Pojem školní

Slovo:

školní, pracovní a přírodní prostředí


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a ověřil editor

Význam:

ŠKOLNÍ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ působí na osobnost a její vývoj i rozvoj obsahovou náplní, typem sociální (verbální i nonverbální) interakce a komunikace, úrovní třídy, osobnostmi učitelů, a také svou složkou materiální (vzdálenost od bydliště, vybavení apod.).
Pokud jde o docházku do školy, zajímá nás např. průběh vývoje v mateřské škole, začátek školní docházky, vývoj úrovně prospěchu a chování ve škole, opakování ročníku, změny školy, zážitek šikany.
O šikaně lze hovořit, jsou-li dítěti, jedincem nebo i skupinou sdělovány ošklivé či nepříjemné věci, je-li podrobeno verbální či dokonce brachiální agresivitě, je-li mu vyhrožováno, je-li uzavíráno v místnostech, musí-li odevzdávat svačiny či i finanční částky atp.
Šikanují agresoři, kteří bývají fyzicky zdatní, silní a obratní a mají hype rdominantní a někdy i sadistické tendence.
Nejdůležitější úlohu sehrává školní třída jako formální skupina.
Školní prostředí má stimulovat a kreativizovat talentované a nejschopnější žáky, povzbuzovat méně nadané a chránit a sociálně podporovat žáky nejslabší. Hodnocení výkonů a pracovních výsledků musí být založeno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Navíc má škola rozvíjet celou osobnost žáků a vést je k všestranné, účinné a pokud možno i tvořivé komunikaci. Škola 21. století má také žáky učit rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný.
Zdá se, že škola má kladný vliv především na rozvoj informovanosti a vědomostí dětí a mládeže, na rozvoj jejich sociální komunikace a sociální adaptivity, na dodržování časových termínů a na některé pracovní návyky a dovednosti. Vždy se však nedaří rozvíjet adekvátní sebedůvěru žáků a studentů, toleranci vůči anxiozitě a fobiím, různým stresům a frustracím a zajistit prožitky adekvátní či optimální pohody a spokojenosti ve škole.
Do školního kurikula všech škol by měla být integrována mravní výchova. Jde o to, aby učitelé svým chováním, vystupováním a celým způsobem života poskytovali identifikační vzory. Měli by žákům a studentům především zprostředkovat poznatek, že základem pro jednání člověka ve společnosti musí být vytváření vztahů úcty, důvěry a spolupráce, individuální přístup k lidem na základě dobrého poznání jejich osobnosti. Souhrnně můžeme říci, že jde o to, aby lidé jednali racionálně a v souladu se zásadami etiky (mravnosti) a estetiky. Cílem je tedy jednání altruistické, prosociální, které se vyznačuje skutky a činy, vykonávanými ve prospěch druhého bez očekávání odměny nebo sociálního souhlasu.
Racionální, uvážené a nesobecké morální činy však nejsou nejčastější formou lidského chování. Nezřídka je lidské chování iracionální, ovlivněné subjektivními a situačními instinkty, pudy, potřebami, emocemi, afekty, city a egoistickými tendencemi.
Pokud jde o vliv pracovního prostředí je významným činitelem utváření a dotváření osobnosti pracovní skupina, typy spolupracovníků, s nimiž se člověk nejvíce stýká, celkové složení a zaměření skupiny, její úroveň a struktura, pozice a role v pracovní skupině. Už sám společenský kontakt vyvolává často soutěžení a zvyšování životní energie, umocňující individuální práceschopnost. Je však důležité, aby byla skupina harmonickou jednotkou, která pomáhá svým členům k dobré pověsti, k optimálnímu image.
Důležitost objektivní analýzy vlivu jednotlivých činitelů pracovního prostředí pro poznání osobnosti pracujícího plyne z toho, že pracoviště je prostředím, kde člověk stráví prakticky třetinu dne po delší část svého života.
Na pracovišti získává člověk také podstatnou část vědomostí, dovedností, zkušeností a návyků. Osobnost se utváří v činnostech při práci. Mezi spokojeností v práci a celkovou životní spokojeností je úzká souvislost. Rozhodující vliv na spokojenost v práci má často bezprostřední nadřízený.
Důležitá je také vzdálenost pracoviště od bydliště.
Umístění pracoviště v klidovém či rušném okolí, poblíž dopravních center, uprostřed zeleně atp.
Také zachovalost budov, technické vybavení pracoviště, hygienická a estetická úroveň zařízení, to vše má vliv na spokojenost a pracovní výkonnost.
Učitelé nejčastěji oceňují tyto klady ve škole:
Pocit rozmanité, zajímavé a smysluplné práce.
Zážitky úspěchu v práci.
Žáci (studenti) s aktivním zájmem o vyučování a učení se.
Přiměřený počet žáků ve třídě.
Dobré vztahy učitelů se žáky (studenty).
Dobré vztahy žáků (studentů) se žáky (studenty).
Pozitivní, pohodové psychosociální klima a atmosféra školy.
Dobré psychosociální klima ve sborovnách.
Dobré učitelské kabinety.
Dobrá organizační a řídící práce na škole.
Opora ve vedení školy.
Dobrá spolupráce s kolegy.
Dobrá spolupráce s rodiči žáků a studentů.
Rodiče hodnotící učitelovu práci kladně.
Dostatek didaktických pomůcek a odborné literatury na škole.
Adekvátní materiální, architektonické , technické (zejména hygienické) i estetické vybavení prostředí školy.
Dobré mikroklimatické podmínky školy.
Čistota ve škole.
Adekvátní finanční i morální hodnocení za pedagogickou práci.
Průběžné vzdělávání a zvyšování kvalifikace na škole.
Přiměřená vzdálenost pracoviště od bydliště, dopravní dostupnost.
Optimální zdravotní stav.
Dobré stravování a pitný režim ve škole.
Přiměřeně dlouhé přestávky ve výuce.
Dobré mimoškolní aktivity a akce (soutěže, výlety, zájezdy - i zahraniční).
Dobrá psychosociální situace a opora ve vlastní rodině učitele.
Učitelé si často stěžují na tyto zápory ve školách:
špatné finanční ocenění.
Existenční nejistota.
Problémoví žáci (studenti) se závadami a poruchami chování a prožívání i poruchami osobnosti.
Neomluvené absence žáků (studentů).
Opakovaná nepřipravenost žáků (studentů).
Nedodané domácí úkoly ve stanovených termínech.
Nikotinismus, alkoholismus, narkomanie některých žáků (studentů)
Nezájem žáků (studentů) o vzdělání, jejich intelektuální pasivita.
Příliš vysoká psychofyzická zátěž v povolání učitele.
Vysoká nekázeň a agresivita žáků (studentů).
Stresující konflikty se žáky (studenty).
Stresující konflikty s rodiči žáků (studentů).
Stresující konflikty s kolegy.
Konfliktní vztahy s vedením školy.
Málo akceptovaná nebo neakceptovaná kreativita učitelů ze strany vedení školy.
Mobbing i bossing na pracovišti.
Poruchy sociální komunikace s vedením školy.
Nevyhovující pracovní prostředí učeben (málo prostoru, tepla, světla, mnoho hluku, špatná hygiena, špatný vzduch apod).
Nebezpečí častých úrazů.
Nekvalitní další vzdělávání učitelů a zvyšování kvalifikace.
Příliš náročná administrativa.
Příliš časté suplování, přesčasy.
Nedostatečné vybavení školy didaktickými pomůckami a odbornou literaturou.
Záporné vztahy a postoje veřejnosti vůči učitelům.
Nekvalitní stravování na některých školách.
Nedostatek pohybu při práci.
Nutnost pracovat i při osobních zdravotních potížích.
Příliš časté hospitace a kontrolní inspekce.
Příliš dlouhé pracovní porady.
Špatný rozvrh.
Příliš mnoho mimoškolních akcí (např. soutěží).
Potíže s dojížděním do práce.
Časté změny v pokynech, směrnicích a normách.
V souvislosti s významem pracoviště a práce pro utváření osobnosti je vhodné připomenout myšlenku E. Fromma, že v současné společnosti se na cíle často zapomnělo pro posedlou starost o prostředky. Lidé se všemožně snaží vydělat peníze - prostředek k získání příjemných věcí - a "radost ze života se ztrácí".
Mimorodinné, mimoškolní a mimopracovní prostředí
Tento typ prostředí může být buď organizovaný:
kluby, turistické oddíly nebo neorganizovaný:
party, přátelé, divadla, kina, kavárny, vinárny, diskotéky, společenské kluby atd.
Přírodní prostředí
Když se vzdalujeme od společenského prostředí a blížíme se přírodě, bezděky se stáváme dětmi.. Z duše spadne všechno naučené a je taková, jako kdysi byla a jistě zase jednou bude (M. J. Lermontov).
V kráse přírody je něco okouzlujícího, co působí konejšivě i na nejzastaralejší rány. Jsou to siluety, zvuky, vůně, které se člověku tak vemlouvají, že se jim podrobuje zcela nechanicky, aniž o tom ví. Neanalyzuje své pocity ani jevy, které je vyvolaly, prostě žije jako očarován a cítí, jak se jeho organismem rozlévá mír (J. M. Saltykov-Ščedrin).
Na vývoj a formování osobnosti člověka působí celá řada přírodních činitelů, nejen krajina. Je např.: podnebí, kosmické vlivy, meteorologické vlivy, venkovní teplota a pocitová teplota (ta bývá nižší např. při větru), gravitační vlivy a roční období.
Střídání ročních období má vliv např. na výškové a váhové přírůstky, které bývají největší na podzim a v zimě a nejmenší na sklonku jara. Na jaře a na podzim se zhoršují neurotické a depresivní potíže.
Vlivy specifiky země, ve které člověk vyrůstá
Patří sem vliv jazyka, národnosti, módy, morálky, vědy a umění, státního zřízení, ideologie, hustoty obyvatelstva, rasových zvláštností, ekonomické a geopolitické situace, obyčejů, tabu, zábav, duchovních a kulturních tradic, historického povědomí lidí, právního stavu, kulturního společenství daného národy, společenskými vrstvami, sociálních podmínek a prostorových podmínek. Velký materiálně-technický pokrok civilizace s sebou přináší stále více požitků a pohodlí. Tím však dochází i ke zvýšení celkové zchoulostivělosti (astenizaci) člověka.
Např. hustota osídlení posiluje konkurenci, nutí k častým kontaktům mezi jednotlivci i mezi skupinami, je stimulujícím faktorem kulturního vývoje. Přelidnění (zejména ve městech) má ovšem řadu záporů, je zdrojem chudoby, psychosociálních a zdravotních poruch i vyšší narkomanie a sebevražednosti.
Vzájemné působení všech sociálních, biologických aj. vlivů je u každého člověka odlišné, proto je každý člověk jiný, zvláštní, neopakovatelný.
Chceme-li osobnost skutečně poznat, musíme získat nejen informace o jejím aktuálním funkčním stavu, ale i informace historické, vývojové, anamnestické.
Literatura
KOHOUTEK, R. a kol. Základy sociální psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1998. 182 stran. ISBN 80-7204-064-2.



Generovaný, orientační výčet dalších tvarů tohoto slova



Některá související slova

kinotéka, výchova a její prostředky, škola a její formativní vlivy, expanzivní a extrapunitivní chování, psychosomaticky traumatizované osoby, Pozitiva a negativa a učitelské profese, schema záznamu rozhovoru psychologa s dítětem, mravní výchova ve společnosti, psychologie osobnosti učitele a učitelky, Normální a zdravá osobnost, Extrapunitivní a agresivní osobnost, poruchy a závady jazyka, Školní a pracovní prostředí, kariérni (studijní a pracovní) psychologické poradenství, zvýšená psychosomatická tenze u dětí, AŠP ČR zkratka v humanitních vědách, schopnosti a nadání, psychodidaktika ve školství, Psychosociální a edukativní zanedbanost, kreativní a talentované osoby, profesní a studijní orientacei, Rodina a její sociální determinace, nadané a tvořivé osobnosti, výchova tvořivosti, charakter a jeho utváření, kulturní znevýhodnění, duševní vývoj člověka, formování chování a prožívání, Možnosti využití díla J. Foglara v práci s dětmi, Kritéria hodnocení vysokoškolských učitelů a učitelek, sebeřízení, Úvod do mentální retardace, osobnost a její poznávání, závady a poruchy vývoje řeči, Filozofie, poznávací a intervenční interview, Famile a persona, edukativní, Teoretická východiska psychologického poradenství, posuzovací stupnice (škály), mravnost a její výchova a sebvýchova, determinanty psychiky a osobnosti, mmorodinné a mimoškolní prostředí, dotazník jako výzkumná metoda, profesní orientace a její zjišťování, KOGITACE (myšlení a jeho poznávání), výhova problémových dětí, způsoby poznávání psychiky a duševního zdraví, výchova problémových dětí, mentální retardace, prevence syndromu vyhoření, teorie vysokoškolského psychologického poradenství, agresivita u dětí, závady a poruchy mobility a pozornosti, etapy tvořivosti, disociální a asociální chování dětí a mládeže, prosociální a morální charakter, normalita a psychické zdraví, zvýšená psychosomatická tenze, psychonervová labilita, tvořiví a talentovaní lidé, talenty a jejich třídění, vývoj kognitivity dětí, závady a poruchy pohybu, vrozené závady a poruchy, Etický a morální charakter, agresivita, mentální schopnosti a dovednosti lehce podprůměrné, sebepoznání a sebeřízení, prostředí a psychosomatika člověka, osobnost a jeji poznavani, rozhovor a jeho stadia, psychologická charakteristika žáků a žákyň, poznávací vývoj dětí podle J. Piageta, poznávání dificilit, výchovné determinanty psychiky a osobnosti, school psychology (angl.), klasa, My Class Inventory (MCI), school environment (angl.), hostile school environment (angl.), portfolio žáka a studenta, classroom management (angl.), Johann Ignaz Felbiger (1724-1788), Blind Learning Attitude Test (BLAT), ESPAD zkratka, rehabilitační třída, Parents and Teachers Helping Students (PATHS), naivní realismus, zlatý věk motoriky, social climate in school class (angl.), monofázický spánek, academic self esteem (angl.), school counseling (angl.), climate in the school (angl.), Classroom Based Research (angl.), ŠVP zkratka ve školství, mikrosociologie, koedukace, kompozice, prima, semestr, edukometrie, mírná subnorma intelektu, sociální determinanty psychiky, SORAD (zkratka), pedocentrismus, deschooling, Independent Schools, scholarita, škamna, Conduct Disorder, mikrosociální prostředí, school maturity (angl.), ŠPP zkratka ve školství, vzdělavatelnost, Heidegger, role a pozice dítěte mezi sourozenci, zábavy v mládí, zdravá škola, pracovní a osobní hodnocení, závady a poruchy myšlení, předmět pedagogické psychologie, Montessoriová Marie, výzkumy osobnosti a psychiky dětí, Hradecká Milada, školní výkonnost, Vztah edukační psychologie k jiným vědám, osobnost dítěte, osobnost učitelů, Maňák Josef, Vaněk Jan, Vztahy mezi pedagogy a žáky a žákyněmi, násilí, ČŠI zkratka ve školství, rodinné rituály, Kapalínův index, CES zkratka ve školství, academic achievement (angl.), classroom environment, psychologie prepuberty, school´s gender-neutral uniforms (angl.), prepuberty (angl.), psychický infantilismus u dětí, profesní dotazník, pedagogicko psychologické výzkumy, Specifické a nespecifické závady a poruchy učení, teorie vývoje a utváření osobnosti, drogové závislosti, Úvod do pedagogické psychologie, Úvod do sociální psychologie, anamnéza dítěte, school report (angl.)

Komentáře ke slovu školní, pracovní a přírodní prostředí


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » školní vysvědčení
následující slovo: » školská poradenská psychologie
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:3475
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz