Pojem neuroticismus a neurotické závady a poruchy
Slovo:
neuroticismus a neurotické závady a poruchy
Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor
Význam:
Odborné poznatky o neuroticismu pomáhají zaujímat vůči dětem i dospělým a seniorům s touto závadou či poruchou adekvátní a správné postoje a způsoby sociální komunikace.
NEUROTICISMUS či zvýšenou psychosomatickou tenzi, zvýšené vnitřní napětí identifikujeme, zjišťujeme a můžeme poznat asi u 10-15 % populace dětí a mládeže i dospělých osob. Výskyt a intenzita této tenze je dána duševním i tělesným stavem jedince a podmínkami sociálního (zejména rodinného, školního a pracovního) prostředí, které na člověka působí. Někdy je tato zvýšená psychická tenze podmíněna i konstitučně, organicky, geneticky.
Jde o náchylnost k častému prožívání negativních emocí (např. obav, strachu, viny, rozčilení, smutku, úzkostí), ke zvýšenému napětí, často i k celkové duševní labilitě (nevyrovnanosti), která časem může vyústit až do neurózy.
Zvýšený neuroticismus můžeme zařadit mezi specifické i nespecifické poruchy chování a prožívání.
Zvýšená psychosomatická tenze může být podmíněna a zapříčiněna buď primárně psychogenně, sociogenně, nebo primárně neurobiologicky, organicky. Míra podmínění a zapříčinění diatézou (genetickými, vrozenými dispozicemi, náchylnostmi a sklony) se stále diskutuje.
Jde buď specifickou (primárně organicky podmíněnou) poruchu chování např. v důsledku mozkového poškození nebo o nespecifickou (primárně psychosociálně podmíněnou) dificilitu či závadu v chování.
Výskyt a intenzita zvýšeného neuroticismu jsou tedy dány psychickým i tělesným stavem dítěte nebo nežádoucími podmínkami sociálního a edukativního prostředí, které na dítě působí.
Konkrétní projevy (symptomy, příznaky) psychické tenze jsou u specifické i nespecifické poruchy chování a prožívání podobné:
dítě (mladistvý) si okusuje nehty (onychophagie), stěžuje si na bolesti hlavy (cefalgie), nohou, břicha, zad, mívá žaludeční potíže, návaly na zvracení, stěžuje si na závratě, má pocity slabosti, (to vše při negativních medicínských nálezech), občas se pomočí, zadrhává v řeči, zakoktává se (balbuties), mění často barvu v obličeji, mívá návaly krve, skvrny v obličeji, snadno zbledne, má zálibu v pocitech bolesti (patofilie), zvýšeně se potí (hyperhidrosis), mívá chvění, třes (tremor) rukou, hlasu (zejména při vyvolání ve škole),
přecitlivěle reaguje na neúspěch, bývá často lítostivé, plačtivé (lakrimózní), snaží se být vždy potichu, občas pomrkává, má záškuby v obličeji, pohazuje rukou, ramenem, pohrává si s nějakou částí těla, pokašlává, posmrkává, aniž je nachlazeno (tiky), mne si často ucho, bradu, kroutí si vlasy, poštipuje se, mne si ruce v klíně, cucá si palec, je nadměrně pečlivé, důkladné až úzkostlivě puntičkářské, často se zasní a je duchem nepřítomné, vidí často fantastické předměty, má špatnou základní životní náladu (vypadá nespokojeně), trpívá dysmorfofobií (tísnivě prožívá svůj vzhled a jeho změny), je zvýšeně duševně zranitelné, citově strádá (je emočně deprivované nebo subdeprivované), je nejisté při jednání s cizími lidmi, mívá strach (fobie) z běžných věcí (např. z výšky, samoty, tmy, zvířat), obtížně se přizpůsobuje v těžších situacích (má sníženou frustrační toleranci), mívá sklon k alexitymii (ke snížené schopnosti a dovednosti rozumově, kognitivně správně klasifikovat, chápat a vůlí ovládat své emoce, na emoční podněty reaguje výrazněji tělesnými pocity než pocity duševními), má pocity nedostačivosti, trapnosti, vnitřního chvění a chaosu, trpí trémou, stavy úzkosti a strachy z posuzování druhými lidmi, na dotazy učitele neodpovídá, ač písemně pracuje dobře a s dětmi o přestávce hovoří (selektivní mutismus), má nápadně nestejnoměrný pracovní výkon, na konci vyučování si začíná hrát, pošťuchuje souseda, baví ho, je roztěkané, nesoustředěné na vyučování, maličkosti je neúměrně rozruší (afektivní labilita), bývá dysforické (špatně emočně laděné), při ústním projevu se snadno zadýchá, unaví, "lapá po dechu", hlásí se často na toaletu.
Pro odbornou diagnózu zvýšené psychické a somatické (psychosomatické) tenze (neuroticismu) kvalifikovaným odborníkem (např. klinickým psychologem, psychiatrem), není nutno, aby dítě vykazovalo všechny vyjmenované příznaky.
Zvláštní specifickou skupinu dětí se zvýšenou psychickou tenzí tvoří děti fyzicky a psychicky týrané a zneužívané, a to často osobami, které pro ně měly představovat zdroj jistoty a bezpečí. To vše zhusta vede i k poškození celkového rozvoje osobnosti.
Při pedagogické práci s dětmi a mladistvými s projevy psychické tenze je často žádoucí spolupráce s výchovným poradcem školy a příslušnou pedagogicko-psychologickou poradnou, resp. s psychiatrickou ambulancí pro děti a mladistvé, protože se tato zvýšená psychická tenze může často rozvinout až do neurózy. Děti se zvýšenou psychickou tenzí a neurotické děti vyžadují ze strany pedagogů výrazně individuální, laskavý a taktní výchovný přístup.
Etiologie mnoha neurotických onemocnění odhaluje často vliv nevhodné rodinné výchovy, zejména v nejranějším období života nemocného.
Vážnější než zvýšená psychická tenze, která patří mezi pouhé závady (dificility) jsou také
emoční poruchy se začátkem specifickým pro dětství (např. separační úzkostná porucha v dětství, fobická úzkostná porucha v dětství, sociální úzkostná porucha v dětství, porucha sourozenecké rivality tj. emoční porucha se začátkem specifickým pro dětství, projevující se u dítěte abnormálně silně negativními pocity k bezprostředně mladšímu sourozenci, regresí, výbuchy vzteku, dysforií (emoční rozladou, rozmrzelostí), narušením spánku, opozičním chováním nebo chováním vynucujícím si maximální pozornost rodičů, přičemž porucha trvá nejméně čtyři týdny a začíná do šesti měsíců po narození bezprostředně mladšího sourozence), poruchy sociálních vztahů se vznikem specificky v dětství a v adolescenci, např. elektivní mutismus tj. mluvní negativismus, situační a dočasné výběrové mlčení, obranná reakce, odmítnutí komunikovat s určitými konkrétními lidmi nebo v určitém sociálním prostředí (např. ve škole) za některých okolností, reaktivní porucha příchylnosti v dětství tj. porucha sociálních vztahů se vznikem specificky v dětství a projevující se silně protichůdnými nebo ambivalentními sociálními reakcemi, nedostatečnou emoční reaktivitou, odtažitými, bázlivými, zvýšeně ostražitými nebo agresivními reakcemi, desinhibovaná příchylnost v dětství, tj. závada či porucha sociálních vztahů se vznikem specificky v dětství projevující se neschopností diferencovaně projevovat výběrové společenské vztahy, povšechně přítulné jednání, příchylné přátelské a mazlivé chování ke každému - i k cizím osobám), tikové poruchy (přechodná tiková porucha, chronická motorická nebo vokální tiková porucha, kombinovaná vokální a mnohočetná motorická tiková porucha, Tourettův syndrom (což je chronická porucha projevující se motorickými tiky, tj. nápadným mrkáním, cukáním, krčením nosu a rtů, máváním horními končetinami a vokálními tiky tj. mručením, chrochtáním, pokašláváním, vykřikováním vulgárních výrazů, často jsou i přidružené závady a poruchy pozornosti a hyperaktivita), neorganická enuréza, neorganická enkopréza, porucha příjmu jídla v útlém a dětském věku, pika v útlém a dětském věku (dítě pojídá nestravitelné látky, které mohou být i životu nebezpečné, jako je např. hlína, dřevo, vlasy, plasty, výkaly), poruchy se stereotypními pohyby, breptavost a jiné specifikované a nespecifikované poruchy chování a emocí začínající obvykle v dětství.
Při pedagogické práci s dětmi a mladistvými s projevy psychické tenze je často žádoucí spolupráce s výchovným poradcem školy a příslušnou pedagogicko-psychologickou poradnou, resp. s psychiatrickou ambulancí pro děti a mladistvé, protože se tato zvýšená psychická tenze může často rozvinout až do neurotické poruchy. Děti se zvýšenou psychickou tenzí a s neurotickými poruchami vyžadují ze strany pedagogů výrazně individuální, laskavý a taktní výchovný přístup. Často je vhodná nebo dokonce nutná spolupráce se specializovanými odbornými zdravotníky (např. psychiatry, neurology).
Mezi neurotické poruchy osobnosti dětí i dospělých zařazujeme agorafobii, sociální fobii, specifické (izolované) fobie, panickou poruchu, generalizovanou úzkostnou poruchu, smíšeně úzkostnou depresivní poruchu, obsedantně kompulzivní poruchu, posttraumatickou stresovou poruchu, disociativní poruchy, somatoformní poruchy a hypochondrickou poruchu.
Předcházet zvýšenému neuroticismu i neurotickým poruchám znamená předcházet konfliktům v rodině, ve škole i na pracovištích a usilovat o to, aby žáci měli adekvátní učební, studijní, pracovní a životní aspirace a perspektivy, bez nepřiměřených pocitů nejistoty a obav, bez náhlých změn životní situace. U žáků, u kterých je neurotická porucha zřejmá, by měli pedagogové pohovořit s ním a s jeho rodinou o obtížích, v případě potřeby i zajistit odbornou pomoc. Odhalení příčin konfliktů a neurotických poruch však předpokládá, aby pedagogové ovládali základy psychologie a patopsychologie osobnosti, aby dovedli různé typy žáků objektivně poznávat a na základě tohoto poznání také individuálně pomáhat a ovlivňovat je žádoucím směrem.
Ve vybraných případech má škola adekvátně využívat i sítě odborných poradenských zařízení, a to jak školských (např. pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických center), tak i jiných (např. psychiatrických ambulancí pro děti mládež).
Aby bylo výchovné působení účinné, je nutno nejprve děti ve výchovném a vzdělávacím procesu důkladně poznat - klasifikovat a identifikovat.
Již pregraduální, nejen postgraduální výuka učitelů by měla budoucí pedagogy vhodně aplikačně a prioritně připravovat na budování přirozené autority a zdokonalování takových svých pedagogických a komunikačních i motivačních kvalit, které budou podporovat zodpovědný osobnostní, kognitivní a komunikační rozvoj žáků.
Děti se zvýšenou psychickou tenzí mohou být běžně integrovány ve vzdělávacím proudu základního školství. Patří však mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Podle školského zákona jsou za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami považováni tito žáci se:
1. zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami, vývojovými poruchami učení nebo chování),
2. zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování),
3. sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu.
Speciální vzdělávací potřeby dětí a žáků zjišťují školská poradenská zařízení (ŠPZ). Patří mezi ně pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum, středisko výchovné péče.
Komentáře ke slovu neuroticismus a neurotické závady a poruchy
Zatím žádné komentáře.
Navigace
předchozí slovo: » neuroticismusnásledující slovo: » neurotický paradox
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2104
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
