Pojem psychologické příznaky závad a poruch zdraví

Slovo:

psychologické příznaky závad a poruch zdraví


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a ověřil editor

Význam:

Nemo psychologus nisi biologus!

PSYCHOLOGICKÉ OBRAZY ZÁVAD A PORUCH ZDRAVÍ
např. u trávicího traktu (kupř. u zácpy) bývají spjaty se skleslostí, pesimismem, mrzutostí,
jater a žlučníku nezřídka se stavy zvýšené duševní dráždivosti a s neklidem,
srdeční činnosti mohou souviset s vnitřním napětím, strachem, úzkostmi a bázlivostí,
chudokrevnost a některé jiné nemoci krve mají vliv na snížení psychosomatické a duševní výkonnosti člověka,
poruchy žláz s vnitřním sekrecí (endokrinní nemoci) zvyšují unavitelnost, dráždivost nebo zrychlují, resp. zpomalují duševní činnost.
Mimoto působí špatný tělesný zdravotní stav zprostředkovaně tím, že vyvolává náladovou labilitu (vratkost).
Důležitost poznání zdravotního stavu, úrovně výživy tělesných a výrazových vlastností je dána také tím, že tyto vlastnosti úzce souvisejí se sebevědomím člověka. Je např. známo, že větší a rozložitější lidé bývají,i když to není pravidlem, sebevědomější než příliš malí a slabí lidé. Zejména nápadnosti (obezita, vyrážky aj.) a smyslové a tělesné vady souvisejí s
pocity méněcennosti.
Rizikovým faktorem (např. pro ischemickou chorobu srdeční) je centrální obezita, která se projevuje hromaděním tuku nad boky, v oblasti břicha, zejména pasu. Touto obezitou jsou postiženi zejména muži. Hodnoty od 94 cm do 102 cm jsou u evropských mužů považovány za zvýšené, zatímco u evropských žen jsou zvýšené hodnoty již od 80 cm do 88 cm .
Do ordinací praktických lékařů přichází asi 20 % i více osob s tzv. somatoformními poruchami, kteří vyjadřují někdy i mnohočetné subjektivní stesky na své tělesné, somatické obtíže, ale jejich stesky nelze vysvětlit žádnou tělesnou poruchou.
Patří sem např. bigorexie, která je variantou dysmorfofobie. Je to závada či porucha vnímání vlastního těla, přičemž postižený jedinec často nereálně usiluje dosáhnout ve své fyzické zdatnosti maximálních hodnot (např. někteří muži chtějí dosáhnout mnohem a podstatně větších svalů), též Adonisův komplex.
S tím souvisí orthorexie jako mimořádné až extrémní a abnormální úsilí o co nejzdravější stravování (člověk se vyhýbá např. konzumaci průmyslově zpracovaných potravin, zeleninu a ovoce chce konzumovat jen tehdy, je-li utržena před krátkou dobou, řádově před minutami), od čehož si člověk slibuje dokonalé zdraví, dokonalý vzhled a dlouhý život.
Permarexie označuje permanentní závislost na dietách s cílem udržet si adekvátní či optimální vzhled a dobrý zdravotní stav.
Anorexie či mentální anorexie (anorexia nervosa) je komplikované psychosomatické onemocnění spočívající např. v nechutenství, odmítání potravy v důsledku zkresleného vnímání proporcí svého těla, chorobný strach z obezity.
Bulimie či mentální bulimie je porucha příjmu potravy, chorobné přejídání se, opakující se záchvaty přejídání.
Podle významného slovenského psychologa Damiána Kováče (2002)mohou být mnohé vážné nemoci jakoby pomstou za nezdravé životní styly plné stresů a neřešených (či málo, jen slabě řešených) problémů každodenního života.
Osobnostní vlastnosti a osobní životní styl ovlivňují naše reakce na stres. Často určují, jak silně a v jaké kvalitě stresovou situaci prožíváme. Za chorobu špatného životního stylu se považuje především esenciální hypertenze (vysoký krevní tlak). Bývá nazývána chorobou zodpovědných, resp. chorobou manažerů. Trpí jí asi 18 % dospělé populace ve světě.
Američané M. Friedmann a R.H. Rosenman popsali tzv. osobnost typu A, resp. osobnost koronární, která dvakrát častěji
trpí ischemickou chorobou srdeční a infarkty myokardu než osobnost typu B.
Osobnost typu A:
- je jako rychle letící šíp
- vše urychluje, spěchá, je netrpělivá, úzkostná až neklidná
- chce si hodně v životě užít
- usiluje o vyšší životní úroveň
- chce nadměrně konzumovat civilizační hodnoty
- touží po úspěchu
- stále jako by soupeřila, soutěžila, bojovala, chce téměř vždycky vyhrávat
- má velkou potřebu dostat se společensky nahoru (např. ve své profesi)
- často nevnímá okolí a nemá smysl pro krásu
- nerada čeká, vyvíjí nutkavé úsilí, pilně pracuje
- mívá ustaraný výraz v obličeji
- je nervózní, když musí čekat ve frontě nebo jet za autem, které podle ní jede příliš pomalu
- často jí buší srdce
- potí se jí značně ruce a v podpaždí
- mívá úzkosti a strachy
- často používá vulgární slova
- je zlostná, průbojná, výbojná až hostilní (nepřátelská k okolí)
- jde často hlavou proti zdi
- je téměř stále pohyblivá, živá
- oči vyjadřují zvýšenou bdělost
- rychle mrká nebo jí cuká obočí
- mívá sevřené rty a zvýšené napětí obličejových svalů
- často poklepává nohou nebo prsty rukou
- přerušuje druhé osoby v rozhovoru krátkými výroky
- důrazně mluví až křičí, často mluví zrychleně
- skáče druhým lidem do řeči
- při řeči výrazně gestikuluje, přikyvuje, zatíná ruce v pěst, tluče do stolu
- udržuje ve vztazích odstup (distanc)
- její výrazové projevy jsou často nedůtklivé až nevraživé
- v rodině se většinou zdržuje málo (jako "stopový prvek").
Obdobné psychologické obrazy i dalších nemocí se zpracovávají (např. u obezity, astma bronchiale, mentální anorexie atp.).
Osobnostní typ A se vlastně podle Konrada Lorenze dopouští jednoho (třetího) z osmi "smrtelných hříchů" člověka současnosti, a to je "běh o závod se sebou samým (příliš vysoké pracovní tempo).
Vedoucí pracovník s osobností typu A bývá:
- hyper autoritativní až diktátorský
- nadměrně sebevědomý, suverénní, snaží se o heroické výkony
- přehnaně kritický vůči druhým lidem
- málo tolerantní k osobní důstojnosti a sebedůvěře svých podřízených
- necitlivý ke zdraví svých podřízených
Vedoucí pracovníci s osobností typu A i ostatní lidé tohoto typu by se měli učit tzv. sociální (percepční) citlivosti, kompetentnosti a optimální komunikaci, širokému rejstříku sociálních technik, flexibilitě.
Percepční senzitivita je citlivost na vnímání druhých lidí, rozpoznávání jejich emocionálního rozpoložení a zdravotní kondice, gentlemanství.
Přiměřená srdečnost znamená laskavý přístup k lidem, úsměvnost, vstřícnost, hraní otevřené hry, vyhýbání se škodlivým afektům, absence škodolibosti.
Široký rejstřík sociálních technik zdokonaluje umění jednat s lidmi. Jde např. o dovednost požádat o laskavost, přivítat hosta, projevit často pochvalu, uznání, vhodně vyjádřit nesouhlas, povzbudit nemluvného partnera k řeči, vyjadřovat se korektně, vyhýbat se vulgarismům, hyperkritičnosti, ironii, znechucení, pomlouvání druhých, jejich shazování atp.
Adekvátní a pozitivní vzorce jednání je třeba osvojit si pro sociální interakci v různých situacích. Patří sem jak vyhýbání se nadřazenosti, tak naopak servilnosti a předsudkům vůči jiným. Je nutno respektovat sebecit ostatních lidí, vést je k adekvátní sebedůvěře, k racionálním rozborům jejich situace.
Osobnost typu C (carcinogenní)
Za další choroby špatného životního stylu jsou označovány onkologické choroby, projevující se zhoubným bujením buněk.
Maligní (zhoubné) nádory podle syndromu D. G. Hamra vznikají:
1) při velmi silném konfliktním zážitku nazvaném též zhuštěným konfliktem.
2) Akutně jednoho dne. Konfliktní zážitek musí být dramatický.
3) Téměř vždy jen tehdy, když současně dojde k izolaci člověka (prostorové, společenské nebo vnitřní).
Lidé, kteří bývají označováni za osobnosti typu C (tj. osobnosti karcinogenní), kteří údajně snadněji onemocní rakovinou, mívají ne zcela adekvátní atribuční osobnostní styly. Bývají často nositeli pesimistických interpretačních a explanačních sklonů. Mají např. nezřídka pocit, že mohou průběh svého života ovlivnit (zvládat) jen nepatrně. Pocit neovlivnitelnosti jejich stresu je spojen se sníženým fungováním jejich imunitního systému.
Chtějí být stále společensky na výši, přijatelní a akceptováni. Často se vyhýbají konfliktům (zejména ženy), čímž se konflikty somatizují, protože se hostilita obrací dovnitř jejich vlastního organismu. Usilují o hyperadaptovanost, jsou pasivní, trápí se, pláčí, "užírají" se uvnitř, mají subdeprese a deprese, jsou přehnaně trpěliví. Chovají se málo asertivně (neprosazují se).
Chovají se závisle, podřídivě. Bývají velmi svědomití.
K. Lorenz hovoří o nekritické poddajnosti.
Potlačují výrazové projevy svých afektů hněvu, nepřátelství, zlosti, strachu, smutku. Nedávají otevřeně najevo, nevyjadřují zejména své záporné emoce. Popírají své trápení, své utrpení.
Mívají často skryté pocity beznaděje, bezmocnosti, subdeprese a deprese.
Prožívají velká zklamání, překvapení, děsy a úleky.
Mívají pocit, že vše, co udělají, bude špatně (double bind).
Pokud se prokáže osobnost typu C jako nosný konstrukt, je současně zpochybněn ideál určitých variant tzv. nekonfliktního a adaptivně hodného člověka. Jedinec, který ovládá každý svůj pocit nespokojenosti a většinou neprojevuje žádné své záporné city, aby se těch druhých náhodou nějak nedotkl a neurazil je, a tím neodradil od další komunikace, není v současné době v medicíně přijímán jako zdravotně optimální, jako žádoucí vzor.
Příliš hodný hypersociabilní člověk vlastně škodí svému vlastnímu zdraví. Napětí z nekritické poddajnosti (resp. z intropunitivního zaměření osobnosti) se podle Konrada Lorenze stejně jako neodreagované agresivní pocity a tendence často somatizují. Škodí také partnerům v manželství (stále více se odcizují, distancují).
Z hlediska prevence rakoviny stojí za úvahu doporučení upřednostňovat autentické osobnostní projevy.
Sám průběh rakoviny mohou významně ovlivnit psychologické intervence. Je to např. technika vizualizace. Pacient třikrát týdně vždy po patnáct minut (ráno, v poledne a večer před spaním) rozjímá, uvolňuje se (relaxuje) a vizualizuje.
Jakmile je navozena relaxace, pacient si vytváří představu klidné přírodní scenérie (vždy stejné). Po minutě této vizualizace začíná hlavní úkol jeho mentální imaginace, obrazotvornosti: soustředí se na rakovinu, jako by ji v duchu viděl. Dále si představuje, že jeho imunologický systém funguje tak, jak má, tj. zabíjí a odplavuje umírající a mrtvé buňky. Představuje si celou armádu bílých krvinek, vrhajících se na zhoubné bující buňky, které byly oslabeny či zabity předchozí léčbou. Bílé krvinky rozmělňují maligní buňky, takže jsou odplavovány z těla. Před ukončením meditace si pacient představí sebe sama jako uzdraveného.
Tuto metodu propracovali a aplikovali např. manželé Simontonovi (chirurg a psycholožka v USA).
Osobnost typu B
Za zdravý způsob chování je považováno chování osobnosti typu B, která vykazuje:
- přímé držení těla
- pevný kontakt očí
- přiměřeně silný hlas
- nemá zrychlenou řeč (nelibuje si v úsečných odpovědích)
- zdvořilý obličej
- inteligentní výraz
- uvolněné rty
- sebejistá gestikulace
- uvolněnost, relaxovanost
- hovor ve větách, které zajímají druhého
- máte s ním pocit, že vám rozumí, že vás chápe
- tráví rád večery ve vlastní rodině
- pomáhá s prací v domácnosti
- v práci bývá adekvátně výkonný, není workoholik
- nesnaží se příliš dosahovat mimořádných úspěchů ve světě
- nemá sklon k neurotickému perfekcionismu
- krájí si menší kousky z koláče života
- nevzdává se dovolené a prázdnin
- není šípem, nespěchá, pohybuje se většinou zvolna
- má koníčky (osobní záliby)
- je zdravě asertivní, umí se prosadit
- je schopen dobře začínat, udržovat a končit komunikaci.
Pokud se přece jen osobnost typu B dostane do vážné stresové situace, je pravděpodobné, že se u ní spíše vyvinou žaludeční vředy než kardiovaskulární choroba.
Diagnostika somatizace
Somatizace je přenesení, odvedení duševního napětí (např. z psychogenních potíží) do tělesné oblasti (do oblasti jednotlivých somatických orgánů).
Mezi metody identifikace somatizace patří pozorování, rozhovor a
psychologické testy, např. Checklist - 90 přeložený z angličtiny a známý jako Dotazník SCL
- 90 L.R. Derogatise, R.S. Lipmana a L. Coviho.
Jde o sebe posuzovací škálu vyjadřující nejen kvalitativní, ale kvantitativní informace o
somatizacích a dalších psychopatologických tendencích.
Metoda SCL 90 má normy, které se
opírají i o stupnici výraznosti příznaků (0 - vůbec ne, 1- trochu, 2- středně, 3- hodně, 4 mimořádně hodně).
Příklady na příznaky somatizace:
stěžuje si na bolesti hlavy,
mívá pocity na omdlení nebo závrati.
bolesti u srdce nebo na hrudníku,
bolesti v kříži nebo jinde v páteř,
návaly na zvracení nebo nevolnost od žaludku,
bolesti svalů,
pocity nedostatku vzduchu nebo krátkosti dechu,
návaly horka nebo chladu,
pocity tíže v rukách nebo v nohách,
pocity slabosti v některých částech těla,
pocit knedlíku v hrdle,
pocit necitlivosti nebo pocit tuposti některých míst těla.
Odbornou diagnózu může na základě Vašich odpovědí na otázky dotazníku kompetentně stanovit pouze psychiatr nebo klinický psycholog, který má k dispozici vyhodnocovací klíč a potřebuje ještě vaše odpovědi i na doplňující otázky, např.:
1. Jak dlouho máte uvedené psychické potíže?
2. Jaké a jak dlouho máte i tělesné obtíže?
3. Zda a jak se vaše obtíže zhoršují či zlepšují?
4. Jsou vaše potíže přítomny jenom někdy nebo více méně neustále?
5. Jsou vaše potíže přítomny více v určitou denní dobu?
6. Vyskytují se v závislosti na ročním období?
7. Bral/a jste nějaké léky, pokud ano, v jaké dávce, kolik a jaké, s jakým efektem?
8. Měl ještě někdo ve vaší rodině takové nebo podobné potíže?
9. Působí vám tyto potíže problémy v každodenním fungování (v běžném životě, v zaměstnání)?.
10. Jaké příčiny vaše duševní a tělesné potíže podle vás mají?
Literatura
FRIEDMAN, M.-Rosenman, R.H. Type A behavior and your heart. New York: Knopf, 1974.
KOHOUTEK, R. Patopsychologie a psychopatologie pro pedagogy. Brno: Masarykova univerzita, 2007.
KOVÁČ, D. Osobnosť: Od formovaniu k sebeztváraniu. Bratislava. 2002.

Komentáře ke slovu psychologické příznaky závad a poruch zdraví


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » psychologické intervence
následující slovo: » psychologické poradenství na vysokých školách
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2946
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz