Pojem psychický infantilismus

Slovo:

psychický infantilismus


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a ověřil editor

Význam:

chování a prožívání jedince odpovídá nižšímu věku, též psychický parvuloismus, puerilismus. PSYCHICKÝ INFANTILISMUS, PUERILISMUS, PARVULOISMUS znamená psychické a sociální chování dítěte odpovídající v některých oblastech nižšímu věku. Dítě má často opožděný vývoj řeči, je na svůj věk nepřiměřeně hravé, mazlivé, naivní, emočně labilní, nesamostatné, fantazijně zaměřené, nemá adekvátní zájem o školní práci. Bývá nadměrně závislé na pomoci dospělých při práci, při oblékání, obrací se často o radu k učiteli či dospělým vůbec, vyhledává přátelství převážně mladších nebo naopak starších dětí. Infantilní rysy a vlastnosti osobnosti nejsou specifické jen pro děti, ale i pro některé dospělé osoby a pro některé seniory. To vše při inteligenci v mezích normy. Infantilismus však bývá často mylně považován za projev mentální retardace, slabomyslnosti. Je proto důležité zajistit pro tyto osoby odborné psychologické vyšetření psychiky a osobnosti kvalifikovaným dětským psychologem. Mimořádně velký dopad na přizpůsobení dítěte mají projevy nezralosti, nezpůsobilosti ve vztahu k zahájení školní docházky do základní školy a později ve vztahu k volbě povolání a studia. Nástup dítěte do školy znamená důležitou změnu, vážný předěl v jeho životě. Doposud si bezstarostně hrálo, nyní však bude musit ukázněně pracovat. Dosud mohlo zanechat hry, když je přestala bavit, a přejít k jiné činnosti. Brzy se však bude muset umět soustředit a soustavně vyvíjet volní úsilí ke splnění pracovních úkolů, a to i těch, které je nebudou zajímat. Dosud se může dítě spontánně, bez dovolení pohybovat, brzy však bude musit ukázněně sledovat vyučování, přijmout uložené úkoly, pracovat na nich a dokončit je ve stanoveném čase. Dítě pro školu doposud nezralé (nezpůsobilé) má při vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně např. tyto typické projevy chování: nechce odejít od rodičů, brání se, pláče, neumí pozdravit, nenavazuje kontakt, je negativistické, nemluví, je bázlivé, chová se bez zábran, má příliš uvolněné chování, tyká dospělým, je vtíravé, bez individuální pomoci není schopno plnit příkazy, neovládá pojmy větší a menší, nepozná počet předmětů ani do pěti, snadno se rozptýlí, je nesoustředěné, přerušuje práci, odmítá pokračovat, vstává z místa, zpívá si při úkolu, má potíže s vyjadřováním, je s ním "těžká domluva", má evidentně malou slovní zásobu, celkově se jeví jako příliš dětské, hravé, jeví se, jako by bylo rozumově opožděné, nezná žádnou básničku ani říkadlo, má závady ve výslovnosti (patlá, resp. šišlá, huhňá, breptá, koktá atp.), je zjevně neklidné, nedrží správně tužku ani pastelku, má slabý grafický projev, jeho chování odpovídá nižšímu věku, nemá dostatečně rozvinuté osobní hygienické návyky, neumí se samo oblékat, neumí si zavazovat tkaničky bot, do školy se doposud netěší. Dětem nezralým (nepřipraveným, nezpůsobilým) pro školní docházku bývá kompetentními specialisty (kvalifikovanými odbornými psychology ze školského poradenského zařízení) navrhován buď odklad školní docházky (přičemž se v indikovaných případech doporučuje edukativně stimulační program akcelerace v rodině i v mateřské škole, nebo bývá doporučována docházka do vyrovnávacích tříd, praktických tříd, speciálních tříd nebo škol, do logopedické péče atp. Školská poradenská zařízení (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum, středisko výchovné péče) zjišťují speciální vzdělávací potřeby dětí a žáků. Tyto děti a žáci mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich speciálním vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní a na poradenskou pomoc (intervenci) školského poradenského zařízení. Mimořádně velký dopad na přizpůsobení dítěte mají projevy nezralosti, nezpůsobilosti ve vztahu k zahájení školní docházky do základní školy a později ve vztahu k volbě (výběru) povolání a studia. Nástup dítěte do školy znamená důležitou změnu, vážný předěl v jeho životě. Doposud si ještě bezstarostně hrálo, nyní však bude musit ukázněně pracovat. Dosud mohlo dlouho hrát nebo zanechat hry, když je přestala bavit, a přejít k jiné činnosti. Brzy se však bude muset umět soustředit a soustavně vyvíjet volní úsilí ke splnění pracovních úkolů, a to i těch, které je nebudou zajímat. Dosud se může dítě spontánně, bez dovolení, pohybovat, brzy však bude musit ukázněně sledovat vyučování, přijmout uložené úkoly, pracovat na nich a dokončit je ve stanoveném čase. Dítě se má na vstup do školy těšit, očekávat jej s radostí, proto by je nikdo neměl zastrašovat. Dítě nesmí chápat školní práci jako nepříjemnou povinnost. Pro školu připravené a zralé děti se většinou na vyučování těší. Se svou novou společenskou rolí se vyrovnávají bez výraznějších obtíží. Daří se jim úspěšně zvládnout nové úkoly a získávají tím sebedůvěru. Jsou to děti způsobilé pro školní docházku. Školní způsobilostí rozumíme dosažení takového stupně v tělesném a duševním vývoji, který umožňuje, aby dítě bylo schopno bez újmy na tělesném a duševním zdraví vyhovovat nárokům, jež na ně klade školní vyučování, a dosahovat svému nadání a své píli přiměřených výsledků. Ani tělesná, ani duševní způsobilost dítěte pro školní docházku nesmí chybět, jinak dítě ve škole selhává. Značná část špatně prospívajících prvňáčků i mnoho špatně prospívajících starších dětí jsou právě ty děti, které nastoupily do školy nedostatečně zralé a připravené. Přitom nezralost pro školní docházku není příznakem trvalé nedostačivosti dítěte. Tak jako doba, kdy dítě začíná sedět, chodit, mluvit atp., je u některých dětí odlišná od statistického průměru, ani školní zralosti nedosahují všechny děti v přesně stejném věku. Závisí to na individuální úrovni a souhře činitelů utvářejících osobnost (dědičnost, prostředí, výchova, výživa, prodělaná onemocnění, úrazy, operace). Většina našich šestiletých dětí je každoročně na požadavky první třídy základní školy dostatečně vyspělá a připravená. Takové děti mají zralé všechny základní duševní funkce, upřednostňují při vnímání tvar před barvou, umí rozpoznat i znázornit základní geometrické tvary (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník), začínají se dobře orientovat v čase a prostoru, jsou schopné přiměřeného soustředění pozornosti, mají relativně racionální přistup ke skutečnosti, jsou citově zralé, nejsou afektivně labilní, infantilní (dětinské), nemají vážnější poruchy ve výslovnosti, mají dostatečnou zásobu slov a zájem o učení ve škole, mají zájem o společnost vrstevníků, jsou sociabilní a jsou v péči o sebe přiměřeně samostatné. Vědí, jak se jmenují, kde bydlí, kolik je jim roků a jak se jmenují jejich rodiče a sourozenci. Uplatňují základní společenská pravidla (zdraví, děkují, prosí, o mlouvají se). Rozumí základním světelným dopravním signálům a umí rozpoznat základní dopravní značky, zapnout si televizi nebo počítač. Některé děti však ani po dovršení šestého roku věku života školní zralosti ještě nedosahují. Je jich mezi šestiletými kolem 15 %. Pro školu nezpůsobilé (nezralé a nepřipravené) děti např. nedostatečně rozlišují tvary, vázne u nich koordinace oka a ruky, kreslí nejistě, roztřeseně, bývají bez přiměřených pracovních návyků, nepozorné, nesamostatné, např. při oblékání, obouvání, jídle, osobní hygieně, při duševní práci bývají zbrklé nebo pomalé, mívají smyslové vady, vážnější poruchy řeči, bývají celkově opožděné po stránce svého rozumového vývoje, zejména ve školsky významnější slovní formě intelektu, ve zkouškové situaci mívají zvýšenou psychickou tenzi - vnitřní napětí, bývají bázlivé, rychle unavitelné, neklidné, chovají se bez zábran, mají někdy příliš uvolněné chování, tykají dospělým, mívají tzv. infantilní regres v chování, pláčou ve vyšetřovně, nechtějí odejít bez rodičů, brání se, chtějí domů za maminkou, bývají neklidné. Nastoupí-li nepřipravené, nezralé a nezpůsobilé dítě do školy, nedovede se s novými nároky přiměřeně a správně vyrovnat. Některé děti bývají po příchodu ze školy nadměrně unavené až vyčerpané, protože vyučování pro ně znamená příliš velkou zátěž. U jiných dětí vyvolává nová školní situace místo radostného očekávání úzkostné stavy a strach, trému. Děti s úzkostí ráno vstávají, se strachem jdou do školy, mívají poměrně často ranní žaludeční a střevní potíže. Někdy se narušují již vytvořené návyky, dítě se opětovně začne pomočovat, špatně usíná, mívá děsivé sny, mohou se objevit poruchy chování, zvyšuje se náchylnost k různým onemocněním. Často mívají horší prospěch, než odpovídá jejich schopnostem. U lehce školsky nezralých dětí nebývají obtíže tak silné a obvykle se během docházky do školy upraví. Výrazně školsky nezralé děti však mívají značné a v důsledku předčasného nástupu do školy vážnější a dlouhodobé potíže. Neúspěchy ve škole vyvolávají často odpor dítěte ke škole a vzdělání vůbec. Mnoha zmíněným potížím je možno předejít, když se nedostatky ve školní způsobilosti odborně zjistí ještě před nástupem do prvního ročníku. Je třeba využít času, který zbývá do nástupu dítěte do školy, a rozvíjet je v oblasti rozumových schopností, vysvětlovat dítěti neznámá slova a pojmy, založit mu knihovničku, číst mu pohádky, nechat vyprávět obsah čteného, dávat mu lehké hádanky, často si s ním povídat. Hravým způsobem je třeba rozvíjet řeč dítěte: ať např. vymýšlí slova na danou hlásku, nebo slabiku. Jestliže má dítě poruchy ve výslovnosti, je žádoucí požádat prostřednictvím dětského lékaře o pomoc logopedickou poradnu příslušného ústavu. Těžší vady ve výslovnosti jsou vážnou překážkou ve výuce čtení a psaní. Vhodné je cvičit paměť dítěte, učit ho lehčím básničkám a písničkám a pořídit dítěti maňásky a dramatizovat mu pohádky. Děti se již v předškolním věku učí znát základní materiály: dřevo, sklo, kov, umělou hmotu apod. Žádoucí je nacvičit dítěti cestu do školy a zpět, včetně základních pravidel dopravy a učit je znát základní hodnoty a symboly: státní vlajku, hymnu, prezidenta, rodné město-vesnici. Rodiče by měli od svého dítěte vyžadovat, aby znalo celé jméno, adresu bydliště, svůj věk, jména rodičů a sourozenců, jejich zaměstnání. Měli by seznamovat dítě s významnými budovami v blízkém okolí a dbát na správné označování přírodních jevů. Velmi vhodné je pořídit dítěti jako hračku melodický hudební nástroj a mezi 5. a 6. rokem vyžadovat od dítěte samostatný zpěv, učit dítě rytmizovat slova a slabiky tleskáním a vyťukáváním. Na konkrétním a známém materiálu (kostky, bonbony, jablka, knoflíky) je možno dítěti vytvářet početní představy do deseti, jmenovat číselnou řadu do deseti, postupně učit děti přibrat nebo ubrat určitý počet, odhadovat, čeho je více, méně, stejně, rozlišovat základní geometrické tvary: kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník. Šestileté dítě by mělo rozeznat nestejnou délku úseček, určit, co je dlouhé, krátké, co je blíž, co je dál, rozlišovat vpravo, vlevo, nahoře, dole, čím se předměty liší. Žádoucí je i upevňovat význam pojmu tlustý-tenký, ostrý-tupý, dlouhý-krátký, těžký-lehký a učit dítě stupňovat: malý, menší, nejmenší. Rodiče by měli s dítětem často kreslit, např. lidskou postavu i s detaily. Při kreslení může dítě používat velké plochy balicího papíru, měkký uhel, pastel, křídu a při malování silný štětec. Mělo by se také učit vystřihovat, vytrhávat papír, lepit, navlékat korálky, skládat kostky podle obrázkových vzorů. Tím se zdokonaluje obratnost rukou a souhra mezi činností očí a rukou, která je nezbytná pro nácvik psaní. Pracovní stolek dítěte by měl být umístěn tak, aby světlo směřovalo k dítěti zleva. Po hodině činnosti je nutno vyvětrat místnost. Jestliže dítě dávalo přednost levé ruce a rodiče je přecvičovali, měli by ukončit jakékoliv násilné přecvičování a dát dítěti v tomto ohledu plnou volnost. Mají-li rodiče v tomto směru pochybnosti, mohou si nechat typ a stupeň laterality svého dítěte vyšetřit v pedagogicko-psychologické poradně. Velký vliv na zdravotní stav a rozvoj osobnosti dítěte má pohybová výchova, rozvíjení tělesné obratnosti. Je třeba dopřát dětem dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, učit je správné vzpřímené chůzi a přirozenému běhu, zacvičit si s ním jednoduché cviky, naučit je kotoulu dopředu atd. Důležité je také rozvíjet dítě k sociální přizpůsobivosti a vést je k upevnění návyků společenského chování, učit je poděkovat, poprosit, neskákat do hovoru dospělým, vykat dospělým, správně je oslovovat (např. paní Nováková). Dítě by mělo znát, co smí a co nesmí: brát cizí věci, ubližovat ostatním dětem apod. Dítě by se rovněž mělo postupně učit ovládat svoje city, tlumit své afekty, naučit se přijmout prohru ve hře, rozlišovat dobré od zlého (i s pomocí dětské literatury, kterou mu předčítáme). Je vhodné umožňovat dítěti pobyt mezi jinými dobře výchovně vedenými dětmi, aby získalo žádoucí sociální zkušenosti. Zvlášť vhodné je to tehdy, když dítě nechodí do mateřské školy a nemá sourozence. Podporujeme samostatnost dítěte při jídle, čištění zubů, mytí, oblékání, úklidu hraček apod. Uložme jim některé pravidelné pracovní úkoly, např. vynášení odpadků, zalévání květin, utírání prachu a nádobí apod. a pěstujme v dítěti pocit zodpovědnosti za vykonanou práci. Normální předškolní dítě by se mělo přiměřeně věku orientovat v prostoru, v rovině i v čase. Mělo by rozumět světelné signalizaci v dopravě a znát elementární dopravní značky. Předškolní dítě ke konci tohoto stadia by mělo umět využívat nejzákladnější funkce počítače (zapnout, vypnout, práce s myší, s jednoduchou klávesnicí). Problém připravenosti, zralosti a způsobilosti dítěte pro školu je opravdu vážný. Proto je žádoucí poradit se v nejasných případech s odborníky. Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku. Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky. Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok. Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, doporučí zároveň zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy nebo v posledním ročníku mateřské školy, pokud lze předpokládat, že toto vzdělávání vyrovná vývoj dítěte. Předškolní výchova v mateřské škole mj. rozvíjí také pomocí speciálních her např. mentální intermodalitu a serialitu dětí. Mentální intermodalita je základní (bazální)funkce a učení, schopnost a dovednost spojování a kombinování obsahů z jedné smyslové oblasti s obsahy jiné smyslové oblasti (např. propojení sluchem vnímané hlásky se zrakovým grafickým obrázkem či písmenem), jde o vytváření spojů mezi jednotlivými smyslovými počitky a vjemy a přepínání mezi jednotlivými způsoby vnímání. Důležitost mentální intermodality zdůvodňuje i teorie duálního kódování Allana Paivia z University of Western (Ontario) dokazující, že informace prezentované podvojně, dvojitě, tedy obrazy (imageny) a slovy (logogeny) jsou snadněji a trvaleji zapamatovatelné. Serialita je schopnost a dovednost řadit úkony v adekvátním pořadí za sebou. Jde o dodržovaní pravidel posloupnosti, postupnosti, priority, pořadí, souvztažnosti, souslednosti, následovnictví a nástupnictví a způsob adaptace na změny. Pro děti od pěti let je aplikovaná např. diagnostická a nápravná metoda rakouské psycholožky Brigitte Sindelarové Deficity dílčích funkcí. Kromě svého diagnostického přínosu nabízí tato metoda rozsáhlý a systematicky sestavený nápravný a tréninkový program. S jeho pomocí jsou rozvíjeny funkce, které byly diagnostikovány. Pro každého jedince je sestaven individualizovaný program nápravy formou plnění zajímavých cvičení. Je důležité zajistit desetiminutové denní nápravné lekce, které může provádět učitelka v mateřské škole, družině, nebo rodič doma. Cvičením se urychluje dozrávání těch mozkových struktur, které nebyly u dítěte rozvinuté na úrovni typické pro vývojové stadium, ve kterém se dítě aktuálně nachází. Pomocí metody Deficity dílčích funkcí je možné odhalit příčiny selhávání dítěte ve škole, nebo dospělého v jeho profesní kariéře a problémy eliminovat na minimální míru, či je zcela odstranit. Metoda je nenahraditelná v tom, že poskytuje systematický dlouhodobý program nápravy těch funkcí, které má dítě i dosp� �lí méně rozvinuté. Podle této metody mohou s jedincem pracovat nejen psychologové, pedagogové a vychovatelé i rodiče. Využívána je také Metoda dobrého startu (MDS)pro děti od pěti do dvanácti let. Pokud si někteří rodiče přejí, aby jejich dítě započalo docházku do školy ještě před dovršením šesti let (jde o děti narozené v září až prosinci), je odborná porada u dětského psychologa nezbytná. Při výchovných potížích se rodiče po začátku školní docházky mohou obracet o poradu na třídního učitele svého dítěte, v komplikovanějších případech se mohou poradit s výchovným poradcem na škole, se školním lékařem a s pracovníky příslušné pedagogicko-psychologické poradny. Dítě se má na vstup do školy těšit, očekávat jej s radostí, proto by je nikdo neměl zastrašovat. Dítě nesmí chápat školní práci jako nepříjemnou povinnost. Ve vybraných případech má škola adekvátně využívat i sítě odborných poradenských zařízení, a to jak školských (např. pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických center) tak i jiných (např. psychiatrických ambulancí pro děti mládež). Aby bylo výchovné působení účinné, je nutno nejprve děti ve výchovném a vzdělávacím procesu důkladně poznat - klasifikovat a identifikovat. Již pregraduální, nejen postgraduální výuka učitelů by měla budoucí pedagogy vhodně aplikačně a prioritně připravovat na budování přirozené autority a zdokonalování takových svých pedagogických a komunikačních i motivačních kvalit, které budou podporovat zodpovědný osobnostní, kognitivní a komunikační rozvoj žáků. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky vydalo v roce 2012 podrobné a instruktivní Desatero pro rodiče předškolních dětí, jehož stručnou variantu zde uvádíme. Dítě by mělo: 1. Být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo, být samostatné v sebeobsluze. 2. Být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování. 3. Zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti. 4. Zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci. 5. Být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy. 6. Zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických pojmech. 7. Mělo by mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si pamatovat a vědomě se učit. 8. Mělo by být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve skupině. 9. Mělo by vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost. 10. Mělo by se orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě. Literatura KOHOUTEK, R. Psychologie duševního vývoje. Brno: ICV MZLU, 2008.127 stran. ISBN 978-80-7375-185-2. SVOBODA, M.(ed.), KREJČÍŘOVÁ, D., VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2015. 791 stran. ISBN 978-80-262-0899-0. VÁGNEROVÁ, M.- KLÉGROVÁ, J. Poradenská psychologická diagnostika dětí a dospívajících. Praha: Karolinum, 2008. 540 stran. ISBN 978 802 461 5387.



Některá související slova

psychický parvuloismus



Knihy

13 vecí, ktoré psychicky silní rodičia nerobia -- autor: Morin Amy
13 vecí, ktoré psychicky silní rodičia nerobia -- autor: Morin Amy
13 vecí, ktoré psychicky silné ženy nerobia -- autor: Morin Amy
13 věcí, které psychicky silné ženy nedělají -- autor: Morinová Amy
Psychický nátlak v rodině -- autor: Poncet-Bonissol, Yvonne

Komentáře ke slovu psychický infantilismus


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » psychický diskomfort
následující slovo: » psychický infantilismus u dětí
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2359
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2020  --  ABZ.cz