Pojem Psychosociální a edukativní zanedbanost
Slovo:
Psychosociální a edukativní zanedbanost
Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor
Význam:
Nejen přirozenost, ale také výchova utváří povahu (Columella).
Dítě s dificilitou (závadou) SOCIÁLNÍ A EDUKATIVNÍ ZANEDBANOST projevuje např.:
- těžkosti s učením,
- výukové nedostatky, ač je normálně rozumově nadané,
- těžko chápe výklad nové látky pro velké mezery v učivu, ve znalostech (didaktický deficit),
- primitivní a vulgární formy sociální komunikace, nedostatky v etiketě chování,
- malou slovní zásobu,
- poruchy vývoje řeči,
- nedbalou úpravu, nepečuje dostatečně o svůj zevnějšek,
- nedostatky v osobní hygieně (zápach, nečistota),
- nepořádek v osobních věcech,
- neplní své povinnosti bez pobízen,
- nedovede vyvinout patřičné úsilí a setrvat v něm,
- příznaky závad a poruch výživy v rodině,
- často i opožděný somatický vývoj (nižší vzrůst, nižší hmotnost).
Celková výkonnost sociálně a edukativně zanedbaných dětí ve škole by mohla být lepší, kdyby jim např. byla v rodině věnována větší péče.
Rodina sociálně zanedbaných dětí však bývá často primitivní (simplexní), málo psychosociálně a kulturně podnětná, nebo dokonce defektní (alkoholismus, drogy, trestná činnost, duševní choroba aj.) a výchovně pravidelně nedostačivá (insuficientní).
Narušená rodina (neúplná, defektní, krizová atp.) vytváří horší předpoklady pro utváření osobnosti dětí než rodina úplná a nenarušená. Neúplnost rodiny, zejména pro rozvod, koreluje pozitivně např. se symptomy úzkosti.
Při utváření osobnosti dítěte hrají důležitou roli konflikty, stresy, frustrace a náročné situace.
Vážný a chronický konflikt v rodině může být škodlivější než fyzická nepřítomnost jednoho z rodičů.
Problematikou rodinných poruch z hlediska socializačně výchovné funkce se
zabýval výzkumně český pediatr J. Dunovský.
Uvádí např., že rodiče z afunkčních rodin dávají přednost v hierarchii svého hodnotového systému jiným hodnotám než dětem. Své děti vnímají jako nechtěné, nežádoucí: uvádějí např., že jim děti pokazily život. Nezájem takových rodičů o dítě a jeho psychosociální rozvoj může dostoupit takové intenzity, že prospěch dítěte je vážně ohrožován a jeho vývoj je poškozován. Dítě musí být nezřídka z takového rodinného prostředí odňato a předáno do pěstounské péče, k osvojení, do dětského domova či dětské vesničky. Dítě z těchto rodin se stává jakýmsi sociálním "sirotkem", i když ve skutečnosti své biologické rodiče má. Vývoj dítěte zde nebývá postižen jen v oblasti sociální, ale též v oblasti psychické a somatické.
K projevům psychosociální zanedbanosti se často přidružují další poruchy: zvýšená psychická tenze až neuróza, antisociální chování atp.
Hostilní (nepřátelský) vztah rodičů a dítěte vede často k týrání dětí, k jejich zneužívání (např. pohlavnímu), někdy dokonce až k jejich fyzické likvidaci.
Školský zákon začleňuje žáky se sociálním znevýhodněním mezi osoby se speciálními vzdělávacími potřebami. V § 16 tohoto zákona je sociální znevýhodnění vymezeno takto:
rodinné prostředí s nízkým sociokulturním postavením nebo ohrožení sociálně patologickými jevy,
nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova,
postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR.
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů, od roku 2011 blíže specifikuje skupinu žáků se sociálním znevýhodněním, kterým jsou určena tzv. vyrovnávací opatření.
Za žáka se sociálním znevýhodněním se podle této vyhlášky považuje zejména žák z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.
Žákem se sociálním znevýhodněním se rozumí např. žák z rodiny s nízkým sociálním statusem, žák žijící v sociálním vyloučení nebo žák z neúplné či vícečetné rodiny.
V obecné rovině se takovým žákem rozumí zejména žák:
žijící v prostředí, kde není dlouhodobě dostatečně podporován ke vzdělávání či přípravě na vzdělávání (například z důvodů nedostatečného materiálního zázemí, nevyhovujících bytových podmínek, časové náročnosti dopravy do školy, nezájmu ze strany zákonných zástupců, konfliktů v rodině),
jehož zákonní zástupci se školou dlouhodobě nespolupracují a je to na újmu oprávněných zájmů žáka,
žijící v prostředí sociálně vyloučených lokalit nebo lokalit sociálním vyloučením ohrožených,
který je znevýhodněn při svém vzdělávání z důvodu příslušnosti k etnické nebo národnostní skupině či specifickému sociálnímu prostředí, zejména je-li znevýhodnění spojeno s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka ve srovnání s ostatními žáky třídy, z důvodu používání odlišného jazyka nebo specifické formy vyučovacího jazyka v domácím prostředí žáka.
Do skupiny žáků s překážkami v učení v důsledku nezdravotních příčin patří také děti umístěné mimo rodinu, což je krajní řešení nepříznivé situace rodiny, rozhoduje o něm výhradně soud a mělo by být využito jen ve chvíli, kdy je to nutné k ochraně života nebo zdraví dítěte.
Přeřazení psychosociálně, edukativně a kulturně zanedbaného či znevýhodněného jedince (zejména dítěte) na určitou dobu do vhodných životních podmínek, dochází často nejen ke zlepšení úrovně socializace a kultivovanosti, ale nezřídka i ke zlepšení poznávacích (kognitivních, intelektových) funkcí jeho psychiky.
Psychologické diagnostické metody
Za základní metodickou pomůcku při šetření problémových dětí považujeme podrobný záznamových arch odborného psychologického vedení dítěte, který obsahuje základní údaje o dítěti, vyplněný školní dotazník, anamnestické údaje a chronologické záznamy pro záznam diagnostického a psychagogického sledování dalšího vývoje osobnosti a psychiky dítěte. V záznamovém archu by neměl chybět ani přehled výsledků vyšetření a nápravného vedení. Přiložen by měl být i odborný psychologický nález a v závěrečných údajích by mělo být uvedeno, komu byly poslány odborné nálezy a jiné zprávy a kdo prováděl odborná šetření a vedení dítěte. V přílohách by měly být také protokoly dílčích vyšetření.
Mezi oblíbené psychopatologické diagnostické metody se ve specializovaných poradnách používá vedle pozorování a analýzy výsledků činnosti buď dotazníkově, nebo vhodněji metodou standardizovaného rozhovoru test Woodworth-Mathewsové, který zjišťuje úroveň neurotické emotivity, psychastenie, schizoidních tendencí, paranoidních tendencí, depresivních a hypochondrických tendencí, impulzivních a záchvatovitých tendencí, sklonů k instabilitě a disociálních sklonů.
Dobře využitelný je také H. J. Eysenckův (1916-1997) dotazníkový test MMQ, který zjišťuje počet neurotických symptomů a upřímnost zkoumané osoby, a jeho osobnostní dotazník (E. P. I. resp. E. O. D., pro děti J.E.P.I.), který zjišťuje míru extraverze, resp. introverze a psychonervové stability, resp. neuroticismu. Neuroticismus přitom není totéž jako neuróza, ale pouze tendence k této chorobě.
Samozřejmou součásti každého seriózního odborného vyšetření osobnosti a psychiky je ovšem podrobná anamnéza, zjištění individuální, sociální, zdravotní i ekonomické životní historie od početí do současné doby,
případně katamnéza (tj. zjištění stavu a vývoje zkoumané osoby po aplikované diagnostické,i korektivní či rehabilitační intervenci (v určitém časovém odstupu).
Speciální psychologické diagnostické testy jsou užitečnou diagnostickou pomůckou pouze pro vysokoškolsky vzdělaného, odborného, kvalifikovaného a kompetentního psychologa.
Pro odborné psychology zajišťuje tuzemské i zahraniční diagnostické metody a psychorehabilitační pomůcky např. firma Psychodiagnostika s.r.o., Brno.
Profesní úkony a jejich interpretace v oblasti psychologické diagnostiky a intervence mají svá odborná pravidla a musí být také v souladu s etickým kodexem profese psychologa.
Poradenská pomoc školského poradenského zařízení (paragraf 16a školského zákona)
(1) Školské poradenské zařízení poskytne poradenskou pomoc dítěti, žákovi, studentovi a zákonnému zástupci na základě žádosti. Vyžaduje-li to zájem dítěte nebo nezletilého žáka, doporučí škola zákonnému zástupci, aby vyhledal pomoc školského poradenského zařízení. Nepostačuje-li toto doporučení, a jestliže by v důsledku neposkytnutí služeb školského poradenského zařízení mohl být vážně ohrožen důležitý zájem dítěte nebo nezletilého žáka, informuje škola o této skutečnosti orgán sociálně-právní ochrany dětí.
(2) Výsledkem poradenské pomoci školského poradenského zařízení jsou zpráva a doporučení. Ve zprávě školské poradenské zařízení uvede skutečnosti podstatné pro doporučení podpůrných opatření. V doporučení uvede závěry vyšetření a podpůrná opatření prvního až čtvrtého stupně, která odpovídají zjištěným speciálním vzdělávacím potřebám a možnostem dítěte, žáka nebo studenta, a to včetně možných kombinací a variant podpůrných opatření a způsobu jejich použití.
(3) Školské poradenské zařízení poskytuje zprávu a doporučení žadateli,škole nebo školskému zařízení, v němž se dítě, žák nebo student vzdělává, poskytuje doporučení. Školské poradenské zařízení poskytne vydané doporučení orgánu sociálně-právní ochrany dětí, pokud je o to orgán sociálně-právní ochrany dětí požádá.
(4) Pokud má zletilý žák, student nebo zákonný zástupce pochybnosti o tom, že škola nebo školské zařízení postupuje v souladu s doporučením školského poradenského zařízení, může řediteli školy nebo školského zařízení navrhnout projednání svého případu s ředitelem, příslušným školským poradenským zařízením a případně též se zřizovatelem a ředitel je povinen jednání svolat.
(5) Pokud zletilý žák, student nebo zákonný zástupce má i po projednání podle odstavce 4 pochybnosti o správnosti postupu školy nebo školského zařízení, může požádat krajský úřad příslušný podle sídla právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení nebo ministerstvo v případě školy nebo školského zařízení zřizované ministerstvem o rozhodnutí, jak bude doporučení školského poradenského zařízení naplněno.
Revize zprávy nebo doporučení školského poradenského zařízení (podle paragrafu 16b školského zákona)
(1) Žadatel o poskytnutí poradenské pomoci podle § 16a odst. 1 může do 30 dnů ode dne, kdy obdržel zprávu nebo doporučení školského poradenského zařízení, požádat právnickou osobu zřízenou a pověřenou ministerstvem o jejich revizi. O revizi doporučení může požádat i škola nebo školské zařízení do 30 dnů ode dne, kdy se s jeho obsahem seznámila.
(2) Právnická osoba podle odstavce 1 posoudí žádost o revizi a zprávu nebo doporučení a v případě potřeby prověří se souhlasem zákonného zástupce, zletilého žáka nebo studenta vzdělávací potřeby a možnosti dítěte, žáka nebo studenta.
(3) O výsledku posouzení vydá právnická osoba podle odstavce 1 do 90 dnů od obdržení žádosti revizní zprávu, která může obsahovat i novou zprávu nebo doporučení podpůrných opatření a v takovém případě nahrazuje revidovanou zprávu nebo doporučení. Revizní zpráva se zasílá žadateli, příslušnému školskému poradenskému zařízení, a s vyloučením údajů, které jsou obsahem zprávy podle § 16a odst. 2, také škole nebo školskému zařízení.
(4) Zpráva nebo doporučení školského poradenského zařízení se považují za správné, dokud není vydána revizní zpráva, z níž vyplývá opak.
Literatura
KOHOUTEK, R. Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2002. 544 stran.
ISBN 80-214-2203-3.
Komentáře ke slovu Psychosociální a edukativní zanedbanost
Zatím žádné komentáře.
Navigace
předchozí slovo: » psychosociální zralost osobnostinásledující slovo: » psychosociální moratorium
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2585
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
