Pojem závady a poruchy myšlení

Slovo:

závady a poruchy myšlení


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a ověřil editor

Význam:

Závady a poruchy myšlení
Nejčastější poruchy myšlení jsou dány tím, že jde o nesprávnou syntézu z nesprávné analýzy, o nepřiměřený výklad skutečnosti, který je však provázen přesvědčením o správnosti závěrů. Také sníženou či zvýšenou kritičnost myšlení můžeme zařadit mezi poruchy myšlení.
Jednou ze skupin poruch myšlení jsou bludy. Jsou poruchou interpretace skutečnosti. Jde o chorobně vzniklé sebeklamy. Určitou pohotovost k bludům tvoří tzv. paranoidní tendence (vztahovačnost).
Dalším typem poruch myšlení jsou ty poruchy, kde převládá jeden z obou základních nervových procesů (vzruch nebo útlum) a dochází buď k myšlení chorobně zrychlenému nebo chorobně utlumenému.
Při chorobně zrychleném (překotném) myšlení (tachypsychismus) může dojít až k myšlenkovému trysku. Postižený člověk nestačí zpracovat myšlenky, nedokončuje věty. Je zesílena dynamická složka myšlení. Nastává silný tok, příliv myšlenek, zrychlená výbavnost představ často s náhodnými či povrchními asociacemi. Determinující tendence zde sice nechybí, ale nemůže se dobře uplatnit, neboť postižený často nedovede myšlenku do konce. Další myšlenka vždy navazuje na předchozí pouze povrchní podobou. Tok řeči je zrychlen. Kvantita a halasnost je zvýšena na úkor kvality. Člověk se nechává odvádět ve svém usuzování okamžitými nápady a emočními vlivy.
Útlum myšlení (bradypsychismus) - bývá obyčejně spojen s útlumem tělesným. Dynamický element je oslaben, odpovědi přicházejí pomalu, po latencích, nemocný nemá potřebu myslet, je duševně unaven, ulpívá na tématu, je těžkopádný při vybavování asociací. Často se zarazí v myšlení, neboť ho nic nenapadá. Úplný myšlenkový útlum (mutismus) je charakteristický tím, že postižený neodpovídá ani na otázky životně důležité.
Při roztržitém myšlení se člověk nedovede dostatečně soustředit na určitý myšlenkový komplex, a následkem toho nedokáže udržet determinující tendenci. Řeč je podobná jako u překotného myšlení.
Při zabíhavém myšlení jedinec nevolí kroky myšlení podle důležitosti a determinující tendence, odbočuje k vedlejším myšlenkám, které sice souvisejí s hlavním tématem, ale nejsou podstatné pro to, co chtěl právě říci, opakuje se. Není schopen spontánně se vrátit k původní myšlence. Toto myšlení se vyskytuje hlavně u dětí, primitivů, starých lidí a slabomyslných.
Perseverace (ulpívání v myšlení) znamená, že člověk opakuje stejné slovo nebo skupinu slov. Normálně se vyskytuje při únavě, v opilosti, při oslabené pozornosti apod. Někdy člověk vkládá do řeči parazitní výrazy. Perseverace se vyskytuje hlavně u encefalopatií, mozkových arterioskleróz, afázií, různých organicit, které postihly mozek z větší části, či jako difuzní proces a u duševně nemocných se známkami demence.
Nevýpravnost myšlení působí, že postižený člověk se nemůže dostat v myšlení dál, protože se točí kolem jedné myšlenky či tématu. Chceme-li, aby se dostal k jinému předmětu, musíme mu pomoci otázkami. Někdy odpoví správně, ale zase se vrací ke svému původnímu tématu. Je to typické pro epilepsie, výskyt je častý též u starších lidí, zejména u senilní demence. Též mentálně retardovaní bývají nevýpravní.
Myšlenkový záraz znamená, že člověk se náhle bez zjevné příčiny zarazí, někdy i uprostřed slova nebo věty. Někdy lze stěží rozhodnout, zda jde o záraz v řeči či v myšlení. Tento patologický jev souvisí i s jednáním, bývá pozorovatelný např. u schizofrenie. Bývá doprovázen i útlumem motoriky. Subjektivně mívá člověk pocit úniku myšlenek, prázdné hlavy, není schopen spontánně pokračovat ve sdělování myšlenek.
Inkoherentní myšlení je nesouvislé, myšlenky nejsou logicky a obsahově spojené, řeč se skládá z jednotlivých vět, úryvků, eventuálně slov, která nejsou vázána obsahovým poutem. Inkoherentní myšlení má dvě varianty odlišující se vznikem, patogenezí a zevní formou, a to myšlení zmatené a roztříštěné.
Zmatené myšlení je projevem obluzeného vědomí. Pozornost nedokáže řídit myšlení daným směrem, determinující tendence není zachována. Při obluzeném vědomí jsou i všechny vjemy nejasné, často se mění v iluzi, střídají se emoce, soudnost je otupena. Nejasné vjemy, iluze i vlastní představy se ve vědomí spojují v nejasné a nesouvislé myšlenky, protože jim chybí řídící element. Člověk nemá vliv na vznik představ, přijímá jednotlivé představy pasivně, a ty se pak spojují bez pravidel do nesouvislých myšlenek. Je to stav podobný snům, proto nazýváme tuto změnu snové či oneirické vědomí a představy vzniklé v tomto stavu jako oneirické, snové.
Roztříštěné (rozbíhavé) myšlení nelze subjektivně pochopit. Logická stavba vět zaniká, věty jsou pronášené bez obsahové souvislosti. Asociace jsou rozvolněny (,,slovní salát"). Typické je toto myšlení u schizoformních psychóz.
Autistické (dereistické) myšlení znamená, že člověk se nechá v myšlenkách volně unášet svojí fantazií bez ohledu na skutečnost a vlastní zkušenost. Látku dodávají obyčejně přání emočně vyhovující, ale těžko uskutečnitelná.
Přání určí směr, ale tento směr není dále řízen logickými zákony, zkušenostmi či skutečnými možnostmi. Někdy bývá předmětem autistického myšlení nějaká záliba, zřídka obavy. Každý z nás se občas oddává autistickému myšlení. Patické je autistické myšlení teprve tehdy, je-li příliš časté, takže narušuje společenský kontakt a nedovoluje člověku přizpůsobit se prostředí. Patická je také ztráta schopnosti rozlišovat mezi skutečností a jejím fantastickým přehodnocením.
Magické (symbolické) myšlení má blízko k pověrám. Přisuzuje jevům jakýsi tajemný, symbolický význam.
Mírná kognitivní závada je lehká duševní porucha (obvykle ve vyšším věku) projevující se situační poznávací dysfunkcí (např. porucha vštípivosti a výbavnosti paměti nebo učení se nové látce, lehčí porucha pozornosti, mírně zpomalené myšlení a chápání), nedosahující však hloubky a intenzity ani mírné demence.
Demence je získané chorobné mírné, středně těžké nebo těžké oslabení rozumových schopností. Jde o snížení již vyvinuté inteligence (nejdříve po druhém roce života). Rozlišují se demence mnestické, tj. ztráta paměti, demence apercepční, tj. ztráta schopnosti odlišit nahodilé od zákonitého, strukturální, tj. ztráta logické stavby myšlení, senilní, tj. stařecké, juvenilní, tj. v mladém věku a traumatické, tj. po úrazu. Mezinárodní klasifikace nemocí (10.revize) uvádí např. demenci u Alzheimerovy choroby, u Pickovy choroby, u Creutzfeldt - Jakobovy choroby, u Huntingtonovy choroby, u Parkinsonovy choroby a demenci u infekci HIV.
Jednotlivé závady a poruchy mohou být buď jen mírné a přechodné (tj. dificility) nebo může jít o středně těžké nebo i těžké poruchy.
Odborné psychologické diagnostické zkoušky myšlení, speciálních schopností a inteligence
První psychometrické (kvantitativní, číselně vyjádřitelné) hodnocení inteligence bylo prováděno pomocí první, druhé a třetí revidované verze Binet - Simonova testu z let 1905, 1908 a 1911. Položky byly upraveny tak, aby odpovídaly věku zkoumané osoby. Šlo o vícedimenzionální, komplexní test inteligence.
Tímto dílem začala éra objektivní psychodiagnostiky u dětí. Binet a Simon v této práci použili jako první pojem,, inteligenční věk" a ukázali, jak lze pomocí jejich stupnice inteligenční (mentální) věk měřit. Jejich metoda se rychle rozšířila po celém světě. Bylo dohodnuto, že úloha je adekvátní pro věk, ve kterém ji po prve vyřeší 66 - 75 % vyšetřovaných.
Alfréd Binet (1857 - 1911), známý francouzský psycholog a ředitel psychologické laboratoře pařížské Sorbony a Th. Simon (1873 - 1961)
se domnívali, že tříleté vývojové opoždění v období dětství svědčí pro mentální defekt.
To znamená, že např. osmileté dítě, které splní úkoly testu odpovídající jen věku pěti let, je mentálně defektní.
Ukázalo se, že norma takto absolutně chápaná má řadu nevýhod, a proto byl v roce 1914 na návrh W. Sterna obecně přijat relativní ukazatel, označený jako inteligenční kvocient - IQ. Inteligenčním kvocientem rozumíme u dětí do 15 let podíl mentálního věku a skutečného chronologického (matrikového) věku vynásobeného stem. Dosáhne-li např. jedinec v testu úrovně 15 let a jeho věk je rovněž 15 let, je jeho IQ = 100.
Z četných revizí Binet - Simonovy metody jsou nejznámější revize amerického psychologa Lewise Madisona Termana (1877 - 1956). Největší úspěch ve světě měla pravděpodobně jeho první Standfordská revize Binetovy - Simonovy stupnice z roku 1916, která obsahovala i úkoly pro dospělé. Praxe ukázala, že škála je vhodná pro věk 5 až 14 let. U dětí od tří do pěti let neměřila spolehlivě. Druhá Standfordská revize, která měla paralelní řadu L a M byla provedena v roce 1937, a to nejen Termanem, ale i Maud Amandou Merillovou (1888 - 1973). Ve třetí revizi v roce 1960 byly obě paralelní řady opět staženy v jednu.
Stále je hodnotnou diagnostickou pomůckou pro zjišťování úrovně inteligence odbornými psychology Standford - Binetův inteligenční test - forma L-M, dále test Terman -Merillové či původní Binet - Simonův test a test kresby lidské postavy podle anglické psycholožky Florence L. Goodenoughové a testová omnibusová baterie amerického psychologa rumunského původu Davida Wechslera, která má své varianty pro věk předškolní (WPPSI), školní (WISC) i dospělý (W. -B.), tj. Wechsler-Bellevue.
Oblíbený je také omnibusový Test struktury intelektu (T. S. I.) podle Rudolfa Amthauera, který obsahuje subtesty diagnostikující konkrétně praktické myšlení, jazykový cit, chápání vztahů, zobecňování, schopnost zapamatování, praktické početní myšlení, teoretické početní myšlení, plošnou představivost a prostorovou představivost. Často jsou odbornými psychology aplikované při odborném vyšetření intelektu Ravenovy progresivní matrice, které mají variantu pro děti, pro dospělé a pro nadprůměrné dospělé (pro pokročilé). Stále užitečná je i metoda klinického psychologa Jaroslava Jiráska DOI (duševní obzor a informace), která zjišťuje u dětí úroveň jejich verbální inteligence. Cenné jsou i Kohsovy kostky zjišťující nonverbální schopnosti.
V individuálním psychologickém poradenství je využívána např. diagnostická metoda TDS (Testy diferenciace schopností) K. Bennetta, H. G. Seashore a A. G. Wesmana, kterou pro Českou populaci standardizoval a přeložil R. Kohoutek. Pro Slovensko přeložili a upravili tuto metodu psychologové V. Hlavenka a I. Rapoš. Testy diferenciace schopností obsahují subtesty: verbální úvaha, numerická schopnost, abstraktní úvaha, rychlost a přesnost vnímání, chápání mechanických vztahů (příklad viz zde)a prostorové vztahy. Pro psychologické poradenství při výběru technických povolání a studia technických oborů byl často samostatně používán subtest chápání mechanických vztahů.
Často bývá aplikován rovněž Analytický test inteligence (A-I-T) švýcarského psychologa Richarda Meiliho, který obsahuje např. obrazové řady, číselné řady, kresby a analogie. Speciálně pro výběr na vysoké školy byla původně sestavena psychologem profesorem J. Doležalem a R. Mudrochem
Poradenská zkouška. Má šest subtestů. Každý má určený časový limit. Celkový čas administrace testu je asi jeden a půl hodiny.
Významná je i WJIE (Woodcock-Johnson International Edition) psychologická diagnostická metoda mentální výkonnosti vytvořená Richardem W. Woodstockem a Mary E. Bonner Johnsonovou. Metoda je standardizovaná i pro českou populaci pro věk od pěti do šedesáti pěti let. Diagnostikuje více kognitivních schopností (verbálních i myšlenkových a kognitivní efektivnost).
Cenné pro využití v praxi je také pravidlo francouzského vývojového psychologa a vysokoškolského pedagoga René Zazza (1910 -1996)-
podle kterého dítě opožděné ve vývoji intelektu o třetinu až polovinu svého chronologického věku je lehce mentálně retardované
(podle staré terminologie je buď lehce, středně nebo těžce debilní).
Při testování inteligence musíme mít ovšem na zřeteli, že jde často jen o aktuální výkon v psychologické zkoušce, který může být ovlivněn i některými faktory mimointelektovými, např. momentální indispozicí, strachem, přílišnou úzkostí apod. Proto je žádoucí neomezovat měření jen na jedinou zkoušku, zejména pokud byla aplikována při hromadném testování. Předpokládá se, že inteligence se vyvíjí do 16 - 18 let.
Rozpracovává se také tzv. dynamické hodnocení, dynamické testování a posuzování potencionálu kognitivních funkcí např. podle americké psycholožky Carol S.Lidz, německého psychologa Jürgena Guthke (1938-2004) a židovského psychologa Reuvena Feurersteina (1921-2014).
Dynamické testování se snaží poznat myšlení zkoumaných dětí jako proces, který se rozvíjí v závislosti na tom jak adekvátně s dítětem rodiče, učitelé a další odborníci pracují. Na rozdíl od tradičního psychologického testování mentální výkonnosti je dynamické testování časově náročnější. Uvádí se, že trvá minimálně dvanáct hodin (rozdělených do tří čtyřhodinových bloků během tří dnů).
Klasické testy poznávací (kognitivní) výkonnosti potřebují většinou jednorázovou dotaci tří-čtyř hodin. Dynamické testování bude proto možno ve školských poradnách aplikovat jen u zdůvodněně vybraných dětí.
Podstatně kratší, ale i méně exaktní je orientační kvalifikovaný odhad úrovně myšlení na základě odborného pozorování odpovědí žáka na zkušební otázky učitelů při vyučování a na základě rozhovoru s psychologem.
Při posuzování rozumových schopností se musíme vyvarovat tendence dát se ovlivnit hezkým, sympatickým nebo naopak nesympatickým zjevem člověka, zdravotním stavem, úhledností (upraveností, usměvavou tváří), tendence přeceňovat schopnosti defektních jedinců a tendence podceňovat schopnosti nadaných osob, zejména když mají mezery, tj. didaktický deficit v některých školských vědomostech a dovednostech buď pro sociální nedbalost nebo pro předčasnou zájmovou specializaci či z jiného důvodu.
Odborné vyšetřovaní specifickými diagnostickými metodami by vždy měli lege artis realizovat a vyhodnocovat pouze vysokoškolsky vzdělaní, kompetentní odborně kvalifikovaní psychologové.
Literatura
KOHOUTEK, R. Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1.vyd. 2002. 544 stran.
ISBN 80-214-2203-3.



Některá související slova

afektivní bloky myšlení

Komentáře ke slovu závady a poruchy myšlení


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » závady a poruchy motoriky
následující slovo: » závady a poruchy řeči
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:3954
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz