Pojem výchova tvořivosti
Slovo:
výchova tvořivosti
Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor
Význam:
Ve školách se předpokládá přesun akcentu na paměťové vyučování a na osvojování jednodušších poznávacích procesů na vyšší kognitivní procesy, jmenovitě na systematické rozvíjení samostatného hodnotícího, kritického a tvořivého (kreativního) uvažování a teoretického myšlení. Zdůrazňuje se také výchovné formování takových vlastností osobnosti, jakými jsou citová a volní vyspělost, adekvátní socializace a autoregulace, vybudování progresivních motivačních systémů, které by vedly k rozvoji člověka na celý život.
Současná výchova často tvořivost nerozvíjí, ale spíše ji někdy potlačuje. Není však dosud jednoznačně zjištěno, nakolik je úbytek tvořivosti s věkem přirozeným jevem vývoje a nakolik je možno tento úbytek připisovat výchově a dané kultuře. Tvořivé schopnosti údajně ubývají kolem 5. roku, rostou prý v 1., 2. a 3. ročníku a v 8. ročníku základní školy. Kolem 6. a 7. ročníku je údajně patrný pokles tvořivého myšlení. V každém případě však platí, že výchova nezřídka nerozvíjí všechny intelektuální schopnost a dovednosti. Zanedbávají se hlavně schopnosti divergentního myšlení. Nejčastěji je kritizována edukace (výuka a výchova) autoritativními způsoby, předkládání "fixního, rigidního programu", který děti a mládež vede k mentální pasivitě.
Při výchově schopností a dovedností obsažených ve faktorech divergentního, tvořivého myšlení, je třeba dbát na to, aby se nevytvářely jen zavedená schémata myšlení, jen fixní myšlenkové vzory, "prefabrikáty", aby se potlačovaly návyky uvažovat pouze v mezích daných minulou zkušeností. Je třeba vychovávat schopnost a dovednost být citlivý k problémům a nacházet netradiční konstruktivní přístupy k řešení problémů. Důležitý je i transfer tréninku z jednoho předmětu na druhý, nalézání společných principů. To vede k rozvíjení schopností flexibility, redefinice a originality.
Někdy je nebezpečný i příliš kritický úsudek, který se často uplatňuje při posuzování nových myšlenek a činností, čímž se jednat mohou vyloučit mnohé oblasti zkušeností, jednak se může už v zárodku potlačit tvořivý nápad.
Učitelé by neměli trvat na absolutně doslovné reprodukci svých myšlenek, bez tolerování individuálních myšlenkových soudů a mentálních vztahů uvedených žákem. V praxi lze pozorovat, že např. někteří učitelé potlačují zvýšenou spontaneitu žáků i svých dětí. Zvláště u vlastních dětí mají obavy, aby projevy zvýšené fantazie a spontaneity nebyly považovány za projevy infantility, intelektového opoždění nebo dokonce duševní nenormálnosti (abnormality).. Srovnávají stále své vlastní děti s jinými a tím spoutávají jejich osobní zvláštností i spontaneitu a tvořivost.
Je třeba odstraňovat ty vlastnosti osobnosti, které mají nepříznivý vliv na tvořivost, jako je nedostatek sebedůvěry, nedostatek důvěry ve své osobní či individuální a specifické schopnosti a dovednosti, pochybnosti o svých tvůrčích schopnostech, snaha o naprostou, maximální a detailní perfektnost, bázlivost a úsilí o adaptivitu a konformitu. Je třeba více upřednostňovat nápaditost, fantazii, vizualizaci, empatii, vcítění a autentickou objektivní i subjektivní tvořivost a spontaneitu, vlastní objevování) i toho co již bylo někým jiným dávno objeveno) před pouhou identifikací s autoritou a pouhé reprodukování autoritou předložených informací, vědomostí, znalostí a dovedností.
To by si měli dobře uvědomovat rodiče a vychovatelé všech typů, kteří expresivitu, spontánnost a fantazii často nedoceňují a zaměňují je za nekázeň.
Mělo by se v hojnější míře vyučovat tvořivými způsoby, jako je experiment, manipulace, pátrání. Mělo by se rozvíjet učení z vlastní iniciativy, cvičení v samostatném uvažování a myšlení spolu s rozvíjením dovednosti, jak se učit i svou vlastní metodou (podle svého). Učitel by měl vytvářet takovou atmosféru, takové sociální klima vyučování, která vyvolává u žáků zvídavost a úsilí učit se i za využití možnosti vlastního uvažování a tvoření.
K nejvážnějším inhibičním činitelům tvořivosti patří patrně postihy za přerušování výkladu učitele otázkami žáků. Bylo by asi třeba více podporovat ve vyučování prvek diskuse mezi učitelem a žáky. Žáci a žákyně, studenty a studenti by měli mít dovoleno více diskutovat a více se tázat, a dokonce slušným způsobem oponovat, projevovat i svůj nesouhlas s tím, co se jim předkládá jako hotové.
K tomu by ovšem bylo žádoucí snížit počty žáků ve třídách.
Metodu tvůrčí práce může studentům nejlépe vštípit ten učitel, který má sám blízko k tvůrčí vědecké práci nebo umění. Učitel, který "jen učí", předává zpravidla pouze faktografické znalosti.
Výchozím metodologickým základem pro vyhledávání talentované mládeže na školách musí být především osvojení odpovídajících odborně pedagogických a psychologických znalostí pedagogickými pracovníky a vychovateli. V tomto smyslu půjde především o seznámení s příslušnými poznatky vývojové psychologie, psychologie osobnosti a sociální psychologie mládeže.
Zvláštní, specifické schopnosti a dovednosti se u dětí projeví obvykle během školní docházky ve vyšších ročnících základní školy. Na talentované žáky může nejdříve upozornit třídní učitel nebo některý z ostatních vyučujících. Výchovný poradce by měl zavést evidenci talentovaných žáků, sledovat jejich další rozvoj a usměrňovat jej ve spolupráci s ostatními učiteli, a to během celé školní docházky.
V oblasti výchovného poradenství a zejména v činnosti pedagogicko-psychologických poraden lze používat specifických metod k zjišťování vloh a jejich dané úrovně. V tomto smyslu by měly prohloubit spolupráci s těmito pracovišti školy (třídní učitelé a výchovní poradci) a více využívat odborné kapacity poradenských pracovníků, zvláště psychologů zejména v těch případech, kdy se jedná o všestranně nadaného žáka nebo studenta, kterému bude třeba přesněji vymezit za pomoci standardizovaných psychologických diagnostických metod jeho správnou oborovou, uměleckou nebo vědeckou a technickou orientaci v oblasti výběru a volby povolání či studia.
Literatura:
Hlavsa, J. Metody výchovy k tvořivosti. Praha: SPN,1986.
Kohoutek, R. Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2002.
Navigace
předchozí slovo: » výchova problémových dětínásledující slovo: » výchovné determinanty psychiky a osobnosti
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:3374
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
