Pojem inkolát
Generovaný, orientační výčet dalších tvarů tohoto slova
Některá související slova
indigenátKnihy
Cizozemci a spoluobyvatelé - Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské -- autor: Starý MarekRodinné strategie šlechty -- autor: Slabáková Radmila Švaříčková
Akademická encyklopedie českých dějin VI. -H/2 - K/1 -- autor: Pánek Jaroslav, kol.
Komentáře ke slovu inkolát
| inkolát | JosefZ |
07.02.2014 11:04 | |||||||||
| (z lat.) hist. práv. (za feudalismu, srov. též indigenát) šlechtické obyvatelské právo (u nás jednotné pro všechny země české koruny) | |||||||||||
| inkolát | neregistrovaný | 10.11.2008 09:32 | |||||||||
| státní příslušnost čili právo státního občanství, měl až do pol. XIX. stol. veliký význam v právních dějinách Českého státu. Jen ten, kdo nabyl v zemích koruny České práva obyvatelského, mohl tu držeti svobodné zemské statky, měl přístup k veřejným úřadům a směl vykonávati práva politická. [Inkolát] ten byl pro všecky země koruny České společný a byl takto nejlepším důkazem, že všecky její země tvoří jeden společný a nerozdílný stát. Cizinci, kteří nebyli přijati za české obyvatele, čili, jak se později říkalo, kteří se nehabilitovali k zemi, nepožívali v zemích koruny České práv shora naznačených. Výsadu tuto vymohli si čeští stavové již na Janu Lucemburském v korunovačním diplomě z r. 1310, a také pozdější čeští králové musili ji potvrzovati. Královská potvrzení přejata pak byla do všech zemských zřízení. [Inkolát] nesluší úplně stotožňovati s moderním právem státního občanství. Bylť právem státního občanství s hlediska starého státu stavovského, v němž vykonávání politických práv záviselo na držení nemovitých statků v zemi. Kdo chtěl v některé zemi státu Českého nabyti veřejného úřadu, tomu nestačilo pouhé právo obyvatelské. Další podmínkou nabytí úřadu bylo, aby v oné zemi, ve které měl spravovati úřad, měl také nemovitý statek. Čech mohl býti úředníkem zemským na Moravě nebo ve Slezsku jen tenkráte, měl-li tam statek, a podobně musil Moravan nebo Slezák míti statek v Čechách, chtěl-li se tu státi úředníkem. Až do obnoveného zem. zřízení udělovali v českém státu [Inkolát] jen zemští sněmové společně s králem, a sice sněm moravský právě tak jako sněm český. V obn. zem. zřízení vyhradil si však Ferdinand II. právo udělovati [Inkolát] sám beze sněmu. Od té doby používali čeští panovníci při povolování [Inkolát]-u pouze služeb české dvorské kanceláře. Stavové čeští domáhali se později sice, jmenovitě v desideriích z r. 1790, aby král udělovati směl [Inkolát] pouze s jejich svolením, avšak usilování jejich mělo pouze ten výsledek, že jenom případy pochybné předkládány jim byly od zemského výboru k rozhodnutí. Kde nebylo závady, tam zemský výbor sám na místě stavů až do r. 1845 radil dvorské kanceláři. R. 1845 usilovali stavové na novo, aby nabyli vlivu na udílení [Inkolát]-u, avšak v krátké době učiněn byl konec celé stavovské ústavě a s ní zanikl i někdejší český [Inkolát]-Viz Kalousek, České státní právo (2. vyd. Praha, 1892). Srv. též Čechy str. 521 a 546. -dlc. | |||||||||||
Navigace
předchozí slovo: » inkoherentní myšlenínásledující slovo: » inkomensurabilní, inkomenzurabilní
slovo se nachází na stránce: I:36
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
