Pojem závady a poruchy vývoje řeči

Slovo:

závady a poruchy vývoje řeči


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a ověřil editor

Význam:

Způsob řeči je obrazem ducha
(L.A. Seneca).

Základní poznatky o závadách a poruchách chování a prožívání, psychiky a osobnosti nejen dětí, ale i dospělých osob by měli získávat nejenom zdravotníci a zdravotnice, ale také např. sociální pracovníci a sociální pracovnice, učitelky a učitelé, vychovatelé a vychovatelky a vedoucí a řídící pracovníci a pracovnice všech stupňů.
Pomáhá to především ke správné a užitečné sociální komunikaci s lidmi, kteří trpí zmíněnými závadami a poruchami.
ZÁVADY A PORUCHY ŘEČI mají nepříznivý vliv na úspěšnost během školní docházky a také v některých povoláních, a to zejména v těch případech, kde je závada či poruch a řeči kombinovaná s redukcí rozumové výkonnosti.
Mezi závady a poruchy řeči patří např.:
- dysfázie jako specificky narušený a opožděný vývoj řeči, projevující se více či méně redukovanou schopností a dovedností naučit se přiměřeně verbálně a ve větách komunikovat, i když jsou vnější podmínky pro rozvoj řeči daného jedince přiměřené. Komunikace nonverbální může být na vyšší úrovni než komunikace verbální.
- přetrvávající či prodloužená fyziologická dyslalie (patlavost) což je dificilita řeči projevující se ještě po šestém roce, a to až do sedmého roku, po sedmém roce již jde o poruchu-o tzv. pravou dyslalii,
- dificilní parajazyk což jsou doprovodné nonverbální prvky komunikace, které nejsou pro porozumění řeči vždy nezbytné, např. hekání, smích, vzdychání, bručení, výraz obličeje, mimika, gestikulace, ale i přílišné zdůrazňování rytmu a melodie řeči a jejího tempa,
- dificilita frázování řeči je lehce či mírně narušená schopnost a dovednost členit, shlukovat a formovat myšlenky a slova do větných úseků a vět, sestavovat věty podle správného slovosledu, drobné nedostatky ve větosloví,
- dificilita adekvátnosti, kvality a funkčnosti mluvy jsou lehké a přechodné, situačně podmíněné nedostatky ve srozumitelnosti, věcnosti a funkčnosti mluvy,
- dificilita expresivnosti řeči je lehčí, mírná, situační a psychogenní nebo sociogenní závada v dovednosti přiměřeně užívat jazyk a adekvátně se řečí prezentovat,
- dificilita hlasitosti řeči což znamená příliš hlasitý, silný a výrazný hlas (hyperfonie) nebo velmi tichý, nevýrazný a slabý hlas (hypofonie),
- dificilita rychlosti řeči, tj. příliš pomalá (bradylálie) nebo příliš rychlá (tachylálie) mluva v dané sociální situaci,
dificilita kultivovanosti řeči tj.nevhodné používání tabuizovaných a slangových vulgárních slov,
- dificilita objemu řeči je příliš velký nebo příliš malý objem slov, které člověk produkuje za určité časové období v různých sociálních situacích a skupinách ve kterých je členem,
- nedostatky v porozumění řeči,
- pravé dyslalické potíže (např. rotacismus, sigmatismus, rinolalie a další) po sedmém roce,
- puberfonie je dificilita (závada) či porucha hlasu, která postihuje hlavně muže, kterým i po pubertě zůstává vysoký hlas podobný hlasu ženskému či dětskému, též puberphonia.
Dyslexii signalizují značné potíže ve čtení a jazykových předmětech, ač např. v matematice dobře prospívá:
- vývojově snížená schopnost a dovednost naučit se správně číst,
- zadrhování při čtení,
- zaměňování slov a písmen,
- přehazování písmen a slabik,
- na konci prvního ročníku i později dítě zaměňuje tvarově nebo zvukově podobná písmena,
např. r-z, k-h, d-t, n-m, a-e, p-g, d-b,
- neschopnost a nedovednost číst nebo komolení slov (bažant-žabant),
- slabikování a pomalé čtení,
- neschopnost a nedovednost při čtení sledovat obsah čteného (i ve vyšší třídě),
- obtížný sklad i jednoduchých slov,
- dítě při čtení vyslovuje jen s většími obtížemi těžší skupiny souhlásek a těžší neznámá slova,
- přehazuje hlásky a slabiky, hlavně koncové, vynechává hlásky a slabiky,
- "poznává" najednou celá slova, domýšlí si koncovky a slabiky (často chybně),
- přehazuje často pořadí hlásek a slabik ve slově (např. maso-samo, tam-mat, svatba-stavba, suk-kus. Jde o tzv. kinetické inverze),
- zaměňuje zrcadlově nebo tvarově či zvukově podobná písmena: s-z, p-q, m-n, h-k, z-c, b-d, t-j (jde o tzv. statické inverze či reverze).
Rozlišování zrcadlových písmen souvisí s vývojem uvědomělého poznávání pravé a levé strany. Někdy je čtení jen nápadně pomalé, těžkopádné, ale bez typických chyb.
V písemném projevu dysgrafického a dysortografického dítěte, nacházíme:
vývojově sníženou schopnost a dovednost zvládnout adekvátně pravopis,
redukovaný cit pro jazyk a přiměřená rychlost psaní a zejména v diktátech nestačí napsané zkontrolovat,
nacházíme často vynechávaná a přidávaná písmenka,
nerozlišování tvrdých a měkkých slabik:
di-dy atp.,
dítě špatně píše tvary písmen,
zaměňuje je, přehazuje pořadí písmen ve slově (dysortografie bývá asi v 60 % spojena s dyslexií).
Kvalitativně vážnější specifická porucha čtení, která je v 10 revizi Mezinárodní klasifikaci nemocí zařazena mezi specifické vývojové poruchy školních dovedností, musí mít přítomny tyto dva znaky:
1/ Skór přesnosti anebo chápání čteného je nejméně dvě standardní odchylky pod očekávanou úrovní pro chronologický věk a obecnou inteligenci dítěte, přičemž jak schopnost čtení, tak i IQ je hodnoceno podle individuálně provedeného testu, standardizovaného pro danou kulturu a vzdělávací systém.
2/ Anamnéza vážnějších potíží při čtení nebo skóry testu, které splňují první /výše uvedené/ kritérium v dřívějším věku a skór v písemném testu, který je nejméně dvě standardní odchylky pod úrovní očekávanou pro chronologický věk a IQ dítěte.
Specifická porucha čtení přitom není přímým důsledkem vadné zrakové nebo sluchové ostrosti ani neurologické poruchy a IQ u této poruchy není nižší než 70.
Specifická porucha psaní se projevuje tím, že skór podle standardizovaného testu pro psaní je nejméně dvě standardní odchylky pod úrovní očekávanou pro výkon dítěte daného věku.
Individuálně provedený standardizovaný test intelektu přitom vykazuje IQ vyšší než 70.
Specifická porucha počítání se projevuje tak, že skór na standardizovaném aritmetickém testu je nejméně dvě standardní odchylky pod úrovní očekávanou na základě chronologického věku a jeho inteligence, která nesmí být pod IQ 70.
Mezi další parciální nedostatky poznávacích funkcí patří např.:
- snížená výkonnost v oblasti některé duševní funkce,
- počítání na prstech,
- závady a poruchy schopnosti a dovednosti operovat s číselnými symboly,
- obtížná orientace v číselné řadě, zejména v pořadí číslic,
- obtížné odpoutávání se od názoru a obtížné vypracování číselných pojmů (dyskalkulie),
- velké potíže při rýsování, kreslení a malování (dyspinxie),
- závady ve vnímání a reprodukci hudby, neschopnost zapamatovat si melodii a reprodukovat rytmus (dysmúzie).
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky doporučuje:
,,Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě... Dítě s vývojovou poruchou nebude vystavováno úkolům. u nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony přiměřené jeho předpokladům. Jde například o hlasité čtení před celou třídou nebo přemíru psaní (přepisování) u dysgrafiků (Pokyn MŠMTV ČR čj. 23472/92-21 k zajištění péče o děti se specifickými vývojovými poruchami učení).
Mezi vážné poruchy psychického vývoje patří např.:
specifické vývojové poruchy řeči a jazyka (např. specifická porucha artikulace řeči, expresivní porucha řeči, receptivní porucha řeči, získaná afázie s epilepsií a jiné vývojové poruchy řeči a jazyka),
specifické vývojové poruchy školních dovedností (např. specifická porucha čtení, psaní, počítání, smíšená porucha školních dovedností),
specifická vývojová porucha motorické funkce,
smíšené specifické vývojové poruchy,
pervazivní vývojové poruchy
(např. dětský autismus, Rettův syndrom (postižení expresivní a receptivní řeči, těžká psychomotorická retardace, komunikační dysfunkce),
hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby,
Aspergerův syndrom (kvalitativní narušení vzájemné sociální interakce jako u autismu, kognitivní vývoj v normě).
Školní klasifikace a hodnocení dětí se specifickými poruchami učení
U žáka či žákyně s prokázanou poruchou se ve výchovně vzdělávacím procesu používají klasifikační stupně pouze v případech, kdy mají skutečně informativní hodnotu, jinak se užívá převážně slovní hodnocení.
Při slovním hodnocení se uvádí úroveň:
ovládnutí učiva předepsaného osnovami (např. ovládá se značnými mezerami),
myšlení (např. odpovídá nesprávně i na návodné otázky),
vyjadřování (např. vyjadřuje se s potížemi),
aplikace vědomostí (např. dělá podstatné chyby a nesnadno je překonává),
píle a zájmu o učení (např. má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty).
Ve vyšších ročnících základní i střední školy přihlíží učitel při klasifikaci k druhu a stupni nápravy poruchy, pokud má vliv na úroveň práce v jednotlivých předmětech. Místo kontrolních prací a diktátů, na jejichž výsledky má porucha vliv, volí individuální formy zjišťování úrovně vědomostí a dovedností žáků.
Odborná pedagogicko psychologická diagnostika dětí se specifickými závadami a poruchami učení
Vedle pozorování a speciálních zkoušek čtení srovnávaných s testy inteligence, můžeme využít i Zkoušku G, sestavenou slovenským pedagogickým psychologem Mikulášem Milanem (1915-1976) pro diagnostiku porozumění obsahu čteného textu. Zkouška G vysoce korelovala s testem verbální inteligence.
Úroveň vyspělosti percepčně motorických funkcí diagnostikuje psychologický Test obkreslování Zdeňka Matějčka a Marie Strnadové. Jde o soubor dvanácti kresebných předloh tvořících řadu podle stoupající složitosti (od kruhu po průnik dvou kvádrů).
Stále oblíbená je Zkouška čtení od Z. Matějčka a Z. Žlaba, která v kombinaci s omnibusovou (multidimenzionální) psychologickou diagnostickou metodou inteligence může být využívána při diagnostice specifické poruchy čtení.
Schéma pro analýzu a hodnocení chyb v psaném projevu, např. v diktátu uvádí český psycholog a vysokoškolský
učitel Zdeněk Matějček (1993):
o Dítě ještě neumí psát všechna písmena.
o Není si jisté tvarem všech písmen.
o Zaměňuje písmena, která se podobají z hlediska tvaru či zvuku.
o Porucha sluchové analýzy slov na slabiky a hlásky.
o Nerozlišuje délku samohlásek, vynechává čárky.
o Vkládá samohlásky k slabičnému r a l.
o Dělá chyby, které jsou důsledkem nějaké poruchy řeči.
o Spojuje slova v jeden celek, nediferencuje hranice vět.
o Chyby z nepozornosti a překotnosti: vynechává písmena, háčky, čárky apod.
o Gramatické chyby z fonetického zápisu slov.
o Gramatické chyby z neznalosti pravidel.
Problematika závad a poruch řeči má multidisciplinární ráz. Spolupracují zde na diagnostice i nápravě např. pracovníci z oblasti pedagogiky, psychologie, logopedie, foniatrie, psychiatrie a neurologie i plastické chirurgie.
Literatura
DLOUHÁ Olga et al.Poruchy vývoje řeči. Galén, 2017. 254 stran. ISBN 978-80-7492-314-2.
KOHOUTEK, R. Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2002. 544 stran.
ISBN 80-214-2203-3.

Komentáře ke slovu závady a poruchy vývoje řeči


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » závady a poruchy pozornosti
následující slovo: » závady a poruchy vědomí
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:3954
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz