Pojem Eduard Spranger (27.06.1882-17.09.1963)

Slovo:

Eduard Spranger (27.06.1882-17.09.1963)


Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor

Význam:

Německý filosof,duchovědný psycholog a pedagog. Byl od roku 1920 profesorem v Berlíně a od roku 1946 v Tübingenu. Duchovědný směr v psychologii byl negativní reakcí na přírodovědné pojímání psychologie a tzv. psychologii "bez duše". Základním cílem duchovědných psychologů je subjektivní pochopení lidského života a základních souvislostí, klíčových duchovních znaků a základů našeho duševního dění. Duši chápal jako životní útvar jež je vázaný na prostor a čas a jenž je založen na uskutečňování hodnot. Duševní život je vrůstání jednotlivé duše do objektivního a normativního ducha té které doby. Je to teleologická, účelně se uplatňující struktura. Vedle objektivního ducha, který tvoří společensky podmíněné prostředí rozeznával Spranger normativního ducha, který je tvořen kulturně etickými směrnicemi. Úkolem psychologie je určit hranice subjektu vůči objektivnímu a normativ nímu duchu a zabývat se odchylkami od norem. Individualita je dána tím, že subjekt ukazuje vlastní směr v určování a prožívání smyslu. Kolektivní duch vzniká tehdy, jsou-li struktury rozmanitých subjektů usměrněny. Pokud jde o formální stránku, rozeznával tři typologické dvojice: typ střízlivý nebo typ vzletný, typ receptivní (přijímající) nebo typ originální (tvořivý) a typ těžkomyslný nebo typ optimistický (veselý). U dospívající mládeže rozlišoval osm typických forem: rozplývající se v tělesném pocitu, estetické blouznivce, těšící se na výdělečnou činnost, žíznící po činech, milostný typ, mravní nadšence, náboženské mystiky a problematické typy. Proti přírodovědným zákonům je postaven problém smyslu, namísto kauzálního vysvětlování psychických jevů je zdůrazněno pochopení člověka a porozumění jeho spiritualitě. Je to směr antiredukcionistický. Porozumění pro Sprangera neznamen� � sympatizovat nebo znovuprožívat, ale chápat duševní vztahy jako smysluplné. Smysl má jen to, co se vřazuje do smysluplného celku jako konstitující člen. Dění organismu je smysluplné, protože všechny jeho funkce směřují k sebezáchově jako k něčemu hodnotnému. Za vývoj považuje Eduard Spranger rozvoj individuálního duševního života z nitra navenek k větší vnitřní členitosti a ke stupňování hodnoty psychické výkonnosti. Dodnes si svůj význam uchovává jeho psychologická typologie životních forem a stylů. Rozlišuje typ osobnosti člověka: teoretického, pro něhož je hlavní hodnotou vědecká pravda, jeho převládajícími tendencemi jsou věcnost, zdolávání předsudků, poznávání a tvoření systémů poznatků, ekonomického se zájmy o praktické a utilitární otázky denního života, který všechny hodnoty podřizuje ekonomickému stanovisku, ekonomický motiv, zisk, touha po blahobytu je mu konstantou mezi subjektem a světem, estetického, pro kterého je nejvyšší hodnotou krásno, vnímá svět jemně, senzitivně a intuitivně, mocenského s dominantní hodnotou vládnout, dosáhnout toho, aby jeho ideje, představy, přání a cíle byly pro ostatní závazné, sociálního, lidumila naplněného altruismem a snahou pomáhat druhým, který individuální cíle podřazuje cílům společenským, náboženského, který hledá smysl života a jeho naplnění ve víře v Boha, který je orientován na směřování k Bohu. E. Spranger zdůrazňoval zaměření lidského ducha k uskutečňování hodnot. Jeho typy individuality jsou typy toho, co Spranger nazval "Lebensformen". Jde o jakési duševní struktury, které dávají vznik objektivním hodnotám, kulturním statkům a jsou ukazateli různé míry vnímavosti vůči jednotlivým dílčím hodnotám. Jsou to však schemata podmíněná časově i prostorově. Člověk obvykle začíná, např. v nově založené rodině j ako člověk typu hospodářského, načež buď v tomto typu setrvá nebo se změní, třeba na typ sociální nebo estetický. Někteří lidé patří mezi smíšené typy. Např. ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910) splňoval kriteria typu estetického, sociálního i náboženského. Mezi Sprangerova nejvýznamnější díla patří Lebensformen (Geisteswissenschaftliche Psychologie und Ethik der Persönlichkeit) a Psychologie des Jugendalters.

Komentáře ke slovu Eduard Spranger (27.06.1882-17.09.1963)


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » Eduard Babák (1873-1926)
následující slovo: » educability (angl.)
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:774
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz