Pojem vnímání

Slovo:

vnímání


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a ověřil editor

Význam:

Vnímání (percepce) patří mezi základní procesy orientace člověka. Je to proces odrazu předmětů a jevů, které v daném okamžiku působí na smyslové orgány (oko, ucho, hmatová tělíska v kůži, chuťové pohárky aj.), které jsou receptory čili přijímači podnětů. Jejich vlastností je, že jsou citlivé na různé vlnové délky světla, na různé chemické látky, na tlak, teplo apod. Percepce je vlastně schopnost a dovednost smyslů pociťovat a uvědomovat si vnější i vnitřní podněty. V současné době se uvádí smysl: zrakový, sluchový, čichový, pro dotyk, pro teplo, pro chlad, pro tlak, pro bolest, statický či polohový, kinestetický (svalový, kloubní, šlachový), vibrační. Mnoho našich vjemů vzniká za účasti několika smyslů. Tak vznikají složitější struktury (vjemové celosti), splynuliny. Někdy se stává, že počitek či vjem jednoho smyslu vyvolává počitek či vjem jiného smyslu. Jde o tzv. synestezie. U hudebníků bývá např. barevné slyšení. Rozlišují se také smysly, které nás informují na dálku, tzv. distanční analyzátory, tj. zrak a sluch, a analyzátory kontaktní, kde máme možnost analyzovat to, co přichází do styku s lidským tělem (chuť, čich, hmat). Ve svalech existují gamareceptory, které nás informují, jak je určitý sval napjat. Nejvíce informací získáváme zrakovým vnímáním (kolem 80 %). Proto je nutno zrakovému vnímání věnovat maximální pozornost. Přestane-li podnět působit na sítnici oka, vzruch ještě krátce trvá, a tím vzniká pozitivní stopa v téže kvalitě nebo negativní stopa v jiné kvalitě. (Např. místo zelené barvy vidíme ve stopě červenou.) Zrakem si uvědomujeme barvy a světlo, sluchem tóny, šelesty a zvuky a základními chuťovými kvalitami jsou sladko, kyselo, slano a hořko. Nejjednodušší kvalitou vědomí je počitek. Vzniká přímým podrážděním smyslového orgánu (receptoru). Je odrazem určité jednoduché vlastnosti okolních jevů a skutečností nebo změn v tělesných dějích (např. změna v žaludku při hladovění). Každý další údaj určující blíže tuto vlastnost, např. i tak jednoduchý, jako že si uvědomíme lokalizaci počitku, je již znakem vjemovým. Obsahem počitku jsou výlučně stejnorodé danosti jednotlivých smyslů, jako např. barvy, tóny, chutě, vůně a pachy, teplo, chlad, bolest, hluk apod. Vjemy jsou výsledkem vnímání. Jde o složité komplexní obrazy, které představují souhrn vlastností daného předmětu nebo jevu jako celku. Vjem je vždy v určité míře doplňován a zprostředkován naší zaměřeností, znalostí, našimi dosavadními zkušenostmi a postoji i vztahy, tj. motivací. Vnímání je výběrové. Konstanční domněnka, že stejným popudům odpovídají stejné počitky a vjemy, se dnes neuznává. Např. lidské oko nevidí jako fotografický aparát. Při vnímání nejde o pouhé kopírování skutečnosti, ale i o produkty mozku (často značně subjektivní), a může dokonce docházet k tzv. falešným alarmům, kdy člověk přijal určitý signál, který nebyl vyslán. Pro udržení normální činnosti mozku má pravděpodobně značný význam neustálý přívod, proud zevních podnětů, jinak dochází k tzv. senzorické deprivaci (strádání v oblasti smyslové). Smyslová deprivace vede k únavě, depresím, nespokojenosti, zvýšené vnitřní tenzi i neurotizaci. Jestliže vnímáme více smysly, není výsledný vjem pouze aritmetickým součtem jednotlivých vjemů, ale vjemy se vzájemně ovlivňují. Navíc na ně působí naše apriorní postoje, které často vnímání subjektivizují a deformují. E. H. Weberův (1795–1878) zákon vystihuje fakt, že po silnějším dojmu si slabý dojem neuvědomujeme, ač o sobě si jej uvědomíme. Trváním se počitky a vjemy pozměňují. Smyslové orgány jsou přizpůsobeny jen určitým popudům. Psychologie se zabývá hledáním tzv. minimálních (dolních) prahů vnímání, tj. jaká minimální energie je zapotřebí k tomu, aby člověk přijal určitou informaci. Naproti tomu horní prahy vnímání znamenají, co ještě je člověk schopen vnímat. V současné době je studována také tzv. extrasenzorická percepce, tj. mimosmyslové vnímání. Zkoumá se např. tzv. prekognice, tj. vnímání budoucích událostí. Pravděpodobnější je spíš tzv. telepatická percepce, tedy vnímání na dálku, která má řadu stupňů (počínaje neklidem). Každý jedinec podléhá jevu sociální percepce, tzn. že jeho vnímání je závislé na sociálních faktorech, resp. na sociální zkušenosti vůbec. Sociální percepce je jakýmsi druhem kompromisu mezi tím, co člověk vnímaje na základě své zkušenosti očekává, a tím, co se fakticky, skutečně v okolním světě nachází. Sociální percepce se projevuje selektivitou, fixací, organizací a akcentací vnímání. Tyto čtyři funkce sociální percepce lze demonstrovat na pokusu, který provedl K. Duncker a který citujeme podle českého psychologa Milana Nakonečného. Duncker předložil pokusným osobám při kašírovaném červeném světle ze zelené látky vystřižený stromový list a požádal je, aby zhodnotily jeho barvu. Pak je nechal v téže situaci posuzovat barvu z téže látky vystřižené figury oslíka. Barva listu byla shledávána zelenější než barva oslíka. Barvová diference mezi oběma figurami je projevem fixace, "mnemicky zhodnoceného očekávání". Organizace vnímání se projevila v preferenci kontur obou figur (list, oslík) před jejich barvou. Selekce se projevila v tom, že z míry možných očekávání se uskutečnila taková, která vedla k závěru o rozdílu v barvách obou objektů. Konečně akcentace se projevila v tom, že byl zdůrazněn, dominoval určitý způsob vnímání na úkor jiného způsobu. Nevnímáme realitu zcela objektivně, ale podle jejího významu pro nás. Sociální percepce především znamená, že mezi vnímaným objektem a subjektem, který vnímá tento objekt, existuje jakýsi sociogenní filtr. Člověk často vidí svět z části očima druhých lidí. Nevnímáme vždy skutečnou objektivní realitu. S tím úzce souvisí teorie kognitivních stylů Hermana A. Witkina. Tento americký autor rozlišuje kognitivní styl globální, který je značně závislý na vjemovém poli, na okolí, na lidech, příp. na alkoholu a drogách, a kognitivní styl diferencovaný (artikulovaný), který je relativně nezávislý na vjemovém poli (okolí), lidech atd. Diferencovaný styl je rozčleněný do detailů, má nezávislé myšlení a vnímání. Americký sociolog japonského původu Magoroh Maruyama je zakladatelem paradigmatologie, oboru, který zkoumá většinou neuvědomované ustálené způsoby myšlení a vnímání u různých civilizací, ras, národů, sociálních skupin, profesí i jednotlivců, a navrhuje způsoby, jak zlepšit vzájemné dorozumění mezi lidmi s odlišnými paradigmaty. Zajímavým jevem v psychologii je tzv. subcepce, což je vnímání podprahových podnětů, reakce na podněty, které nejsou vnímány v takové míře, abychom o nich mohli vypovídat. Subcepce se využívá např. v propagaci a reklamě (reklamy se někdy ve filmu či televizním vysílání promítají tak rychle, že si toto promítnutí ani neuvědomujeme, ale často jednáme podle reklamního doporučení). Podle teorie nativismu je naše vnímání závislé na jeho vrozené organizaci. Naproti tomu podle teorie empirismu je naše vnímání závislé na zkušenostech. Poruchy vnímání K poruchám vnímání patří především defekty způsobené odlišnostmi čidel, ať je to krátkozrakost, dalekozrakost, šeroslepost, nedoslýchavost atp. Mezi tzv. percepční dysfunkce patří tendence k zrcadlovému vidění, nižší úroveň tvarové diferenciace, nedotváření celosti tvaru z organizovaně strukturovaných částí. Vážnou poruchou vnímání je daltonismus, což je úplná nebo částečná barevná slepota. Místo barev vidí postižený odstíny šedi. Nejvážnější poruchou vnímání jsou halucinace. Při nich objektivně nepůsobí na čidla zvenčí určitý podnět, člověk však má přesto dojem, že jde o skutečný vjem. Halucinace mohou být sluchové, zrakové, čichové, chuťové, fiktivní, kombinované atp. Nemocní mají zvýšený pocit pravdivosti zážitku a nejsou schopni kritického ověření jeho pravosti. Pseudohalucinace jsou zdánlivé vjemy vznikající bez vnějšího podnětu, kdy však člověk připouští omyl a je schopen kritické opravy. Při vnímání prostorových vlastností předmětů mohou vznikat zrakové klamy (iluze). Mnohé z nich se vysvětlují tzv. centrací, což je soustředění vnímání na jednu část zorného pole, na tzv. figuru. To, co vnímáme nejasně, je tzv. pozadí. Figura se ovšem za určitých okolností může stát pozadím a naopak. Jiným klamem je tzv. fí-fenomen Maxe Wertheimera (1880-1943). Podněty vyskytující se současně nebo objevující se rychle po sobě nejsou vnímány jako elementy vedle sebe, ale vzájemně na sebe působí a vytvářejí tvar (Gestalt), tj. celek, který se nedá redukovat na součet částí.



Generovaný, orientační výčet dalších tvarů tohoto slova



Některá související slova

algezie, Úvod do kognitivní psychologie, receptivní dysfázie, taktilně haptické hračky, remote viewing (angl.), svodná anestezie, sensory processing sensitivity (angl.), gaslighting (angl.), tenzní cefalgie, visio beatifica (lat.), pedagogicko psychologické výzkumy, akademické stresy, teorie vývoje a utváření osobnosti, psychoterapeutická péče obětem násilí, profesní dotazník, Úvod do experimentální psychologie, výzkumy osobnosti a psychiky dětí, DAMP zkratka ve zdravotnictví, saturace potřeb v rodině, role a pozice dítěte mezi sourozenci, práce a její motivace, psychologické aspekty pracovní činnosti, závady a poruchy myšlení, vývoj, Heidegger, Montessoriová Marie, Aristotelés (384-322 př.n.l.), Weber Ernst, Mach Ernst, osobnost dítěte, polovědomí, Teoretická východiska psychologického poradenství, vestibulární percepce, ESP zkratka v parapsychologii (psychotronice), nadané a tvořivé osobnosti, kinestetická percepce, heteropercepce, manichejský, viscerální percepce, aberantní percepce, GHB, misidentifikace, vestibulární aparát, akusmatik, anomální trichromazie, protanomalie, vývojová dysfázie, senzorická analýza, olfaktorická percepce, auditivní percepce, gestaltismus, brain fog (angl.), polyopsie, intelektualizace stresu, zraková dyslexie, sluchová dyslexie, perceptiveness (angl.), hypogeuzie, Broadbent Donald Eric, teorie filtru pozornosti, didaktické hry, kinestetický styl učení, Achtsamkeit (něm.), self image, babyfon, hypergeuzie, Rodina a její sociální determinace, sebevědomí snížené, biologické indispozice edukace, disociální a asociální chování dětí a mládeže, skupina schizofrenií, závady a poruchy pohybu, výkonnost lidské paměti, emoce, Etický a morální charakter, myšlení a kreativita, sebepoznání a sebeřízení, vědomí a vnímání člověka, dlouhověkost, hodnotové orientace (typy), psychologická charakteristika žáků a žákyň, poznávací vývoj dětí podle J. Piageta, prosociální a morální charakter, stresy a psychická mikrotraumata na školách, mravnost a její výchova a sebvýchova, intrapunitivita, KOGITACE (myšlení a jeho poznávání), somatosensorická amplifikace, misofonie, teorie vysokoškolského psychologického poradenství, Self Efficacy (angl.), osobnostní filtr, haptizace, závady a poruchy mobility a pozornosti, diskriminačni percepce, liminální, anestetika celková, achromasie, ektopsychické funkce člověka, cognitive processes (angl.), aisthesis (z řeč.), myšlení v pracovním procesu, osobnost schizofrenická a se schizotypní poruchou, Smyslové vnímání a vědomí člověka, osobnost mentálně anorektická, charakter a jeho utváření, burnout- stav osobnostního vyhoření, formování chování a prožívání, vůle a diagnostika jejich závad, závady a poruchy vývoje řeči, osoby zvýšeně senzitivní a intropunitivní, novověká filozofie, Filozofie, psychologické příznaky závad a poruch zdraví, normální a abnormální stáří, stresy vysokoškoláků a vysokoškolaček, škola a její formativní vlivy, pozornost, afekty člověka a jejich zvládání, normalita a psychické zdraví, rodina a saturace potřeb, mravní výchova ve společnosti, Extrapunitivní a agresivní osobnost, poruchy a závady jazyka, makro (mikro) somatognozie, schopnosti a nadání, Famile a persona, kreativní a talentované osoby, hartiterapie, brain log (angl.), depth perception (angl.), self perception, vizuomotorická koordinace, hapestetika, multimodální terapie Lazaruse, stress perception (angl.), analgetikum, nocicepce, kryptoskopie, nootropika, percepční obrana, hyperestezie, hyposmie, stereoskopický efekt, prosexie, Alzheimerova choroba, extrasensorická percepce, kognitivní procesy, akutní nikotinová intoxikace, akutní intoxikace organickými rozpouštědly, akinetopsie, agnostický, gustometrie, psychografie, hyperanalgezie, virtuální realita, konotativní význam, komunikace auditivní, efekt primárnosti, selektivnost sociální percepce, auditivní percepce, vizuální percepce, haptická percepce, taktilní percepce, endocepce, styly sociální percepce, metamorfopsie, mikropsie, mispercepce, reverzibilní figura, bigorexie, senzibil, anodynie, apercepce, autofonie, estetika, extáze, hyperstezie, hypestezie, identifikace, paranormální, parapsychologie, pareidolie, parosmie, psychotik, recepce, senzualizmus, extrasenzorická percepce, stereoakustika, telepatie, telestezie, termoreceptor, vizuální, analgezie, dysfázie, sociální percepce, haptika, časová distorze, tunelové vidění, psychotropní účinek, subliminální percepce, kinestezie, termorecepce, fotopsie, strefosymbolie, reflektorický styl učení, senzorium, tunelová percepce, coenestezie, clairvoyance, feromonita, neglect levé poloviny zorného pole, perception of health (angl.), sociální stereotyp, sentience, entoptický fenomén, tadoma, odezírání, taktilní odezírání, analgosedace, oneirofrenie, kognice, mediální edukace, kompetence k řešení problémů, schizotypní porucha, Blind Learning Attitude Test (BLAT), ideal realismus, vibrační stimulace, extrasensory perception (zkratka ESP), poetoterapie, Corruption Perception Index (CPI), Body Perception Index (BPI), Deviace Body Image, analyticko-syntetický typ percepce, dishabituace, Facial Feedback Hypothesis, perceived self (angl.), sensorická preference, nociceptory superficiální, autostereotyp, vizuální dominance, olfaktorní typ, tritanopie, hypalgezie, decentrace, chaosmág, percepcionalismus, percepční faktor, mentální symptomy, syndrom dysmorfofobie, Deficits in attention, kognitiva, fonematický sluch, narkoza, heterostereotyp, grafastenie, autopercepce, syntézie, změněné vědomí, kryptestezie, pravá iluze, tachistoskop, perceptivní eficience, vizuální učení, dekontextualizace, perception (angl.), psychické procesy, efekt expektace při percepci, efekt interference, efekt emotivity percepce, explicitní percepce

Komentáře ke slovu vnímání


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » VMV ve školství
následující slovo: » VNC
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:3850
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz