Pojem mobilita
Slovo:
mobilita, praxie a lateralita dětí
Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
a zatím nebylo ověřeno editorem
a zatím nebylo ověřeno editoremVýznam:
• Život záleží v pohybu (Aristoteles).
MOBILITA (hybnost. pohyblivost) a motorika člověka je souhrnem lidských pohybových projevů a předpokladů, jejichž výsledkem je pohybová činnost. Motorická činnost je proces řízený centrální nervovou soustavou a je uskutečňovaný ve vzájemném působení člověka s jeho okolím za pomoci pohybové soustavy. Její závady a poruchy ovlivňují výrazně např. spokojenost a úspěšnost dětí ve škole i v životě.
Věda o pohybové aktivitě člověka a jejich individuálních a společenských důsledcích je kinantropologie. Pro edukaci člověka jsou přitom velmi důležité např. poznatky pedagogické, psychologické, ortopedické, neurologické. Problematika motoriky a jejich závad a poruch má multidisciplinární charakter.
Znaky normální a zdravé lidské mobility (hybnosti, pohyblivosti, schopnosti a dovednosti pohybu) a motoriky (antropomotoriky, antropokinetiky,):
vzpřímené držení těla a chůze,
odlišná hybnost dolních a horních končetin,
precizní uchopování předmětů,
lateralita (bočnost, strannost, přednostní užívání jednoho z párových orgánů pohybového nebo smyslového ústrojí),
dovednostní pohyby (např. pivoting-otáčení a točení),
spojení s řečí (např. při gestikulaci).
Motorika a mobilita člověka vyjadřuje také vztah člověka k činnosti, kterou vykonává. V motorice lidí se často nápadně projevují citové stavy, např. strach, ale i odvaha. Hodnocením směru, energie, velikosti a dalších parametrů pohybů můžeme zjistit typ vztahů člověka k jiným osobám, k sobě samému, k práci i věcem.
Pohyb patří k základním atributům lidského bytí. Specifikuje jednotlivá vývojová období. Reflexní pohybový projev novorozence se postupně vyvíjí k dokonalosti a mnohotvárnosti jako všechny psychické funkce. V období stárnutí a stáří zase podléhá involučním změnám, ztrácí svou flexibilitu, jistotu, koordinovanost, je provázen dyskinézemi (závadami a poruchami pohybových schopností a dovedností). Pohyb je významný také z hlediska individuálních rozdílů mezi lidmi. Patří k podstatným charakteristikám osobnosti člověka.
Můžeme rozlišit pohyb vyvolaný činností svalů, který nazýváme pohybem aktivním.
Pohybem pasivním se pak rozumí pohyb způsobený vnější silou (např. přemístění těla autem, přenášení). Potřeba pohybu má u člověka charakter biologický, ale i sociální.
Pohyby lokomoční jsou pohyby z jednoho místa na jiné místo (např. lezení, plazení, chůze, běh).
Pohyby nelokomoční jsou ty pohyby, které způsobují změnu polohy nebo vzájemného postavení jednotlivých částí těla. Patří sem pohyby při zvedání a přemisťování nebo při překonávání síly druhého (přetahování, přetlačování).
Pohyby manipulační jsou pohyby např. s různými předměty při hře nebo jiných činnostech (uchopování, házení, chytání).
Základní pohyby a manipulaci s předměty si dítě osvojuje již v předškolním věku. V průběhu vývoje dochází postupně k jejich zdokonalování. Tím, že dochází k osvojování a rozvíjení pohybových dovedností, dítě tak získává základ pro pohybovou činnost v dalším životě, jako je např. práce, sport. Pohyby také ovlivňují běžné denní potřeby a sebeobsluhu.
Pohybová aktivita je u lidí různá, záleží na jejich vztahu k pohybu, možnostem a na jejich věku. Lidé se liší svým vztahem k tělesnému pohybu většinou už od dětství. U některých dětí můžeme sledovat jejich přirozenou pohyblivost, jiné dávají naopak přednost sedavým aktivitám, jako při čtení nebo u počítače, což je v současné době častější. Nedostatek pohybu se často projevuje nadměrnou hmotností, a to nejen u dětí, ale je to častý problém i v dospělosti.
Na úrovni motorických schopností a dovedností člověka do značné míry závisí jeho sebevědomí a sociální uspokojení. Lidé málo motoricky zdatní mívají také menší fyzickou sílu. Vznikají u nich snadněji pocity méněcennosti a potřeba jejich kompenzace. Existuje dokonce odborný názor, že výchovou těla a motoriky lze docílit i změn psychických.
Při konkrétním popisu motorických schopností a dovedností člověka zachycujeme živost, klid, koordinaci pohybů, obratnost, přiměřenost věku, hbitost, uspořádanost, pružnost, jistotu, pohybové nadání, které se projevuje nápadnou motorickou obratností a lehkostí v osvojování manuálních a pohybových dovedností.
U dětí se závadami (dificilitami) motoriky se vyskytuje např.:
- přes veškeré úsilí mimořádně neúhledný písemný a kresebný projev,
- dysmetrie tj. závada či porucha schopnosti a dovednosti adekvátní prostorové orientace a přesného odhadování vzdáleností a správného provádění cílených pohybů,
- nápadně kostrbaté písmo s nepřiměřeným tlakem,
- značná neobratnost a nesamostatnost v sebeobsluze,
- výrazná manuální nezručnost (dyspraxie až apraxie),
- velká neobratnost v tělocviku,
- nápadná neuspořádanost pohybů při chůzi,
- časté upadnutí, úrazy, poranění,
- částečně ochrnutá ruka, noha, kulhání,
- přecvičená levá ruka, protože nelze používat pravou,
- překřížená lateralita,
- nevyhraněná lateralita,
- zhoršené vnímání vlastního těla,
- nápadné grimasování,
- třesy, záškuby,
- jinak nezvládnuté pohyby,
- diskoordinace pohybů, tj. porucha uspořádání, plynulosti a souhry aktivních volních pohybů,
-jinak nezvládnuté pohyby.
Se závadami a poruchami motoriky souvisí NLD syndrom, resp. NVLD syndrom (Nonverbal Learning Disability.)
Jde o psychonervový syndrom projevující se potížemi, závadami či poruchami (dysabilitou) v neslovním učení.
Patří sem např. potíže v motorice, nemotornost, potíže v grafomotorice, dysgrafie, potíže ve vizuální paměti, ve vnímání prostoru, obtíže ve vizuálně prostorové orientaci a organizaci, potíže v matematice, potíže v nonverbální sociální komunikaci a interakci.
Osoby s tímto syndromem přitom mívají velmi dobré slovní vyjadřování, bývají výřečné, mají velmi dobrou slovní paměť, jsou pracovité, cílevědomé, vytrvalé.
Diagnostika mobility, motoriky, praxie a laterality
Používají se např. vývojové škály motorického nadání, tzv. motometrické škály podle psychologa N. Oseretzkého. Nejprve se přitom zjišťuje lateralita. Opožděnost o jeden až dva roky se hodnotí jako lehká, opožděnost o dva-tři roky jako střední a opožděnost tři až pět let jako těžká.
Modifikace: Bruininks-Oseretzky Test of Motor Proficiency.
Popis: 46 položek rozdělených do 8 subtestů.Měří se hrubá a jemná motorika.
Krátká forma na 15-20 minut, kompletní baterie 45-60 minut.
Administrace: úkoly se stoupající obtížností, použití od 4,0-21 let.
Hodnocení a interpretace: body, které slouží k výpočtu 3 skórů: komplexní skór hrubé motoriky, komplexní skór jemné motoriky, celkový skór
• důležité je celkové pozorování dítěte.
Motometrickou škálu N. Oseretzkého a Gerharda Göllnitze (1920-2003), německého psychiatra a neurologa přeložila do češtiny psycholožka PhDr. Lea Švancarová. Test měří motorické dovednosti od čtyř do šestnácti let. Pro každý rok se měří šest úkolů.
Klasický test psychomotorické zralosti podle N. Oseretzkého má po 6 položkách pro věkové rozpětí 5-16 let,
zjišťuje zvlášť statickou a dynamickou koordinaci rychlost, přesnost, sílu pohybů a
schopnost kontrolovat synkinézy (tj. tendenci k simultánním pohybům různých svalových skupin těla).
Tato diagnostická psychologická zkouška měří jemnou i hrubou motoriku. Několik úkolů je
určeno pro každou věkovou kategorii. Dítě plní podle instrukcí různé pohybové úkoly, u nichž se
zvyšuje obtížnost. Výsledky ukazují celkovou úroveň motorického vývoje, dále v oblasti hrubé
motoriky a jemné motoriky. Většinou se tento test používá u dětí s podezřením na opoždění
motorického vývoje.
Ke zhodnocení schopnosti pohybové koordinace byly vytvořeny různé testy, například test sdružených
pohybů (dvěma pákami současně se řídí pohyb hrotu, který má sledovat zakřivenou čáru) nebo
audiokinetrou (stimulátorem) R. Anderthubera (1972), kde člověk s pomocí jedné otáčecí kliky a jedné páky má "běžet" za zvukem, který má tendenci mizet. Studie ukázaly, že existuje těsný vztah mezi úspěchem při těchto zkouškách a ovládáním strojů (Sillamy, 2001).
Podrobně se problematikou diagnostiky či terapie motoriky dětí zabývá anglická dětská lékařka A. Kirbyová v knize Nešikovné dítě (vydáno v roce 2000 nakladatelstvím PORTÁL v Praze). Také její syn trpěl touto poruchou.
Od závad motoriky, lokomoce a praxie je třeba diferencovat poruchu se stereotypními pohyby uvedenou v Mezinárodní klasifikaci nemocí pod značkou F98.4. Tato porucha chování se projevuje tak, že dítě (mladistvý), produkuje stereotypní pohyby v takové míře, že si způsobuje tělesné poškození nebo výrazně postihuje normální aktivity. Porucha přitom trvá nejméně měsíc. Postižený přitom jinou duševní poruchou ani poruchou chování netrpí.
Důležité je rovněž zjištění preference laterality dítěte.
K laterální preferenci (praváctví (např. k dextralitě tj. praváctví, sinistralitě tj. leváctví) dochází postupně, dosažení určitého stupně lateralizace je důležitým vývojovým mezníkem, který se projevuje nejen rozvojem motoriky končetin, ale má svůj význam i pro rozvoj řečových dovedností a pro úspěšné zvládnutí čtení a psaní, existuje značné množství zkoušek laterality (Sovák, Matějček, Žlab).
Hodnocení a interpretace: vypočítává se koeficient pravorukosti, což je vhodné doplnit dotazováním rodičů i vyšetřovaného dítěte, děti s tzv. zkříženou lateralitou, tj. s odlišnou dominancí ruky a oka, mívají potíže ve čtení i v různých činnostech vyžadujících senzomotorickou koordinaci.
Pro děti i pro dospělé se nezřídka používají testy navlékání korálků za určitý časový úsek.
Vyšetření laterality může probíhat ve formě pozorování a záznamu, zda dítě reaguje pravou, levou nebo oběma končetinami, když ho necháme: vkládat korály do lahvičky, navléknout niť do jehly,
opřít se silou o jednu ruku, plácnout si jednou rukou do nastavené dlaně, sáhnout si na nos, ucho, vlasy, ukázat jak nejvýš dosáhne, mnout si ruce, jakoby strouhat mrkvičku, tleskat jednou rukou do druhé, opakovaně tlesknout dvakrát do rukou a pak jednou rukou do kolena, vsunout ukazováček jedné ruky do kroužku vytvořeného opozicí palce a ukazováčku druhé ruky, jakoby navíjet niť na cívku, sepnout ruce (jako dominantní ruka se hodnotí ta, jejíž palec je nahoře), házet míč a sbírat ho, jako ořezávat tužku, zapínat a rozepínat knoflík, jakoby mlít kávu v ručním mlýnku, utírat prach jednou rukou, zatloukat hřebík.
Preferenci dolní končetiny zjišťujeme: vystoupit jednou nohou na stoličku, postavit se na jednu nohu, skákat po jedné noze, vsedě zvednout jednu nohu jak nejvíce dokáže, preferenci oka zjišťujeme, podívat se na nás trubičkou a přes širší průhled monoskopu a nakonec projevit i subjektivní přání, kterou rukou chce ve škole psát a malovat.
Ve škole je třeba respektovat metodické pokyny, jak učit leváky (u nich nemusí jít o závadu ani poruchu) psaní levou rukou:
Držení těla: žák sedí rovně v mírném předklonu. Opírá předloktí o desku zcela symetricky. Střední rovina těla je dána páteří a nosem. Od této roviny se při psaní neodchyluje ani tělo, ani hlava. Dítě se dívá přes ruku, a ne pod rukou.
Položení a sklon papíru: tak jako pravák si dává papír k pravé straně od střední roviny těla se sklonem pravého okraje vzhůru, tak u leváka je papír položen vlevo od střední roviny těla se sklonem pravého rohu dolů. Sklon se určí tak, že čára, kterou opíše levá ruka opřená o loket, je shodná s linkami sešitu.
Psací náčiní: drží dítě v levé ruce zcela obdobně (zrcadlově) jako pravák v ruce pravé. To znamená: tužka či pero přidržované neohnutým ukazováčkem, směřuje zpět přibližně k rameni. Ruka se otáčí spíš hřbetem vzhůru, opírá se o předloktí tak, aby především zápěstní kloub byl uvolněn. Prsty píšící ruky zůstávají pod linkou řádky. Psací náčiní, předlohu apod. odkládá žák k levé straně. Osvětlení zepředu zleva není na závadu.
Při psaní: postupuje žák tak, aby neustále viděl celý text napsaný na řádce. Tím si udržuje kontinuitu výkonu a zabraňuje rozmazávání napsaného textu. Záleží tu též na správném, individuálně voleném sklonu papíru.
Směr písma: jde odleva doprava, tedy k sobě, tj. až ke střední rovině těla, přes kterou sešit nepřesahuje doprava. Kdyby žák psal přes střední rovinu těla, začal by se křivit a ohýbal by ruku v zápěstním kloubu.
Sklon písma: levorucí žáci vždy nedodržují předepsaný sklon a s oblibou píší stojatě. Takový způsob je pro některého leváka snazší, pohodlnější a rychlejší. Z toho plyne, že nebudeme trvat za každou cenu na písmu ležatém, pokud by to některému levákovi činilo obtíže.
Vhodná psychologická příprava je nezbytná, to znamená, že psaní levoruké pokládáme za stejně přirozené jako u ostatních žáků psaní pravoruké.
Postoj učitele: levoruké psaní přijímá jako věc samozřejmou, nikoliv neobvyklou. Pak ani při klasifikaci nečiní žádné výjimky.
Postoj třídy k levorukému žákovi vhodně usměrní učitel.
Spolupráce s rodinou je velmi žádoucí. Jde o to, aby se žákovi dostalo psychologické podpory, ne aby se mu znechutilo psaní z přílišného nucení k procvičování.
Leváctví žáka se nesmí stát omluvou pro případné jiné nedostatky.
Orientační test dynamické praxe (OTDP)
Vytvořil Míka.
Popis: 8 položek zaměřených na pohyb rukou, nohou a jazyka, dítě napodobuje pohyby.
Administrace: individuální, třeba vyhnout se podrobnější verbální instrukci, určeno pro děti batolícího až raného školního věku.
Hodnocení a interpretace: test je určen k posouzení přesnosti unilaterálních a bilaterálních pohybů horních a dolních končetin s pohybů jazyka, bodové, ale provádí se i kvalitativní hodnocení.
Test ohýbání drátu
Často je pro diagnostiku manuální zručnosti a jemné motoriky horních končetin používána např. zkouška ohýbání drátu podle F. Baumgartenové-Tramerové (1888-1971). Pokusná osoba obdrží drát o délce 45 cm a o průřezu 1milimetru. Předloží se jí nákres klepáče na koberce, podle kterého má vzor jak podle tvaru, tak podle velikosti přesně napodobit.
Popis: výkonový test, v němž proband manuálně zpracovává určitý materiál podle předem daného vzoru, testový materiál se skládá z předloh a drátu, kvalita výrobku je hodnocena podle předem daných kritérií. Využitelný je zejména pro oblast profesního poradenství
Administrace: proband má z drátu vytvořit stejný vzor, jako je na předloze, pro mládež od 14 let, lze administrovat individuálně i skupinově.
Hodnocení a interpretace: podle šesti hodnotících kritérií: míra dodržování rovnosti, délka úseček, správnost úhlů, rovnoběžnost linií, kvalita oblouků, celkové provedení. Podle každého kritéria lze získat 1-3 body, hrubý skór se převádí na hodnotu percentilu.
Odborné psychologické či speciálně pedagogické vyšetření by mělo vždy vycházet
z osobní a rodinné anamnézy, zpráv ze školy a od rodičů, zjištění úrovně intelektu, dále pak vyšetření grafomotoriky, úrovně školních dovedností (čtení, psaní, pravopisu, počítání),
ale také z pozorování podmiňujících funkcí (pozornosti, úrovně zrakového a
sluchového vnímání, pravolevé a prostorové orientace, motoriky, hrubé i jemné, řeči).
Důležitou součástí odborného poradenského vyšetření je také vyšetření laterality,
která se může ve svých rizikových typech (např. zkřížená lateralita) rovněž stát faktorem podporujícím závady a poruchy učení. Podle individuálních obtíží se na základě uvážení odborného poradenského pracovníka pak zařazují i další
specializované zkoušky (kresba postavy, hodnocení sebepojetí), případně se zajišťuje další odborné šetření (např. neurologické, psychiatrické).
Odborné psychologické či speciálně pedagogické vyšetření by mělo vždy vycházet
z osobní a rodinné anamnézy, zpráv ze školy a od rodičů, zjištění úrovně intelektu, dále pak vyšetření grafomotoriky, úrovně školních dovedností (čtení, psaní, pravopisu, počítání),
ale také z pozorování podmiňujících funkcí (pozornosti, úrovně zrakového a
sluchového vnímání, pravolevé a prostorové orientace, motoriky, hrubé i jemné, řeči).
Důležitou součástí odborného poradenského vyšetření je také vyšetření laterality,
která se může ve svých rizikových typech (např. zkřížená lateralita) rovněž stát faktorem podporujícím závady a poruchy učení. Podle individuálních obtíží se na základě uvážení odborného poradenského pracovníka
pak zařazují i další specializované zkoušky (kresba postavy, hodnocení sebepojetí apod.), případně se zajišťuje další odborné šetření (např. neurologické, psychiatrické).
Děti s touto specifickou poruchou jsou inkluzivně vzdělávány a integrovány v hlavním vzdělávacím proudu základního školství.
Speciální vzdělávací potřeby žáků i v oblasti motoriky (hybnosti) zjišťují školská poradenská zařízení /ŠPZ/ (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum, středisko výchovné péče). Tito děti a žáci mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní a na poradenskou pomoc školského poradenského zařízení.
Mohou se vzdělávat formou individuální integrace v běžné škole, případně ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem postižení, respektive obdobně formou skupinové integrace nebo na škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (speciální škola). Využívají přitom podpůrných opatření (např. kompenzační, rehabilitační a speciální učební pomůcky.
Při přijímání a ukončování vzdělávání se stanoví vhodné podmínky odpovídající potřebám žáka.
Je možnost zřízení místa asistenta pedagoga ve třídě, ve které se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení.
Na základě žádosti zákonného zástupce a písemného doporučení školského poradenského zařízení může ředitel školy povolit žáku se speciálními vzdělávacími potřebami vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu /IVP/. Náležitosti IVP stanoví prováděcí předpis (Vyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných).
Literatura
KOHOUTEK, R. Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2002. 544 s. ISBN 80-214-2203-3.
VÁGNEROVÁ, M.- KLÉGROVÁ, J. Poradenská psychologická diagnostika dětí a dospívajících. Praha: Karolinum, 2008.
540 stran. ISBN 9788024615387.
Generovaný, orientační výčet dalších tvarů tohoto slova
Některá související slova
ADL zkratka, migration (lat.), časoprostorová komprese, mobilita laterální, mobilita laterální, megatrend, free movers, mobilita horizontální, hluboká mentální retardaceKnihy
Rolnictvo na pozdně středověkém Chebsku -- autor: Klír TomášBezpečná mobilita ve stáří -- autor: Štikar Jiří, Hoskovec Jiří, Šmolíková Jana
Vzdělání, dovednosti a mobilita -- autor: Anýžová Petra
Navigace
předchozí slovo: » mobilita vertikálnínásledující slovo: » mobilitní kanál
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:1905
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
