Pojem pracovní motivace a stimulace

Slovo:

pracovní motivace a stimulace


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a zatím nebylo ověřeno editorem

Význam:

Ptáme-li se, proč se určitý člověk nějakým způsobem chová, ptáme se vlastně především po jeho cílech a motivech, po vnitřních příčinách jeho chování, provádíme motivační analýzu. Při motivačním rozboru musíme mít na mysli, že může být rozpor mezi skutečnými a deklarovanými cíli i motivy a že existují nejen cíle a motivy, o nichž člověk může vypovídat-tedy uvědomělé, vědomé, ale i neuvědomělé, nevědomé cíle a motivy. Člověk navíc dokáže někdy předstírat cíle a motivy, které nemá, nebo skrývat cíle a motivy morálně nežádoucí. Nejčastějšími motivy jsou: zájmy, emoce, afekty, pudy, hodnoty, ideály a potřeby.
Pozoruhodné je třídění motivů na vnitřní (intrinsické) a vnější (extrinsické). Mezi vnitřní motivy práce patří např. uspokojení z úspěšného výkonu. Mezi vnější motivy práce patří např. peníze a hmotné výhody.
Na postoje a vztahy člověka působí často celý komplex osobních cílů a motivů. Velmi intenzivně působí často neuvědomované motivy z hlubin nevědomí.
Na motivaci působí incentivy (pobídky). Jsou to vnější stimulační podmínky zaměřenosti. Mohou být nižší (biologické a hmotné) i vyšší (kulturní, duchovní). Synonymně se užívá rovněž pojmu stimuly a motivátory (vnější prostředky motivace). Jsou to často odměny a tresty. Incentivy (pobídky) a stimuly (podněty) vedou již existující motivy k takovému chování, které vede k uspokojení potřeb. Motivy vycházející z nitra člověka (podvědomí) se nazývají impulzy.
Potřeby, zájmy, hodnoty, postoje, vztahy a tendence všeho druhu se v psychologii nazývají motivy neboli pohnutky, protože jsou příčinami jednání. Je jen zdánlivým paradoxem, že i nečinnost má své motivační pozadí, např. strach před obtížemi nebo potřebu odpočinku. Motivy jsou všechny síly, které přímo či nepřímo uvádějí naše chování do pohybu-proto bývají také nazývány rysy dynamickými či tendencemi. Pojem tendence zahrnuje směrový moment-vždy jde o zaměření k něčemu. Pojem dynamický rys zahrnuje silový moment - např. intenzitu potřeby. Všechny motivy nejsou vědomé. Představa jediného působícího motivu je nereálnou abstrakcí. Motivy způsobují často stav určitého vnitřního napětí, neklidu, který člověka determinuje.
Každý stanovený cíl a motivkvalitativní a kvantitativní charakteristiku (sílu motivace lze měřit překážkou, kterou je jedinec schopen překonat pro dosažení možného cíle). Primární motivy a tendence živočichů jsou "chutě" (apetence) a averze. Apetence jsou často cyklické. Hlavní reakce lidí na prožívanou averzi jsou strach nebo útočnost.
Za velmi důležitou vlastnost člověka se považuje jeho cílevědomost a motivační šíře, tj. možnost aktivizovat a realizovat osobní cíle. Každý člověk má svůj cílový a motivační horizont, v jehož šíři na něho lze působit.
Motivační programy řeší otázku, jak by měl řídící systém v konkrétních případech nakládat s jednotlivými organizačními odměnami, jimiž jsou např. společenské postavení, peníze, uznání, symboly postavení, pracovní režim a situační hodnoty.
Operováním s organizačními odměnami i postihy všech typů se současně působí nejenom na daného pracovníka, ale i na jeho spolupracovníky. Udělením individuální odměny i trestu vytváří vedoucí pracovník situaci aktivního sociálního učení pro celou pracovní skupinu.
Úspěch pracovní stimulace a motivace (výkon) je závislý především na schopnostech a dovednostech člověka a na jeho pracovních vlastnostech.
Motivy práce se u jednotlivých lidí liší.
Vztah k práci je motivován hlavně těmito faktory:
pracovní jistotou, že pracovník má stálé povolání, že ve své práci bude moci pokračovat,
příležitostí k pracovnímu postupu, povýšení,
vedením,
mzdou,
vnitřním charakterem práce, tvořivostí, pestrostí, odpovědností, jednoduchostí,
bezprostředním nadřízeným.
společenskými aspekty pracovní činnosti (úroveň spolupráce, porozumění, přátelství, hrdost na členství ve skupině),
komunikací (informace o smyslu plánů i úkolů),
pracovními podmínkami (pracovní dobou),
požitky ( např.dovolená, důchodové a nemocenské zabezpečení)
možností odborného růstu.
Dobře motivovaný pracovník často pracuje více, než je jeho povinností, nedá se odradit těžkostmi a překážkami, má lepší systém vlastní kontroly práce i pracovní výsledky, práce jej těší.
Nedostatečně motivovaný, resp. demotivovaný zaměstnanec pracuje často pouze pod přímým dohledem nadřízených, je nesvědomitý, povrchní, nestálý. Příčina nedostatečné motivace může být v nesprávné volbě povolání (odtud plyne důležitost poradenství pro volbu povolání), v různých konfliktových situacích, v málo objektivním hodnocení pracovníků a ve mzdové nivelizaci.
Zdá se, že typologické rozlišování lidí podle převahy a kvality jejich orientace na věci, lidi a ideje je nosné.
Určitý směr myšlení, cítění a jednání člověka určují také jeho postoje.
Postoj je stanovisko, které člověk zaujal. Projevuje se připraveností plnit určité úkoly a cíle. Postoj, v němž převládá představa o něčem, se nazývá názor, postoj, v němž převládá racionální složka, je smýšlení. Iracionální složka převládá u víry.
Chceme-li člověka a jeho osobnost dobře poznat a pochopit, musíme zjistit, oč vlastně ve svém životě usiluje.
Nejdůležitějším druhem motivů jsou potřeby.
Potřebou nazýváme pociťovaný, resp. prožívaný nedostatek nebo nadbytek něčeho. Potřeby jsou nejdůležitějším druhem motivů. Potřeba je provázena vnitřním duševním napětím, které nás vede k určitému chování, jehož cílem je uspokojení potřeby. Tím dojde i k redukci, resp. vymizení tohoto duševního napětí. Ihned se ovšem objeví nová potřeba s novým napětím. Neuspokojení potřeby nazýváme frustrací nebo deprivací. Dlouhodobá frustrace potřeb má téměř vždy nepříznivé důsledky pro duševní rovnováhu. Své potřeby si člověk nemusí přesně uvědomovat.
Často je citovaná hierarchie potřeb podle amerického psychologa Abrahama Harolda Maslowa (1908-1970), který jako by sestavil lidské potřeby do pyramidy od břicha k hlavě. Jeden z duchovních vůdců Indie Mahátma Gándhí (1869-1948) napsal že hladovějícímu se zjevuje Bůh v podobě jídla. A.H. Maslow dal fyziologické potřeby, hlad, žízeň, sex, spánek apod., zejména potřebu být nasycen do základny, tj. do prvního stupně pyramidy potřeb. Další, druhý stupeň pyramidy zaujímá potřeba mít své místo (tj. potřeba ochrany, bezpečí a jistoty, řádu, pravidelnosti, rytmu), třetí stupeň zaujímá potřeba někam patřit (potřeba sdružování, náklonnosti, přátelství, identifikace, lásky), čtvrtý stupeň zaujímá potřeba dosáhnout uznání (potřeba ocenění, úspěchu, prestiže) a konečně nejvyšší stupeň je potřeba seberealizace (aktualizace a prezentace sebe sama). Pokud nejsou alespoň do jisté míry uspokojeny nebo redukovány na snesitelnou úroveň potřeby nižší, dochází k zanedbávání potřeb vyšších.
Pocit celkové životní spokojenosti či nespokojenosti člověka je ovlivněn jeho očekáváními (expektacemi) přáními (aspiracemi) a skutečností (realitou). Rozdíl mezi realitou a aspiracemi (tím, co člověk chce), rozdíl mezi jeho osobními materiálními podmínkami a tím, co mají druzí, má největší vliv na jeho spokojenost či nespokojenost (míru jeho zklamání).
U většiny lidí nároky rostou v souvislosti s ekonomickým vzestupem dané společnosti. Lidem nestačí pouze to, co skutečně potřebují ke své existenci, nestačí jim uspokojit základní bazální životní, subsistenční potřeby. Lidé se stále sociálně komparují, srovnávají a porovnávají s ostatními. Srovnávají se také s tím, co oni sami měli v minulosti (je o tzv. historickou komparaci).
Má-li být pracovní motivace a stimulace úspěšná, je třeba brát v úvahu poznatky, kterými v současné době již psychologie disponuje.
POZNÁNÍ VNITŘNÍCH PŘÍČIN (motivů a cílů) chování i prožívání a kvalifikovaný odhad vnějších podnětů (stimulů a incentiv), které dovedou změnit chování a prožívání nás samotných, ale i druhých lidí, patří nejen mezi hlavní podmínky úspěšného sebeřízení, ale i k jednání s lidmi a vedení lidí nejen na pracovišti, ale i se všemi lidmi s nimž se člověk setkává v každodenním životě.





Knihy

Motivace -- autor: Miller Dan
Bazální stimulace pro ošetřující, terapeuty, logopedy a speciální pedagogy -- autor: Friedlová Karolína Maloň -
Tajemství motivace -- autor: Plamínek Jiří
Terapeutické a osobní růstové možnosti techniky omezené zevní stimulace: Léčebné využití Terapie tmou a Floatingu -- autor: Kupka Martin, kolektiv autorů
Motivace chování -- autor: Nekonečný Milan

Komentáře ke slovu pracovní motivace a stimulace


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » pracovní činnosti
následující slovo: » pracovní poloha
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2355
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2021  --  ABZ.cz