Pojem syndrom vyhoření (burnout)

Slovo:

syndrom vyhoření (burnout)


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a ověřil editor

Význam:

V profesích, kde se pracuje primárně s lidmi se setkáváme se syndromem vyhoření (burnout syndrom). Nejdříve byl odborně popsán asi psychiatrem H. J. Freudenbergem v roce 1975, který byl inspirován knihou Grahama Greena Případ vyhoření.
V roce 1976 popsala burnout americká psycholožka Christina Maslachová.
Syndrom vyhoření nyní již figuruje v Mezinárodní klasifikaci psychických poruch (MKN 10) pod číslem Z 73.0 ve skupině s názvem "Problémy spojené s obtížemi při zvládání životních situací".
Symptomatika burnout syndromu čili "vyhoření" (vyhaslosti, vyprahlosti) obsahuje např. tyto duševní a tělesné symptomy (příznaky):
Psychické :
Ztráta schopnosti se pro něco nadchnout, pokles pracovního nasazení, ztráta schopnosti vcítění se a pocitu zodpovědnosti.
Nechuť a lhostejnost, nezájem, redukovaná motivovanost ve vztahu k práci.
Pochybnosti o sobě, redukce sebedůvěry, pocity bezmocnosti, negativní postoj k sobě samému, práci, institucím, společnosti a životu.
Emocionální problémy: podrážděnost, útočnost, netrpělivost, nervozita, úzkosti, strachy, apatie, pocity beznaděje, emoční vyčerpanosti, zklamání.
Kognitivní problémy: pocity mentálního opotřebování, závady a poruchy pozornosti a paměti.
Únava až vyčerpání, chybění zájmů a zálib, projevy subdepresedeprese.
Tělesné :
Závady a poruchy spánku, děsivé sny, ztráta chuti k jídlu, závady a poruchy motoriky, sklon k drobným i větším úrazům, celková psychosomatická nevolnost, zvýšená nemocnost, bolesti svalů a šíje, psychosomatické obtíže.
Fáze vyhoření:
a) Nadšení - idealismus a romantismus (často naivní), nereálné a nejasné představy o práci. Práce se stává nejdůležitější součástí života a naplňuje jeho smysl, ostatní se stává méně podstatné. Identifikace s klienty a často neefektivní výdej energie spojený s dobrovolným přepracováváním.
b) Stagnace - původní nadšení vyprchává, realita nutí slevit ze svých očekávání a začíná starost o věci mimopracovní spojené se zájmem o osobní vzestup (volný čas, peníze, partneři, hobby, vyhledávání známých, starost o sebe) .
c) Frustrace - kritické hodnocení dosavadní efektivity práce a jejího smyslu. Začínají se objevovat emocionální a fyzické obtíže.
d) Apatie - reakce na frustraci v situacích, které nelze ovlivnit, vyhýbání se mimořádnostem, novinkám a námaze, snaha udržet si však ještě pracovní místo kvůli živobytí.
e) Terminální burnout - úplné psychosomatické vyčerpání, pocit ztráty smyslu života, depersonalizace, intenzivní s chronický HH syndrom, proživání pocitu bezmocnosti (helplessness) a beznaděje (hopelessness).
Pro tento syndrom je typické, že při něm netrpí jen postižení, ale také kvalita jejich práce. Postižení vyhořením jsou častěji nemocní a za určitých okolností se stanou i trvale neschopní práce. Jako při mnoha duševních poruchách hlavní problém spočívá v tom, že ani postižení ani okolí, nerozpoznají za těmito obtížemi svébytnou poruchu nebo ji rozpoznají až příliš pozdě. Zvláště často jsou syndromem vyhoření postiženy zdravotní sestry, dále ošetřovatelé, sociální pracovníci, ale také lékaři, psychoterapeuti, učitelé a učitelky , právníci a policisté, uvádějí ve své velmi přehledné, stručné a instruktivní odborné publikaci pro lékaře, psychology a další zájemce o teoretické zdroje, diagnostické a intervenční možnosti tohoto syndromu Syndrom vyhoření z roku 2003 psychologové Vladimír Kebza a Iva Šolcová.
Při prevenci vyhoření je důležitý vlastní postoj člověka k práci - samozřejmě v ní má být pociťován smysl, ale neměla by být jediným cílem, smyslem a zájmem v jeho životě.
Určitě je to kvalitní sociální podpůrná síť, tedy existence vstřícných blízkých lidí, kteří člověku mohou poskytnout aktivní naslouchání, povzbuzení a pomoc v těžkých situacích.
Hlavními zdroji sociální opory jsou: rodina, příbuzní, kolegové v práci, přátelé, zájmové skupiny a celkově kvalitní trávení volného času.
Podle psychologa Václava Mertina by měla jít prevence syndromu vyhoření u učitelů dvojím směrem. "Učitel se musí učit lépe zacházet se svým profesním životem - mít i neškolní zájmy, přátelské skupiny, jako vrcholový sportovec by měl víc dbát na regeneraci. Existuje však i cesta celospolečenské prevence. Každý učitel by se měl povinně celoživotně vzdělávat. Každým rokem alespoň 14 dní. Vzdělaný učitel se méně bojí jít do školy s tím, co si na něj připravili žáci, rodiče, vedení nebo inspekce, je sebevědomější, lépe obhájí svou práci, je méně závislý na jednom jediném povolání."
Psycholog Antonín Mezera se domnívá, že by učitelé měli po několika letech povinně změnit školní prostředí a populaci žáků, které učí. "Učitelé by měli mít možnost a i povinnost například po pěti až deseti letech učit nejen na základní škole, ale i na gymnáziu, střední odborné škole nebo ve speciální škole. Měli by mít možnost věnovat se například práci výchovného poradce, metodika či inspektora. V oblasti teorie managementu se této metodě říká job rotation, ale školství je bohužel vůči změnám tohoto typu dost rezistentní."
V podmínkách našich škol se kromě ,,křičící místnosti", uvádí Pavla Císařová , zdá prozatím fantaskní i alternativa, kterou představují C. Hennig a G. Keller ve svém Antistresovém programu pro učitele. Jedná se o zavedení sabatiklu, tzv. volného roku. "Podobně jako ve Švýcarsku (…) by měl mít každý učitel příležitost prožít po 7-8 letech vyučování tzv. volný rok. Může ho využít podle osobní potřeby k načerpání sil, k dalšímu vzdělávání atd. Finančně lze sabatikl zabezpečit tak, že se učiteli bude poskytovat plat snížený měsíčně o 1/7-1/8".
Psycholog Jaro Křivohlavý (2001) doporučuje interní a externí metody a postupy prevence vyhoření,
a to interní a externí.
Mezi interní postupy řadí:
neklást na sebe a své cíle nesplnitelné nároky, aktivně rozvíjet pozitivní myšlení, stanovit si priority, hledat smysl života.
Mezi externí postupy řadí: sociální oporu, zlepšení klimatu organizace a úpravu pracovního prostředí.
Olomoucká psycholožka a vysokoškolská učitelka Eva Urbanovská (2009) se podrobněji zabývá strategiemi zvládání stresu (u středoškolské mládeže). Popsala např. strategie kontroly, strategii vyhýbání, strategii rezignace.
Blahutková Marie a Charvát Michal
(2009) zdůraznili
význam výrazného
podílu sportu a pohybových aktivit na odbourávání stresů.
Při léčbě vyhoření se využívají psychologické přístupy,
především poradenství pro oblast životního stylu,
existenciální psychoterapie (směr psychologické léčby
vycházející z filosofie existence a zabývající se např.
lidskou svobodou, stárnutím, smrtelností,
zodpovědností za své činy, existenciální izolací a deprivací),
logoterapie (psychoterapeutická metoda podle Viktora Emanuela Frankla (1905-1997),
spočívající v hledání smyslu života u osob,
kteří jsou existenciálně frustrovaní,
trpící noogenní neurózou a daseinanalýza
( speciální psychoterapeutická škola vycházející
z existenciální filosofie M. Heideggera
a z fenomenologické metody E. Husserla a hledající a poznávající možnosti jak být sám sebou).
Diagnostika syndromu vyhoření
Provádí na základě rozhovoru s odborníkem nebo na základě aplikace dotazníku. Těchto dotazníků (např. Maslach Burnout Inventory /MBI/, Burnout Scale H. J. Freudenbergera, Burnout Measure A. Pinesové a kol., The Staff Burnout Scale for Health Professionals J.W. Jonese, Meier Burnout Assessment /MBA/ , Teacher Burnout Scale /TBS/ S. A. Seidmana a Joanne Zagerové, Teacher Stress Reactions /TSR/ N.K. Frenche, Heidelberger Burnout Test E. Meyera aj.) existuje již větší počet. přitom se nové odborné testy pro kvalifikované psychology jsou u nás i v zahraničí stále vytvářejí.
Uvádíme jeden z těch častěji aplikovaných psychologických testů:
Dotazník vyhoření Beverly A. Potterové - BPQ (Beverly A. Potter´s Burnout Questionnaire).
Označte stupeň daného pocitu na stupnici:
1 - nikdy, nebo jen velmi zřídka 2.- zřídka, 3 - často 4 - velmi často 5 - vždy.
1. Cítím se unavený(á), i když jsem měl(a) dostatek spánku.
2. Má práce mne neuspokojuje, necítím se být v práci úspěšný(á).
3. Cítím se smutný(á), i když k tomu nemám jasný důvod.
4. Jsem zapomnětlivý(á).
5. Jsem podrážděný(á), iritabilní a obořuji se na lidi.
6. Vyhýbám se lidem v práci i v soukromém životě.
7. Mám potíže se spánkem, protože mne trápí pracovní problémy.
8. Jsem nemocný(á) častěji než jsem býval(a).
9. Můj postoj k práci lze vyjádřit slovy " mám potíže".
10. Mívám časté konflikty v práci.
11. Můj pracovní výkon není stoprocentní.
12. Mám sklon užívat alkohol nebo léky k zlepšení nálady.
13. Namáhá mne komunikace s druhými lidmi.
14. Nemohu se soustředit na práci tak jako dříve.
15. Práce mne brzo znudí.
16. Pracuji těžce, ale nemám pocit uspokojivého výkonu.
17. Práce mne namáhá.
18. Nerad chodím do práce.
19. Sociální aktivity s druhými jsou pro mne vyčerpávající.
20. Sex mne nezajímá.
21. Když nepracuji, většinu času se dívám na televizi.
22. V práci nemám žádná očekávání, snahu něčeho dosáhnout.
23. Myšlenky na práci mne obtěžují i mimo pracovní dobu.
24. Pracovní problémy zasahují do mého osobního života.
25. Mám pocit, že moje práce nemá žádný smysl.
Vyhodnocení dotazníku BPQ:
Sečtěte všechna bodová hodnocení. Rozsah hodnot
je
0 - 125.
Na základě dosažené hodnoty se můžete zařadit do skupiny:
Počet bodů
Hodnocení
25- 50
Nemáte patrně s burnoutem vážnější problémy.
51 - 75
Trochu prevence proti možnosti vyhoření by neškodilo.
76 - 100
Pozor! Jste kandidátem (kandidátkou) vyhoření.
100- 125
Jste pravděpodobně vyhořelý/á/!
Exaktní odbornou diagnózu vyhoření lze učinit teprve na základě komplexního vyšetření kvalifikovaným a zkušeným psychologem nebo psychiatrem pro které je dotazník B. A. Potterové pouze jednou z diagnostických pomůcek.
Psychologie rozpracovává celou řadu psychoterapeutických a pozitivně psychologických metod, které pomáhají psychicky traumatizovaným osobám.
Uvádíme na ukázku metodu Three Blessings Exercise.
Doslova cvičení tří požehnání, resp. tří dobrých věcí. Je to metoda pozitivně psychologického nácviku přesměrování pozornosti od negativních myšlenek na pozitivní myšlenky. Např. Každý večer před spaním myslete na tři dobré věci,činy,události, kterém se během dne staly.. Zapište si je do svého deníku a zamyslete se nad tím, proč k nim došlo.
Literatura
KOHOUTEK, R.- FILIPKOVÁ, E. Psychotraumatizing of Pupils, Students a Teachers at Czech schools. In Quality of Live in the Context of Health and Ilness. BRNO, MSD, s.r.o., s. 90-96, 2008, s. 90-96. ISBN 978-80-7392-073-9.





Knihy

Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků -- autor: Maroon Istifan
Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout -- autor: Stock Christian
Jak zvládnout syndrom vyhoření -- autor: Priess Mirriam
Syndrom vyhoření v práci a osobním životě -- autor: Kallwas, Angelika
Vyhoření -- autor: Grün Anselm

Komentáře ke slovu syndrom vyhoření (burnout)


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » syndrom vyhoření
následující slovo: » Syndrom Wendy
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2815
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2020  --  ABZ.cz