Pojem kognitivní vývoj a jeho optimalizace

Slovo:

kognitivní vývoj a jeho optimalizace


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a ověřil editor

Význam:

Adekvátní a optimální kognitivní vývoj dětí a mládeže současné doby bývá kladně ovlivněn nejen geneticky a zráním, ale také kulturně a sociálně, především rodinnou výchovou a školní výchovně vzdělávací činností využívající adaptivní edukace (přizpůsobení vyučování a výchovy potřebám a možnostem jednotlivých žáků či studentů) v dobře vedených školách podporujících zdraví, které prosazují zásady zdravého vyučování a učení, např. smysluplnost výuky (využitelnost toho, co se ve školách vyučuje), možnost výběru, přiměřenost výuky (vzhledem k inteligenci a typu osobnosti žáka), spoluúčast a spolupráci (dětí a mládeže na průběhu vyučování) a motivující hodnocení (zajišťující dostatek zpětné vazby a uznání všem dětem) přičemž se berou v úvahu především pokroky a možnosti dítěte a rozvíjí se samostatnost, iniciativa a zodpovědnost. V současném století vědomostí, kdy se klade stále větší důraz na biodromální sebevzdělání, sebevýchovu, autoregulaci, autonomii a samostatnost žáka či studenta by měl být učitel spíše konstruktivním facilitátorem (podporovatelem) než zásobárnou transmisivně předávaných vědomostí, dovedností a návyků.
Pedagogicko-psychologické koncepce vyučování i učební styly a strategie žáků se mění s vývojem společnosti. Současný trend usiluje o tvořivě – humanistickou výchovu a vzdělávání, o osobnost rozvíjející vyučování, o vyučování a učení využívající poznatků o mozku (brain-based learning, brain compatible learning) a o konstruktivistickou tvorbu nových poznatků žáků. Tradiční scholastické vyučování přeceňující pamětní kognitivní funkce a akademické vědomosti jej již překonané.
Speciální a specifický edukační přístup je však třeba uplatňovat u žáků a studentů u kterých byla zjištěny závady a poruchy kognitivního vývoje, např. mentální retardace, vážné deficity paměti, generalizace a abstrakce myšlení, poznávání podobností a rozdílností a tendence k perseveraci.
Požadavky doby v oblasti učení a vyučování mohou být plněny pouze za předpokladu využití a rozvíjení kognitivních stylů a učebních strategií, které rozpracovává pedagogika a pedagogická a kognitivní psychologie. Jde vlastně o prosazování interakčního konstruktivistického paradigmatu, který zdůrazňuje aktivní úlohu subjektu a význam jeho vnitřních předpokladů také v pedagogických procesech. Za nosné pro modernizaci školství je považováno konstruktivistické pojetí vyučování vycházející z kognitivní psychologie J. Piageta (1896-1980) a rovněž C. Freinetovy (1896-1966) kooperativní pedagogiky.
Současné demokratické škole jde o intensifikaci rozvoje osobnostních kompetencí budoucích pedagogů (Z. Helus, 2004) a o individuální socializační a integrační přístup rozvíjející u žáků a studentů dovednost sebevzdělávání, autodidakticky, sebevýchovy, autoregulace a autonomie.
K této koncepci má blízko tzv. globální učitel (Pike, G. a Selby, D. z pedagogické fakulty Univerzity v Torontu), který např. respektuje práva druhých a snaží se ve třídě rozložit moc a odpovědnost za rozhodování a přijaté rozhodnutí, vytváří atmosféru vzájemné důvěry, zdravého sebevědomí, individuální a skupinové disciplíny. Zavádí demokratické metody rozhodování a vede k respektování lidských práv. Klade důraz na rovnoměrný rozvoj všech složek osobnosti, ne pouze na získávání vědomostí, ale i na rozvoj složky citové a sociální. Přistupuje navíc k řešení problémů z celosvětového hlediska.
21. století je stoletím informační společnosti, poznatků, znalostí a vědomostí, zrychleného toku informací a celoživotního (biodromálního) učení. Také proto musí pedagogové všech typů více než dříve usilovat o větší zodpovědnost a autonomii svých žáků za své učení. Školní úspěšnost však není pouze dílem žáka, jeho schopností, kognitivních stylů, učebních strategií a motivovanosti a píle, ale také dílem vyučovací či edukační technologie, vyučovacího stylu a osobnosti učitele a rodiny, respektive součinnosti všech těchto i dalších aktérů. Jde o jev vysoce komplexní.
Kognitivní rozvoj je možno podporovat nejen motivací, psychosociální stimulací a tréninkem poznávacích procesů a zapojováním všech smyslů do učení a vyučování, ale také vhodnou výživou, dostatkem spánku a odpočinku, spontánní herní a sociálně komunikativní





Knihy

Matematika III: základy optimalizace -- autor: Daniel Turzík
Kognitivní trénink v praxi -- autor: Klucká Jana, Volfová Pavla
Optimalizace daně
Jazyk v kontextu kultury -- autor: Bartmiński Jerzy
Kognitivní trénink v praxi -- autor: Klucká Jana, Volfová Pavla

Komentáře ke slovu kognitivní vývoj a jeho optimalizace


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » kognitivní reminiscenční terapie
následující slovo: » kognitivní vývoj dětí a mládeže
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:1488
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2020  --  ABZ.cz