Pojem zábavy v mládí
Slovo:
zábavy v mládí
Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor
Význam:
ZÁBAVY V MLÁDÍ umožňují uvolnit energii utlumovanou řadou omezení vyplývajících ze školní či pracovní činnosti nebo uvolnit různá napětí, jež navozuje každodenní život a umožňuje projevit se konstruktivním i tvůrčím způsobem.
Zdravý zájem o přiměřené zábavy je důležitý pro dobré přizpůsobení i duševní zdraví mládeže
Společenské změny vedly v posledních desetiletích ke změnám v oblasti zábav mládeže. Mládež má větší množství volného času než dříve, větší množství zábavních institucí (kina, divadla, taneční sály, kluby atd.). Dnešní mládež má také větší finanční prostředky na zábavu a je také, díky dopravním prostředkům, pohyblivější při cestě za zábavou.
Pokud jde o složení zábavních skupin, bývají až do začátku adolescence homogenní, později se však podstatně mění, neboť společníci v zábavě jsou vybírání i z řad druhého pohlaví. Mladí muži a ženy tráví společně stále více času, jejich zájmové okruhy se sbližují. Navíc mladí lidé zhusta postupně začínají dávat přednost zábavám nevyžadujícím fyzickou námahu. Mladí lidé jsou spokojeni již pobytem mezi kamarády a kamarádkami, rozhovory s nimi, uspokojuje je zúčastňovat se na sportovních podnicích v roli diváků, dívat se společně na filmy, televizi, hrát karetní hry atp.. V létě (zejména v období velkých veder) má mnoho mladých lidí zvýšenou potřebu trávit svůj volný čas v přírodě, zejména u vodních ploch, kde je možno koupat se a plavat.
Přesto však jsou velké individuální rozdíly v zájmech a osobních koníčcích (hobby). Ty bývají nezřídka kreativní, tvořivé (např. v oblasti hudební, výtvarné, odborné a vědecké).
U naší mládeže jsou v oblibě sporty. Zpočátku je zájem mládeže o sport aktivnější než později. Není bez zajímavosti odpověď na otázku, proč je sport tak nesmírně oblíben. Zatímco jiná hnutí počítají své členy a účastníky na desítky a stovky, počítá jich sport na tisíce.
Sportovní podniky jsou veřejnou událostí, televize tisk a rozhlas jim věnují obrovskou pozornost a při velkých utkáních a olympijských hrách upadají mnozí do horečného vnitřní napětí a rozčilení.
Budeme hledat motivy těchto jevů. Předně je jasné, že aktivně provozovaný sport uspokojuje potřebu pohybu a tělesné zdatnosti. To jsou jedny ze základních potřeb takřka každého člověka, které, jsou-li naplňovány jsou zdrojem endorfinů.
Jiná potřeba, kterou sport uspokojuje, je potřeba hry. Ta patří k základním lidským potřebám. Můžeme ji sledovat jako závažný integrující jev ve všech lidských kulturách.
Důležitá je také potřeba soutěžení. Radost z měření sil je význačným lidským rysem. Závodění v obratnosti, síle a vytrvalosti mělo vždy důležité místo ve všech kulturách. Zejména u mládeže je spontánní soutěživost něčím velmi přirozeným. Mladí lidé mají tak příležitost např. na různých olympiádách a soutěžních hrách srovnávat své vlastní síly se silami jiných a měřit tak svou vlastní zdatnost, své schopnosti a dovednosti a svou hodnotu v určité oblasti. Také proto se poměrně často zajímají o fitness, kulturistiku a aerobiku.
Sport uspokojuje též potřebu sebe ocenění a sebeuplatnění. Sportovní výkony jsou oceňovány širokou veřejností. Není divu, že mladý člověk cítí, jak jeho význam roste, dosáhne-li sportovních úspěchů.
Důležité také je, že ve sportu lze uspokojit potřebu zařazení do nějakého společenství, potřebu společenského kontaktu.
To vše platí o aktivních sportovcích. Jinak je tomu u pasivních "sportovců", kteří se těší ze sportu pouze jako z napínavého divadla, které uspokojuje jejich potřebu vzrušení. Pro pasivního sportovce je sport kompenzací, sublimací, únikem ze skutečnosti.
S poklesem aktivního zájmu o sport se obvykle začíná projevovat zájem o různé intelektuální hry, hádanky, hlavolamy, křížovky, karty a hazardní hry. Tyto hry často skýtají podobné citové uspokojení jako sport, ale bez výdajů tělesné energie. Hazardní hry jsou spojeny s napětím, jež je dáno sázkami, které nemusí být velké. Mladí muži mají přitom k hazardním hrám větší sklon než dívky.
Mezi oblíbené zábavy patří cestování. Mladí lidé touží po poznání neznámých míst v tuzemsku i v zahraničí, a to nejen ve městech. Mají rádi i poznávání přírody, cesty lesem, táboření, autostop. Nekonvenční cestování nejrůznějšími dopravními prostředky dává pocit volnosti a uspokojuje potřebu romantiky, dobrodružství, psychosomatického vzrušení. Má ovšem i svá rizika.
Oblíbenou zábavou mladých lidí je denní snění. Je doprovázeno zvýšením introvertního zaměření mladého člověka. Mladý člověk se obírá dopodrobna svými vnitřními potřebami a subjektivními zážitky. Obsah denního snění se koncentruje v mládí kolem dominujících životních zájmů, jež ve snění nabývají dramatizovanou formu s osobou snícího v roli hrdiny.
Zejména dívky dodávající svému meditování a dennímu snění dramatickou podobu, jež je často vysoce citově zabarvenou reprodukcí toho, co viděly nebo četly a slyšely. Časté je snění o osobní větší či menší úspěšnosti. Mezi hlavní témata denního snění patří snění o milostných zážitcích. V denním snění se snící často vidí v takové roli, jakou by chtěl hrát v životě (úspěšného člověka, milovaného partnera, rodiče atp.). Nezřídka je denní snění podnětem k lepšímu přizpůsobení mladého člověka ve společnosti.
Na podkladě vlastního denního meditování a snění může mladý člověk dojít k lepšímu pochopení svých obtíží, k posílení sebedůvěry, ke zvýšení aspirační úrovně, ke snaze o umělecké vyjádření svých duševních stavů. Denní snění zhusta přináší mladému člověku uvolnění v situaci, kdy je pod příliš velkým tlakem rodičů, učitelů, mistrů, konfliktů s partnery nebo vrstevníky. Poskytuje nejistému mladému člověku únik od skutečnosti, což může ovšem být i zdrojem značného nebezpečí. "Návykový" snílek je často tak spokojen s vysněným životem, že dělá jen málo, aby dosáhl úspěchu v každodenním reálném životě, ale naopak z něho stále častěji uniká do denního snění. Výsledkem je ztráta kontaktu s nudou, "šedivou" skutečností.
Bylo by však chybou domnívat se, že veškeré denní snění a fantazie jsou nebezpečné. V období mládí jsou normálním, obecným jevem. Teprve přehnané formy denního snění se stávají příčinou poruch přizpůsobení.
Vysloveně společenskou formu má jiný zdroj zábavy mládeže - tanec. Postupem času se zejména u dívek stává tanec nejoblíbenější zábavou. Je jen málo mužů a žen, kteří nikdy v mládí netančili.
Příčinami odmítavého postoje k tanci mohou být: odpor a nadměrná starost rodičů, nedostatek peněz a oblečení, nevyzrálost, pocit pohybové méněcennosti, pocit nesounáležitosti. Zdá se, že jedinci s odmítavým postojem k tanci mají často celkově větší obtíže v přizpůsobení se společnosti.
Mezi značné zájmy mládeže patří zájem o zábavu v televizi, rozhlasu i v literatuře. Mládež čte prózu i poezii, aby získala širší prožitkovou oblast, vědomosti, radost, napětí či uvolnění. Četba pomáhá řešit problémy mládeže. Existuje dokonce i odborná biblioterapie. Radost z četby se zvyšuje, může-li se čtenář identifikovat s osobou či situací, o nichž čte.
V období čtenářské "mánie" se vyvíjející jedinec zajímá z oblasti literární téměř o vše. Po jejím odeznění jsou čtenářské zájmy zcela jiné: začínají se v nich projevovat individuální rozdíly. Člověk se snaží získat literaturu o předmětech a jevech, které ho zajímají. Objevuje se zájem o četbu novin a časopisů. Zdá se, že dívky čtou raději a věnují četbě více volného času. Nehledě na individuální rozdíly, existují témata, která se líbí jak hochům, tak dívkám, např. senzační příhody, humor. Hoši mají častěji v oblibě populárně vědeckou literaturu než dívky. Dívky mají zase raději beletrii, poezii. Zajímají se stále více o milostné příběhy. Podobná tendence se projevuje i v četbě časopisů. Poměrně málo pozornosti věnují mladí lidé politickým úvodníkům. Zhusta se zajímají více o módu a sport. Čím širší má mladý člověk rozhled, tím více se zajímá o vážné problémy v tisku, a tím je také informovanější o společensko-politické problematice.
Pozoruhodný je také vztah mládeže k rozhlasu. Mladí lidé si většinou po návratu domů ze školy nebo z pracoviště pouští rozhlasový přijímač a nechají jej hrát (zejména, je-li právě na programu taneční hudba) při učení, čtení, oblékání, povídání. Mladí lidé dokonce tvrdí, že se jim při hudbě lépe pracuje.
Sledování internetových informacía televizních programů je relativně novějším druhem zábavy mladých lidí. Je možno v internetu počítače hrát interaktivní hry, vést on-line dialogy, zúčastnit se moderovaných diskuzí. Oblíbenost televize je dána tím, že má znaky filmu, a přitom ji lze používat jako rozhlasu. Televize změnila životní styl celých rodin. Zmenšil se počet aktivit mimo domov i doma. Rodiny mající televizor chodí méně do divadel, koncertních síní, kin. Méně poslouchají rozhlas, čtou méně knih, novin a časopisů a dokonce mezi sebou i méně rozmlouvají a méně chodí na výlety do přírody.
Mladí lidé, i když mají k disposici televizor a počítač, staví přesto ve svých zálibách vysoko stále ještě také divadlo a biograf, protože návštěva divadla a biografu je také příležitostí setkání s kamarády a známými.
Obliba divadelních her a filmů se mění s věkem a stupněm psychosociální zralosti mladého člověka. Můžeme pozorovat přesun zájmu od her a filmů s napětím k hrám a filmům s citovými konflikty. S věkem přibývá zájem o milostné příběhy.
Filmy patrně uspokojují v životě mladých lidí náhradním způsobem některé základní touhy a potřeby, které život nejčastěji brzdí a tlumí.
Mužská mládež má raději např. filmy sportovní, dobrodružné, válečné, kriminální a historické, zatímco dívky mívají raději filmy erotické, milostné a romantické. Dívky mají s velkou pravděpodobností ještě větší sklon k volbě svého určitého modelového či vzorového "hrdiny" a "hrdinky" než chlapci.
Mladí lidé se rozsáhle identifikují se svými vzory, a napodobují je pokud jde o vzhled a oblékání, včetně pantomimických, mimických a jiných výrazových projevů herců, jejich způsob života, způsob společenského chování a projevování sympatií a antipatií.
Filmy a divadelní hry zřetelně ovlivňují sociální postoje, vytvářejí toleranci či předsudky proti určitým společenským skupinám nebo i rasám a národům. Některé filmy u mladých lidí posilují existující sklony a uvolňují zábrany. To, co člověk ve filmu vidí a "odnáší" si z něho, závisí značně na jeho duševních a osobnostních vlastnostech a vlohách či predispozicích.
V každém případě však filmy často mají značný formativní i deformativní vliv na mladé lidi.
Obdobný vliv jako film má na utváření osobnosti mladých lidí také divadelní hry a opery a operety, jejichž návštěvnost však do značné míry závisí na rodinné tradici a na dostupnosti divadla.
Zdrojem zábavy je také telefonování, zejména mobilními telefony. Někdy dochází i k behaviorální závislosti na telefonování. Patologická závislost na telefonování a komunikaci a interakcích v kyberprostoru se nazývá nomofobie.
Zájmy, plány a cíle mladých lidí v optimálních případech nepostrádají nadšení a snahu stát se průkopníky v oblasti oborů, které se vyučili nebo vystudovali. Přitom však platí zkušenost, že i když svět jde stále kupředu, mladí lidé vždy musí začínat od začátku a ne vždy stojí o názory, rady a poučení starších a zkušenějších osob. Mladí lidé označují někdy takové usilovné předávání zkušeností starších za snahu páchat dobro.
Literatura
KOHOUTEK, R. Psychologie duševního vývoje. Brno: Mendelova univerzita, 2008.127 stran.
ISBN 978-80-7375.185-2.
Navigace
předchozí slovo: » zastřené vědomínásledující slovo: » záběrový proud
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:3409
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
