Pojem účinná sociální komunikace

Slovo:

účinná sociální komunikace


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a zatím nebylo ověřeno editorem

Význam:

Je obtížné říct něco, co by bylo alespoň tak dobré, jako neříct nic
(Ludwig Wittgenstein).

EEFEKTIVNÍ (ÚČINNÁ) SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE A INTERAKCE ve společnosti předpokládá respektování a zlepšování celé řady podmínek, a to nejenom slovních, ale i neslovních. Člověk působí na druhé i tím, co neříká.
Je to např.:
-adekvátní emoční komunikační podtón hlasu komunikátora v komunikaci,
-přiměřený nonverbální komunikační podtext, tj. řeč těla,
-celkový dojem,
-osobnostní image,
-celkový výraz obličeje,
-krčení čela,
-pohyby hlavou,
-úsměv,
-oční kontakt a jeho délka,
-mimika, proxemika a proximita (oddalování se či přibližování se),
-motorika a motilita,
-gestikulace (pohyb rukou),
-podávání ruky s přiměřeným stiskem,
-pantomimika.
Mezi verbálním projevy (způsobem vyjadřování) a nonverbálními výrazovými projevy komunikátora musí být soulad, aby nedocházelo ke komunikační disharmonii:
- již úvodem, a i během komunikace je třeba vhodnými slovy redukovat případný strach a úzkosti druhé strany,
- působit komplexně a harmonicky jak na rozumovou (racionální), tak citovou, emotivní (iracionální), tak i volní (konativní) složku osobnosti,
--v indikovaných případech využíváme metodu zrcadlení (souhlasného nonverbálního i verbálního napodobení komunikanta),
-komunikátor nemá hovořit příliš mnoho o sobě,
-komunikátor se nemá vyhýbat přeformulování diskutované problematiky,
-ve stejných a obdobných situacích je nutno chovat se jednotně, konzistentně, kongruentně,
-vyhýbáme se nejen méně známým, ale i cizím a vulgárním termínům,
-vyhýbáme se dvojné vazbě (nelze např. s úsměvem a laskavým oslovením začít druhou stranu plísnit či trestat),
-počítat s obrannými reakcemi, sníženou sociabilitou a někdy i zvýšenou vztahovačností,
-vlastní osobní tempo, rychlost komunikace přizpůsobujeme psychickému tempu druhé strany, komunikujeme klidně a spíše pomaleji než příliš rychle,
-hlasitost komunikace musí být v souladu se stavem sluchového vnímání druhé strany,
-zbytečně nezvyšujeme hlas během komunikace, nedáváme příliš najevo své rozčilení, rozladění a podrážděnost,
-je třeba respektovat intimní prostorovou zónu komunikanta a nevstupovat do ní,
-umožňovat (zejména u dětí), bezprostřednost (spontaneitu), potřebu abreakce (např. pláč) a relaxace,
- je vhodné přizpůsobit se pojmové a slovníkové zásobě jedince se kterým komunikujeme,
-vyvarovat se rozporu mezi slovy a činy,
-působit uměřeně a harmonicky na pravý i levý mozek druhé strany,
-počítat s možnou nežádoucí a iracionální desinterpretací našeho rozhovoru,
-vyhýbat se neproduktivním konfliktům,
-sdělení komunikátora během komunikace nesmí být vědomě nepravdivá, zkreslená, přehnaná, nevstřícná,
-je vhodné průběžně prezentovat svůj kladný vztah k tomu s kým komunikujeme,
-komunikátor by měl mít smysl pro humor,
-respektovat právo na rozdílné názory, zejména v méně podstatných záležitostech,
-je třeba respektovat právo na expresivnost, individualitu, autonomnost a autenticitu druhé strany,
-brát v úvahu úroveň věkových, vývojových a mentálních zvláštností a úroveň psychosociální zralosti a zdraví osobnosti,
-respektovat stávající úroveň sociálních schopností a dovedností druhé strany,
-vyhýbat se komunikaci z pozice silnějšího a mocnějšího,
-předpokládat senzitivitu nebo i hypersenzitivitu těch s nimiž komunikujeme a zvýšenou citlivost i na neslovní (nonverbální) formy komunikace,
-na veřejnosti nekritizovat ani neopravovat používané řečové ani nonverbální projevy a nepoučovat,
-působit vlastní osobností, osobním životem a jeho stylem vzor a model normálního a správného sociálního chování i prožívání,
- brát v úvahu, že typ a rozdíly konstituce osobnosti komunikátora i komunikanta rovněž sociální komunikaci ovlivňuje,
-nezanedbávat upravenost, čistotu a pečlivost komunikátorova vzhledu a zevnějšku:
-- rukou a nehtů,
-- účesu,
-- vousů,
-- obličeje,
-- oblečení a obutí,
-- zdravotních pomůcek (např. brýlí) a módních doplňků.
To vše je také v centru pozornosti mnohých komunikantů, kteří si zařazují komunikátory do své osobní či individuální typologie.
To vše má prezentovat a zajišťovat akceptaci komunikanta a soustředěný zájem o jeho osobu a kladný postoj
komunikátora k němu, má-li být komunikace účinná a užitečná.

Literatura
KOHOUTEK, R. Základy sociální psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1998.181 stran.
ISBN 80-7204-064-2.





Knihy

Účinná komunikace v zaměstnání -- autor: Sperandio, Sylvie
27 manipulativních technik -- autor: Edmüller Andreas, Wilhelm Thomas
Řekni to jinak -- autor: Alasko Carl
Minutové hubování -- autor: Nelson Gerald E.

Komentáře ke slovu účinná sociální komunikace


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » Auctor unius libri.
následující slovo: » audacia
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:3088
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2021  --  ABZ.cz