pojem novorenesance až pojem novověká psychologie a pedagogika - ABZ.cz: slovník cizích slov

Zde se nachází výpis všech cizích slov online slovníku. Výpis je řazený podle abecedy a zobrazovaný po stránkách pro zvolené počáteční písmeno.

Výběr stránek podle počátečního písmene

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z   slova-přidaná-návštěvníky  

cizí slovo - pojem odpovídající významvlastnostidetail
novorenesance, novorenezance  >>   historický směr 19. stol. vycházející z renesančních forem a vytvářející z nich nové celky, neorenesance, pseudorenesance vloženo uživatelem» novorenesance
novorokoko  >>   (archit. výtv.) směr od 30. let 19. stol. užívající rokokových ornamentů, neorokoko, druhé rokoko vloženo uživatelem» novorokoko
novoromantizmus, novoromantismus  >>   (hud.) směr vzniklý kolem r. 1830 jako myšlenkově i technicky nová fáze hud. romantizmu;označení pro uměl. směry v 2. pol. 19. stol. hlásající návrat k zásadám romantizmu, neoromantizmus vloženo uživatelem» novoromantizmus
novorozenec  >>   dítě ve vývojovém stadiu od dne narození do šesti týdnů života vloženo uživatelem» novorozenec
novorozenecké období vývoje dítěte  >>   Novorozenecké období (stadium neonatální) trvá čtyři týdny po narození (28 dní) a začíná dýcháním plícemi a končí zahojením pupeční jizvy. Diagnostická metoda Apgar test podle americké lékařky Virginie Apgar (1909-1974) umožňuje rychlé a srovnatelné zhodnocení stavu novorozence, a to nejprve těsně po porodu. Hodnotí se po 1, 5 a 10 minutách pět základních funkcí, každé se přiřadí 0 až 2 body: srdeční frekvence (nad 100/min - 2, pod 100/min - 1, bez pulsu - 0), dýchání (dobré, křik - 2, pomalé, nepravidelné - 1, nedýchá - 0), svalové napětí (aktivní pohyb - 2, pohyb nebo flexe končetin - 1, tonus chybí - 0), reakce na podněty (při odsávání kašle, kýchá - 2, grimasy - 1, bez reakce - 0) a barva kůže (normální, růžová po celém těle - 2, normální s výjimkou končetin - 1, modrošedá, bledá - 0). Součet 8 až 10 se považuje za normální, 4-7 znamená mírnou nebo střední porodní asfyxii (stav může vyžadovat resuscitační opatření), 3 a méně bodů vyžaduje okamžitou resuscitaci. Časný novorozenec (do 7 dní po narození) má několik dní sytě červené zbarvení pokožky, které postupně zbledne. Asi u jedné třetiny novorozenců se vyskytuje novorozenecká fyziologická žloutenka, která nevyžaduje větší léčbu (vzniká z nedostatečné činnosti jater v látkovém metabolismu barviva bilirubinu). Existuje však také velmi závažná žloutenka novorozenců zvaná fetální erytroblastóza, která je způsobena rozpadem červených krvinek v důsledku imunologické reakce matky vůči plodu. V naší populaci je asi 13 % manželství s Rh krevní nesnášenlivosti, ale jen 0,3 % z počtu všech novorozenců je ohroženo a zpravidla nepostiženy jsou děti prvorozené. Činnost trávící soustavy novorozence začíná prvním vyprázdněním střeva, ke kterému dochází do 12 hodin po narození. První obsah střevní, tzv. smolka (meconium), obsahuje převážně spolykané lanugo (chmýří) a plodovou vodu. V prvních dnech po narození klesá křivka hmotnosti novorozence. Tento úbytek činí za normálních okolností v průměru 7 %. Po třetím dnu dochází opět ke zvyšování hmotnosti a k vyrovnání dochází do 7 až 10 dnů. Vysoký počet červených krvinek plodového období (7 milionů v 1 mm3) klesá v krátké době po porodu zhruba na 5,5 milionu. Počet dechů novorozence je 40 až 60 za minutu, zatímco u ročního dítěte je to již pouhých 35 dechů za minutu. Již po porodunovorozenec některé nepodmíněné (vrozené) reflexy: dýchací, sací, polykací, uchopovací. Většinu dne novorozenec prospí. V prvních šesti týdnech života jsou v popředí vývoje dítěte především fyziologické procesy: spánek (dítě spí asi dvacet hodin denně, nevzbouzí se snadno), přijímání potravy, vyměšování. Novorozenec však má i percepční aparát, bez něhož by nemohlo vzniknout já (sebecit a sebepojetí osobnosti) a který je do značné míry vrozený. Možnosti tohoto původně pocitového aparátu postupně se zráním centrálního nervového systému rostou. Spolupůsobí i rozvoj nových forem učení, zejména nápodoby a podmiňování. Období novorozence (0,0 - 0,2) je vlastně přechodná vývojová fáze, ve které se dítě přizpůsobuje přechodu z děložního prostředí do mimoděložního prostředí a reaguje převážně pudově a instinktivně, má pouze vegetativní "já". Tento přechod mohou rodiče usnadňovat, pokud se o dítě správně starají. K tomu je ovšem třeba, aby měli v prvé řadě dobrý vztah k dítěti a aby byli dostatečně informováni o zákonitostech vývoje novorozeného dítěte a o zásadách, podle kterých je třeba dítě vychovávat. Je třeba znát hlavní ukazatele tělesného vývoje dítěte, jak má přibývat, kolikrát má být krmeno atd. V tomto věku je správná výchova spojena především se zajišťováním nutných biologických funkcí. Obvykle se novorozené dítě kojí či krmí šestkrát denně a má přibývat za týden 200 gramů, kojenému dítěti stačí přírůstek 150 gramů za týden. Novorozenec žije převážně podkorovým reflexním životem, většinu času prospí. Proto je také prvním vychovatelským pravidlem tohoto období zajistit dítěti dostatečný a nerušený spánek, který je jednou ze základních podmínek zdárného vývoje vyšší nervové činnosti a optimálního funkčního stavu nervové soustavy. U zdravého novorozence bývá spánek značně hluboký, mnohdy dítě nevzbudí ani silné vnější podněty. Normální novorozenec přichází na svět vybaven základními reflexy nutnými k životu: sací - tj. reflex přijímání potravy. Dítě se snaží sát každý předmět vložený do úst, což pozorujeme ještě u dětí ročních. vyměšovací (k němuž dochází po naplnění močového měchýře a tlustého střeva). zvracení, škytání, kýchání a křiku, úlekový (Moorův), který se vyšetřuje v dětských poradnách. Maminky jsou někdy samy postrašeny, když lékařka jejich dítě leká podtrháváním podložky. uchopovací, který je v poradnách zkoušena jako Robinsonův reflex. Dítě lze za prsty přitáhnout k sobě. Přestože má novorozeně vyvinuty pouze některé základní reflexy, nemůžeme předpokládat, že ještě vůbec nevnímá, a že tedy nepotřebuje mnoho pozornosti. Dítě ve skutečnosti může velmi citlivě reagovat např. na změnu prostředí. Taková reakce nastává někdy po příchodu z porodnice, kdy je dítě neklidné, plačtivé, trpí průjmy apod. Za den nebo za dva se však obvykle všechno upraví. Nezřídka může takový neklid být také reakcí na nervozitu matky. Dítě vnímá nervové rozpoložení matky a přejímá je. Novorozenci a ovšem i kojenci jsou velmi vnímaví na náladu a duševní rozpoložení matky. Někdy potíže malého dítěte (např. průjmy) vymizí, když provedeme místo léčby kojence psychoterapii matky. Dítě dokonce může vycítit, když je matka neobratně, nervozně a nejistě drží, pak dítě ztrácí pocit bezpečí a prožívá úzkostné stavy. Tedy už malé dítě vycítí, je-li ve spolehlivých a pevných rukou. Četní psychopatologové, jsou přesvědčeni, že i některé duševní choroby a poruchy, mohou mít své kořeny v kojeneckém období. Znalosti zvláštností vývoje prvního roku nám tedy někdy pomáhají pochopit i některé závady v chování i duševní choroby v pozdějším věku. K ranému vývojovému stadiu patří fyziologická neobratnost novorozence. Svalstvo novorozence je ztuhlé, končetiny většinu času pokrčené, pohyby neuspořádané. Dítě často nepravidelně dýchá, má nestálou regulaci teploty (proto snadno prochladne), nejistě ovládá a kontroluje střevní peristaltiku i polykání. Ani počáteční obtíže s kojením nepatří mezi neobvyklé záležitosti. Někdy pije dítě krátce a hltavě, jindy dlouze a liknavě. Dobu kojení či krmení nelze tedy zcela přesně určit. Někdy stačí dítěti k nasycení šest minut, jinému dítěti až patnáct minut. Zpočátku bývá u novorozeňat také náchylnost ke škytavce. Říká se, že dítě škytá také v tom případě, kdy je mu zima nebo když má žízeň. V pozdějším období již škytavku tak často nepozorujeme. V počátečním období nás nesmí vyděsit ani časté průjmy dítěte, které nemusí být nebezpečné, i když se objeví stolička 10 krát i vícekrát denně. Porada s dětskou lékařkou je ovšem na místě při každé naší pochybě, zda jde o normální jev. V novorozeneckém období dítě lehává naznak, někdy s hlavičkou položenou stabilně na jednu stranu. Je vhodné, aby rodiče, pokud uvidí, že dítě má z takového jednostranného ležení nesouměrnou hlavičku, podkládali dítěti hlavičku plenkou nebo polštářkem tak, aby dítě bylo nuceno udržovat hlavičku rovně nebo střídavě na obou stranách. V druhé polovině prvního měsíce pozorujeme již první podmíněné reflexy. Jsou to vlastně návyky, které mohou být žádoucí, ale také nežádoucí. Žádoucím návykem může být projev spokojenosti dítěte po krmení, projevované úsměvem po jídle (někdy i brzy po jídle ze spánku). hovoří se o tzv. alimentárním reflexu na rozdíl od sociálního úsměvu, který se objevuje později a je již projevem vztahu dítěte k okolnímu světu. Má-li být dítě po kojení spokojené, musí být krmení pravidelné a musí se provádět v klidu a s lásku. Matka má při kojení dítě jasně laskat a má být na kojení plně soustředěna, nemá se přitom bavit s jinými lidmi nebo poslouchat rozhlas či dívat se na televizi. Citová vazba mezi dítětem a matkou má při kojení bezprostřední vliv na množství a kvalitu mateřského mléka. Proto je třeba dbát, aby kojení probíhalo za optimálních podmínek v atmosféře pohody a klidu. Diagnostika psychického vývoje novorozeněte Brazelton Neonatal Behavioral Assessment Scale (NBAS) Je určena k posouzení chování, diferenciace stavů a reakcí na okolí u dítěte od narození do 30 dní věku. Brazelton vývoj chápe jako kontinuum různých hierarchicky uspořádaných úkolů. Každá úroveň zralosti pak představuje úkol, který v kontinuální vazbě s prostředím vede k adaptaci na prostředí. Vždy, když nastupuje nová diferenciace, je stará rovnováha narušena a nová se utváří na kvalitativně odlišné úrovni. Projevy dítěte jsou hodnoceny na 28 posuzovacích škálách a sumarizovány do čtyř základních: 1. škála interakčních procesů, 2. škála motorických procesů, 3. dimenze kontroly situace, 4. dimenze fyziologických procesů nebo fyziologické reakce na stres. Během celého provedení je základem neustálá, kvalitní interakce vyšetřujícího s dítětem. Většinou vyšetření provádí dětský psycholog a pediatr. Hlavním účelem celého vyšetření je odhad kvality a způsobu budoucí interakce daného dítěte s jeho rodiči. Oproti vývojovým škálám jsou u dítěte hodnoceny ne jeho obvyklé, ale jeho maximální výkony. Vyšetřující má k jejich dosažení dítěti vhodným způsobem pomoci. Pro každého stávajícího i budoucího rodiče jsou důležité základní poznatky o normálním i patologickém vývoji novorozeněte. Tyto poznatky umožňují věnovat dítěti správnou psychickou a somatickou péči, vhodné výchovné metody a zajišťovat nutnou zdravotnickou péči. Literatura: KOHOUTEK, R. Psychologie duševního vývoje. Brno: Mendelova univerzita, 2008. 127 stran. ISBN 978-80-7375-185-2. vloženo uživatelem» novorozenecké období vývoje dítěte
novoscholastika  >>   pojem spojující různé proudy katolické filozofie usilující o restauraci středověké scholastiky vloženo uživatelem» novoscholastika
novotomismus, novotomizmus  >>   (filoz.) filozoficko-teologická doktrína katol. církve, která na základě encykliky papeže Lva XIII. obnovuje scholastiku podle zásad Tomáše Akvinského vloženo uživatelem» novotomismus
novověká filozofie, psychologie a pedagogika do roku 1776  >>   Pro pedagogickou psychologii a výchovu je významný italský humanistický pedagog Vittorino Ramboldini de Feltre (1378-1446), který založil v Mantově Školu radosti, ve které se žáky trénoval jízdu na koni, plavání, šerm, střelbu z luku a řadu her a cvičení, kterými sledoval výchovu a rozvoj takových osobnostních vlastností jako je odvaha, smělost, ctižádost a odolnost. Jeden z největších renesančních italských humanistů, filolog a filozof Lorenzo Valla (1405-1457) napsal epikurejsky laděnou knihu "O rozkoši jako o pravém dobru". Za nejpřirozenější lidský cit považoval pud sebezáchovy. O ctnosti dokonce napsal, že je tím, co vede člověka k rozkoši. Jiný renesanční humanista a filozof Giovani (Jan) Pico della Mirandola (1463-1499) vyjadřoval názor, že člověk je pouze sám sobě vlastním sochařem a tvůrcem. Může se zvrhnout ve zvíře, ale může se i povznést k bytosti podobné bohu. Pouze u člověka je rozvoj, růst podle svobodné vůle. V člověku se skrývá zárodek různotvárného života. Byl inkvizitory podezříván, že má díky svým rozsáhlým znalostem (např. řady cizích jazyků) smlouvu s ďáblem. Obdobné psychologické názory měl i Leonardo da Vinci (1452 - 1519), jedna z největších univerzalistických renesančních osobností sjednocující umění, vědu a dokonce i techniku. Byl to malíř, stavitel, konstruktér, vynálezce, badatel. Vyslovil názor, že pro poznání přírody nestačí svobodný lidský duch. Je nezbytná také smyslová zkušenost a poznání. Člověka považoval za první zvíře mezi živočichy. Řada jeho názorů je dodnes moderní: "Víc lidí zahubí ústa než nůž". "Chválíš-li něco, čemu dobře nerozumíš, je to chyba, ale horší je, když to haníš". "Moudrost je dcerou zkušenosti". "Dobrá díla jsou plodem dobrého charakteru, a protože je chvályhodnější příčina než následek, chval více dobrý charakter bez vzdělání než vzdělance bez charakteru". V renesanci se také hodně pěstovala mystika a magie. Bylo to např. známo o německém teologovi, církevním diplomatovi a filozofovi Mikuláši Kusánském (1401-1464), který se stal kardinálem a zabýval se i astronomií, geografií a matematikou i mystikou. Za prameny poznání považoval smysly a rozum. Smysly však postihují pouze obrazy věcí, proto je poznání smyslové neúplné. Nad smysly vyniká rozum osvětlený vírou, který dospívá i k pochopení mysterií. Mystické zření, intuice je podle Mikuláše Kusánského vyšším stupněm poznání. Kritikem mravní zkaženosti církve, který žádal návrat k novozákonnímu křesťanství, byl Erasmus Rotterdamský (1465-1536), renesanční filozof, nizozemský humanista a prostředník mezi humanismem a reformací, mnich a kněz. Přeložil do latiny Nový zákon. Vysmíval se formalismu scholastického vzdělávání (např. v knize Chvála bláznovství). Jeho spisy byly papežem zakázány. Pro pedagogy a pedagogické psychology je významný jeho názor, že vzděláním a vnitřním sebepoznáním je lze působit proti společenskému zlu. V jeho knize "Chvála bláznovství" se spojuje satirická kritika a ironie s tolerantním pochopením pro lidské slabosti a s oslavou bláznovství jako koření života. E. Rotterdamský zastával názor, že nikdo se nerodí bez chyb a nejlepší z lidí je ten, kdo jich má poměrně nejméně. Převážná většina lidí jsou podle Erasma Rotterdamského blázni, každý z nich je dokonce mnohonásobný blázen. Tím se lidé podobají sobě navzájem a na základě této podobnosti vzniká mezi nimi přátelství. Jen mezi bohorovnými mudrci se přátelství nedaří. Často se větší blázen posmívá bláznovi menšímu. Jen ti největší blázni se domnívají, že štěstí člověka spočívá přímo ve věcech. To však spočívá v mínění o věcech: v tom, co si kdo o nich myslí a jak se na ně dívá. Člověka označoval za titěrné zvířátko, jemuž je souzeno žít jen velmi krátce, ale přesto vede války, hádky, strojí úklady, loupí, dovede vyvolat mnohé takřka neuvěřitelné vášně a tragédie. Za oficiální začátek reformace je označován 31.říjen 1517, kdy Martin Luther (1483-1546) přibil na dveře zámeckého kostela ve Wittenbergu svých 95 tezí, namířených např. proti zneužívání odpustků. Jeho blízkým spolupracovníkem byl Filip Melanchton (1497-1560), rovněž německý církevní reformátor, který mnoho vykonal pro rozvoj vzdělanosti, a byl proto označován za preceptora Germaniae (učitele Německa). Za největšího mága renesance je označován Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, švýcarský holistický lékař a cestovatel, který je známější pod jménem Paracelsus (1493-1541). Vyučoval na univerzitě v Basileji, ale pro spory byl nucen město opustit. Putoval po celé Evropě. Působil i na našem území. Muzeum v Moravském Krumlově vystavuje dosud jeho jizbu z let 1536-1538. Paracelsus byl toho názoru, že dobrý lékař není nic jiného než velká a svědomitá zkušenost. Považoval medicínu za základní a všeobsahující vědu, neboť ona jediná pečuje o blaho člověka. Teologie, filozofie i alchymie mají být pouze nástroji a oporami lékařství. Spojoval empirii, mystiku, magii a spiritualitu. Snažil se léčit tělo i ducha. Učil, že všechny procesy probíhající v organismu jsou pouze chemickými přeměnami několika základních elementárních prvků. Za první elementární látku považoval rtuť, který prý odpovídá duchu. Sůl je druhou základní látkou a odpovídá tělu. Síra odpovídá duši, která umožňuje spojit ducha (rtuť) se solí, tedy s tělem. Přebytek síry podle Paracelsa vyvolává horečku, přebytek soli zase vodnatelnost. Je považován za zakladatele iatrochemie. Každé jsoucno má podle něho viditelné a neviditelné (astrální) tělo. Prosazoval dodnes moderní celostní pohled na člověka. Lékař nemůže léčit pouze tělo a ignorovat přitom duši a osobnost člověka. Profesor lékařské fakulty v Kolíně nad Rýnem Johannes Weyer(1515-1588) dokazoval, že duševně nemocní nejsou posedlí zlými duchy ani ďáblem. Byly hledány biologické příčiny duševních poruch a chorob. Pokus o psychologickou teorii učinil jiný z renesančních myslitelů, a to italský filozof přírody Bernard Telesius (1508-1588). Předměty z našeho okolí musí podle něho působit současně na hmotu i duši. Příroda podle něj má materiální základ a dvě činné síly-teplo a chlad. Duše je stejně hmotná jako cokoli jiného na světě, zároveň však je celý svět oduševnělý. Představoval si, že hmotný duch je působením věcí roztahován a stahován, což se po lidském těle rozvádí prostřednictvím nervů. Duchovní hmota těla má tyto pohyby vyvolat. To je vlastně spekulativní hypotéza o lidské paměti. Když Telesius pozoroval lidi kolem sebe, usoudil, že základním motivem jejich jednání jsou snahy, které člověka vedou k sebezáchově. Pud sebezáchovy nutí člověka k tomu, aby prožíval sympatii či dokonce lásku k osobám i věcem, které napomáhají jeho sebezachování. K podobným názorům na motivaci lidského jednání došel první novověký teoretik a praktik politiky, dramatik a básník, florenťan Nicolo Machiaveli (1469-1527). Přítel da Vinciho N. Machiaveli vyslovil myšlenky, které pro mnohé lidi stále platí: za vůdčí motivy jednání považoval lidské potřeby, a dokonce i zájem o majetek a peníze. Předpokládal, že společnost nepodléhá boží vůli, nýbrž přirozeným zákonům a touze po blahobytu. Jeho kniha Vladař je stále znovu vydávaná. Byl přesvědčen, že v politice vládne jedině síla. Pozoruhodné názory vyslovil také anglický politik (lord kancléř), filozof a sociální utopista Thomas More (1478-1535),nemanželský syn holandského kněze, renesanční myslitel a ironický kritik doby. Ve svém díle Utopie popsal fiktivní ideální stát. Byl popraven na základě obvinění z velezrady. Odmítl jako katolík přísahat věrnost králi jako hlavě anglikánské církve. Renesanční lékař, filozof, matematik a astrolog Hieronymus Cardanus (1501-1576) byl přesvědčen, že povaha a osud člověka je symbolizována tvarem a rysy jeho čela. Tuto jeho hypotézu později do podrobností rozpracoval švýcarský myslitel Johann Kašpar Lavater (1741-1801) ve svém díle Physiognomische Fragmente (1788). Za velmi významného psychologa pozdní (a druhé) renesance je považován zakladatel psychologické esejistiky Michel de Montaigne (1533-1592), který dlouhá léta samotářsky žil a pracoval ve svém rodném zámku Montaigne v Bordeaux ve Francii. Jeho kniha Eseje je deníkem osamělého muže, který zaznamenává své postřehy o člověku, o lidských povahách, o přátelství, afektech (např. hněvu), o výchově dětí. Byl ovlivněn četbou antických autorů. Velmi pozoruhodná je jeho myšlenka, že největší věc na světě je vědět, jak má člověk být sám sebou. Doceňoval výchovu k samostatnému rozlišování a rozhodování již v dětství. Proti rané renesanci obecně oslavující rozkoš namítal, že sama rozkoš je bolestná, sestoupíme-li na její dno. Relativizoval i některé dobré skutky, domníval se, že zhusta jsme i k dobrým skutkům vedeni samotnými neřestmi, a proto nás nesmí každý odvážný čin vést hned k závěru, že je odvážný i muž. Že je všeho člověku jen do času, a ne na věky vystihuje i jeho myšlenka: I když sedíme na nejvyšším trůně světa, sedíme na něm jen vlastním zadkem. Vyslovil také názor, že jen blázni vědí všechno a překypují rozhodností. Je považován za skeptika nového věku. Mnoho podnětů pro psychologii, zejména pro psychologii lásky, afektů, pomstychtivosti, vášní a emocí i vůle a mocenských tendencí můžeme najít v díle světoznámého dramatika a básníka Williama Shakespeara (1564-1616). Za zakladatele experimentu je považován Francis Bacon Verulánský (1561-1626), anglický filozof, empirik, odpůrce pohledu na duševní nemoc jako na trest Boží a předchůdce sociální psychiatrie.Věřil, že správné poznání má vycházet ze zkušenosti a dané doby. Navazovali na něho a další anglické empiriky v 19. a 20. století pozitivisté (např. A .Comte, František Krejčí, Josef Tvrdý, Josef Král). Filosofii středověku (scholastiku) podrobil radikální kritice francouzský racionalistický filozof René Descartes (1596-1650). Je proslaven svým výrokem: Cogito, ergo sum (Myslím, tedy jsem). Napsal např. knihy: Rozprava o metodě, Principy filozofie. Anglický lékař William Harvey (1578-1657) popsal krevní oběh. Je také pravděpodobně autorem výroku Vše živé pochází z vejce (Omne vivum ex ovo). V této době dochází k renesanci, k návratu k humanismu. Vlastnosti individuální mysli jsou spojovány s tělem a se sociálními vlivy. Dochází dokonce k oddělování víry a vědy a k rozvoji přírodních věd. Podnětný pro psychology je německý barokní lyrik ovlivněny mystikou Angelus Silesius (1624-1677). Holandský filozof Baruch Spinoza (1632-1677) ve snaze ukázat na podstatu lidského chování, zdůrazňoval myšlenku, že jednání člověka je založeno na jeho svobodné osobnosti. Mimořádný význam mělo dílo Jana Ámose Komenského (1592-1670), zakladatele novodobé pedagogiky, pedagogické psychologie a filosofie výchovy. Napsal např.: Velká didaktika, Informatorium školy mateřské,Brána jazyků otevřená, Orbis pictus, Labyrint světa a ráj srdce, Škola na jevišti, Vševýchova. Preferoval induktivní metodu poznávání před metodou deduktivní, která byla typická pro středověk. Doporučoval učit příkladem, pravidlem a praxí. Za zlaté pravidlo vyučování považoval opírat vyučování co nejvíce o bezprostřední smyslovou skutečnost (princip názornosti). Doporučoval čtyři šestileté stupně školy: Mateřskou (u matky) do šesti let, obecnou v mateřském jazyce od šesti do dvanácti let, latinskou od dvanácti do 18 let a univerzitu od osmnácti do dvaceti čtyř let. Jeho pojetí školy bylo, že jde o dílnu lidskosti. Psychologií se zabýval také britský filozof, liberální politik, pedagog , lékař a zakladatel senzualizmu, asocianista a empirik John Locke (1632-1704), který tvrdil, že nic není v našem rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech (nihil est in intelectu, quod non prius fuerit in sensu) a lidskou duši novorozence přirovnával k čistému papíru, k nepopsané desce (tabula rasa), na kterou teprve zkušenost píše, jak věci vypadají. Avšak jaké doopravdy jsou, to se může člověk jen dohadovat. J. Locke protestoval proti názorům o vrozených ideách a vrozených představách, jak je znají dějiny myšlení od Platona až po Descarta. Kladl důraz na zkušenost. Rozlišoval však dvojí zkušenost: z vnímání vnějších předmětů smysly (senzaci) a z vnímání vnitřních dějů a operací v myslí (reflexi). Všechny obsahy vědomí pocházejí podle něho ze senzací nebo reflexí. Duše (mysl) pro něj byla jakoby prázdný pokoj přijímající senzace a reflexe. Nevěřil ve vrozené poznání principů. Veškeré poznání podle něho pochází ze zkušenosti. Chtěl prozkoumat naše schopnosti a poznat, s kterými předměty se náš rozum hodí k zacházení nebo nehodí. Bývá někdy označován za zakladatele britské dětské psychologie. Byl mj. domácím lékařem a vychovatelem šlechtických dětí. Původně působil jako klasický filolog. Neuznával spekulace o duši a jejích vztazích k tělu. Napsal např. Esej o lidském rozumu (1690) a Několik myšlenek o vychování (1693). Za cíl výchovy považoval vychovat zdatného gentlemana, představitele tehdejší střední vrstvy společnosti. Byl stoupencem individuální výchovy příkladem, vzorem a zdůrazňoval i význam dostatečného pohybu, tělesné výchovy, otužování a pravidelné životosprávy, kvalitního spánku, prosté stravy a sebeovládání. V jazykovém vyučování vystupoval proti gramatice a žádal výchovu přirozeným mluvením. Obhajoval náboženskou snášenlivost a propagoval jako teoretik státu a práva konstituční formu vlády. Panovník je podle něho povinen respektovat přirozená práva (zejména právo lidí na svobodu a ochranu) a dodržovat zákony. Nemá je však vyhlašovat. Zvláštní pozornost si zaslouží osobité psychologické a filozofické názory německého matematika, objevitele diferenciálního počtu, vynálezce prapočítače, historika, diplomata, filozofa a polyhistora Gottfrieda Wilhelma Leibnize (1646 - 1716), kritika Johna Locka, který svérázným způsobem řešil psychofyzický problém. Patří mezi představitele novověkého racionalismu. Vztah duše a těla vykládal jako zvláštní případ harmonie mezi dvěma odlišnými podstatami a jejich projevy. Tato harmonie je božím dílem a lze si ji představit jako dvoje ideálně zkonstruované hodiny, které stejně jdou a ukazují stejný čas, ale jedny z nich reprezentují tělo a druhé duši: změny v obou hodinách probíhají paralelně, ale neexistuje mezi nimi kauzální vztah, tj. vztah příčiny a účinku. Duše sama existuje jako věčná, je to jakýsi svět pro sebe, který je nadán schopností logického myšlení a morálního jednání. Základem jeho učení je monáda, duševní jednotka, aktivní duševní substance. Z nekonečného množství monád nestejné úrovně je složen celý vesmír. Monády se liší stupněm temnosti, resp. jasnosti. Např. zvířecí monády jsou temnější a jednodušší než lidské. Lidskou duši tvoří jeden, poměrně dokonalý druh monád. Lidská duše má navíc i sebevědomí. Zvířata sebevědomí nemají. Byl to předchůdce pronikání psychologie do mimo vědomých vrstev osobnosti, tedy předchůdcem psychoanalýzy a humanistické psychologie. Věci sestávají z ještě primitivnějších a nejtemnějších monád. Proti Lockovu názoru o neexistenci vrozených idejí Leibniz uvádí, že ideje sice nejsou vrozeny v hotové podobě, ale základní ideje jsou v nás obsaženy, byť nerozvinuté, již od narození. Ve své teorii ospravedlňování Boha (teodicei) - proti námitkám, že ve světě je tolik zla, že nemůže být dobrý Bůh, prohlásil optimisticky, že tento svět Bohem stvořený svět je nejlepším (nejdokonalejším) ze všech možných světů. Významnou osobností té doby byl Matej Bel (1684-1749), slovenský polyhistor, evangelický kazatel a pedagog. Rektor banskobystrického lycea a evangelického lycea v Bratislavě (Prešpurku). Měl rozsáhlé historické a zeměpisné vědomosti. Podle něho byla nazvána slovenská univerzita v Banské Bystrici. Prosazoval kolektivní práci, postupy podle stanovených plánů, studium původních pramenů a archivů a kritický postoj k faktům. Je označován za zakladatele moderní vlastivědy a za průkopníka slovenského osvícenství, který byl vzorem i pro francouzského myslitele Denise Diderota. Osvícenství, zejména francouzské a německé, si zaslouží zvláštní pozornost. Velký vliv na veškeré vědění, tedy i psychologické měla práce celé skupiny vědců na Racionálním slovníku věd, umění a řemesel (encyklopedie), které vedl známý univerzální duch své doby - francouzský osvícenecký spisovatel a filozof Denis Diderot (1713-1784). Významný vliv měl další francouzský osvícenec Charles Louis Montesquieu (1689-1755), filozof, historik, sociální myslitel a spisovatel. Byl odpůrcem feudálního despotismu. Pokládal za základní politickou hodnotu občanskou svobodu, jejíž záruku viděl v rozdělení moci na zákonodárnou, soudní a výkonnou (exekuční). Byl stoupencem koncepce, podle níž závisí charakter společnosti na přírodních podmínkách. Další francouzský filozof a pedagog, ideový předchůdce Velké francouzské revoluce (1789), který bývá označován za zakladatele pedagogické psychologie, Jean Jacques Rousseau (1712-1778), tvrdil, že civilizace působí negativně na rozvoj mravnosti. V roce 1754 vyšla Rousseauova kniha O původu mravnosti mezi lidmi a 1762 vyšla kniha Emil čili o vychování. Požadoval přirozenou a svobodnou výchovu. Kladl důraz na rozvoj smyslového vnímání. Zdůrazňoval význam empirie (zkušenosti). Ve čtvrté části této knihy vyslovil své bezkonfesijní názory. Jeho dílo bylo proto spáleno katem a on uprchl do zahraničí. Nejprve do Švýcarska a poté do Anglie. V Anglii vyvrcholila jeho psychická choroba (stihomam, paranoia). V roce 1767 mu bylo dovoleno vrátit se do Paříže. Byl předchůdcem reformní pedagogiky. J. J. Rousseau byl jeden z představitelů osvícenství, evropského myšlenkového hnutí 17.-19. století, které zdůrazňovalo význam světla rozumu (odtud název osvícenství), nezávislosti myšlení (heslem osvícenství bylo sapere aude, tzn. měj odvahu používat svého vlastního rozumu) , osvíceného zákonodárství, duchovní emancipace, rovnosti lidí, pokroku. Měl odpor k vyumělkované městské kultuře a přikláněl se jednoznačně k prostotě venkovského života, čímž byl vzorem i Tolstému. Osvícenství mělo veliký vliv na rozvoj sekularizovaného školství a na rozvoj empirické psychologie. Z Rousseaua vycházel německý osvícenský pedagog a vzdělávací reformátor Johann Bernard Basedow (1724-1790), který měl vliv na výchovu ke zdraví i psychologii zdraví a psychologii osobnosti. V roce 1774 založil v Desavě výchovný ústav Filantropinum, který vycházel z holistické aténské antické idee dokonalé krásy a dobra - kalokagathie. Pěstovaly se zde také rytířské hry, cvičilo se na nářadí a tělesná cvičení byla považována za součást estetické výchovy. Profesor matematiky a filozofie Christian Wolff (1679-1754) dělil psychologii na racionální a na empirickou. Jeho kniha o empirické psychologii vyšla roku 1732 a o psychologii racionální v roce 1734. Druhou důležitou etapou ve vývoji psychologie je po etapě spekulativní právě etapa empirická. Její hlavní metodou bylo pozorování. Opírala se o zkušenost a její pojmové zpracování. Výzkum nepřevládal. Sám Wolff však zdůrazňoval význam psychologie racionální. Byl přesvědčen, že zkušenost a smyslové poznání pouze potvrzuje to, k čemu před tím se prvotně došlo myšlením a usuzováním. Byl to intelektualista. Vše, co filozofie správně dedukuje pojmovou cestou existuje podle Wolffa také ve skutečnosti. Podstatu duše chápal v představování, v obrazotvornosti a všechny druhy duševní činnosti považoval za pouhé obměny představování (vis representativa). Pro vybavování představ vyslovil hypotetický zákon, že minulý obsah představ se vybavuje celý, když přítomný obsah percepce ve smyslu představy obsahuje jeho část. Uvědomíme-li si obsah svého přestavování (percepce), je to apercepce. Živá představa pohybu podle něho vede k uskutečnění pohybu, což považuje za důkaz, že i snažení je projevem základní síly představovací. Jeho učení mělo vliv na Kanta a Herbarta. Protože za základ a podstatu duše považoval představy, je řazen mezi asocianisty. Rozlišoval různé stupně jasnosti stavů duše. Zabýval se také teorií pozornosti. Pozornost považoval za schopnost duše dát jedné části složeného vjemu větší jasnost než ostatním. Silnější počitek či dojem zatemňuje současně existující slabší počitek, vjem, dojem. Od Wolffa údajně pochází také pojem psychometrie. Protože v Prusku propagoval učení Konfucia a své myšlenky o nezávislé morálce, byl z Pruska vykázán. Roku 1747 vydává v exilu a pod pseudonymem francouzský ateista, lékař a filozof Julien Offray De la Mettrie (1709-1751) knihu s názvem "Člověk stroj" (L´ homme machine). Vyslovil zde např. názor, že syrové maso činí zvířata divokými, že i lidé by zdivočeli při takové stravě. Proto má v sobě národ anglický, který nepožívá maso tak upravené jako Francouzi, též něco z větší či menší divokosti. V dobrém jídle viděl velkou moc. Vždyť po něm se ve smutném srdci znovu rodí radost, kterou pak lidé vyjadřují příjemnými písněmi, v nichž Francouz vyniká. Tvrdil, že představivost a útroby se ucpávají současně. Vyjádřil také názor, že u krásného pohlaví provází duši ještě jemnost povahy. Naproti tomu muž, jehož mozek a nervy mají něco z pevnosti tužších látek, má silnějšího ducha, stejně jako má výraznější rysy obličeje. Napsal.: Stejně směšná by byla krásná žena, která by se měla za ošklivou, jako duchaplný člověk, kdyby se měl za hlupáka. Přílišná skromnost-vlastně chyba opravdu vzácná-je jakýmsi nevděkem vůči přírodě. Posmíval se měšťákům, když tvrdil, že ústrojná i funkční podobnost člověka a opice je taková, že by se podařilo naučit ji mluvit, kdyby byla podrobena dokonalému výcviku. Pak by prý to byl opravdový člověk-městský človíček. Napsal také knihu Přírodopis duše (1745). Byl to mechanický materialista. Duševno chápal jako mechanickou pružinu. Tradičně rozlišoval duši vegetativní, senzitivní a rozumovou. Paměť vykládal mechanickými vtisky. Myšlení chápal jako objevování vztahů mezi představami. Všechny ideje podle něho pocházejí ze smyslů. Méně smyslů mu znamenalo méně idejí. Duše závisí celou svou podstatou na tělesných orgánech. S nimi se utváří, roste i chřadne. Přebral vlastně Descartovu mechanickou teorii těla. Když však byl nemocen, zjistil, že mu choroba zmenšovala nejen tělesné síly, ale také duševní schopnosti. Tak se stal průkopníkem determinismu. Vynořily se otázky, jak je duševní život utvářen? Jak se lidé ve svých způsobech života liší? Přesto psychologie stále hodně čerpá z filozofie, přírodních věd i krásné literatury. Od filozofie se však postupně odlučuje. Z amerických autorů je třeba zmínit se o Benjaminu Franklinovi (1706-1790), reformním pedagogovi, který kladl důraz na moderní jazyky, matematiku a přírodní vědy a který založil Akademii, která se později proměnila v Pensylvánskou univerzitu. Rozpracoval mj. ideu sebevýchovy. Sám si vypracoval osobní plán mravního sebe zdokonalení, který obsahoval třináct vlastností, které si chtěl upevnit nebo i osvojit (šlo např. o střídmost, mlčenlivost, pořádnost, šetrnost, umírněnost, spravedlivost). Byl jedním z autorů Deklarace nezávislosti, vyhlášené roku 1776 a znamenající počátek existence USA. Literatura KOHOUTEK, R. Dějiny psychologie pro pedagogy. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 120 stran. ISBN 978-80-210-4540-8. vloženo uživatelem» novověká filozofie
novověká psychologie  >>   Pro psychologii a výchovu je významný italský humanistický pedagog Vittorino Ramboldini de Feltre (1378-1446), který založil v Mantově ,,Školu radosti" ve které se žáky trénoval jízdu na koni, plavání, šerm, střelbu z luku a řadu her a cvičení, kterými sledoval výchovu a rozvoj takových osobnostních vlastností jako je odvaha, smělost, ctižádost a odolnost. Jeden z největších renesančních italských humanistů, filolog a filozof Lorenzo Valla (1405-1457) napsal epikurejsky laděnou knihu "O rozkoši jako o pravém dobru". Za nejpřirozenější lidský cit považoval pud sebezáchovy. O ctnosti dokonce napsal, že je tím, co vede člověka k rozkoši. Jiný renesanční humanista a filozof Giovani (Jan) Pico della Mirandola (1463 - 1499) vyjadřoval názor, že člověk je pouze sám sobě vlastním sochařem a tvůrcem. Může se zvrhnout ve zvíře, ale může se i povznést k bytosti podobné bohu. Pouze u člověka je rozvoj, růst podle svobodné vůle. V člověku se skrývá zárodek různotvárného života. Byl inkvizitory podezříván, že má díky svým rozsáhlým znalostem (např. řady cizích jazyků) smlouvu s ďáblem. Obdobné psychologické názory měl i Leonardo da Vinci (1452 - 1519), jedna z největších univerzalistických renesančních osobností sjednocující umění, vědu a dokonce i techniku. Byl to malíř, stavitel, konstruktér, vynálezce, badatel. Vyslovil názor, že pro poznání přírody nestačí svobodný lidský duch. Je nezbytná také smyslová zkušenost a poznání. Člověka považoval za první zvíře mezi živočichy. Řada jeho názorů je dodnes moderní: "Víc lidí zahubí ústa než nůž". "Chválíš-li něco, čemu dobře nerozumíš, je to chyba, ale horší je, když to haníš". "Moudrost je dcerou zkušenosti". "Dobrá díla jsou plodem dobrého charakteru, a protože je chvályhodnější příčina než následek, chval více dobrý charakter bez vzdělání než vzdělance bez charakteru". V renesanci se také hodně pěstovala mystika a magie. Bylo to např. známo o německém teologovi, církevním diplomatovi a filozofovi Mikuláši Kusánském (1401 - 1464), který se stal kardinálem a zabýval se i astronomií, geografií a matematikou i mystikou. Za prameny poznání považoval smysly a rozum. Smysly však postihují pouze obrazy věcí, proto je poznání smyslové neúplné. Nad smysly vyniká rozum osvětlený vírou, který dospívá i k pochopení mysterií. Mystické zření, intuice je podle Mikuláše Kusánského vyšším stupněm poznání. Kritikem mravní zkaženosti církve, který žádal návrat k novozákonnímu křesťanství, byl Erasmus Rotterdamský (1465-1536), renesanční filozof, nizozemský humanista a prostředník mezi humanismem a reformací, mnich a kněz. Přeložil do latiny Nový zákon. Vysmíval se formalismu scholastického vzdělávání (např. v knize Chvála bláznovství). Jeho spisy byly papežem zakázány. Pro pedagogy a pedagogické psychology je významný jeho názor, že vzděláním a vnitřním sebepoznáním je lze působit proti společenskému zlu. V jeho knize "Chvála bláznovství" se spojuje satirická kritika a ironie s tolerantním pochopením pro lidské slabosti a s oslavou bláznovství jako koření života. E. Rotterdamský zastával názor, že nikdo se nerodí bez chyb a nejlepší z lidí je ten, kdo jich má poměrně nejméně. Převážná většina lidí jsou podle Erasma Rotterdamského blázni, každý z nich je dokonce mnohonásobný blázen. Tím se lidé podobají sobě navzájem a na základě této podobnosti vzniká mezi nimi přátelství. Jen mezi bohorovnými mudrci se přátelství nedaří. Často se větší blázen posmívá bláznovi menšímu. Jen ti největší blázni se domnívají, že štěstí člověka spočívá přímo ve věcech. To však spočívá v mínění o věcech: v tom, co si kdo o nich myslí a jak se na ně dívá. Člověka označoval za titěrné zvířátko, jemuž je souzeno žít jen velmi krátce, ale přesto vede války, hádky, strojí úklady, loupí, dovede vyvolat mnohé takřka neuvěřitelné vášně a tragedie. Za oficiální začátek reformace je označován 31.říjen 1517, kdy Martin Luther (1483-1546) přibil na dveře zámeckého kostela ve Wittenbergu svých 95 tezí, namířených např. proti zneužívání odpustků. Jeho blízkým spolupracovníkem byl Filip Melanchton (1497-1560), rovněž německý církevní reformátor, který mnoho vykonal pro rozvoj vzdělanosti, a byl proto označován za preceptora Germaniae (učitele Německa). Za největšího mága renesance je označován Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, švýcarský holistický lékař a cestovatel, který je známější pod jménem Paracelsus (1493 - 1541). Vyučoval na univerzitě v Basileji, ale pro spory byl nucen město opustit. Putoval po celé Evropě. Působil i na našem území. Muzeum v Moravském Krumlově vystavuje dosud jeho jizbu z let 1536-1538. Paracelsus byl toho názoru, že dobrý lékař není nic jiného než velká a svědomitá zkušenost. Považoval medicinu za základní a všeobsahující vědu, neboť ona jediná pečuje o blaho člověka. Teologie, filozofie i alchymie mají být pouze nástroji a oporami lékařství. Spojoval empirii, mystiku, magii a spiritualitu. Snažil se léčit tělo i ducha. Učil, že všechny procesy probíhající v organismu jsou pouze chemickými přeměnami několika základních elementárních prvků. Za první elementární látku považoval rtuť, který prý odpovídá duchu. Sůl je druhou základní látkou a odpovídá tělu. Síra odpovídá duši, která umožňuje spojit ducha (rtuť) se solí, tedy s tělem. Přebytek síry podle Paracelsa vyvolává horečku, přebytek soli zase vodnatelnost. Je považován za zakladatele iatrochemie. Každé jsoucno má podle něho viditelné a neviditelné (astrální) tělo. Prosazoval dodnes moderní celostní pohled na člověka. Lékař nemůže léčit pouze tělo a ignorovat přitom duši a osobnost člověka. Profesor lékařské fakulty v Kolíně nad Rýnem Johannes Weyer (1515-1588) dokazoval, že duševně nemocní nejsou posedlí zlými duchy ani ďáblem. Byly hledány biologické příčiny duševních poruch a chorob. Pokus o psychologickou teorii učinil jiný z renesačních myslitelů, a to italský filozof přírody Bernard Telesius (1508-1588). Předměty z našeho okolí musí podle něho působit současně na hmotu i duši. Příroda podle něj má materiální základ a dvě činné síly - teplo a chlad. Duše je stejně hmotná jako cokoli jiného na světě, zároveň však je celý svět oduševnělý. Představoval si, že hmotný duch je působením věcí roztahován a stahován, což se po lidském těle rozvádí prostřednictvím nervů. Duchovní hmota těla má tyto pohyby vyvolat. To je vlastně spekulativní hypotéza o lidské paměti. Když Telesius pozoroval lidi kolem sebe, usoudil, že základním motivem jejich jednání jsou snahy, které člověka vedou k sebezáchově. Pud sebezáchovy nutí člověka k tomu, aby prožíval sympatii či dokonce lásku k osobám i věcem, které napomáhají jeho sebezachování. K podobným názorům na motivaci lidského jednání došel první novověký teoretik a praktik politiky, dramatik a básník, florenťan Nicolo Machiaveli (1469 - 1527). Přítel da Vinciho N. Machiaveli vyslovil myšlenky, které pro mnohé lidi stále platí: za vůdčí motivy jednání považoval lidské potřeby a dokonce i zájem o majetek a peníze. Předpokládal, že společnost nepodléhá boží vůli, nýbrž přirozeným zákonům a touze po blahobytu. Jeho kniha Vladař je stále znovu vydávaná. Byl přesvědčen, že v politice vládne jedině síla. Pozoruhodné názory vyslovil také anglický politik (lord kancléř), filozof a sociální utopista Thomas More (1478 - 1535), nemanželský syn holandského kněze, renesanční myslitel a ironický kritik doby. Ve svém díle Utopie popsal fiktivní ideální stát. Byl popraven na základě obvinění z velezrady. Odmítl jako katolík přísahat věrnost králi jako hlavě anglikánské církve. Renesanční lékař, filozof, matematik a astrolog Hieronymus Cardanus (1501 - 1576) byl přesvědčen, že povaha a osud člověka je symbolizována tvarem a rysy jeho čela. Tuto jeho hypotézu později do podrobností rozpracoval švýcarský myslitel Johann Kašpar Lavater (1741-1801) ve svém díle Physiognomische Fragmente (1788). Za velmi významného psychologa pozdní (a druhé) renesance je považován zakladatel psychologické esejistiky Michel de Montaigne (1533 - 1592), který dlouhá léta samotářsky žil a pracoval ve svém rodném zámku Montaigne v Bordeaux ve Francii. Jeho kniha Eseje je deníkem osamělého muže, který zaznamenává své postřehy o člověku, o lidských povahách, o přátelství, afektech (např. hněvu), o výchově dětí. Byl ovlivněn četbou antických autorů. Velmi pozoruhodná je jeho myšlenka, že největší věc na světě je vědět, jak má člověk být sám sebou. Doceňoval výchovu k samostatnému rozlišování a rozhodování již v dětství. Proti rané renesanci obecně oslavující rozkoš namítal, že sama rozkoš je bolestná, sestoupíme-li na její dno. Relativizoval i některé dobré skutky, domníval se, že zhusta jsme i k dobrým skutkům vedeni samotnými neřestmi a proto nás nesmí každý odvážný čin vést hned k závěru, že je odvážný i muž. Že je všeho člověku jen do času a ne na věky vystihuje i jeho myšlenka:,,I když sedíme na nejvyšším trůně světa, sedíme na něm jen vlastním zadkem." Vyslovil také názor, že jen blázni vědí všechno a překypují rozhodností. Je považován za skeptika nového věku. Mnoho podnětů pro psychologii, zejména pro psychologii lásky, afektů, pomstychtivosti, vášní a emocí i vůle a mocenských tendencí můžeme najít v díle světoznámého dramatika a básníka Williama Shakespeara (1564 - 1616). Za zakladatele experimentu je považován Francis Bacon Verulánský (1561-1626), anglický filozof, empirik, odpůrce pohledu na duševní nemoc jako na trest Boží a předchůdce sociální psychiatrie.Věřil, že správné poznání má vycházet ze zkušenosti a dané doby. Navazovali na něho a další anglické empiriky v 19. a 20. století pozitivisté (např. A.Comte, František Krejčí, Josef Tvrdý, Josef Král). Filosofii středověku (scholastiku) podrobil radikální kritice francouzský racionalistický filozof René Descartes (1596-1650). Je proslaven svým výrokem: ,,Cogito, ergo sum" (Myslím, tedy jsem). Napsal např.: Rozprava o metodě, Principy filozofie. Anglický lékař William Harvey (1578 -1657) popsal krevní oběh. Je také pravděpodobně autorem výroku:,, Vše živé pochází z vejce" (Omne vivum ex ovo). V této době dochází k renesanci, k návratu k humanismu. Vlastnosti individuální mysli jsou spojovány s tělem a se sociálními vlivy. Dochází dokonce k oddělování víry a vědy a k rozvoji přírodních věd. Podnětný pro psychology je německý barokní lyrik ovlivněny mystikou Angelus Silesius (1624 - 1677). Holandský filozof Baruch Spinoza (1632 - 1677) ve snaze ukázat na podstatu lidského chování, zdůrazňoval myšlenku, že jednání člověka je založeno na jeho svobodné osobnosti. Mimořádný význam mělo dílo Jana Ámose Komenského (1592-1670), zakladatele novodobé pedagogiky, pedagogické psychologie a filosofie výchovy. Napsal např.: Velká didaktika, Informatorium školy mateřské, Brána jazyků otevřená, Orbis pictus, Labyrint světa a ráj srdce, Škola na jevišti, Vševýchova. Preferoval induktivní metodu poznávání před metodou deduktivní, která byla typická pro středověk. Doporučoval učit příkladem, pravidlem a praxí . Za ,,zlaté pravidlo" vyučování považoval opírat vyučování co nejvíce o bezprostřední smyslovou skutečnost (princip názornosti). Doporučoval čtyři šestileté stupně školy: Mateřskou (u matky) do šesti let, obecnou v mateřském jazyce od šesti do dvanácti let, latinskou od dvanácti do 18 let a univerzitu od osmnácti do dvacetičtyř let. Jeho pojetí školy bylo, že jde o ,,dílnu lidskosti." Empirickou psychologií se zabýval také britský filozof, liberální politik, pedagog , lékař a zakladatel senzualizmu, asocianista a empirik John Locke (1632 - 1704), který tvrdil, že nic není v našem rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech (nihil est in intelectu, quod non prius fuerit in sensu) a lidskou duši novorozence přirovnával k čistému papíru, k nepopsané desce (tabula rasa), na kterou teprve zkušenost píše, jak věci vypadají. Avšak jaké doopravdy jsou, to se může člověk jen dohadovat. J. Locke protestoval proti názorům o vrozených ideách a vrozených představách, jak je znají dějiny myšlení od Platona až po Descarta. Kladl důraz na zkušenost. Rozlišoval však dvojí zkušenost: z vnímání vnějších předmětů smysly (senzaci) a z vnímání vnitřních dějů a operací v myslí (reflexi). Všechny obsahy vědomí pocházejí podle něho ze senzací nebo reflexí. Duše (mysl) pro něj byla jakoby prázdný pokoj přijímající senzace a reflexe. Nevěřil ve vrozené poznání principů. Veškeré poznání podle něho pochází ze zkušenosti. Chtěl prozkoumat naše schopnosti a poznat, s kterými předměty se náš rozum hodí k zacházení nebo nehodí. Bývá někdy označován za zakladatele britské dětské psychologie. Byl mj. domácím lékařem a vychovatelem šlechtických dětí. Původně působil jako klasický filolog. Neuznával spekulace o duši a jejích vztazích k tělu. Napsal např. Esej o lidském rozumu (1690) a Několik myšlenek o vychování (1693). Za cíl výchovy považoval vychovat zdatného gentlemana, představitele tehdejší střední vrstvy společnosti. Byl stoupencem individuální výchovy příkladem, vzorem a zdůrazňoval i význam dostatečného pohybu, tělesné výchovy, otužování a pravidelné životosprávy, kvalitního spánku, prosté stravy a sebeovládání. V jazykovém vyučování vystupoval proti gramatice a žádal výchovu přirozeným mluvením. Obhajoval náboženskou snášenlivost a propagoval jako teoretik státu a práva konstituční formu vlády. Panovník je podle něho povinen respektovat přirozená práva (zejména právo lidí na svobodu a ochranu) a dodržovat zákony. Nemá je však vyhlašovat. Zvláštní pozornost si zaslouží osobité psychologické a filozofické názory německého matematika, objevitele diferenciálního počtu, vynálezce ,,prapočítače",historika, diplomata, filozofa a polyhistora Gottfrieda Wilhelma Leibnize (1646 - 1716), kritika Johna Locka, který svérázným způsobem řešil psychofyzický problém. Patří mezi představitele novověkého racionalismu. Vztah duše a těla vykládal jako zvláštní případ harmonie mezi dvěma odlišnými podstatami a jejich projevy. Tato harmonie je božím dílem a lze si ji představit jako dvoje ideálně zkonstruované hodiny, které stejně jdou a ukazují stejný čas, ale jedny z nich reprezentují tělo a druhé duši: změny v obou hodinách probíhají paralelně, ale neexistuje mezi nimi kauzální vztah, tj. vztah příčiny a účinku. Duše sama existuje jako věčná, je to jakýsi svět pro sebe, který je nadán schopností logického myšlení a morálního jednání. Základem jeho učení je monáda, duševní jednotka, aktivní duševní substance. Z nekonečného množství monád nestejné úrovně je složen celý vesmír. Monády se liší stupněm temnosti, resp. jasnosti. Např. zvířecí monády jsou temnější a jednodušší než lidské. Lidskou duši tvoří jeden, poměrně dokonalý druh monád. Lidská duše má navíc i sebevědomí. Zvířata sebevědomí nemají. Byl to předchůdce pronikání psychologie do mimovědomých vrstev osobnosti, tedy předchůdcem psychoanalýzy a humanistické psychologie. Věci sestávají z ještě primitivnějších a nejtemnějších monád. Proti Lockovu názoru o neexistenci vrozených idejí Leibniz uvádí, že ideje sice nejsou vrozeny v hotové podobě, ale základní ideje jsou v nás obsaženy, byť nerozvinuté, již od narození. Ve své teorii ospravedlňování Boha (teodicei) - proti námitkám, že ve světě je tolik zla, že nemůže být dobrý Bůh, prohlásil optimisticky, že tento svět Bohem stvořený svět je nejlepším (nejdokonalejším) ze všech možných světů. Významnou osobností té doby byl Matej Bel (1684-1749), slovenský polyhistor, evangelický kazatel a pedagog. Rektor banskobystrického lycea a evangelického lycea v Bratislavě (Prešpurku). Měl rozsáhlé historické a zeměpisné vědomosti. Podle něho byla nazvána slovenská univerzita v Banské Bystrici. Prosazoval kolektivní práci, postupy podle stanovených plánů, studium původních pramenů a archivů a kritický postoj k faktům. Je označován za zakladatele moderní vlastivědy a za průkopníka slovenského osvícenství, který byl vzorem i pro francouzského myslitele Denise Diderota. Osvícenství, zejména francouzské a německé, si zaslouží zvláštní pozornost. Velký vliv na veškeré vědění, tedy i psychologické měla práce celé skupiny vědců na Racionálním slovníku věd, umění a řemesel (encyklopedie), které vedl známý univerzální duch své doby - francouzský osvícenecký spisovatel a filozof Denis Diderot (1713-1784). Významný vliv měl další francouzský osvícenec Charles Louis Montesquieu (1689-1755), filozof, historik, sociální myslitel a spisovatel. Byl odpůrcem feudálního despotismu. Pokládal za základní politickou hodnotu občanskou svobodu, jejíž záruku viděl v rozdělení moci na zákonodárnou, soudní a výkonnou (exekuční). Byl stoupencem koncepce, podle níž závisí charakter společnosti na přírodních podmínkách. Další francouzský filozof a pedagog,ideový předchůdce Velké francouzské revoluce (1789), který bývá označován za zakladatele pedagogické psychologie, Jean Jacques Rousseau (1712 - 1778), tvrdil, že civilizace působí negativně na rozvoj mravnosti. V roce 1754 vyšla Rousseauova kniha O původu mravnosti mezi lidmi a 1762 vyšla kniha Emil, čili o vychování. Požadoval přirozenou a svobodnou výchovu. Kladl důraz na rozvoj smyslového vnímání. Zdůrazňoval význam empirie (zkušenosti). Ve čtvrté části této knihy vyslovil své bezkonfesijní názory. Jeho dílo bylo proto spáleno katem a on uprchl do zahraničí. Nejprve do Švýcarska a poté do Anglie. V Anglii vyvrcholila jeho psychická choroba (stihomam, paranoia). V roce 1767 mu bylo dovoleno vrátit se do Paříže. Byl předchůdcem reformní pedagogiky. J. J. Rousseau byl jeden z představitelů osvícenství, evropského myšlenkového hnutí 17.-19. století, které zdůrazňovalo význam ,,světla rozumu" (odtud název osvícenství), nezávislosti myšlení (heslem osvícenství bylo ,,sapere aude", tzn. měj odvahu používat svého vlastního rozumu) , osvíceného zákonodárství, duchovní emancipace, rovnosti lidí, pokroku. Měl odpor k vyumělkované městské kultuře a přikláněl se jednoznačně k prostotě venkovského života, čímž byl vzorem i Tolstému. Osvícenství mělo veliký vliv na rozvoj sekularizovaného školství a na rozvoj empirické psychologie. Z Rousseaua vycházel německý osvícenský pedagog a vzdělávací reformátor Johann Bernard Basedow (1724-1790), který měl vliv na výchovu ke zdraví i psychologii zdraví a psychologii osobnosti. V roce 1774 založil v Desavě výchovný ústav Filantropinum, který vycházel z holistické aténské antické idee dokonalé krásy a dobra - kalokagathie. Pěstovaly se zde také rytířské hry, cvičilo se na nářadí a tělesná cvičení byla považována za součást estetické výchovy. Profesor matematiky a filozofie Christian Wolff (1679 - 1754) dělil psychologii na racionální a na empirickou. Jeho kniha o empirické psychologii vyšla roku 1732 a o psychologii racionální v roce 1734. Druhou důležitou etapou ve vývoji psychologie je po etapě spekulativní právě etapa empirická. Její hlavní metodou bylo pozorování. Opírala se o zkušenost a její pojmové zpracování. Výzkum nepřevládal. Sám Wolff však zdůrazňoval význam psychologie racionální. Byl přesvědčen, že zkušenost a smyslové poznání pouze potvrzuje to, k čemu před tím se prvotně došlo myšlením a usuzováním. Byl to intelektualista. Vše, co filozofie správně dedukuje pojmovou cestou existuje podle Wolffa také ve skutečnosti. Podstatu duše chápal v představování, v obrazotvornosti a všechny druhy duševní činnosti považoval za pouhé obměny představování (vis representativa). Pro vybavování představ vyslovil hypotetický zákon, že minulý obsah představ se vybavuje celý, když přítomný obsah percepce ve smyslu představy obsahuje jeho část. Uvědomíme-li si obsah svého přestavování (percepce), je to apercepce. Živá představa pohybu podle něho vede k uskutečnění pohybu, což považuje za důkaz, že i snažení je projevem základní síly představovací. Jeho učení mělo vliv na Kanta a Herbarta. Protože za základ a podstatu duše považoval představy, je řazen mezi asocianisty. Rozlišoval různé stupně jasnosti stavů duše. Zabýval se také teorií pozornosti. Pozornost považoval za schopnost duše dát jedné části složeného vjemu větší jasnost než ostatním. Silnější počitek či dojem zatemňuje současně existujícící slabší. Od Wolffa údajně pochází také pojem psychometrie. Protože v Prusku propagoval učení Konfucia a své myšlenky o nezávislé morálce, byl z Pruska vykázán. Roku 1747 vydává v exilu a pod pseudonymem francouzský ateista, lékař a filozof Julien Offray de la Mettrie (1709 - 1751) knihu s názvem "Člověk stroj" (L´ homme machine). Vyslovil zde např. názor, že syrové maso činí zvířata divokými, že i lidé by zdivočeli při takové stravě. Proto má v sobě národ anglický, který nepožívá maso tak upravené jako Francouzi, též něco z větší či menší divokosti. V dobrém jídle viděl velkou moc. Vždyť po něm se ve smutném srdci znovu rodí radost, kterou pak lidé vyjadřují příjemnými písněmi, v nichž Francouz vyniká. Tvrdil, že představivost a útroby se ucpávají současně. Vyjádřil také názor, že u krásného pohlaví provází duši ještě jemnost povahy. Naproti tomu muž, jehož mozek a nervy mají něco z pevnosti tužších látek, má silnějšího ducha, stejně jako má výraznější rysy obličeje. Napsal.: ,,Stejně směšná by byla krásná žena, která by se měla za ošklivou, jako duchaplný člověk, kdyby se měl za hlupáka. Přílišná skromnost - vlastně chyba opravdu vzácná - je jakýmsi nevděkem vůči přírodě". Posmíval se měšťákům, když tvrdil, že ústrojná i funkční podobnost člověka a opice je taková, že by se podařilo naučit ji mluvit, kdyby byla podrobena dokonalému výcviku. Pak by prý to byl opravdový člověk - městský človíček. Napsal také knihu Přírodopis duše (1745). Byl to mechanický materialista. Duševno chápal jako mechanickou pružinu. Tradičně rozlišoval duši vegetativní, sensitivní a rozumovou. Paměť vykládal mechanickými vtisky. Myšlení chápal jako objevování vztahů mezi představami. Všechny ideje podle něho pocházejí ze smyslů. Méně smyslů mu znamenalo méně idejí. Duše závisí celou svou podstatou na tělesných orgánech. S nimi se utváří, roste i chřadne. Přebral vlastně Descartovu mechanickou teorii těla. Když však byl nemocen, zjistil, že mu choroba zmenšovala nejen tělesné síly, ale také duševní schopnosti. Tak se stal průkopníkem determinismu. Vynořily se otázky jak je duševní život utvářen? Jak se lidé ve svých způsobech života liší? Přesto psychologie stále hodně čerpá z filozofie, přírodních věd i krásné literatury . Od filozofie se však postupně odlučuje. Z amerických autorů je třeba zmínit se o Benjaminu Franklinovi (1706-1790), reformním pedagogovi, jež kladl důraz na moderní jazyky, matematiku a přírodní vědy a který založil Akademii, která se později proměnila v Pensylvánskou univerzitu. Rozpracoval mj. ideu sebevýchovy. Sám si vypracoval osobní plán mravního sebezdokonalení, který obsahoval třináct vlastností, které si chtěl upevnit nebo i osvojit (šlo např. o střídmost, mlčenlivost, pořádnost, šetrnost, umírněnost, spravedlivost). Byl jedním z autorů Deklarace nezávislosti, vyhlášené roku 1776 a znamenající počátek existence USA. Literatura: KOHOUTEK, R. Dějiny psychologie pro pedagogy. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 120 stran. ISBN 978-80-210-4540-8. vloženo uživatelem» novověká psychologie
novověká psychologie a pedagogika  >>   Pro psychologii, pedagogiku i filozofii byl významný Johann Heinrich Pestalozzi (1746 - 1827), švýcarský humanistický pedagog, filantrop, sociální reformátor i politik, který je považován za zakladatele humanismu. Vycházel z osvícenců, např. z některých myšlenek J. J. Rousseaua. Neodmítal však ani význam kladného vlivu kulturní společnosti na člověka. Usiloval o výchovu dokonalého člověka, zdůrazňoval význam pracovní a tělesné výchovy a správné životosprávy. Doporučoval výchovné vyučování formující i mravní profil jedince. Je autorem myšlenky, že každý čin, který nevychází z lásky, nese v sobě zárodek smrti. Věřil, že abychom mohli změnit lidi, musíme je milovat. Náš vliv podle něho sahá jen tam, kam dosahuje naše láska. Člověk bez lásky je člověk bez Boha. Bývá označován za zakladatele nebo spoluzakladatele praktické sociální pedagogiky. Sociální pedagogika se mj. výrazně opírá o sociologii, jejíž zakladatelem nebo alespoň spoluzakladatelem je Auguste Comte (1798-1857) francouzský pozitivistický filozof vyznávající tezi, že poznání musí vycházet ze zkušeností. V době osvícenství došlo k reformě péče o duševně nemocné. Např. filantrop z kliniky York Retreat William Tuke (1732-1822) založil útulek pro choromyslné pracující podle modelu humánní léčby. Philipp Pinel (1745-1826), zakladatel psychiatrie dal 1793 duševně nemocným sejmout pouta, zaváděla se léčba prací. prvky psychodramatu, vznikal skutečně terapeutický režim. Docházelo k systematické klasifikaci duševních poruch. Významný pedagog, pedagogický psycholog a sociální pedagog byl Friedrich Adolph Wilhelm Diesterweg (1790-1866), který byl označován za ,,německého Pestalozziho". Zasloužil se o vytvoření jednotné elementární školy, o vzdělání učitelů a pozvednutí jejich autority a sebevědomí. Jeho heslem bylo:,, být člověkem znamená být bojovníkem" Jeho teorie byla zakotvena v realitě. Za cíl výchovy považoval autoaktivitu, samočinnost (Selbstätigkeit) ve službě pravdy, krásy a dobra. Výchovu považoval jako příležitost a podnět k sebevýchově. Věřil v přirozenou stupňovitost vývoje.Za základní zásadu výchovy považoval shodu s přírodou. Uveďme některá jeho vyučovací pravidla: Vyučuj ve shodě s přírodou. Začínej vyučování na stanovisku žáka a veď jej odtud stále dál. Vyučuj názorně. Postupuj od lehčího k těžšímu. Vyučuj elementárně. Sleduj všude formální cíl nebo formální a materiální cíl zároveň. Ber ohled na individualitu svých žáků. Podnětný pro psychology byl např. romanopisec Stendhal, vlastním jménem Henri Beyle (1783 -1842), představitel kritického realismu, mistr psychologického románu. Byl především znalcem života. Stendhal nebyl za svého života příliš čten a prakticky zůstal neznámý. Byl objeven a pochopen (podle vlastní předpovědi) až po 50-100 letech. Ve své eseji o lásce rozlišuje čtyři druhy: lásku marnivou, smyslnou, galantní a vášnivou. Popsal také proces zrození a rozvoje lásky. Začátek je v obdivu. Dalším literátem podnětným pro psychologii je např. Honoré de Balzac (1799 - 1850). Pro psychologii byly důležité také myšlenky největšího systematického filozofa začátku 19. století Georga Wilhelma Friedricha Hegela (1770-1831), německého profesora na univerzitě v Jeně, Heidelbergu a Berlíně, hlavního představitele německé klasické filozofie. Hegel usuzoval, že každý vývojový stupeň ruší, tedy neguje předchozí vývoj, ale i tuto negaci znovu neguje, a tak v sobě na vyšší úrovni uchovává i určité rysy předchozího vývoje. Za prvotní považoval vědomí. Vyslovil teorii o významu činu pro poznání. Čin mu není pouhým znakem, ale je mu věcí samou. Učil také, že teprve průnikem k vlastní autenticitě lze dosáhnout hlubší roviny poznání. Napsal např. Fenomenologii ducha. Jeden z nejvlivnějších a psychologicky orientovaných pedagogů 19. století byl Johann Friedrich Herbart (1770-1841), který již jako třiatřicetiletý byl povolán na univerzitu do Královce (Königsberg), kde po úmrtí I. Kanta převzal katedru filozofie. Byl přesvědčen, že pedagogika je založena na praktické filozofii a psychologii. Prosazoval výchovné vyučování, které by budilo zájem žáků a usilovalo o jasnost, asociace, systém a metodu. Přispěl k vybudování pedagogiky jako ucelené teoretické soustavy a zvláště rozpracoval její didaktickou složku. Zdůraznil nutnost důkladného vzdělání učitelů a varoval před přetěžováním žactva. Proces výchovy členil na vedení, vyučování a mravní výchovu. Karl Wilhelm von Humboldt (1767-1835) zakladatel univerzity v Berlíně (1810) a zakladatel filozofie jazyka se věnoval ze sociálně psychologického hlediska řeči jako prvořadému socializačnímu činiteli. Podnětný pro rozvoj psychologie byl také spekulativní, iracionalistický, voluntaristický a pesimistický poklasický německý filozof Artur Schopenhauer (1788 - 1860), který u člověka nepovažoval za hlavní poznání, nýbrž chtění, vůli k životu. Za podstatu člověka považoval vůli, a proto cenil výše charakter člověka než jeho vědění. Lidské činy jsou podle něho podřízeny kauzalitě (byl to determinista). Napsal např. Eristická dialektika, Životní moudrost, Svět jako vůle a představa. Britský filozof, sociolog, psycholog a pedagog, přitom samouk a soukromý učenec Herbert Spencer (1820-1903) patřil mezi stoupence tzv.,, organistického proudu" v sociologii. Byl zastáncem evoluční teorie. Kladl důraz na podobnost lidské společnosti a biologického organismu. Zabýval se také didaktickými principy: od jednoduchého ke složitému, od neurčitého k určitému, od konkrétního a abstraktnímu. Napsal např. Sociální statika (1851), Principy psychologie (1855), Výchova rozumová, mravní a tělesná (1861), Systém syntetické filozofie. Schopenhauerem byl zpočátku ovlivněn Friedrich Nietzsche (1844 - 1900) , další poklasický německý filozof 19. století, iracionalista a voluntarista, který nevěřil v poznávací sílu rozumu. Za základní princip života považoval vůli k moci. Předhodnocoval a dehonestoval hodnoty (zejména křesťanské), které vůli k moci snižovaly a připravoval příchod nadčlověka. Za pramen poznání považoval intuici. Napsal např. Nečasové úvahy, Mimo dobro a zlo, Ecce homo aneb Jak se staneme čím jsme, Jak pravil Zarathustra. Pozoruhodné pedagogické a psychologické názory zastával geniální ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910), který za jediné kriterium pedagogiky považoval volnost (hraničící až s nedostatkem kázně) a za jedinou metodu zkušenost. Vycházel z názorů J. J. Rousseaua. Vydával v roce 1862 vlastní pedagogický časopis Jasnaja Poljana. Byl také tvůrcem čítanek, sestavil vlastní slabikář, rukověť pro učitele pod souhrnným názvem Azbuka a v roce 1874 pedagogickou studii O vzdělání lidu. Hlásal zásadu neodporovat zlu násilím a návrat k prvokřesťanské prostotě. Pro českou psychologii jsou významné práce řádného profesora filozofie na pražské české univerzitě Josefa Durdíka (1837-1902), který knižně vydal např. : Psychologie pro školu (1872, 1880, 1896), O letorách. Rozprava psychologická (1873,1880,1896), Karakter (1873). Za zakladatele deskriptivní psychologie je považován rakouský filozof, psycholog a teolog Franz Brentano (1838 - 1917). Byl profesorem na univerzitě ve Vídni. Kritizoval Kanta a novokantovce. Zdůrazňoval význam Aristotelův. Duši chápal jako spirituální substanci, zdroj všech psychických aktů. Rozlišoval tři skupiny psychických jevů: představu, soud a hnutí mysli (lásku a nenávist). Napsal např.: Psychologie vom empirischem Standpunkt /(1874), EVon Ursprung Sittlicher Erkenntnis (1889) a Aristoteles und seine Weltanschauung (1911). Jeho žákem byli např. E. Husserl, A. Meinong i T. G. Masaryk. V USA byl významným průkopníkem psychologie (zejména dětské) psycholog, filozof a pedagog Granville Stanley Hall (1846 - 1924), který bývá nazýván otcem americké dětské a adolescentní psychologie. V roce 1907 napsal dvousvazkové dílo o adolescenci. Zdůrazňoval potřebu rozvíjet spontánnost, aktivní tvořivost, zušlechťování citů a výchovu vůle. Jím organizované týmové hnutí pedopsychologů, sociologů dětí a mládeže, pediatrů, pedagogů a biologů dětí a mládeže bylo nazváno pedologií. Založil také laboratoř v Baltimore, Národní sdružení pro výzkum dítěte a Americkou psychologickou asociaci. Důležitou roli v psychologii a pedagogice sehrál i zakladatel či spoluzakladatel teoretické sociální pedagogiky, německý filozof a psycholog a etik Paul Natorp (1854-1924), klíčová osobnost novokantovské marburské školy. Zdůrazňoval že výchova probíhá ve společenských podmínkách a mé vést k osobnostní kultivaci jedince. Zabýval se i noetikou, Platonovou teorií ideí, napsal také učebnici obecné psychologie Allgemeine Psychologie nach kritischen Methode. Tübingen, 1912). Edmund Husserl (1859 - 1938) německý filozof (narozený v Prostějově) je zakladatelem fenomenologie významného filozofického směru, jehož východiskem je snaha přísným a evidentním způsobem dospět k ,, věcem samotným". Tvrdil, že psychologie není věda empirická, ale že se musí opírat o zření podstat. Zření podstat považoval za královskou cestu poznání. Za hlavní prostředek poznání nepovažoval analýzu faktů skutečnosti, nýbrž intuici. Fenomenologové byli často velmi pečlivými a soustavnými introspektivními pozorovateli a deskriptory duševních jevů. Žákem Husserla byl další německý filozofující psycholog a sociolog Max Scheler (1874 - 1958), autor vynikající fenomenologie studu, sympatie, lásky a resentimentu, nenávisti. Zajímaly ho zejména vyšší city. Zdůrazňoval, že člověk jako duchovní bytost již není vázán na prostředí, je od této vazby osvobozen a otevřen světu, což souvisí s jeho inteligencí a schopností volby. Je považován za spoluzakladatele filozofie člověka, resp. filozofické antropologie (s německým filozofem a sociologem Helmuthem Plessnerem (1892 - 1985). Velmi významné je jeho pojednání o etice. Za rozhodující pro etické jednání považoval ty hodnoty, které se člověk snaží uskutečnit v praxi a které jsou nezávislé na čase, které jsou esenciální povahy. Hodnoty tvoří autonomní oblast bytí. Rozlišoval hodnoty pozitivní a negativní, nižší a vyšší, personální (osobnostní a věcné). Hierarchii hodnot sestavil takto: nejníže jsou hodnoty smyslového pociťování příjemného a nepříjemného, výše jsou hodnoty vitálního cítění, ještě výš duchovní hodnoty (např. krásna, spravedlnosti) a nejvýše jsou náboženské hodnoty (svatost). Napsal např. Převrat hodnot (1919) a Co je v člověku věčné (1921), Postavení člověka v kosmu (1928). Pokračovatel v budování Husserlovy fenomenologie byl i Martin Heidegger (1889 - 1976). Spekuloval o metafyzickém významu slov ,,bytí" (Sein) "způsob bytí lidské existence" (Dasein) vědomí, ,,nicota" apod. Bytí člověka (Dasein) je bytí k smrti. Existence člověka je proto existence tragická. Smrt však není ukončením bytí ve smyslu Sein. Napsal např. Sein und Zeit (1927), Wesen des Grundes (1929), Was ist Metaphysik (1929). Fenomenologem lidského charakteru bývá nazýván německý filozof, grafolog a psycholog Ludwig Klages (1872 - 1956). Jeho psychologické dílo je tvořeno dvěma spisy: Grundlegung der Wissenschaft vom Ausdruck (1913) a Die Grundlegung der Charakterkunde (1910). Jeho stěžejní grafologické dílo tvoří spis Handschrift und Charakter (1917). Za fenomenologicky orientovaného a filozoficky založeného psychologa lze považovat také Philipa Lersche (1898 - 1972). Jeho hlavním dílem je spis Der Aufbau des Charakters (1938), který později rozšířil na Aufbau der Person (1951). Ve výstavbě charakteru rozlišuje dvě základní vrstvy: endotymní základ, který je tvořen afekty, emocemi, náladami, city i snahami a nástavbu, která má složku noetickou a volní. Duševní život chápe jako strukturovaný celek. Zejména pro pedagogy je podnětné dílo Marie Montessori (1870-1952) italské lékařky a hlavně tvůrkyně originálního alternativního pedagogického systému. Byla také vysokoškolskou učitelkou pedagogické antropologie a vrchní školní inspektorkou. Zdůrazňovala potřebu systematicky rozvíjet smyslové vnímání dětí (vytvořila k tomu speciální didaktický materiál) a jejich osobnost. Pro děti chtěla větší svobodu a současně u nich vychovávala zodpovědnost, sebedůvěru a nezávislost. Napsala mj. knihu Objevování dítěte. Pozoruhodný názor vyslovil americký kulturní antropolog Robert Redfield (1897 - 1958), když k určitému národu přiřadil určité zvíře: Rusům medvěda, Francouzům žábu, Irům psa, Peršanům páva, Turkům krocana, Řekům ovci, Španělům kohouta, Italům koně, Arabům velblouda a Laponcům soba. Podobné tendence se objevovaly v historii již dříve. Za velmi významného pro rozvoj ruské pedagogiky a psychologie (zejména pedagogické psychologie a dětské psychologie) lze považovat pedagoga K. D. Ušinského (1824 - 1870). Napsal např. Dětský svět (1861), Rodné slovo (1864), Člověk jako předmět výchovy. V Kanadě působil výchovně na mládež Ernest Thompson Seton (1860-1946), přírodovědec, ilustrátor a prozaik, lovec a zálesák, zakladatel výchovných knih o zvířatech z divočiny, které působily jako vzor i pro chování dětí, mládeže i dospělých.. Formoval hnutí woodcraft (zálesácké dovednosti či lesní moudrosti), které se lišilo od koncepce Roberta Badena Powella. Přesto byl od roku 1910 současně náčelníkem Boy Scout of America, i když nebyl občanem USA, ale Kanady, což mu bylo později vytýkáno. Chtěl však z chlapců vychovávat muže, ale nikoliv primárně vojáky. Britský generál Robert Baden Powell (1857-1941), v roce 1908 ve Velké Britanii založil skauting. Již v roce 1906 vydal základní příručku skautů Scouting for Boys. Ve své koncepci do určité míry čerpal i ze Setonova hnutí woodcraft, i když to veřejně příliš nepřiznával. Zvláštní pozornosti současné psychologie, pedagogiky a sociální pedagogiky se těší rakouský filozof a mystik Rudolf Steiner (1861 - 1925), který usiloval ve své antropozofii, která se vydělila z teozofie (v roce 1913) o systémové spojení vědy, umění a náboženství. Člověka považoval za bytost v níž se skládají síly materiální, duševní a duchovní. Zdůrazňoval nutnost probouzet v lidech skryté duchovní síly např. cestou meditace, koncentrace, naslouchání Kristu a praktikováním přirozeného života. Za zakladatele zoopsychologie a konekcionismu je považován Edward Lee Thorndike (1874 - 1949), který se zabýval i pedagogickou psychologií, zejména teorií učení. Za vrcholné pro schopnost učit se považoval období mezi 22 až 25 lety, po němž údajně následuje asi jednoprocentní pokles ročně, přičemž půl procenta připisuje vlivu stárnutí a zbytek dalším vlivům. Postupně vypracoval tři zákony učení: zákon účinku ( učící si osvojí a zapamatuje odpovědi, které vedou k úspěšnému výsledku), dále zákon cviku (opakování a smysluplné spojování podporuje učení) a nakonec zákon pohotovosti (pokud je organismus připraven k učení, je učení podporováno, pokud ne, je tlumeno). Je autorem díla o inteligenci zvířat (1898). Jeho konekcionismus je založen na předpokladu, že základem veškerého chování je spojování podnětu a odpovědi (S - R). Učení znamená získávání a posilování těchto spojů. Byl žákem amerického psychologa W. Jamese. V USA se zasloužil o rozvoj deskriptivně normativní vývojové psychologie Arnold Lucius Gesell (1880-1961), který zkoumal zejména děti v útlém věku a dvojčata . Je autorem klasického vývojově psychologického testu, který se v praxi používá stále. Formuloval rovněž zákonitosti psychomotorického vývoje: 1. princip vývojového směru (kefalokaudální, proximodistální, ulnoradiální), 2. princip spirálového vývoje funkce flexorů a extenzorů, 3. princip funkční asymetrie, 4. princip individuálně řízené maturace a 5. princip autoregulace. V Evropě zaujímal významné postavení Eduard Claparéde (1873 - 1940), švýcarský lékař a pedagog, zakladatel institutu J. J. Rousseaua. Zabýval se hlavně experimentální psychologií a psychologií dítěte. Vydával také psychologický časopis. Pozoruhodný je např. jeho popis vývoje zájmů u dětí, který publikoval ve své knize Psychologie de l´enfant (1926). Od věku 0 do jednoho roku jde o zájmy perceptivní, od 1 do 3 let jde o zájmy řečové, od 3 do 7 let o zájmy obecné, od 7 do 12 let o zájmy speciální a objektivní a od 12 let výše o zájmy etické a sociální. Nástupcem Claparéda na ženevské univerzitě byl švýcarský psycholog Jean Piaget 1896-1980), který se zabýval teorií kognitivního vývoje. Vyvinul vlastní tzv. klinickou metodu, při které přecházel z experimentální situace do modelovaného hloubkového rozhovoru, v němž objevoval zákonitosti psychiky dítěte, a to zejména v oblasti rozumového vývoje. Stanovil čtyři základní stadia kognitivního vývoje a inteligence dítěte, což je jeho největší přínos psychologii. Je to stadium senzomotorické, předoperační, konkrétních operací a formálních operací. Velký vliv na psychologii a zejména psychologii sociální měl americký fyziolog Walter Bradford Cannon (1871-1945) svým objevem principu homeostázy (jde o všechny organické pochody chemického, fyziologického i morálního původu, jimiž je udržované vnitřní milieu organismu jako relativně konstantní a vyvážené). Z homeostatického modelu vycházejí některé teorie chování, např. psychoanalýza S. Freuda, neopsychoanalýza, teorie pole Kurta Lewina, Festingerova teorie kognitivní disonance, Rosenbergova teorie afektivně kognitivní konzistence, Weinerova teorie vlivu atribuce na výkonovou motivaci. V současné době nejvíce ovlivnil vývojovou (ontogenetickou) psychologii Erik Homburger Erikson (1902-1994), neopsychoanalyticky orientovaný americký psychiatr německého původu, svým učením o osmi etapách (stadiích) vývoje člověka. Každé vývojové stadium je Eriksonem charakterizováno nějakým typem konfliktu. Např. pro mladší dospělost (20 až 30 let) je příznačný konflikt intimity proti izolaci. Významná pro psychologii je také americká psycholožka rakouského původu Charlotte Bühlerová (1893 - 1987), která se zasloužila o rozvoj vývojové psychologie. Byla biologicko psychologicky orientovaná. Pojmenovala rané fáze chování jako ,, šimpanzí věk". Mnoho poznatků čerpala ze studia a rozborů pubertálních a adolescentních dívčích deníků. Napsala např.: Dítě a mládež, Životní dráha člověka jako psychologický problém, Duševní vývoj mladistvých. Experimentální přístup ke zkoumání psychiky se projevil v tzv. psychofyzice založené profesorem anatomie a fyziologie v Lipsku Ernestem Heinrichem Weberem (1797 - 1878) a zdokonalené filozofem, estetikem a psychologem Gustavem Theodorem Fechnerem (1801 - 1887). Profesor Ernst HenrichWeber kladl pokusným osobám na ruku závaží a zjišťoval, kolik je nutné přidat, aby člověk vnímal změnu váhy. Za necelých deset let opakoval jeho pokusy profesor Gustav Theodor Fechner, a to rovněž v Lipsku. Z výsledků jejich experimentů v oblasti smyslového vnímání je nejznámější vyjádření vztahu mezi intenzitou podnětu a intenzitou pocitu (vjemu), tzv. Weber-Fechnerův psychofyzický zákon. Podle tohoto zákona o rozdílovém prahu vnímání platí: aby rostla intenzita vjemu řadou aritmetickou, musí intenzita podnětů růst řadou geometrickou. Pro sociální psychologii velmi důležitou sociální statistiku propracoval belgický matematik Lambert Adolphe Jacques Quetelet (1796-1874). Kvantitativní znaky popisující lidského jedince jsou podle něho poplatné frekvenční křivce distribuce ve tvaru zvonu (tzv. Gaussova křivka normálního rozložení četnosti znaků) s tendencí k průměru. Na Queteletovy myšlenky navázal sir Francis Galton (1822-1911), bratranec Charlese Darwina, který jako první aplikoval statistickou metodu při ověřování distribuce rozumového nadání.Je znám jako zakladatel eugeniky. Francouzský psycholog a filozof Théodule Armand Ribot (1839-1916), který se zabýval experimentální a srovnávací psychologií, vyjádřil v roce 1870, že psychologie budoucnosti bude přísně experimentální, nebude se zabývat duší, protože tato otázka patří do metafyziky, neboť je mimo možnosti verifikace.. Od roku 1885 přednášel experimentální psychologii na Sorboně. Dalším, tentokrát německým průkopníkem experimentální psychologie byl Hermann Ebbinghaus (1850-1909), který formuloval zákon, že při mírném narůstání učiva vzrůstá silně doba učení. Jeho hlavní dílo se jmenuje O paměti (Ueber das Gedächtnis),1885. Popsal zde, že naučené se zapomíná zpočátku rychle, dále však stále pomaleji. Experimentoval s učením se smysluprostých slabik. Za oficiálního zakladatele vědecké a experimentální psychologie se většinou považuje Wilhelm Wundt (1832-1920), který v roce 1879 založil v Lipsku první psychologickou laboratoř ze které se vyvinul experimentální psychologický ústav. Pro rozvoj psychologie má značný význam zakladatel empiriokriticismu, rakouský filozof a fyzik Ernst Mach (1838-1916) pocházející z Moravy, který experimentoval v oblasti smyslového vnímání. Vytvořil např. buben pro vytváření pohybových klamů a kruh k demonstraci kontrastních jevů. Ovlivnil celostní a tvarovou psychologii a funkcionalismus. Problematikou přípravy na povolání, spojováním manuální a psychické práce se zabýval německý pedagog Georg Kerschensteiner (1854-1932). Založil nový typ školy: Berufschule (školy pro povolání). Dobrý pracovník byl pro něho současně i dobrý občan. Pracovní škola pro něho byla nejlepší formou státoobčanské výchovy. Termín sociální psychologie jako název pro vědu poprvé použil v titulu své knihy americký filozof a psycholog James Mark Baldwin (1861-1934), a to již v roce 1897. Je to zakladatel americké sociální psychologie a tvůrce teorie vzniku sociálního já. První učebnice sociální psychologie vyšly v roce1908. Psycholog William McDougall (1871-1938) napsal Introduction to Social Psychology kde vytvořil vlastní teorii instinktů a emocí a sociolog Edward Alford Ross (1866-1951), jež publikoval ve stejném roce učebnici Social Psychology. Kladl zde důraz na sociálním kontrolu jako nástroj usměrňování jednotlivce společností. Za zakladatele strukturální psychologie je označován žák W. Wundta americký psycholog anglického původu a Edward Bradford Titchener (1867-1927). Za hlavní metodu strukturalismu považoval introspekci a experiment. Zabýval se vědomím, které zkoumal redukcí jeho struktury na primární prvky či části (substruktury). Zvláštní pozornost zasluhují názory ruského pedagoga Antona Semjonoviče Makarenka ( 1888-1939), který se zabýval zejména otázkami kolektivní výchovy. Kolektiv pokládal za jeden ze základních výchovných prostředků. Organizoval pracovní kolonie pro mladistvé provinilce, působil v dětských výchovných zařízeních a později se věnoval literární a vzdělávací činnosti. Jeho hlavní dílo je Pedagogická poema. Jeho zkušenosti jsou stále podnětné jak pro praktickou psychologii, tak pro praktickou sociální pedagogiku. Z ruských psychologů měl velký vliv na rozvoj obecné psychologie Sergej Leonidovič Rubinštejn (1889-1960). Jeho Základy obecné psychologie byly přeloženy i do češtiny a dlouho ovlivňovaly výuku psychologie v Československu. Vytýčil pro psychologii pět základních principů: 1. psychofyzické jednoty, 2. psychického vývoje, 3. historický (sociálně - kulturní), 4. jednoty teorie a praxe, 5. jednoty vědomí a činnosti. Značný význam měly také psychologické práce Borise Michajloviče Těplova (1896 -1965), ruského psychologa, jehož učebnice byly překládány i do češtiny. Zabýval se zejména psychologií obecnou a vývojovou. Jeho publikace Schopnosti a nadání překonala jednostranné biologizující i sociologizující teorie schopností. Důležité místo zaujímají názory francouzského myslitele Henri Bergsona (1859-1941), označovaného za představitele filozofie života. Vystupoval proti tradicím racionalistické a osvícenecké filozofie. Za předpoklad poznání světa a lidské existence považoval intuici (intuitivní introspekci), nikoliv teoretickou analýzu. Obdržel Nobelovu cenu za literaturu, a to za rok 1927. V USA ovlivnil edukaci velmi významně John Dewey (1859 - 1952), americký liberální a pragmatický filozof, psycholog a pedagog. Patřil mezi reformátory vzdělávání. Dítě považoval za centrum všeho, za cíl edukace považoval přípravu na život, vyučování má rozvíjet zkušenosti dítěte, učitel se má změnit v poradce předávajícího své zkušenosti. Šlo tedy o pragmatismus. Myšlení a vědu považoval za nástroje k řešení konkrétních problémů. Jeho teorie se stala základem projektových a problémových vyučovacích metod. Jeho filozofie výchovy se opírá o zásady demokracie. Napsal např. spis Democracy and Education. Je uváděn i jako zakladatel funkcionální psychologie. Jedním z nejvlivnějších světových psychologů je americký psycholog, výzkumný pracovník a tvůrce testů Lewis Madison Terman (1877 - 1956), průkopník obecné, vývojové, sociální a pedagogické psychologie, který se výzkumně zabýval předpoklady a podmínkami spokojeného partnerství, manželství a rodiny. Zjistil důležitost mimořádné spokojenosti v původní rodině, šťastného dětství, bezkonfliktního vztahu k matce a otci, disciplinované výchovy (ne však drsné), silného citového pouta k matce a otci, otevřeného vztahu k dětem v otázkách sexuality, ne častých a ne příliš tvrdých trestů v dětství, vyrovnaného předmanželského vztahu. Zabýval se též nadprůměrně nadanými dětmi, které byly narozeny kolem roku 1910. Napsal spis: Genetic Studies of Genius" (1925). Šlo o osoby s IQ vyšším než 140. Měřeno Standford-Binetovým testem, který standardizoval na americkou populaci. Mimo jiné výzkumem zjistil, že lidé s katastrofickým, pesimistickým myšlením umírají dříve než lidé, kteří jsou optimisty. Na základě závěrů tohoto výzkumu vydala H. Klugeová knihu: "Optimisté žijí déle". Byl prezidentem Americké psychologické asociace (APA). Významným americkým kognitivně orientovaným pedagogickým psychologem byl Jerome Seymour Bruner (nar. 1915), který je známý svou konstruktivistickou teorií vyučování a teorií učení a výuky ve spirále. Výuku je třeba organizovat do spirály tak, aby učící se mohl neustále stavět na tom, co se dosud naučil. Tvrdil, že každé vyučované téma má svou specifickou strukturu, která se skládá z dílčích faktů (jakoby listů stromu), dále z pojmů (jakoby z větví) a konečně ze zobecnění (jakoby z kmene stromu). Při nové expozici téže látky si žáci tuto látku zařazují do jiných struktur než při původní expozici. Pro psychologii byl přínosný francouzský kněz (jezuita), paleontolog a filozof Teilhard de Chardin (1881-1955). Polidštění (hominizaci) chápal jako proces identifikace člověka s Bohem (cesta ,,dovnitř" a ,,výše" je cesta vpřed). Přispěl i k typologizaci člověka v závislosti na jeho chuti k životu (rozlišoval např. unavené pesimisty, poživačné světáky a naivní nadšence). Pro pedagogiku a pedagogickou psychologii byl podnětný francouzský učitel a reformátor školství Célestin Freinet (1896-1966). Rozpracoval např. principy spojení školy a života, tělesné a duševní práce, rozvíjení samostatnosti žáků, samosprávy žáků, svobody při vyjadřování myšlenek a citů, demokratického hledání rozhodnutí, podpory vzájemné spolupráce žáků a učitelů. Mezi vlivné psychology a filozofy patří francouzské postmoderní autor Paul-Michel Foucault (1926-1984). Na psal a do češtiny bylo přeloženo např. Psychologie a duševní nemoc (1971), Dějiny šílenství v době osvícenství (1994), Myšlení zvnějšku (1996), Archeologie vědění (2002) Blízko k filozofii měl rakouský biolog a profesor srovnávací psychologie Konrád Lorenz (1903 - 1989), který vyjádřil názor, že lidstvo možná podlehne v nedaleké budoucnosti pomalému a bolestnému konci, jehož příčinou bude demoralizace. K zániku lidstva podle něho postačí, když se moderní člověk zbaví všech morálních hodnot. Proslavil se výzkumem problematiky učení vtiskováním (imprinting). Jde o zvýšenou schopnost učení a trvalého zapamatování určitých zkušeností v jistém senzitivním období života (zpravidla v raném věku). Probíhá v něm většina učení u zvířecích mláďat, nikoliv však u bezobratlých. Imprintace do jisté míry platí i pro lidi. Za zakladatele kritického racionalismu je považován Karl Raimund Popper (1902-1994), filozof rakouského a židovského původu, který od roku 1945 žil v Londýně jako univerzitní učitel. Prosazoval obranu otevřeného myšlení a otevřené společnosti. Teoretik vědy, který za základ vědeckého poznání nepovažoval verifikaci (potvrzení) ale falsifikaci kvůli níž dochází k evoluci vědy. Byl odpůrcem totalitních ideologií. Napsal např. Otevřená společnost a její nepřátelé, Logika vědeckého bádání, Bída historicismu, Věčné hledání. Intelektuální autobiografie. Literatura: KOHOUTEK, R. Dějiny psychologie pro pedagogy. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 120 stran. ISBN 978-80-210-4540-8. vloženo uživatelem» novověká psychologie a pedagogika
Stránky: <<předešlá-- --následující>>

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087 1088 1089 1090 1091 1092 1093 1094 1095 1096 1097 1098 1099 1100 1101 1102 1103 1104 1105 1106 1107 1108 1109 1110 1111 1112 1113 1114 1115 1116 1117 1118 1119 1120 1121 1122 1123 1124 1125 1126 1127 1128 1129 1130 1131 1132 1133 1134 1135 1136 1137 1138 1139 1140 1141 1142 1143 1144 1145 1146 1147 1148 1149 1150 1151 1152 1153 1154 1155 1156 1157 1158 1159 1160 1161 1162 1163 1164 1165 1166 1167 1168 1169 1170 1171 1172 1173 1174 1175 1176 1177 1178 1179 1180 1181 1182 1183 1184 1185 1186 1187 1188 1189 1190 1191 1192 1193 1194 1195 1196 1197 1198 1199 1200 1201 1202 1203 1204 1205 1206 1207 1208 1209 1210 1211 1212 1213 1214 1215 1216 1217 1218 1219 1220 1221 1222 1223 1224 1225 1226 1227 1228 1229 1230 1231 1232 1233 1234 1235 1236 1237 1238 1239 1240 1241 1242 1243 1244 1245 1246 1247 1248 1249 1250 1251 1252 1253 1254 1255 1256 1257 1258 1259 1260 1261 1262 1263 1264 1265 1266 1267 1268 1269 1270 1271 1272 1273 1274 1275 1276 1277 1278 1279 1280 1281 1282 1283 1284 1285 1286 1287 1288 1289 1290 1291 1292 1293 1294 1295 1296 1297 1298 1299 1300 1301 1302 1303 1304 1305 1306 1307 1308 1309 1310 1311 1312 1313 1314 1315 1316 1317 1318 1319 1320 1321 1322 1323 1324 1325 1326 1327 1328 1329 1330 1331 1332 1333 1334 1335 1336 1337 1338 1339 1340 1341 1342 1343 1344 1345 1346 1347 1348 1349 1350 1351 1352 1353 1354 1355 1356 1357 1358 1359 1360 1361 1362 1363 1364 1365 1366 1367 1368 1369 1370 1371 1372 1373 1374 1375 1376 1377 1378 1379 1380 1381 1382 1383 1384 1385 1386 1387 1388 1389 1390 1391 1392 1393 1394 1395 1396 1397 1398 1399 1400 1401 1402 1403 1404 1405 1406 1407 1408 1409 1410 1411 1412 1413 1414 1415 1416 1417 1418 1419 1420 1421 1422 1423 1424 1425 1426 1427 1428 1429 1430 1431 1432 1433 1434 1435 1436 1437 1438 1439 1440 1441 1442 1443 1444 1445 1446 1447 1448 1449 1450 1451 1452 1453 1454 1455 1456 1457 1458 1459 1460 1461 1462 1463 1464 1465 1466 1467 1468 1469 1470 1471 1472 1473 1474 1475 1476 1477 1478 1479 1480 1481 1482 1483 1484 1485 1486 1487 1488 1489 1490 1491 1492 1493 1494 1495 1496 1497 1498 1499 1500 1501 1502 1503 1504 1505 1506 1507 1508 1509 1510 1511 1512 1513 1514 1515 1516 1517 1518 1519 1520 1521 1522 1523 1524 1525 1526 1527 1528 1529 1530 1531 1532 1533 1534 1535 1536 1537 1538 1539 1540 1541 1542 1543 1544 1545 1546 1547 1548 1549 1550 1551 1552 1553 1554 1555 1556 1557 1558 1559 1560 1561 1562 1563 1564 1565 1566 1567 1568 1569 1570 1571 1572 1573 1574 1575 1576 1577 1578 1579 1580 1581 1582 1583 1584 1585 1586 1587 1588 1589 1590 1591 1592 1593 1594 1595 1596 1597 1598 1599 1600 1601 1602 1603 1604 1605 1606 1607 1608 1609 1610 1611 1612 1613 1614 1615 1616 1617 1618 1619 1620 1621 1622 1623 1624 1625 1626 1627 1628 1629 1630 1631 1632 1633 1634 1635 1636 1637 1638 1639 1640 1641 1642 1643 1644 1645 1646 1647 1648 1649 1650 1651 1652 1653 1654 1655 1656 1657 1658 1659 1660 1661 1662 1663 1664 1665 1666 1667 1668 1669 1670 1671 1672 1673 1674 1675 1676 1677 1678 1679 1680 1681 1682 1683 1684 1685 1686 1687 1688 1689 1690 1691 1692 1693 1694 1695 1696 1697 1698 1699 1700 1701 1702 1703 1704 1705 1706 1707 1708 1709 1710 1711 1712 1713 1714 1715 1716 1717 1718 1719 1720 1721 1722 1723 1724 1725 1726 1727 1728 1729 1730 1731 1732 1733 1734 1735 1736 1737 1738 1739 1740 1741 1742 1743 1744 1745 1746 1747 1748 1749 1750 1751 1752 1753 1754 1755 1756 1757 1758 1759 1760 1761 1762 1763 1764 1765 1766 1767 1768 1769 1770 1771 1772 1773 1774 1775 1776 1777 1778 1779 1780 1781 1782 1783 1784 1785 1786 1787 1788 1789 1790 1791 1792 1793 1794 1795 1796 1797 1798 1799 1800 1801 1802 1803 1804 1805 1806 1807 1808 1809 1810 1811 1812 1813 1814 1815 1816 1817 1818 1819 1820 1821 1822 1823 1824 1825 1826 1827 1828 1829 1830 1831 1832 1833 1834 1835 1836 1837 1838 1839 1840 1841 1842 1843 1844 1845 1846 1847 1848 1849 1850 1851 1852 1853 1854 1855 1856 1857 1858 1859 1860 1861 1862 1863 1864 1865 1866 1867 1868 1869 1870 1871 1872 1873 1874 1875 1876 1877 1878 1879 1880 1881 1882 1883 1884 1885 1886 1887 1888 1889 1890 1891 1892 1893 1894 1895 1896 1897 1898 1899 1900 1901 1902 1903 1904 1905 1906 1907 1908 1909 1910 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918 1919 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050 2051 2052 2053 2054 2055 2056 2057 2058 2059 2060 2061 2062 2063 2064 2065 2066 2067 2068 2069 2070 2071 2072 2073 2074 2075 2076 2077 2078 2079 2080 2081 2082 2083 2084 2085 2086 2087 2088 2089 2090 2091 2092 2093 2094 2095 2096 2097 2098 2099 2100 2101 2102 2103 2104 2105 2106 2107 2108 2109 2110 2111 2112 2113 2114 2115 2116 2117 2118 2119 2120 2121 2122 2123 2124 2125 2126 2127 2128 2129 2130 2131 2132 2133 2134 2135 2136 2137 2138 2139 2140 2141 2142 2143 2144 2145 2146 2147 2148 2149 2150 2151 2152 2153 2154 2155 2156 2157 2158 2159 2160 2161 2162 2163 2164 2165 2166 2167 2168 2169 2170 2171 2172 2173 2174 2175 2176 2177 2178 2179 2180 2181 2182 2183 2184 2185 2186 2187 2188 2189 2190 2191 2192 2193 2194 2195 2196 2197 2198 2199 2200 2201 2202 2203 2204 2205 2206 2207 2208 2209 2210 2211 2212 2213 2214 2215 2216 2217 2218 2219 2220 2221 2222 2223 2224 2225 2226 2227 2228 2229 2230 2231 2232 2233 2234 2235 2236 2237 2238 2239 2240 2241 2242 2243 2244 2245 2246 2247 2248 2249 2250 2251 2252 2253 2254 2255 2256 2257 2258 2259 2260 2261 2262 2263 2264 2265 2266 2267 2268 2269 2270 2271 2272 2273 2274 2275 2276 2277 2278 2279 2280 2281 2282 2283 2284 2285 2286 2287 2288 2289 2290 2291 2292 2293 2294 2295 2296 2297 2298 2299 2300 2301 2302 2303 2304 2305 2306 2307 2308 2309 2310 2311 2312 2313 2314 2315 2316 2317 2318 2319 2320 2321 2322 2323 2324 2325 2326 2327 2328 2329 2330 2331 2332 2333 2334 2335 2336 2337 2338 2339 2340 2341 2342 2343 2344 2345 2346 2347 2348 2349 2350 2351 2352 2353 2354 2355 2356 2357 2358 2359 2360 2361 2362 2363 2364 2365 2366 2367 2368 2369 2370 2371 2372 2373 2374 2375 2376 2377 2378 2379 2380 2381 2382 2383 2384 2385 2386 2387 2388 2389 2390 2391 2392 2393 2394 2395 2396 2397 2398 2399 2400 2401 2402 2403 2404 2405 2406 2407 2408 2409 2410 2411 2412 2413 2414 2415 2416 2417 2418 2419 2420 2421 2422 2423 2424 2425 2426 2427 2428 2429 2430 2431 2432 2433 2434 2435 2436 2437 2438 2439 2440 2441 2442 2443 2444 2445 2446 2447 2448 2449 2450 2451 2452 2453 2454 2455 2456 2457 2458 2459 2460 2461 2462 2463 2464 2465 2466 2467 2468 2469 2470 2471 2472 2473 2474 2475 2476 2477 2478 2479 2480 2481 2482 2483 2484 2485 2486 2487 2488 2489 2490 2491 2492 2493 2494 2495 2496 2497 2498 2499 2500 2501 2502 2503 2504 2505 2506 2507 2508 2509 2510 2511 2512 2513 2514 2515 2516 2517 2518 2519 2520 2521 2522 2523 2524 2525 2526 2527 2528 2529 2530 2531 2532 2533 2534 2535 2536 2537 2538 2539 2540 2541 2542 2543 2544 2545 2546 2547 2548 2549 2550 2551 2552 2553 2554 2555 2556 2557 2558 2559 2560 2561 2562 2563 2564 2565 2566 2567 2568 2569 2570 2571 2572 2573 2574 2575 2576 2577 2578 2579 2580 2581 2582 2583 2584 2585 2586 2587 2588 2589 2590 2591 2592 2593 2594 2595 2596 2597 2598 2599 2600 2601 2602 2603 2604 2605 2606 2607 2608 2609 2610 2611 2612 2613 2614 2615 2616 2617 2618 2619 2620 2621 2622 2623 2624 2625 2626 2627 2628 2629 2630 2631 2632 2633 2634 2635 2636 2637 2638 2639 2640 2641 2642 2643 2644 2645 2646 2647 2648 2649 2650 2651 2652 2653 2654 2655 2656 2657 2658 2659 2660 2661 2662 2663 2664 2665 2666 2667 2668 2669 2670 2671 2672 2673 2674 2675 2676 2677 2678 2679 2680 2681 2682 2683 2684 2685 2686 2687 2688 2689 2690 2691 2692 2693 2694 2695 2696 2697 2698 2699 2700 2701 2702 2703 2704 2705 2706 2707 2708 2709 2710 2711 2712 2713 2714 2715 2716 2717 2718 2719 2720 2721 2722 2723 2724 2725 2726 2727 2728 2729 2730 2731 2732 2733 2734 2735 2736 2737 2738 2739 2740 2741 2742 2743 2744 2745 2746 2747 2748 2749 2750 2751 2752 2753 2754 2755 2756 2757 2758 2759 2760 2761 2762 2763 2764 2765 2766 2767 2768 2769 2770 2771 2772 2773 2774 2775 2776 2777 2778 2779 2780 2781 2782 2783 2784 2785 2786 2787 2788 2789 2790 2791 2792 2793 2794 2795 2796 2797 2798 2799 2800 2801 2802 2803 2804 2805 2806 2807 2808 2809 2810 2811 2812 2813 2814 2815 2816 2817 2818 2819 2820 2821 2822 2823 2824 2825 2826 2827 2828 2829 2830 2831 2832 2833 2834 2835 2836 2837 2838 2839 2840 2841 2842 2843 2844 2845 2846 2847 2848 2849 2850 2851 2852 2853 2854 2855 2856 2857 2858 2859 2860 2861 2862 2863 2864 2865 2866 2867 2868 2869 2870 2871 2872 2873 2874 2875 2876 2877 2878 2879 2880 2881 2882 2883 2884 2885 2886 2887 2888 2889 2890 2891 2892 2893 2894 2895 2896 2897 2898 2899 2900 2901 2902 2903 2904 2905 2906 2907 2908 2909 2910 2911 2912 2913 2914 2915 2916 2917 2918 2919 2920 2921 2922 2923 2924 2925 2926 2927 2928 2929 2930 2931 2932 2933 2934 2935 2936 2937 2938 2939 2940 2941 2942 2943 2944 2945 2946 2947 2948 2949 2950 2951 2952 2953 2954 2955 2956 2957 2958 2959 2960 2961 2962 2963 2964 2965 2966 2967 2968 2969 2970 2971 2972 2973 2974 2975 2976 2977 2978 2979 2980 2981 2982 2983 2984 2985 2986 2987 2988 2989 2990 2991 2992 2993 2994 2995 2996 2997 2998 2999 3000 3001 3002 3003 3004 3005 3006 3007 3008 3009 3010 3011 3012 3013 3014 3015 3016 3017 3018 3019 3020 3021 3022 3023 3024 3025 3026 3027 3028 3029 3030 3031 3032 3033 3034 3035 3036 3037 3038 3039 3040 3041 3042 3043 3044 3045 3046 3047 3048 3049 3050 3051 3052 3053 3054 3055 3056 3057 3058 3059 3060 3061 3062 3063 3064 3065 3066 3067 3068 3069 3070 3071 3072 3073 3074 3075 3076 3077 3078 3079 3080 3081 3082 3083 3084 3085 3086 3087 3088 3089 3090 3091 3092 3093 3094 3095 3096 3097 3098 3099 3100 3101 3102 3103 3104 3105 3106 3107 3108 3109 3110 3111 3112 3113 3114 3115 3116 3117 3118 3119 3120 3121 3122 3123 3124 3125 3126 3127 3128 3129 3130 3131 3132 3133 3134 3135 3136 3137 3138 3139 3140 3141 3142 3143 3144 3145 3146 3147 3148 3149 3150 3151 3152 3153 3154 3155 3156 3157 3158 3159 3160 3161 3162 3163 3164 3165 3166 3167 3168 3169 3170 3171 3172 3173 3174 3175 3176 3177 3178 3179 3180 3181 3182 3183 3184 3185 3186 3187 3188 3189 3190 3191 3192 3193 3194 3195 3196 3197 3198 3199 3200 3201 3202 3203 3204 3205 3206 3207 3208 3209 3210 3211 3212 3213 3214 3215 3216 3217 3218 3219 3220 3221 3222 3223 3224 3225 3226 3227 3228 3229 3230 3231 3232 3233 3234 3235 3236 3237 3238 3239 3240 3241 3242 3243 3244 3245 3246 3247 3248 3249 3250 3251 3252 3253 3254 3255 3256 3257 3258 3259 3260 3261 3262 3263 3264 3265 3266 3267 3268 3269 3270 3271 3272 3273 3274 3275 3276 3277 3278 3279 3280 3281 3282 3283 3284 3285 3286 3287 3288 3289 3290 3291 3292 3293 3294 3295 3296 3297 3298 3299 3300 3301 3302 3303 3304 3305 3306 3307 3308 3309 3310 3311 3312 3313 3314 3315 3316 3317 3318 3319 3320 3321 3322 3323 3324 3325 3326 3327 3328 3329 3330 3331 3332 3333 3334 3335 3336 3337 3338 3339 3340 3341 3342 3343 3344 3345 3346 3347 3348 3349 3350 3351 3352 3353 3354 3355 3356 3357 3358 3359 3360 3361 3362 3363 3364 3365 3366 3367 3368 3369 3370 3371 3372 3373 3374 3375 3376 3377 3378 3379 3380 3381 3382 3383 3384 3385 3386 3387 3388 3389 3390 3391 3392 3393 3394 3395 3396 3397 3398 3399 3400 3401 3402 3403 3404 3405 3406 3407 3408 3409 3410 3411 3412 3413 3414 3415 3416 3417 3418 3419 3420 3421 3422 3423 3424 3425 3426 3427 3428 3429 3430 3431 3432 3433 3434 3435 3436 3437 3438 3439 3440 3441 3442 3443 3444 3445 3446 3447 3448 3449 3450 3451 3452 3453 3454 3455 3456 3457 3458 3459 3460 3461 3462 3463 3464 3465 3466 3467 3468 3469 3470 3471 3472 3473 3474 3475 3476 3477 3478 3479 3480 3481 3482 3483 3484 3485 3486 3487 3488 3489 3490 3491 3492 3493 3494 3495 3496 3497 3498 3499 3500 3501 3502 3503 3504 3505 3506 3507 3508 3509 3510 3511 3512 3513 3514 3515 3516 3517 3518 3519 3520 3521 3522 3523 3524 3525 3526 3527 3528 3529 3530 3531 3532 3533 3534 3535 3536 3537 3538 3539 3540 3541 3542 3543 3544 3545 3546 3547 3548 3549 3550 3551 3552 3553 3554 3555 3556 3557 3558 3559 3560 3561 3562 3563 3564 3565 3566 3567 3568 3569 3570 3571 3572 3573 3574 3575 3576 3577 3578 3579 3580 3581 3582 3583 3584 3585 3586 3587 3588 3589 3590 3591 3592 3593 3594 3595 3596 3597 3598 3599 3600 3601 3602 3603 3604 3605 3606 3607 3608 3609 3610 3611 3612 3613 3614 3615 3616 3617 3618 3619 3620 3621 3622 3623 3624 3625 3626 3627 3628 3629 3630 3631 3632 3633 3634 3635 3636 3637 3638 3639 3640 3641 3642 3643 3644 3645 3646 3647 3648 3649 3650 3651 3652 3653 3654 3655 3656 3657 3658 3659 3660 3661 3662 3663 3664 3665 3666 3667 3668 3669 3670 3671 3672 3673 3674 3675 3676 3677 3678 3679 3680 3681 3682 3683 3684 3685 3686 3687 3688 3689 3690 3691 3692 3693 3694 3695 3696 3697 3698 3699 3700 3701 3702 3703 3704 3705 3706 3707 3708 3709 3710 3711 3712 3713 3714 3715 3716 3717 3718 3719 3720 3721 3722 3723 3724 3725 3726 3727 3728 3729 3730 3731 3732 3733 3734 3735 3736 3737 3738 3739 3740 3741 3742 3743 3744 3745 3746 3747 3748 3749 3750 3751 3752 3753 3754 3755 3756 3757 3758 3759 3760 3761 3762 3763 3764 3765 3766 3767 3768 3769 3770 3771 3772 3773 3774 3775 3776 3777 3778 3779 3780 3781 3782 3783 3784 3785 3786 3787 3788 3789 3790 3791 3792 3793 3794 3795 3796 3797 3798 3799 3800 3801 3802 3803 3804 3805 3806 3807 3808 3809 3810 3811 3812 3813 3814 3815 3816 3817 3818 3819 3820 3821 3822 3823 3824 3825 3826 3827 3828 3829 3830 3831 3832 3833 3834 3835 3836 3837 3838 3839 3840 3841 3842 3843 3844 3845 3846 3847 3848 3849 3850 3851 3852 3853 3854 3855 3856 3857 3858 3859 3860 3861 3862 3863 3864 3865 3866 3867 3868 3869 3870 3871 3872 3873 3874 3875 3876 3877 3878 3879 3880 3881 3882 3883 3884 3885 3886 3887 3888 3889 3890 3891 3892 3893 3894 3895 3896 3897 3898 3899 3900 3901 3902 3903 3904 3905 3906 3907 3908 3909 3910 3911 3912 3913 3914 3915 3916 3917 3918 3919 3920 3921 3922 3923 3924 3925 3926 3927 3928 3929 3930 3931 3932 3933 3934 3935 3936 3937 3938 3939 3940 3941 3942 3943 3944 3945 3946 3947 3948 3949 3950 3951 3952 3953 3954 3955 3956 3957 3958 3959 3960 3961 3962 3963 3964 3965 3966 3967 3968 3969 3970 3971 3972 3973 3974 3975 3976 3977 3978




» přidat nové slovo
hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz