Pojem klasifikace psychických jevů
Slovo:
klasifikace psychických jevů
Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor
Význam:
Psychika (duševno) je dynamickým a relativně trvalým systémem obecných, skupinových a individuálních duševních procesů, stavů a vlastností. Projevuje se chováním a prožíváním. Prožívání je přitom subjektivní, jedinečné a probíhá v určitém čase. Nedá se vždy dokonale vyjádřit řečí, někdy je přesněji vyjadřuje mluva těla. Prožívání může být příčinou chování. Chování je souhrn vnějších projevů člověka. Je ovlivněno interakcí s vnějším prostředím, zejména společenským. Má různou míru adaptivnosti (přizpůsobivosti) nebo expresivnosti (spontánnosti). Chování je možno rozdělit na spontánní (bez vnějších podnětů), reaktivní (v důsledku působení vnějších podnětů) a na operativní (souhrn složité aktivity člověka při vykonávání nějakého úkolu). Do chování zahrnujeme: nonverbální reakce (vnější výraz, nepodmíněné reflexy a instinkty) i verbální odpovědi. Chování a prožívání není vždy ve shodě a není vždy zcela uvědomělé. Uvědomělé a zaměřené chování je jednání.
Duševní procesy jsou aktuální činnosti poznávací, citové a volní (vnímání, cítění, rozhodování, pamatování, představování a myšlení). Jejich výsledkem je např. vjem (apercepce), představa, cit, emoce, rozhodnutí.
Duševní stavy tvoří aktuální, dočasné pozadí duševních procesů. Můžeme si je představit jako určité krátkodobé nebo dlouhodobé vyladění mozku, např. úzkost, strach, radost, smutek, vnitřní neklid, únava, vyčerpání atp. Svými dopady na procesy a výkony mohou být kladné i záporné. Mění se v průběhu dne nebo i delší doby.
Duševní vlastnosti jsou výsledky interakce genetických informací a duševních procesů a stavů v oblasti schopností, temperamentu a charakteru (např. nadprůměrná inteligence, vytrvalost, extraverze, introverze, submise, dominance, zvýšená neurotičnost). Jde o poměrně stálé útvary.
Psychické jevy mají funkci poznávací, prožitkovou a regulační. Jsou integrované a podléhají principu strukturní souvislosti a časové kontinuity (přítomná duševní dění jsou vždy spojena s minulým a budoucím).
I když jsme psychické jevy z didaktických důvodů rozdělili na procesy, stavy a vlastnosti, psychika je ve skutečnosti celistvá. Např. úroveň myšlení je závislá na vnímání, představování, pozornosti, řeči, na duševním stavu (např. únavě) a na charakterových vlastnostech (např. na důslednosti) člověka. Úroveň psychiky a osobnosti (intelektuální, emocionální a volní) je vyjádřena v chování, ve skutcích a činech člověka. Právě analýza činů, skutků a způsobu chování člověka je důležitá pro poznání jeho osobnosti. Je třeba připomenout, že i slovo je čin.
Psychologické vědy zajímá nejen stavba (struktura) duševna a jeho funkce, ale i jeho podmíněnost biologickými a společenskými faktory, a to v jejich vědomých i nevědomých složkách.
Psychologie se zabývá také tím, jak se osobnost utváří podle určitých kulturních vzorů, které jsou odrazem daného kulturního prostředí. To, co je v jednom kulturním prostředí přirozené a normální, může být v jiném kulturním prostředí nepřirozené a nenormální.
Člověk jako osobnost tvoří jednotu se svým společenským prostředím, podobně jako organismus tvoří jednotu se svým prostředím přírodním.
Navigace
předchozí slovo: » klasifikacenásledující slovo: » Klasifikace sluchového postižení podle WHO
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:1604
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
