Pojem charakteristika dětí
Slovo:
charakteristika dětí
Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor
Význam:
Výchova a vzdělávání (edukace) dětí ve škole i v rodině by měla vycházet z poznání chování a prožívání, duševna a osobnosti dítěte.
ŠKOLA reprezentuje obecné hodnoty a normy společnosti. Současná společnost klade důraz na přizpůsobení výuky a školního života potřebám dětské osobnostní individuality, jejího fyzického a psychického i sociálního zdraví a na výchovu k občanství v demokratické společnosti. Současné pojetí vzdělávání lze označit za humanistické či antropogenetické, kultivující vnitřní i vnější svět člověka.
Docházka do prvního stupně základní školy ( 1.až 5. ročník) v období od 6 do 10-11 let dítěte, je obdobím latence, relativního klidu, střízlivého realismu, a to u dívek přibližně do deseti let a chlapců do jedenácti let. Psychický vývoj je rovněž poměrně harmonický. Nejvyšší subjektivní význam v mladším školním věku má pro dítě rodina a učitelé. Později jsou to především vrstevníci a spolužáci.
Jde o poměrně spokojené vývojové údobí, které se i výchovně dobře zvládá.
Tělesné tvary dětí jsou plnější.
U dívek mezi 9. a 10. rokem dochází k výraznějšímu růstu pánevních kostí, k zaoblování hýždí a k nepatrnému vyklenutí mléčné žlázy.
Děti se učí čtení, psaní, počítání a sociální kooperaci.
Vyvíjí se u nich sebekontrola frustrační tolerance vůči konfliktům se sousedy, spolužáky, učiteli atp.
Jde o tzv. období nezdůvodněné autority.
Pobyt mimo rodinu však většina dětí vnímá nelibě, zejména když jde o pobyt v nemocnici. Škola má v tomto období velký vliv na utváření a rozvíjení osobnosti dítěte.
Hlavním druhem činnosti se stává učení.
Dítě šestileté:
v rodině bývá dosud hodně spontánní. ve vztahu k cizím osobám se však chová distancovaněji, někdy chodí o něco později spát, obléká se samo bez cizí pomoci, při jídle užívá příbor, zajímají je dětské i jiné pořady v televizi a rozhlase, umí si tyto pořady vyžádat, zajímají je texty a písně pro děti, bez protestu se rozloučí s rodiči, navštěvuje kamarády a kamarádky, ví, čeho se týká profese otce.
Dítě sedmileté:
samo přechází přes ulici, má vlastní drobné částky peněz, o jejichž vydání si rozhoduje samo, účastní se skupinových her, je již schopno odpovědnosti, umí určit čas a řídit se jím, dovede samo napsat krátký dopis, smiřuje se s tím, že již není výlučným objektem péče matky, má vedle hry i jiné kontakty s kamarády a kamarádkami, přebírá telefonáty (i z mobilního telefonu), sleduje a vyžaduje své oblíbené dětské i jiné pořady v televizi.
Dítě osmileté:
přestalo věřit na bajky a pohádky, akceptuje odpovědnost za svá provinění, chodí samo do školy, umí samo navázat kontakt s hostem, samo se myje /s kontrolou/, samo se pouští do vypracovávání úloh do školy, užitečně doma pomáhá, když jde nakupovat, umí si překontrolovat vrácené peníze, utrácí samo peníze ze svého kapesného, pravidelně čte ilustrovaný časopis, zajímá se o počítač.
Dítě devítileté:
krájí si samo každé maso, zajímá se o určitý druh aktuálních rozhlasových či televizních zpráv, umí poslat dopis, je schopno uchovat si pro sebe tajemství, dost objektivně již hodnotí své učitele, nevrací se přímo ze školy domů (když má od rodičů svolení), čistí si nehty (na pokyn a s kontrolou), šaty a boty, nevěří již v neomylnost rodičů, čte opravdové knížky (nejen obrázkové) až do konce.
Období středního školního věku od 8-9 do 11-12 let) je považováno Z. Matějčkem za období vyrovnané konsolidace, E H. Erikson píše o citové vyrovnanosti a S. Freud o fázi latence, tedy době klidu a relativní pohody. Děti jsou v tomto období zaměřeny realisticky. Úroveň vlastního školního výkonu, vedoucí k prožitku úspěchu či neúspěchu se stává základem sebehodnocení a posléze součástí osobnostní integrity. Dítě si podle Vágnerové (2000) osvojuje svůj osobní styl zvládání překážek a neúspěchů, strategie, jak se vyrovnávat s problémy. Velký subjektivní význam ve středním školním věku nabývají často spolužáci, vrstevníci, menší již někteří rodiče a učitelé.
Dítě desetileté:
začíná získávat počítačovou gramotnost,
je schopno zůstat doma i půl dne samo, má-li svolení,
chodí za kamarády a kamarádkami, má-li svolení rodičů, přivádí si kamarády a kamarádky domů,
má již přátele, při stolování má ubrousek na kolenou,
myje si samo obličej bez příkazu, vážně dovede diskutovat s otcem, čistí si nehty bez kontroly,
myje si samo uši (s kontrolou),
samo si zapálí a zhasne plyn (kontrola dospělých je však žádoucí),
samo se ukládá ke spánku,
rodiče mu již většinou nechodí přát dobrou noc.
Dítě jedenáctileté:
samo telefonuje (z pevného telefonu i z mobilu),
prohlubuje si doma školní znalosti,
jezdí na kole,
samo dělá úkoly (někdo mu je pouze zkontroluje),
stává se, že někdy nespí až do 23 či 24 hodiny,
začíná posuzovat a hodnotit své rodiče,
čistí si samo obuv,
hraje tématické hry,
sbírá informace o aktualitách (např. ve sportu), a to i v internetu,
samo si připravuje svačinu,
samo si vybírá četbu televizní a rozhlasové pořady.
Období druhého stupně základní školy ( 6. až 9. ročník) a současně vývojové stadium puberty trvá od 11-12 do 15-17 let a končí pohlavní dospělostí. Pro počátek puberty je charakteristické tzv. pubertální zrychlení (akcelerace) růstu.
S. Freud nazýval toto období genitálním stadiem, které jeho dcera A. Freudová považovala za nejdůležitější v lidském životě. Podle J. Piageta (1966) se myšlení v tomto stadiu dostává do stadia formálních operací. Dětí mají potřebu vyjádřit vlastní názor a bývají často zvýšeně kritické.
Počínají se také krystalizovat samostatná a kritická přesvědčení o různých problémech.
Pubescenti a pubescentky sní o ideálních poměrech světa. Často odvrhují normy stávající společnosti a jsou negativističtí, ať již ve formě symbolické (verbální) nebo brachiální. Objevuje se občas i vandalismus. Vrstevníci se stávají mládeži v pubertě primárními neformálními autoritami.
Ve vývojovém stadiu puberty se již objevuje šikana (peer victimization). Předpokládá se, že 20-30 % dětí je někdy šikanováno vrstevníky, přičemž chlapci bývají obětmi šikany častěji než dívky. Obětmi bývají submisivní, málo asertivní, často fyzicky slabší děti s nízkým sebehodnocením. Agresory bývají dominantní děti vykazující prvky externalizované poruchy sociálního chování.
Vykazují hostilní tendence vyvěrající v konflikt, nízkou kontrolu impulzivity a agresivních tendencí a pozitivní postoj k fyzickému násilí.
Dítě dvanáctileté:
má výrazný zájem o sebepoznání a seberozvoj,
dovede ovládnout své city a afekty,
nepotřebuje běžně něčí ochranu,
samo jezdí veřejnými dopravními prostředky,
vykonává drobné užitečné opravy,
samo se celé myje (bez kontroly),
organizuje si svůj rozpočet z kapesného,
samo si plánuje týdenní činnost,
stříhá si nehty,
vhodně si určuje množství jídla,
umí uvařit a připravit jednoduchá jídla a nápoje.
Dítě starší dvanácti let:
začíná být zdravotně gramotné,
stříhá si nehty bez dohlížení,
projevuje zájem o časopisy čtené rodiči,
něco vytrvale sbírá,
jezdí dopravními prostředky po známých trasách i s přestupy,
ví co je vhodné říci a co ne,
má peníze se kterými volně nakládá,
čistí si nehty bez pokynu,
chodí do divadla,
myje se celé bez příkazu,
vodí si kamarády domů,
začíná rozlišovat společenské rozdíly,
mění si prádlo podle potřeby,
není již tělesně trestáno,
chce s kamarády či kamarádkami i diskutovat, nejenom si hrát,
vypracovává si školní úkoly bez kontroly
vybírá si televizní filmy (rodiče jeho výběr schvalují)
myje si bez pokynu ruce
přišije si samo knoflík
u stolu se samo obsluhuje
vypracovává své školní i jiné úkoly celkem samo
domáhá se větší nezávislosti a samostatnosti
patří do mimoškolní skupiny mládeže
jezdí samo veřejnými dopravními prostředky i po neznámé trase a s přestupy
samo si balí zavazadla
sbírá informace o politických aktualitách, a to i v internetu
je počítačově gramotné
samo plánuje trasu jízdy veřejnými dopravními prostředky
chodí za svými kamarády podle vlastního rozhodnutí
zabývá se nějakým malým dítětem
dostává pravidelné kapesné, které již nevyúčtovává
běžně zná náplň pracovní činnosti svého otce (matky)
vyřizuje pohledávky na poště (např. poplatky, balíček)
nemusí se přímo ze školy vracet domů a nemusí k tomu získávat svolení rodičů
zůstane někdy celý den samo doma
v případě nutnosti je zodpovědné za byt (resp. rodinný dům)
jezdí na víkendy s mimoškolní skupinou mládeže (organizovanou).
Konkrétně a reálně mají žáci a žákyně na základní škole dosahovat těchto cílů:
vytvořit si pevnou soustavu klíčových poznatků významných pro poznávací a praktické činnosti, užitečných pro budoucí život, potřebných pro dorozumívání s lidmi a pro orientaci v kulturních a civilizačních výtvorech a hodnotách.
Je důležité stimulovat zájem dětí o klíčové poznatky. Avšak je třeba vzít v úvahu, že právě tento zájem často v dospívání v důsledku pubertální hypobulie ochabuje, což se projevuje na výkonech žáků, zejména chlapců i když jsou třeba nadprůměrně nadaní. Tento pokles výkonnosti souvisí s ponořením do vlastního nitra, se sněním, s problematikou eroticko-sexuální a s pubertální rozháraností (nevyrovnaností).
Pokud jde o intelektovou úroveň žáků a žákyň,měli by již na základní škole
chápat význam získaných vědomostí ve vzájemných souvislostech a postupně si vytvářet ucelený obraz přírodní a společenské skutečnosti.
K tomu je zapotřebí jednak přiměřených intelektových schopností a dovedností, jednak patřičná motivace, kladný vztah k učení a ke škole. Na vztah dětí ke škole má zásadní vliv pozitivní hodnocení ze strany učitelů a výborný či velmi dobrý prospěch. Děti s výborným prospěchem chodí raději do školy než jejich méně úspěšní spolužáci. To prokazují shodně pedagogicko-psychologické průzkumy a výzkumy (např. M. Tomiczewová, 2005). Dobrá známka potvrzuje dětem jejich osobní hodnotu v mentální oblasti jejich já. Dívky přitom bývají školsky úspěšnější než chlapci. Jsou také svými pedagogy více chváleny než chlapci. Dívky splňují lépe než chlapci představy pedagogů o tom, jak se má správný žák chovat a učit. Zato jsou i více pozitivně stimulovány.
Dívky ve věku od 10 do 14 let podle sociologického výzkumu nezávislé agentury Ivan Gabal Analysis and Consulting z prosince roku 2002 více času, než chlapci věnují školní přípravě. Vladimír Smetáček z Pedagogické fakulty UK v Praze usuzuje, že dívky jsou také lepšími čtenářkami v tomto údobí než chlapci, a to proto, že se lépe soustředí, jsou vyrovnanější a celkově se v tomto věku rozvíjejí rychleji než chlapci. Rozdíl mezi chlapci a děvčaty ve čtení se srovnává kolem 15 let, kdy obliba čtení u dívek klesá na úroveň chlapců.
Na školní prospěch působí jednak činitelé vnější, jednak činitelé vnitřní. Z vnějších činitelů jsou to učební úkoly a jejich přiměřenost věku a zejména vliv osobnosti učitele (ten může mít i didaktogenický ráz) a klimatu školy. Z vnitřních činitelů působících na školní prospěch a neprospěch jsou důležité zejména: žákovy schopnosti a jeho motivace a autoregulace, žákovy vědomosti, dovednosti a návyky a didaktické deficity, žákovy psychické a osobnostní vlastnosti, zejména jeho pracovitost a úroveň volního úsilí ve vztahu ke školní práci, metoda učení žáka či technika jeho duševní práce, žákův současný zdravotní a psychický stav.
Zájmy dospívajících žáků se často obracejí různými směry. Přitom však svou dychtivostí po vědění v určitém směru jsou již schopni nejenom zájmu o něco, ale i lásky k něčemu, která je silnou pohnutkou, silným motivem k určité činnosti, ke snaze rozšířit vlastní obzor ve formě vědění o něčem (např. o určitém povolání). Umělecké a jazykové kroužky podporují u dětí i čtení. Sportovní aktivity se však se čtením pravděpodobně téměř vylučují. Záleží i na učiteli, zda tuto rozdychtěnost po vědění u žáka udusí či rozvine. Je žádoucí zaměřit žáky a žákyně včas na zájem o budoucí studium a povolání.
Edukační cíle programu pro základní školu jsou rozčleněny na cíle poznávací a s nimi spjaté dovednosti a kompetence žáků a na cíle hodnotové, orientované k formování osobnostních rysů a mravních vlastností žáků.
Poznávací cíle, dovednosti a kompetence tvoří jádro vzdělávacích záměrů programu. Jejich vyváženost a vzájemná propojenost je základem funkčnosti a účinnosti vzdělávacího působení.
Navigace
předchozí slovo: » charakteristikanásledující slovo: » charakterní
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:1335
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
