy vztahující se k adekvátnímu sebepoznání, poznání vlastních schopností, vlastností i omezení a k adekvátní autoregulaci. Zdá se, že určité kategorie zájmů jsou věkově typickou charakteristikou. Patří k nim třeba kategorie osobnostních zájmů (zájmů o vlastní osobnost). Problém lidského já je velmi komplikovaný jak z hlediska obsahového, tak z hlediska formálního. Je navíc závislý na současné teoretické pluralitě v této oblasti. Problematika jáství a vztahu k sobě je hraniční téma sociální psychologie a psychologie osobnosti. Je to dáno tím, že vědomá reflexe sebe sama je do značné míry interpersonálního původu, utváří se postupně v procesu socializace a individuace osobnosti. Za střešní pojem v této oblasti považujeme spolu s Petrem Mackem (1997) sebesystém (resp. dynamický sebesystém a sebekoncept), který lze v širším slova smyslu charakterizovat i jako postoj k vlastnímu já. Já (self) jako psychologická skutečnost zajímalo psychologii již odedávna a bylo předmětem především spekulativního zkoumání. W. James (1842-1910) se svou teorií několika já předpokládá jakousi substanci, která tvoří jádro osobnosti a nahrazuje dokonce pojem duše. Na vývoj názorů o povaze lidského já měl nemalý vliv S. Freud (1856-1939) se svým učením o třech podobách lidského já. Ono (Id), představuje nejhlubší vrstvu lidského duševna, je jádrem biologických potřeb, přání a tendencí. Já (ego) je výsledkem organizace zkušeností a je i produktem myšlení. Nadjá (superego) reprezentuje autoritu společnosti, což vede k vytvoření svědomí, jakéhosi cenzora našeho života. Americká psycholožka a antropoložka Margaret Meadová (1901-1978) vypracovala dynamickou teorii lidského já. Do teoretické koncepce lidského já vnesla dva nosné pojmy, a to "já" znamenající individuální ("subjektivní") já a "my", kterým označuje já socializované. To, co je v nás nepředvídatelné, nebo obtížně předvídatelné, je vyjádřeno pojmem individuální expresivní já. Patří sem skutečné motivy a skryté hybné síly lidského já. Adaptivní socializované ("objektivní") já je konvenční stránkou našeho já. Lze je označit jako souhrn postojů, které odpovídají očekávání druhých jedinců ve skupině. "My", neboli socializované já je konformní, kdežto individuální já je originální, je to zdroj sociálních novot a změn. Je možno uvažovat také jednotlivých složkách lidského já, např. o somatické složce já, psychické (emoční, volní a racionální) složce já a dokonce i o ekonomické složce já. Egostruktura, kvalita struktury našeho já je centrální složkou naší osobnosti, která ovlivňuje vztahy a funkční vazby ostatních vlastností osobnosti. Sebehodnocení (sebecit) je jakýmsi centrem osobnosti prohlásil již v roce 1937 americký psycholog Gordon Willard Allport (1987-1967). Zahrnuje pocit vlastní hodnoty, pocit vlastní síly a pocit vlastních možností (potenciality). Sebehodnocení se mění v průběhu ontogenetického vývoje a podle společenských rolí člověka. Sebehodnocení (resp. sebevědomí) přitom má kognitivně afektivní a dynamický charakter, obecné sebehodnocení se přitom vytváří na základě integrace dílčích aktů sebehodnocení. Má i složku behaviorální, konativní, která zahrnuje chování člověka k sobě samému i navenek. Projevem sebereflexe na úrovni jednání je sebeprezentace. Lidé se přitom liší v míře sebemonitorování, tj. schopnosti a potřebě vylaďovat svoje chování podle požadavků sociální situace. Lidé se schopností a dovedností preadaptace variantním myšlením a usuzováním se dovedou alespoň dílčím způsobem předběžně připravit na varianty situací, které by mohly nastat či na změněné životní podmínky. Mezi metody psychologické diagnostiky sebehodnocení, sebevědomí, sebedůvěry a sebeúcty patří pozorování, rozhovor, dotazníky a škály, např. oblíbená Rosenbergova škála sebehodnocení (RSES či RŠS) podle amerického sociálního psychologa Morrise Rosenberga (1922-1992). Byla vytvořena v roce 1965. Je to metoda jednodimenzionální. Zjišťuje strukturu globálního vztahu k sobě. Má deset položek. Její aplikace trvá jen několik minut. Zjišťuje nízké, normální a nadprůměrné sebehodnocení (sebevědomí, sebeúctu a sebedůvěru). Je již dlouho užívaná nejen v USA, ale i mezinárodně. Taxonomii strategických sebeprezentací navrhli E. E. Jones a T. S. Pittman (1982). Jsou to strategie: zavděčení, zastrašení, sebe povýšení, příkladnosti (vzornosti) a pokorného (závislého) chování. Sebevědomí je jistým integrujícím činitelem osobnosti, podle jehož náplně a záměrů nabývají svého zařazení a významů i ostatní vlastnosti a jednotlivé úkony člověka . Jde pravděpodobně u většiny osob o převážně získaný znak, který se vytváří primárně v sociální interakci a to zejména v nukleární rodině. Velká část lidí má hodnocení sebe sama málo stabilní, protože je příliš závislá na ocenění okolím, oblibě, sympatiích, obdivu apod. Jejich já je silně sociálně determinováno. Významný americký sociolog Charles Horton Cooley (1864-1929), jeden z prezidentů Americké sociologické asociace, nazval v roce 1902 tento typ sebehodnocení zrcadlovým já. Zrcadlové já mají převážně osobnosti heteronomního typu s globálním přístupem k realitě, závislé na situaci a sugesci prostředí. Lidé žádoucího autonomního typu s analytickým a kritickým přístupem ke skutečnosti staví (zakotvují) sebehodnocení na sebepoznání a přesvědčení o vlastních kvalitách, které jsou relativně nezávislé na situaci a sugesci prostředí. Jde o tzv. kompasové, autonomní já. Nejpočetnější skupinu však zřejmě představují lidé, kteří v sebehodnocení spojují názor okolí (jde o tzv. "radarový typ") s vlastním sebekritickým postojem. Pro pochopení tohoto znaku je nezbytné vývojové hledisko. V dospělosti je tento znak relativně stabilní, ale stále dynamický. Předpokládáme však v oblasti sebevědomí (sebehodnocení) i genetickou determinaci (zejména v souvislosti s typem, kvalitou a kvantitou sebecitu a osobního neuroticismu a psychoticismu). V každém případě hrají při tomto vývoji sebehodnocení velkou roli sociální akceptace okolím, prožitky úspěšnosti a neúspěšnosti, prožitky evidentnosti a kompetentnosti, tj. vlastní způsobilosti v daných rolích, a to ve škole i mimo školu. Sebepojetí (sebevědomí) má také individuálně reversibilní šíři (extenzitu) a míru pociťované evidentnosti. Sebepojetí (sebevědomí) a sebeakceptace (tj. citový aspekt sebereflexe) je závislé také na vývojových etapách, ve kterých člověk právě žije. Zájem o sebevýchovu, sebeovládání (bezděčné i volní) a sebepoznání se začíná výrazněji projevovat až v období dospívání. Souvisí to s rozvojem a s vývojem introversních tendencí. Období adolescence se vyznačuje cílevědomou snahou po sebepoznání, sebehodnocení a napodobování životních vzorů. Zájem o sebevýchovu již bývá systematičtější. Vytváří se dokonce návyky pravidelné sebekontroly, sebeanalýzy, je zájem o získání zpětné vazby o vlastní psychice a osobnosti ze strany okolí (zejména od přátel a známých). Cíle adolescentů již mají reálnější podobu. Chybí jim však často znalost teorie a metodik sebevýchovy. Tento deficit by měla moderní škola postupně odstranit. Pozitivně se vychovávaný jedinec zpravidla staví vůči těm lidem, které považuje za své vzory, resp. ideály (ať již po právu nebo omylem). Optimální vzor a ideál mnohdy udělají pro výchovu a sebevýchovu více než dril, moralizování, mentorování a verbální poučování. Správný systém celoživotní sebevýchovy s sebeřízení se stává nezbytnou podmínkou rozvoje osobnosti. Jde o to, aby se pomocí sebevýchovy člověk dokázal nejenom chovat adaptivně, to je přizpůsobovat se měnícím se podmínkám, ale aby dokázal sebe sama i rekonstruovat, tzn. přetvářet vlastní osobnost, aby mu umožnila i tvůrčí činnost v prostředí a konečně aby dokázal své prostředí i asertivně ovlivňovat. Jde rovněž i o adekvátní a optimální expresivitu vlastních projevů chování, o vhodnou exteriorizaci i interiorizaci (zvnitřňování správných vnějších objektivních požadavků vůči individuální osobnosti a o realizaci těchto požadavků). Sebevýchova sebeřízení by se měla opírat o sebepoznání a o identifikaci struktury globálního vztahu k sobě, o poznání sebepojetí, sebekoncepce, sebehodnocení a sebeúcty. Jde o to, aby sebevýchova a sebevzdělávání skutečně byly u co největšího počtu lidí stále cílevědomější, plánovitější, uvědomělejší, systematičtější, a aby většina lidí usilovala o rozvoj, kultivování a zdokonalování své osobnosti. Literatura: KOHOUTEK, R. Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2002, 544 s. ISBN 978-80-214-2203-2 vloženo uživatelem» sebevýchova
sebevzdělávání  >>   Celoživotní (biodromální) sebevzdělávání je v řadě povolání a ve většině oborů nezbytným předpokladem a nezbytnou podmínkou úspěšné pracovní a odborné i vědecké činnosti. ÚSPĚŠNÉ SEBEVZDĚLÁVÁNÍ má celou řadu předpokladů a podmínek. Často uváděný vzorec pro mentální výkon je sice poměrně jednoduchý: V (výkon) S (schopnosti) x (násobený) Z (zájem, motivace). Skutečnost je však složitější. V každém případě bychom měli vzorec doplnit o položku plus minus ostatní vnitřní a vnější vlivy (např. volní, zdravotní, vlivy a podmínky pracovního prostředí atp.). Úspěšní studenti se totiž od neúspěšných (neprospívajících) liší častěji úrovní motivace než úrovní inteligence. Úspěch ve studiu je podmíněn celou osobností. Úspěšné studium předpokládá vedle přiměřeného nadání také dobrý vztah ke studiu, samostatnost a vytrvalost, schopnost vyvíjet patřičnou míru volního úsilí, které musí být tím větší, čím má posluchač relativně menší schopnosti. Každé studium se lépe zvládá, je-li člověk cílevědomý, má-li stanoveny perspektivní, dlouhodobé i střední a krátkodobé, resp. dílčí cíle, postupuje-li při vzdělávání a sebevzdělávání plánovitě. Rozumně sestavený autoprogram, plán vlastního rozvoje a jeho pravidelná kontrola pomáhá, aby člověk úkoly, které má před sebou, zdárně zvládl. Samozřejmě, že plány musí být vždy pouze našimi pomocníky, nikoliv otrocky dodržovanými směrnicemi. Především však musíme znát své výkonnostní normy, musíme vědět, v kterou denní a noční dobu se nám nejlépe učí, v které dny a v které hodiny míváme většinou největší, nejlepší práceschopnost své psychosomatické a psychonervové soustavy. Podle toho zvolíme systém svého studia a jeho pravidelný řád, pořádek. Jiný systém bude mít typ skřivánka, kterému se nejlépe pracuje brzy ráno a jiný systém bude mít typ "sovy", kterému se nejlépe pracuje večer. V prvé řadě si musíme uvědomit termín - do kdy se co musíme naučit. K tomu nám dopomáhá studijní program příslušné školy, který je objektivně dán. Když máme termíny zkoušek, musíme si odhadnout celkovou dobu, kterou budeme moci věnovat studiu. Není to totéž co volný čas vůbec, to bychom neplánovali využití svého času přiměřeně. Poté si zjistíme rozsah látky a zkusmo si ověříme kvalitu a kvantitu svých výkonnostních norem v oblasti intelektuální, tedy co jsme schopni a za jakou dobu nastudovat. Konkrétně to znamená zjistit si, kolik času nám trvá zvládnutí určité přednášky nebo lekce, za jak dlouho jsme schopni nastudovat určitý počet stránek odborné literatury, pochopit matematický příklad apod. Osobním propočtem si zjistíme, kolik příslušné látky v jednotlivých předmětech můžeme v průměru prostudovat za hodinu. Teprve podle těchto zjištění si vypracujeme vlastní časový plán pro přípravu na zkoušky. Přednášky a konzultace je vhodné zaznamenávat do kroužkového bloku formátu A 4 (velikost velkého sešitu). Často se doporučuje místo pera, resp. propisky používat středně měkkou tužku, která se nerozmazává. Vyjímatelnost listů umožňuje mít pohromadě vždy to, co potřebujeme ve škole, na přednášce, semináři, cvičení. Tento způsob nám umožňuje rovněž pozdější zařazení těchto materiálů do kartotéky nebo do zvláštních složek, rychlovazačů a pořadačů podle problému. Je vhodné psát po jedné straně listů a nechat velké okraje na poznámky, výpisky atd. V poznámkových blocích bychom měli mít pořádek a přehled jak po obsahové, tak po formální stránce. Poznámky by měly být přehledně graficky členěné, např.: !! nauč se zpaměti ! výstižné ? pochybné ?! rozpor x chyba * chybějí důkazy NB dobře si všimni (nota bene). Také nadpisy různobarevnými tužkami a propiskami působí velmi přehledně. Informace na stejné úrovni důležitosti by měly zaujímat v grafické struktuře vždy stejné místo (příp. i s odrážkami). Za kardinální informace považujeme ty, které jsou tak zásadní povahy, že jsou pro náš úspěch ve studiu naprosto nezbytné, axiomatické. Za centrální informace považujeme ty, které sice nepatří mezi nejdůležitější, ale patří mezi velmi důležité ("středové") a konečně za sekundární informace považujeme informace vedlejší, bez kterých se většinou můžeme obejít, které se učíme např. pouze ke zkoušce a pak je můžeme zapomenout. Kardinálním informacím musíme při učení vyhradit nejvíce časového prostoru. Je chyba, když se studující zdržuje jen u otázek, které již zvládl. Nezbude mu pak dostatek času na nejobtížnější problematiku. Není také účelné a efektivní, když se student učí na zkoušku tak, že vždy znovu a znovu čte úplně všechno od začátku do konce a memoruje pak všechno bez ohledu na stupeň důležitosti a dokonce bez ohledu na stupeň vlastního porozumění a pochopení a zapamatování. Prozrazuje tím nedostatek smyslu diferencovat problematiku podle důležitosti. Je žádoucí určit si v první etapě pořadí důležitosti jednotlivých problémů. Problémům kardinálním a centrálním je třeba věnovat mnohem více času než problémům, které mají povahu sekundárních informací. Nesmíme zapomenout na důležitý poznatek: že si v našem osobním studijním plánu musíme vždy vyhradit určité časové rezervy - určitý počet hodin na opakování a pro neočekávané situace (studium nám někdy může jít pomaleji pro zhoršenou kondici našeho organismu, pro nečekaný konflikt s přáteli, resp. v rodině apod.). Osobní časový plán je nejlépe vést si po týdnech. Zvlášť vhodný je roční diář s rozdělením na dny a hodiny. Do příslušných hodinových rubrik si zapisujeme plánované úkoly. Vedle tohoto plánu si denně značíme jeho skutečné plnění. Můžeme to provádět např. systémem křížků ke každému splněnému úkolu, případně přeškrtnutím splněného úkolu. Odškrtnutí splněného úkolu patří k nejpříjemnějším emočním prožitkům a pocitům, které je člověk schopen mít. Do týdenního plánu si zaznamenáváme i nestudijní akce (sport, schůze, kulturu, návštěvu lékaře, cesty atp.). Nesmíme zapomínat, že i při pobytu na škole nejen studujeme, ale také normálně žijeme. Můžeme si proto plánovat i procházky, odpočinek, televizi, film, divadlo, koncert, posezení s přáteli atp. V sobotu nebo v neděli bychom se neměli učit (vhodnější pro toto úplné volno je sobota). Druhý volný den však začneme s učením co nejčasněji, nejlépe už v 8.00 hodin. Do 12.00 hodin učiníte mnoho práce. Nejde nám pouze o memorování, o mechanické biflování nazpaměť, ale také o logické promýšlení studovaného, uvědomění si souvislostí. Přesto se však musíme některé informace naučit a zapamatovat doslova. Zejména při studiu cizího jazyka. Někdo má převážně paměť zrakovou, jiný sluchovou, další pohybovou (bývá to dobrý tělocvikář, tanečník) nebo kombinovanou. Podle toho také naplánujeme metodu učení. Někdy nám pomáhají tzv. mnemotechnické pomůcky. Jde o vytvoření formálně logických spojení při zapamatování (např. mezi výškou Sněžky (1603) a datem zavraždění českého krále Václava III (1306). Pro lidi sluchového typu a pro lidi nervově unavené se doporučuje učit se nahlas (zvláště večer). Rovněž pro osoby s těžkostmi ve vyjadřování lze hlasité učení doporučit. Cizí jazyky by se nahlas měli učit všichni. U vzorců a cizích slovíček nepodceňujeme paměťové učení. Známý odborník na techniku duševní práce Jiří Toman (1980) doporučuje, abychom si čas od času dovolili určité "vybočení" ze "sevření" plánem - tím, že uděláme také něco mimořádného pro radost sobě či rodině (přátelům). Podstatně tím i sobě zlepšíme náladu, přeladíme se a upevníme si vědomí, že jsme pány svého času (viz "Jak zdokonalovat sám sebe"). Přísná kontrola plnění a dodržování našeho osobního studijního plánu je za všech okolností nezbytná. Musí být také systematická a pravidelná. A proto každý týden nebo ještě lépe každý den provádíme "účtování". Označíme si naší zavedenou značkou co jsme ze svého plánu splnili. Při velkých rozporech mezi plánem a jeho realizací plán raději přepracujeme (nejlépe po měsíci studia). Zjistíme si, kolik času ve skutečnosti průměrně věnujeme týdně studiu a dalším činnostem. Můžeme si udělat i časový "snímek" svého dne, týdne, měsíce. Zjistíme si i ztrátové časy. Musíme mít přesnou představu o své osobní pracovní "normě", chceme-li správně plánovat své studium. Zjistíme také, že čím náročnější a vzdálenější perspektivní cíl, tím lépe musíme plánovat dílčí cíle, abychom měli reálně a správně vyznačeny splněné etapy. Rozumně sestavené plány naší aktivity, rozumné autoprogramy nás vedou k sebekázni. Dobře vedené plánovací kalendáře a diáře nám uvolňují myšlenky, protože nemusíme svůj pracovní plán nosit stále v hlavě a spoléhat se pouze na paměť a odhad při sestavování pořadí úkolů podle důležitosti. Nikdy však nezapomínejme ani na odpočinek. Sebevzdělání by mělo v optimálním případě začít až po přestávce po výuce. Přestávka mezi výukou (přednáškami, semináři či cvičeními) by měla být alespoň dvě hodiny. Respektujme také své osobní duševní tempo a svůj typ. Typ "skřivánka" se může učit brzy ráno před výukou, i když je to z hlediska výdeje sil a energie značně vyčerpávající. Navíc se látka, kterou studujeme večer, spánkem lépe "konzervuje" a lépe se pamatuje. Uvádí se, že se sice mnohem rychleji vše naučíme ráno. Avšak vědomosti získané při večerním studiu nám patrně déle utkví v paměti. Učit se pravidelně do noci bývá považováno za chybu. Zrovna tak bývá považováno za chybu, když se někdo začíná učit teprve v noci. Jsou však typy lidí, kteří se k delší práci dokáží soustředit až v určitý čas. Tento podvědomý biorytmus je žádoucí respektovat. Je vhodné vystihnout jej a podřídit se mu. Učíme se tedy především v době, kdy nejlépe vnímáme a zapamatováváme si. Zapojujeme do učení více smyslů: zrak, sluch, hmat a také pohyb, gestikulaci, chůzi. Náš osobní časový snímek nám ukáže, kdy, ve kterém denním úseku, jsme schopni nastudovat nejvíce. Doposud se považuje za optimální dobu dopoledne od 9 hodin do 11 hodin, odpoledne od 15 hodin do 17 hodin a večer od 20,30 hodin do 22,30 hodin. Také během učení samozřejmě odpočíváme, děláme přestávky, kdykoliv pozorujeme útlum, únavu nebo dokonce vyčerpání. Útlum nastává zpravidla po hodině a půl učení. Nejprve si dopřejeme pouze mikropauzy (krátké, asi tři minuty trvající oddechové přestávky). Vstaneme od stolu, protáhneme se, jdeme se napít, zalijeme květiny, vyčistíme si boty atp. Cigaretu ani alkohol nedoporučujeme. Při větší únavě si uděláme přestávku o něco delší. Najíme se, uvaříme si čaj nebo kávu, omyjeme se studenou vodou, nahlédneme do večerního televizního nebo rozhlasového programu, provedeme drobný úklid, zařadíme si poznámky. Nikdy se však během další přestávky nemáme začíst do rozečtené dobrodružné knihy, nezačneme se zabývat svým koníčkem, nesedneme si na delší čas k televizi nebo k jakékoliv další práci. Nezapomeňme, že při pocitu vyčerpanosti nám nejlépe pomůže spánek. Měl by se stát uznávanou součástí našeho denního programu. Uvolnění před spánkem dosáhneme nejlépe procházkou nebo i relaxačním rozhovorem na lehčí témata. Zapamatování po spánku je větší než při učení se bez spánku. Obtížně se učí po vydatném večerním jídle a po těžké tělesné námaze. Stravování ve vztahu k učení a pamatování nesmíme podceňovat, i když se patrně lépe myslí s nenaplněným žaludkem. Naše strava by měla být pestrá, neměla by se při duševní práci vyhýbat sacharidům a měla by obsahovat dostatek vitamínů a nerostných látek. Rovněž na dostatečný příjem tekutin (spíše teplých než chlazených) nesmíme zapomínat. Jestliže se od studia více odpoutáme (např. díváním na televizní program nebo audiovizuální kazetu), ztrácíme původní studijní náladu, žádoucí psychosociální studijní atmosféru, soustředěnou pozornost a myšlení. Nové navozování studijní atmosféry bývá pro nás dost namáhavé a je proto škoda musit o nové studijní soustředění usilovat týž den vícekrát. Studijní přestávky nás mají osvěžit a vytvořit předpoklady pro soustředění naší pozornosti a nikoliv působit pro další studium destruktivně. Vhodný typ boje proti předčasné únavě je změnit včas téma (předmět) studia. Jde o tzv. odpočinek a stimulaci změnou činnosti. Velmi důležitou technikou při zvyšování efektivnosti naší sebekontroly a našeho sebevzdělání a při navozování studijních návyků jsou různé formy tzv. autostimulace, sebe posilování, sebe posilňování. Když např. prostudujeme plánovaných 40 stran, aplikujeme si nějakou sebe odměnu (např. koupíme si zákusek, zatelefonujeme svému partnerovi). Když se nám nepodaří prostudovat plánovaných 40 stran, aplikujeme si nějakou autosankci (vrátíme např. lístek do biografu, zákusek dáme spolubydlícím). Chraňme se chronického přetěžování vlastní psychonervové soustavy. Zajímejme se o zásady duševní hygieny, které nabývají na významu také s věkem každého z nás. Přetěžování vede k chronické únavě a k psychickým poruchám, zejména k neurózám (psychastenii, neurastenii a hysterii), zejména když utratíme peníze za stravu za pobyt v nočních podnicích a místo pravidelného spánku budeme marně spánkový deficit řadu dní překonávat a dohánět. Také podněcování našeho nervového systému farmaky dopingového charakteru je pro naše další psychické zdraví a normální mentální výkonnost nebezpečné. Při přehnaných nárocích na vlastní intelektuální a pamětní výkonnost bychom si měli zapamatovat tuto myšlenku : "Požadovat, aby si někdo zapamatoval vše, co četl, je jako žádat, aby v sobě nosil to, co kdy snědl. Z toho žil tělesně a z onoho duševně. A stal se prostřednictvím toho tím, čím je" (Artur Schopenhauer). Člověk, který se neučí, zestárne tak, jako vůl: tělo se mu zvětšuje, ale vědomosti ne" ( sbírka Dhammapada). Duševní hygiena sestavila již řadu doporučení a zásad k průběhu a vnějším i vnitřním podmínkám našeho učení. Uveďme si alespoň některé z nich. Učíme se pokud možno stále ve stejných místnostech, a pokud možno i ve stejnou dobu. Využívání určitého místa a určité doby jen pro studium má svou stimulační hodnotu (podporuje intenzivní studium). Při tomto postupu frekvence určitého chování (jednání) vzrůstá v jednom prostředí a v určité denní době, stává se stimulem, zatímco klesá v jiném prostředí a v jinou dobu. Pro učení jsou výhodné stolky s velkou plochou psací desky (150 x 70 cm). Výška stolu by měla být 74 cm. Poloha sedadla židle by měla být asi 40 cm nad úrovní podlahy. Tzv. "klekačky" pro sezení v sedě a v polo kleče jsou také vhodné. V místnosti má být vyvětráno, klid, přiměřená vlhkost vzduchu a teplota (18 - 20 °C) a dobré osvětlení zleva. Rodinu nebo spolubydlící před zahájením studia upozorníme, že v době od - do - se budeme učit, abychom nebyli vyrušováni. Někdy se doporučuje střídat pracovní polohy a učit se i vleže, na břiše s hlavou mírně skloněnou dolů. Ten, kdo nesnáší naprostý klid při studiu, ten si může pustit ke studiu neutrální, nevtíravou, nepříliš hlasitou hudbu. Nedoporučujeme učení při televizi. Je nekvalitní. Neměli bychom si studium naplánovat nárazově na jediný den v týdnu. Vhodnější je věnovat ve více dnech na studium menší časové úseky (nejméně 3 hodiny denně). Při každém osvojování učiva si můžeme představit, že máme na dané téma jakoby desetiminutový referát (výklad). Správně provedený výklad je takový, kdy na prvním místě uvedete klíčové (kardinální) informace o podstatě a základních souvislostech věcí a teprve pak přecházíte k popisu, detailům a vymezení platnosti či funkce. Máme-li svůj byt daleko od školy a denně dojíždíme, můžeme využít i možnosti opakovat si látku ještě týž den cestou ze školy. Je to v souladu se zákonitostmi optimálního zapamatování. Naučit se dobře učit trvá vždy určitou dobu a nestačí si v tomto směru přečíst jenom příslušnou odbornou literaturu. Je dobře poradit se také s učiteli a kolegy. Sbírejme poznatky a postřehy jednotlivých specializovaných odborníků. Pro každého specialistu ani pro jednotlivce se nemusí vždy hodit ani to, co se hodí většině. Existují některé obecně platné zásady studia. Např. se osvědčila zásada postupovat od jednoduššího ke složitějšímu. Současně však máme myslit na to, že nejnáročnější látku se musíme učit ještě v době, kdy jsme psychosomaticky svěží. Vždy máme na mysli, že proces myšlení by měl probíhat v těchto fázích: získávání nových poznatků, usuzování (vlastní promýšlení a domýšlení poznatků), vytváření nových myšlenek, tvůrčích závěrů (ať již jen subjektivních - pro naši osobu nebo i objektivních pro ostatní lidi). Někteří studenti jsou zvyklí pouze pamětně, verbálně a pasivně získávat poznatky odjinud, vlastní usuzování, kritické promýšlení a domýšlení problematiky opomíjejí a nové tvůrčí myšlenky se vůbec nesnaží vytvářet. Pokud alespoň uvažují aplikačně, je to ještě přijatelné. Správný, aktivní student(ka) nejen přebírá hotové poznatky odjinud, promýšlí jejich aplikaci, ale také sám(a) deduktivně i induktivně usuzuje, snaží se ujasnit souvislosti, najít i nové vztahy, analogie, snaží si vytvářet nové myšlenky (např. zobecněním získaných poznatků). Vždy je třeba nejprve si ujasnit co nejlépe podstatu studované látky a schematicky si znázornit její myšlenkovou strukturu. Tím si usnadníme její pochopení a zapamatování. Další všeobecně platnou zásadou při učení je využívat tzv. přeučení, nadbytečného učení. I když jsme již látku jednou dokázali správně reprodukovat, je vhodné ještě jednou i dvakrát si ji zopakovat (s nejdůležitějšími poznatky i s podrobnostmi). Je žádoucí využívat při učení také názorných pomůcek (modelů, grafů, obrázků, diagramů, tabulek), abychom kombinovali abstraktní myšlení, paměť a názorné myšlení. Studium usnadňují také otázky. Opakovat lze s výhodou s kolegy, avšak vlastní učení je vhodnější o samotě. Určitý problém se vždy učíme nejprve jako celek, abychom si učinili ucelený obraz o problému. Jde o tzv. totální metodu učení. Proto bychom měli číst odborný text nejprve jen bleskově, kurzoricky (jde o rychlé, spěšné čtení), abychom získali rámcový přehled o obsahu. Pak teprve při druhém tzv. statarickém či důkladném čtení si text podtrháváme a značkujeme. Poté si zopakujeme obsahovou náplň a zvlášť dobře si snažíme zapamatovat označené pasáže. Vždy si zaznamenáváme VLASTNÍ MYŠLENKY ke studovanému obsahu. Pro zapamatování i uvažování jsou také důležité tzv. marginálie, což jsou osobně formulované nadpisy na okraji textu. Jsou často zobecněním studovaného. Mohou je zastupovat i výstižná hesla. K mozaice základních informací přidáváme další z předepsané nebo námi navíc zvolené či již ovládnuté studijní literatury. Jádrové, podstatné, kardinální a centrální informace jsou základní stavební části nové, budoucí mozaiky (sítě) vědomostí, názorů a poznatků. Nové uvědomované souvislosti a nové podrobnosti vhodně mozaiku dotvářejí. Studujeme vždy s tužkou, resp. s pastelkami v ruce. Již při prvním čtení si můžeme po straně textu svisle podtrhávat hlavní myšlenky. K důležitým poznatkům dáváme vykřičníky, ke sporným dáváme otazníky. Při druhém čtení si neznámé pojmy vyhledáváme ve slovnících a encyklopediích, příp. v internetu. Nejdůležitější poznatky podtrháváme ve vlastních knihách červeně, ostatní poznatky modře nebo zeleně. Nebojme se poznačit si i polemickou poznámku, nebojme se objevovat tiskové chyby ani nelogické závěry. Nejdůležitější je naučit se sebevědomě a samostatně vyhledávat poznatky při použití nejmodernější techniky a hodnotit kriticky význam získaných informací, třídit je a hledat vztahy mezi nimi. Odborné informační materiály, odbornou literaturu, internetové informace a všechny cizí odborné podklady musíme považovat pouze za diskutovatelné a oponovatelné pomůcky a prostředky k tomu, abychom pokud možno sami alespoň o něco posunuli stav znalostí a poznatků v dané oblasti dopředu. Vyžaduje to dosažení tvůrčího přístupu ke sledování dané problematiky. Nemůžeme studované informace přijímat jako již nikdy nezměnitelná a nedoplnitelná fakta. Kardinální a centrální poznatky by se měly stát trvalou součástí našeho vědění. Sekundární informace, podrobnosti, je možno kdykoliv vyhledat v literatuře. S tím souvisí podtrhávání ve studované literatuře. Stačí zcela jednoduché značky podle vlastního systému: např. silná svislá čára podle textového sloupce znamená "důležité, kardinální", vlnovka podél sloupce znamená "pozoruhodné", otazník "pochybné, sporné", křížek může znamenat "naučit se zpaměti" apod. Podtrhávání, které postrádá logiku a střídmost, které nezhušťuje informace, které látku logicky netřídí, nemá ovšem hodnotu z hlediska učení se. Ve vlastních knihách bychom svými značkami a poznámkami neměli šetřit. Z vypůjčených knih si však pořizujeme delší výtahy. Rozdělení látky podle mechanického klíče: počet stran lomený počtem dní jako denní dávka ke studiu je pouze orientační, protože nerespektuje rozdílnou obtížnost učební látky v jednotlivých úsecích. Je třeba klást si optimální cíle, a to po stránce kvantitativní i kvalitativní. Často si lidé z množiny cílů vybírají pro sebe cíle příliš maximalisticky. Zvlášť mladí lidé v tomto směru bývají až příliš optimističtí. Jsou však i typy lidí orientovaných spíše pesimisticky, minimalisticky, redukující realizovatelné cíle na minimum. Nám vždy musí jít, tedy i v oblasti cílů, o optimum, které vychází z toho, že některé informace bývají redundantní. Sestavování vlastních přehledů, tj. konspektování studované látky nám může pomoci k dokonalejšímu zapamatování, protože jsme nuceni látku aktivně zpracovat, nejenom pasivně číst. Předpokládá to však sestavit konspekt z jiného úhlu, z jiných hledisek, než jak byl původně zpracován. Tzv. kombinovaná metoda studia znamená postihnout nejprve kostru studovaného celku, a pak studovat jednotlivé kapitoly, témata, problémy a podrobnosti. Máme-li prostudovat celou tématiku (otázku), ihned si ji zopakujeme v hlavních rysech a pak podrobně. Postup práce při studiu si tedy můžeme rozdělit na tyto etapy: příprava, orientace v látce, a prvé čtení, další čtení a zpracovávání látky a konečně opakování (sebe přezkušováním). Navazuje-li partie studované látky na předchozí, zahájíme učení krátkým opakováním. Někdy stačí pouze prolistovat předchozí stránky. Začínáme-li studovat nějakou knihu, seznámíme se nejprve s předmluvou a obsahem a pak prolistujeme celou knihu. Připravujeme-li si sami přednášku, referát do semináře atp., vypíšeme si přehledně hlavní body problému na zvláštní list papíru. Čím je člověk starší a méně ostře vidí, tím častěji volí větší formáty papíru a větší písmo na své zápisky. Doporučujeme proto rovnou používat formátu A 4. Používáme-li zpětný projektor, přepíšeme ještě tyto teze (příp. grafy, digramy atd.) také na blánu používanou na promítání zpětným projektorem. Nikdy nezapomínáme na přesnou citaci pramenů (jméno a příjmení autora, název práce, nakladatelství, místo vydání, rok vydání a stránky, ze kterých bylo čerpáno). Při zpracovávání úkolu do semináře, resp. cvičení si opatřujeme pokud možno tu nejmodernější literaturu, a to nejen knižní, ale i časopiseckou. Z časopisů si ovšem musíme většinou udělat výpisky prezenčně přímo v knihovně, protože časopisy se zpravidla do soukromí z knihoven nepůjčují. Jestliže jsme dostali již předem typy vhodné literatury, vyhledáme si ji v abecedním autorském katalogu. Není-li tomu tak, hledáme v předmětném katalogu a podle názvu, roku vydání, počtu stránek a jiných údajů si odhadneme vhodnost toho či onoho jiného literárního pramene pro účel našeho studia. Vypůjčujeme si k dané problematice raději několik pramenů (knih, časopisů, výzkumných zpráv apod.). Po orientačním seznámení se s odbornou a vědeckou literaturou je vhodné rozložit si celou plánovanou práci na etapy. Splnění každé jednotlivé etapy nás bude naplňovat sebedůvěrou, se kterou se nám budou snadněji plnit etapy další. Předmětem sebevzdělávání může být ovšem nejenom prohlubování znalostí vlastního oboru studiem časopisecké a knižní literatury, ale i studiem cizích jazyků, získávání dovednosti psaní na stroji, práce s počítačem, internetem, četba krásné literatury, systematické získávání dovedností v oblasti rýsování, kresby, malby a tvorby vůbec. Nezapomeňme, že je rozdíl o něčem vědět, něco poznat a něco umět. Umět znamená aktivní schopnost reprodukovat a využít určité poznatky, které jsme pochopili. Na škole by sebevzdělání mělo činit pro každého studenta minimálně patnáct hodin týdně (tedy mimo přednášky, semináře a cvičení). Sebevzdělání, domácí příprava by měla začít týž den, kdy byla látka vyložena ve škole. Úspěch na škole je podmíněn také pozorným sledováním výkladů učitelů ve škole. Zbytečné absence ve výuce jsou problematické "výhry". Nelze se omlouvat větou: "To nevím, na to jsem nebyl ve škole". Kdo má absenci ve škole, má více práce doma. Jde-li někomu některý předmět ve škole zvlášť obtížně, může se orientačně seznámit s probíranou látkou ještě před výkladem ve škole, aby tento výklad "zapadl do dobře připravené půdy". Vážnější problémy při studiu i problémy osobního rázu je možno konzultovat v příslušné pedagogicko-psychologické poradně. Odborní poradci mohou především pomoci posoudit schopnosti a nadání i skryté rezervy žáka či studenta a poradit při volbě vhodného způsobu studia. Kognitivní vývoj a rozvoj psychiky a osobnosti dětí a mládeže současné doby může být kladně ovlivněn v dobře vedených školách, které prosazují zásady zdravého učení, např. smysluplnost výuky (využitelnost toho, co se ve školách vyučuje), možnost výběru, přiměřenost výuky (vzhledem k inteligenci a typu osobnosti žáka), spoluúčast a spolupráci (dětí a mládeže na průběhu vyučování) a motivující hodnocení (zajišťující dostatek zpětné vazby a uznání všem dětem) přičemž se berou v úvahu především pokroky a možnosti dítěte a rozvíjí se samostatnost, iniciativa a zodpovědnost. vloženo uživatelem» sebevzdělávání
sebum (lat.)  >>   kožní maz vloženo uživatelem» sebum (lat.)
Secale cereale  >>   źito seté vloženo uživatelem» Secale cereale
seccorecitativ [sekorečitatýv i -ci-]  >>   recitativ s pouhým akordickým doprovodem (z it. + lat., hud.) vloženo uživatelem» seccorecitativ
secento  >>   období vývoje italské kultury a společnosti v 17. století vloženo uživatelem» secento
secernovat  >>   vylučovat produkty tkáňové nebo buněčné; sloveso od podstatného jména sekrece vloženo uživatelem» secernovat
secírovat  >>   (anat.) pitvat vloženo uživatelem» secírovat
second brain  >>   metaforický výraz pro ,,druhé mozkové centrum ", za které je některými odborníky považován enterický nervový systém, neurogastrointestinální trakt, který má vliv i na duševní procesy a stavy a na imunitu člověka. Patrně první použil výrazu druhý mozek profesor Kolumbijské univerzity a vedoucí Departmentu of Pathology and Cell Biology Michael D. Gershon v roce 1998, když vydal knihu The Second Brain. vloženo uživatelem» second brain
Second Language Acquisition-SLA  >>   osvojování druhého jazyka (samostatný interdisciplinární vědní obor) vloženo uživatelem» Second Language Acquisition-SLA
Stránky: <<předešlá-- --následující>>

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087 1088 1089 1090 1091 1092 1093 1094 1095 1096 1097 1098 1099 1100 1101 1102 1103 1104 1105 1106 1107 1108 1109 1110 1111 1112 1113 1114 1115 1116 1117 1118 1119 1120 1121 1122 1123 1124 1125 1126 1127 1128 1129 1130 1131 1132 1133 1134 1135 1136 1137 1138 1139 1140 1141 1142 1143 1144 1145 1146 1147 1148 1149 1150 1151 1152 1153 1154 1155 1156 1157 1158 1159 1160 1161 1162 1163 1164 1165 1166 1167 1168 1169 1170 1171 1172 1173 1174 1175 1176 1177 1178 1179 1180 1181 1182 1183 1184 1185 1186 1187 1188 1189 1190 1191 1192 1193 1194 1195 1196 1197 1198 1199 1200 1201 1202 1203 1204 1205 1206 1207 1208 1209 1210 1211 1212 1213 1214 1215 1216 1217 1218 1219 1220 1221 1222 1223 1224 1225 1226 1227 1228 1229 1230 1231 1232 1233 1234 1235 1236 1237 1238 1239 1240 1241 1242 1243 1244 1245 1246 1247 1248 1249 1250 1251 1252 1253 1254 1255 1256 1257 1258 1259 1260 1261 1262 1263 1264 1265 1266 1267 1268 1269 1270 1271 1272 1273 1274 1275 1276 1277 1278 1279 1280 1281 1282 1283 1284 1285 1286 1287 1288 1289 1290 1291 1292 1293 1294 1295 1296 1297 1298 1299 1300 1301 1302 1303 1304 1305 1306 1307 1308 1309 1310 1311 1312 1313 1314 1315 1316 1317 1318 1319 1320 1321 1322 1323 1324 1325 1326 1327 1328 1329 1330 1331 1332 1333 1334 1335 1336 1337 1338 1339 1340 1341 1342 1343 1344 1345 1346 1347 1348 1349 1350 1351 1352 1353 1354 1355 1356 1357 1358 1359 1360 1361 1362 1363 1364 1365 1366 1367 1368 1369 1370 1371 1372 1373 1374 1375 1376 1377 1378 1379 1380 1381 1382 1383 1384 1385 1386 1387 1388 1389 1390 1391 1392 1393 1394 1395 1396 1397 1398 1399 1400 1401 1402 1403 1404 1405 1406 1407 1408 1409 1410 1411 1412 1413 1414 1415 1416 1417 1418 1419 1420 1421 1422 1423 1424 1425 1426 1427 1428 1429 1430 1431 1432 1433 1434 1435 1436 1437 1438 1439 1440 1441 1442 1443 1444 1445 1446 1447 1448 1449 1450 1451 1452 1453 1454 1455 1456 1457 1458 1459 1460 1461 1462 1463 1464 1465 1466 1467 1468 1469 1470 1471 1472 1473 1474 1475 1476 1477 1478 1479 1480 1481 1482 1483 1484 1485 1486 1487 1488 1489 1490 1491 1492 1493 1494 1495 1496 1497 1498 1499 1500 1501 1502 1503 1504 1505 1506 1507 1508 1509 1510 1511 1512 1513 1514 1515 1516 1517 1518 1519 1520 1521 1522 1523 1524 1525 1526 1527 1528 1529 1530 1531 1532 1533 1534 1535 1536 1537 1538 1539 1540 1541 1542 1543 1544 1545 1546 1547 1548 1549 1550 1551 1552 1553 1554 1555 1556 1557 1558 1559 1560 1561 1562 1563 1564 1565 1566 1567 1568 1569 1570 1571 1572 1573 1574 1575 1576 1577 1578 1579 1580 1581 1582 1583 1584 1585 1586 1587 1588 1589 1590 1591 1592 1593 1594 1595 1596 1597 1598 1599 1600 1601 1602 1603 1604 1605 1606 1607 1608 1609 1610 1611 1612 1613 1614 1615 1616 1617 1618 1619 1620 1621 1622 1623 1624 1625 1626 1627 1628 1629 1630 1631 1632 1633 1634 1635 1636 1637 1638 1639 1640 1641 1642 1643 1644 1645 1646 1647 1648 1649 1650 1651 1652 1653 1654 1655 1656 1657 1658 1659 1660 1661 1662 1663 1664 1665 1666 1667 1668 1669 1670 1671 1672 1673 1674 1675 1676 1677 1678 1679 1680 1681 1682 1683 1684 1685 1686 1687 1688 1689 1690 1691 1692 1693 1694 1695 1696 1697 1698 1699 1700 1701 1702 1703 1704 1705 1706 1707 1708 1709 1710 1711 1712 1713 1714 1715 1716 1717 1718 1719 1720 1721 1722 1723 1724 1725 1726 1727 1728 1729 1730 1731 1732 1733 1734 1735 1736 1737 1738 1739 1740 1741 1742 1743 1744 1745 1746 1747 1748 1749 1750 1751 1752 1753 1754 1755 1756 1757 1758 1759 1760 1761 1762 1763 1764 1765 1766 1767 1768 1769 1770 1771 1772 1773 1774 1775 1776 1777 1778 1779 1780 1781 1782 1783 1784 1785 1786 1787 1788 1789 1790 1791 1792 1793 1794 1795 1796 1797 1798 1799 1800 1801 1802 1803 1804 1805 1806 1807 1808 1809 1810 1811 1812 1813 1814 1815 1816 1817 1818 1819 1820 1821 1822 1823 1824 1825 1826 1827 1828 1829 1830 1831 1832 1833 1834 1835 1836 1837 1838 1839 1840 1841 1842 1843 1844 1845 1846 1847 1848 1849 1850 1851 1852 1853 1854 1855 1856 1857 1858 1859 1860 1861 1862 1863 1864 1865 1866 1867 1868 1869 1870 1871 1872 1873 1874 1875 1876 1877 1878 1879 1880 1881 1882 1883 1884 1885 1886 1887 1888 1889 1890 1891 1892 1893 1894 1895 1896 1897 1898 1899 1900 1901 1902 1903 1904 1905 1906 1907 1908 1909 1910 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918 1919 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050 2051 2052 2053 2054 2055 2056 2057 2058 2059 2060 2061 2062 2063 2064 2065 2066 2067 2068 2069 2070 2071 2072 2073 2074 2075 2076 2077 2078 2079 2080 2081 2082 2083 2084 2085 2086 2087 2088 2089 2090 2091 2092 2093 2094 2095 2096 2097 2098 2099 2100 2101 2102 2103 2104 2105 2106 2107 2108 2109 2110 2111 2112 2113 2114 2115 2116 2117 2118 2119 2120 2121 2122 2123 2124 2125 2126 2127 2128 2129 2130 2131 2132 2133 2134 2135 2136 2137 2138 2139 2140 2141 2142 2143 2144 2145 2146 2147 2148 2149 2150 2151 2152 2153 2154 2155 2156 2157 2158 2159 2160 2161 2162 2163 2164 2165 2166 2167 2168 2169 2170 2171 2172 2173 2174 2175 2176 2177 2178 2179 2180 2181 2182 2183 2184 2185 2186 2187 2188 2189 2190 2191 2192 2193 2194 2195 2196 2197 2198 2199 2200 2201 2202 2203 2204 2205 2206 2207 2208 2209 2210 2211 2212 2213 2214 2215 2216 2217 2218 2219 2220 2221 2222 2223 2224 2225 2226 2227 2228 2229 2230 2231 2232 2233 2234 2235 2236 2237 2238 2239 2240 2241 2242 2243 2244 2245 2246 2247 2248 2249 2250 2251 2252 2253 2254 2255 2256 2257 2258 2259 2260 2261 2262 2263 2264 2265 2266 2267 2268 2269 2270 2271 2272 2273 2274 2275 2276 2277 2278 2279 2280 2281 2282 2283 2284 2285 2286 2287 2288 2289 2290 2291 2292 2293 2294 2295 2296 2297 2298 2299 2300 2301 2302 2303 2304 2305 2306 2307 2308 2309 2310 2311 2312 2313 2314 2315 2316 2317 2318 2319 2320 2321 2322 2323 2324 2325 2326 2327 2328 2329 2330 2331 2332 2333 2334 2335 2336 2337 2338 2339 2340 2341 2342 2343 2344 2345 2346 2347 2348 2349 2350 2351 2352 2353 2354 2355 2356 2357 2358 2359 2360 2361 2362 2363 2364 2365 2366 2367 2368 2369 2370 2371 2372 2373 2374 2375 2376 2377 2378 2379 2380 2381 2382 2383 2384 2385 2386 2387 2388 2389 2390 2391 2392 2393 2394 2395 2396 2397 2398 2399 2400 2401 2402 2403 2404 2405 2406 2407 2408 2409 2410 2411 2412 2413 2414 2415 2416 2417 2418 2419 2420 2421 2422 2423 2424 2425 2426 2427 2428 2429 2430 2431 2432 2433 2434 2435 2436 2437 2438 2439 2440 2441 2442 2443 2444 2445 2446 2447 2448 2449 2450 2451 2452 2453 2454 2455 2456 2457 2458 2459 2460 2461 2462 2463 2464 2465 2466 2467 2468 2469 2470 2471 2472 2473 2474 2475 2476 2477 2478 2479 2480 2481 2482 2483 2484 2485 2486 2487 2488 2489 2490 2491 2492 2493 2494 2495 2496 2497 2498 2499 2500 2501 2502 2503 2504 2505 2506 2507 2508 2509 2510 2511 2512 2513 2514 2515 2516 2517 2518 2519 2520 2521 2522 2523 2524 2525 2526 2527 2528 2529 2530 2531 2532 2533 2534 2535 2536 2537 2538 2539 2540 2541 2542 2543 2544 2545 2546 2547 2548 2549 2550 2551 2552 2553 2554 2555 2556 2557 2558 2559 2560 2561 2562 2563 2564 2565 2566 2567 2568 2569 2570 2571 2572 2573 2574 2575 2576 2577 2578 2579 2580 2581 2582 2583 2584 2585 2586 2587 2588 2589 2590 2591 2592 2593 2594 2595 2596 2597 2598 2599 2600 2601 2602 2603 2604 2605 2606 2607 2608 2609 2610 2611 2612 2613 2614 2615 2616 2617 2618 2619 2620 2621 2622 2623 2624 2625 2626 2627 2628 2629 2630 2631 2632 2633 2634 2635 2636 2637 2638 2639 2640 2641 2642 2643 2644 2645 2646 2647 2648 2649 2650 2651 2652 2653 2654 2655 2656 2657 2658 2659 2660 2661 2662 2663 2664 2665 2666 2667 2668 2669 2670 2671 2672 2673 2674 2675 2676 2677 2678 2679 2680 2681 2682 2683 2684 2685 2686 2687 2688 2689 2690 2691 2692 2693 2694 2695 2696 2697 2698 2699 2700 2701 2702 2703 2704 2705 2706 2707 2708 2709 2710 2711 2712 2713 2714 2715 2716 2717 2718 2719 2720 2721 2722 2723 2724 2725 2726 2727 2728 2729 2730 2731 2732 2733 2734 2735 2736 2737 2738 2739 2740 2741 2742 2743 2744 2745 2746 2747 2748 2749 2750 2751 2752 2753 2754 2755 2756 2757 2758 2759 2760 2761 2762 2763 2764 2765 2766 2767 2768 2769 2770 2771 2772 2773 2774 2775 2776 2777 2778 2779 2780 2781 2782 2783 2784 2785 2786 2787 2788 2789 2790 2791 2792 2793 2794 2795 2796 2797 2798 2799 2800 2801 2802 2803 2804 2805 2806 2807 2808 2809 2810 2811 2812 2813 2814 2815 2816 2817 2818 2819 2820 2821 2822 2823 2824 2825 2826 2827 2828 2829 2830 2831 2832 2833 2834 2835 2836 2837 2838 2839 2840 2841 2842 2843 2844 2845 2846 2847 2848 2849 2850 2851 2852 2853 2854 2855 2856 2857 2858 2859 2860 2861 2862 2863 2864 2865 2866 2867 2868 2869 2870 2871 2872 2873 2874 2875 2876 2877 2878 2879 2880 2881 2882 2883 2884 2885 2886 2887 2888 2889 2890 2891 2892 2893 2894 2895 2896 2897 2898 2899 2900 2901 2902 2903 2904 2905 2906 2907 2908 2909 2910 2911 2912 2913 2914 2915 2916 2917 2918 2919 2920 2921 2922 2923 2924 2925 2926 2927 2928 2929 2930 2931 2932 2933 2934 2935 2936 2937 2938 2939 2940 2941 2942 2943 2944 2945 2946 2947 2948 2949 2950 2951 2952 2953 2954 2955 2956 2957 2958 2959 2960 2961 2962 2963 2964 2965 2966 2967 2968 2969 2970 2971 2972 2973 2974 2975 2976 2977 2978 2979 2980 2981 2982 2983 2984 2985 2986 2987 2988 2989 2990 2991 2992 2993 2994 2995 2996 2997 2998 2999 3000 3001 3002 3003 3004 3005 3006 3007 3008 3009 3010 3011 3012 3013 3014 3015 3016 3017 3018 3019 3020 3021 3022 3023 3024 3025 3026 3027 3028 3029 3030 3031 3032 3033 3034 3035




» přidat nové slovo
hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2019  --  ABZ.cz