Pojem vývojová stadia lidského jedince

Slovo:

vývojová stadia lidského jedince


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a ověřil editor

Význam:

Lidský život lze podle věkových zvláštností rozdělit do řady vývojových období (stadií). Toto rozdělení však doposud není jednotné a všeobecně přijímané.
Už J. A. Komenský vypočítává ve svém díle "Orbis pictus", že člověk je nejprve nemluvně, dítě, potom pachole, mládenec, děvče, jinoch či panna, muž nebo žena, stařec nebo bába a nakonec kmet či sešlý stařec nebo sešlá bába.
Karel Slavoj Amerling poeticky rozdělil lidský život na věk mládí (jaro - do 21 let) věk mužný (ženský), tj. léto od 21 do 42 let, věk rodičovský (podzim - od 42 do 63 let) a věk kmetský (zima - od 63 do 84 let). Všimněte si, že kritérium pro jednotlivá období ("kvartály") je 21 roků.
Amerling se domníval, že existuje 12 fází lidského života, do nichž každý člověk vstupuje od svého narození až do nejvyššího věku 84 let - vždy po 7 letech. Všechna léta přes 84 jsou podle Amerlinga mimo pravidlo, a rovněž tak pod 84, poněvadž "životní pořádek" obsahuje 12 krát 7 let. Člověk je postupně dítětem a učedníkem (do 21 let), pak oficiózem (zabývá se totiž ve "druhém kvartálu" od 21 do 42 let životními úkoly - Lebensofficium), poté je ve třetím, tzv. "ředitelském" kvartálu (Directorial - quartal od 42 do 63 let). Nakonec ve čtvrtém životním kvartálu (od 63 do 84 let) je člověk rádcem, "radou" celé rodiny.
Amerling se při svém dělení vývoje opíral o Aristotela a Hippokrata, kteří také dělili život po sedmi letech.
W. Shakespeare rovněž ve hře "Jak se Vám líbí" říká, že člověk hraje svoje role na scéně života v sedmi dějstvích. (Také v současné odborné literatuře se občas uvádí, že zhruba za sedm let se vymění všechny buňky v organismu - vyjma nervových.)
Cicero rozlišil v lidském životě čtyři základní období a charakterizuje dětství "slabostí", mládí "divokostí", dospělost "vážností" a stáří "zralostí".
Modernější rozdělení vývojových stadií na podkladě anatomickém a fyziologickém provedl např. antropolog Jindřich Matiegka. Rozdělil lidský věk na věk kojence a batolete (do tří let), dítě předškolního věku (do šesti let), věk dítěte školního (do 12 let), věk dospívající mládeže (do 15 let) a věk dospělé mládeže (do dvaceti let).
Charlotta Bühlerová (1893 - 1974) aplikovala na vývojová studia sociální hledisko a rozlišila tyto etapy profesní a životní kariéry:
- období bez zaměření (do 15 let)
- období nespecifické expanze (přípravný věk) - člověk se snaží začlenit mezi dospělé, nemá však ještě přesně vymezenou roli (15 - 25 let)
- období specifikace a dělné zralosti (od 25 do 45 let)
- období rozmachu a úspěchu (od 45 do 60 let)
- období teoretického poměru k životu (po 60 roce).
Sigmund Freud (1856 – 1939) stanovil pět základních vývojových etap:
Orální odpovídá kojeneckému období (do jednoho roku).
Anální trvá od dvou do tří let.
Falická trvá od tří do pěti let. Zde se objevuje tzv. oidipovská problematika (oidipovský a Elektřin komplex), kdy se mění vztah k rodiči stejného pohlaví. Začíná být zabarven konkurencí á žárlivostí.
Latentní od šesti let do puberty.
Genitální etapa či fáze je u Freuda závěrečná.Nastává po vyřešení oidipovského komplexu.Objekt a jeho uspokojení má stejnou váhu a hodnotu jako uspokojení vlastní.
Erik H. Erikson (1902 - 1994) rozlišoval osm ,,věků“či období:
Orálně senzorické od narození do jednoho roku. Charakterizuje je budˇzákladní důvěra nebo základní nedůvěra.
Svalově anální od druhého do třetího rkoku života. Charakterizuje je buď autonomie nebo pocit studu a pochyby o sobě.
Lokomotoricky genitální od třetího do pátého roku života. Charkterizuje je buď iniciativa nebo pocity viny.
Latence od šestého do dvanáctého roku života. Charakterizuje je buď snaživost nebo pocity méněcennosti.
Puberta a adolescence od dvanáctého do dvacátého roku života. Charakterizuje je identita nebo konfuze rolí.
Mladší dospělost od dvaceti do třiceti let života.Jde buď o intimitu nebo izolaci.
Dospělost od třiceti do šedesáti let života. Generativita nebo stagnace.
Zralý věk od šedesáti let do smrti. Integrita ,,já“ nebo zoufalství.
Považujeme za adekvátní používat toto rozdělení vývojových období (jednotlivá období jsou optimální pro různé druhy učení):
- nitroděložní (prenatální) stadium (od početí do porodu)
- porod tvoří tzv. perinatální stadium
- novorozeneckým stadiem (od porodu do šesti týdnů) začíná postnatální stadium
- kojenecké stadium, resp. stadium nemluvněte (od šesti týdnů do jednoho roku)
- stadium batolete (od jednoho do tří let)
- stadium předškolního věku (od tří do šesti let)
- stadium dětství a prepuberty (šest až jedenáct roků)
- puberta (jedenáct až patnáct roků)
- mládí (adolescence, období explorace) od 15 do 20 roků
- dospělost 20 až 60 roků, z toho údobí 20 - 30 roků je mladší dospělost, 31 - 44 let je zralá dospělost (období ustalování), 45 - 60 let je střední věk (interevium) jako období udržování se
- počínající stáří (od 60 do 74 let) (bývá někdy označováno za pozdní dospělost)
- stáří (senium) od 75 do 89 roků
-dlouhověkost (od 90 let výše).





Knihy

Evoluce před Darwinem - Nejstarší vývojová stadia evoluční nauky -- autor: kolektiv autorů
Cesta životem -- autor: Říčan Pavel
Jumpers For Goalposts (Live At Wembley Stadium) -- autor: Sheeran Ed
Stadium Arcadium -- autor: Red Hot Chili Peppers
LIVE AT ROME OLYMPIC STADIUM - JULY 2013 (CD+DVD) -- autor: Muse

Komentáře ke slovu vývojová stadia lidského jedince


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » vývojová retardace organismu
následující slovo: » vývojově psychologické teorie osobnosti
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:3094
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2020  --  ABZ.cz