Pojem závislost na alkoholu

Slovo:

závislost na alkoholu


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a zatím nebylo ověřeno editorem

Význam:

Obvykle se charakterizuje jako souhrn škod a problémů způsobených nevhodným, častým a nadměrným požíváním alkoholických nápojů.
Pití alkoholu se bohužel stalo charakteristickým znakem společenského života. Hodně dětí a mladých lidí se učí pít alkohol ve svých rodinách.
Zvyšování spotřeby alkoholu způsobuje mj. růst životní úrovně obyvatelstva. Není to však faktor jediný a rozhodující. Patří sem např. slabá informovanost dětí a mládeže o škodlivých účincích alkoholu na lidský organismus, málo času, který rodiče věnují výchově svých dětí a péči o ně, návyk na konzumní přístup k životu, konflikty v rodině a v práci.
Dospělí i děti a mládež se uchylují k alkoholu z různých příčin. Jedni v něm hledají tekutinu, jiní příjemný chuťový zážitek, mnozí účinek alkoholické drogy na duševní činnost.
Podle toho, co lidé od alkoholu chtějí, rozeznáváme abstinenty, konzumenty (pijáky) a alkoholiky.
Pijáci, kteří se stávají předmětem léčby a zvláštního zájmu odborníků, procházejí čtyřmi vývojovými fázemi alkoholismu. Každá z vývojových fází může trvat i několik let.
Podejme si zde jejich krátkou charakteristiku:
V prvním, počátečním (incipientním) stadiu mizí pod vlivem alkoholu pocity emočního napětí, špatná nálada a pocity únavy. Alkohol působí příjemně vzrušující zážitek. Původně malé dávky však k získání euforie (povznesené a povznášející nálady) nestačí, spotřeba alkoholu se proto stupňuje, a to vede k poškozování jemnějších funkcí organismu.
V druhé, varovné (prodromální) fázi se už piják zaměřuje na koncentrovanější nápoje. Zde se také začíná zjevná opilost. Pijáci zjišťují drogový účinek alkoholu, nepijí už jen pro chuť, ale hledají v alkoholu uvolnění, úlevu a euforii. Návyk na alkohol však vytváří potřebu, která je nakonec silnější než zábrany a než volní úsilí pijáka.
Volní stránka jeho osobnosti, jeho vůle se oslabuje (dochází k hypobulii). Piják začíná projevovat snížený pocit zodpovědnosti, má pocity méněcennosti, etická složka jeho osobnosti slábne a on začíná mít závady a poruchy chování.
Ve třetí, rozhodné (kruciální) fázi již hovoříme o alkoholicích. Alkoholici výrazně ztrácejí sebekontrolu, nedokážou se ovládat a už po požití malého množství alkoholu propadají nutkání pít dál, stále pít.
Ve čtvrté, konečné (terminální) fázi se dostavují např. poruchy srdeční činnosti, výrazné poškození jaterní tkáně, psychonervové soustavy poruchy zažívacího traktu s vředovou chorobou žaludku v popředí, poruchy slinivky břišní, ledvin atd., nastává degradace osobnosti alkoholika, nastává alkoholická otupělost. Alkoholik má stále potřebu alkoholu. Často pije bez přestávky několik dní tak dlouho, dokud to jeho organismus snáší. Následkem poškození jaterní tkáně a nervové soustavy se však opíjí už i poměrně malou dávkou alkoholu. V tomto stadiu hrozí alkoholikovi onemocnění některou z duševních poruch a chorob (včetně deliria tremens, což jsou poruchy vědomí, optické přeludy, halucinace, nejčastěji hmyzu a drobných zvířat, iluze, motorický neklid, třes).
Alkoholik chce v pití nalézt uvolnění napětí, otupění, euforii, hledá v pití způsob, jak se přeladit, setřást tíhu náročnějších úkolů a osobních problémů, přenést se přes ně, uniknout jim. A výsledek: pocit mravní kocoviny, deprese, bezvýchodnosti, bludného kruhu, úplné prohry. Není divu, že pak dochází k řadě sebevražedných (suicidiálních) pokusů alkoholických osobností. Mnoho alkoholiků umírá pro poškození organismu alkoholem předčasně.
Alkohol nemůže pomoci při překonávání překážek a obtíží, má naopak účinky velmi záporné. Osobnost alkoholika postupně a všestranně degraduje, vzniká alkoholická demence, snížení výkonnosti intelektu v důsledku poškození příslušných mozkových buněk. Alkoholická droga uvolňuje emoční napětí a starosti jen na chvíli, poskytuje pouze dočasnou úlevu.
Alkoholik svádí fakt, že podlehl alkoholu na okolnosti, špatné přátele, duševní otřesy, konflikty v rodině a v práci, těžkosti. Nechce si za žádnou cenu přiznat, že si svou chorobu do značné míry zavinil dám, že přece existují lidé, kteří např. prožili také těžké krize a otřesy, a přitom alkoholu neotročí, nežádají, aby jim jejich trampoty pomohl řešit.
K následkům alkoholismu patří porušování veřejného pořádku, ohrožování veřejné mravnosti, činnosti zasahující do práv a svobod druhého člověka, násilnosti, agresivita, narušení úrovně eroticko-sexuálních vztahů, chorobná žárlivost, rozvody, zločinnost, duševní choroby, vadné potomstvo, rozvrácené rodiny, z nichž vyrůstají lidé morálně vratcí už od dětství.
Vinou alkoholismu se snižuje hmotná i kulturní úroveň rodin alkoholiků, dochází k zanedbávání pracovních povinností, k lehkomyslnosti, ztrátě původních hodnotných zájmů a koníčků. Alkoholici ohrožují pitím nejenom pověst sebe a své rodiny, ale i pověst svých přátel. Nezřídka se stává, že alkoholik se nakazí některou z pohlavních chorob.
Mladiství postižení alkoholismem se většinou dostávají do záchytných protialkoholních stanic pro akutní alkoholický stav.
U žen se alkoholismus obvykle vyvíjí rychleji než u mužů. Ženy alkoholičky mívají často uvolněné sexuální chování a chovají se nezřídka velmi vulgárně. Bývají promiskuitní. Pití žen je odlišné od pití mužů také tím, že ženy na rozdíl od mužů, kteří vyhledávají k pití společnost, kamarády, pijí často osamoceně doma izolovány od společnosti, která jim alkoholismus toleruje méně než mužům. Zdravotní důsledky jsou ovšem pro ženy stejné i horší. Ženy totiž mají menší toleranci k alkoholu než muži.
Hranice nejčastějšího výskytu alkoholikůtendenci přesouvat se do nižších, mladších věkových hranic.
Alkoholismu mladých lidí je třeba předcházet. Mladiství rádi napodobují dospělé, zvlášť mají-li k tomu dostatek finančních prostředků. Je třeba, aby se naučili odolávat nápodobě. Proto je třeba působit na děti a mládež dobrým příkladem, vzorem pro identifikaci v rodinách i ve školách. Také dobré filmy a televizní pořady, rozhlasová vysílání, divadelní hry, dobré časopisy, seriózní literatura, hřiště, tělocvičny, posilovny, turistika atp. mohou mládež od alkoholismu úspěšně odvádět. Žádoucí je rovně kultivování smyslového života dětí a mládeže, pěstování vhodných chuťových návyků na správnou výživu bez zbytečně tučných, překořeněných a přesolených jídel. Důležitou roli hraje trénink dětí a mládeže v tom směru, aby jim nedělalo potíže odmítnout nabízené alkoholické nápoje, drogy, cigarety. Důraz na prevenci je vždy na místě.
Léčení alkoholiků se provádí buď ambulantně ve zdravotnických zařízeních nebo v ústavech pro alkoholiky. Ústavní léčba bývá buď dobrovolná nebo za určitých okolnosti může být i nucená.
Léčení je tím obtížnější, čím pokročilejší je stadium alkoholismu. Před započetím léčení se zjistí zdravotní stav alkoholika a psychologickým vyšetřením se získá podrobný obraz o jeho osobnosti a životní historii. Zjišťuje se zejména jakou má inteligenci, volní a charakterové vlastnosti, temperament, zda je jeho osobnost v normě či zda obsahuje neurotické tendence nebo dokonce poruchy osobnosti. Sbírají se také informace o výchovném prostředí, rodinných, společenských, zdravotních a hospodářských poměrech pijáka nebo alkoholika, o jeho postojích k práci a mezilidských vztazích. Často se zjišťuje u alkoholiků povahová nevyrovnanost, neukázněnost, nezdrženlivost v pudové oblasti, rozumová, citová a mravní nezralost.
Vlastní léčení se provádí jednak pomocí psychoterapie, jednak pomocí medikamentů. Hlavní metodou léčby je psychoterapie, a to jak individuální, tak skupinová, za stavu bdělého i v hypnóze. Při psychoterapii se vyvolávají u nemocného takové duševní procesy a stavy, které příznivě působí na průběh jeho choroby směrem k úzdravě a zmírňují duševní napětí pacientů. Psychoterapeuti se snaží změnit, přebudovat osobnost alkoholika. Různé léčebné metody se kombinují. Psychoterapeut nepůsobí na pacienta jako pouhý těšitel jeho stesků. Pomáhá pacientovi pochopit, co vše hrálo úlohu při vývoji jeho alkoholismu a nutí ho, aby se skutečnosti podíval přímo do očí. Dává postiženému rady (přímé i nepřímé), jak lze jeho osobní problémy do budoucna se zdarem řešit nebo alespoň zmírňovat, pomáhá mu najít správnou cestu, kterou sám dosud marně hledal nebo z ní sešel a tápal.
Léčení medikamenty nebývá příliš povzbudivé, nebyla-li současně přebudována osobnost alkoholika tak, aby sám začal usilovně snažit o vyléčení. Alkoholik sám musí mít pevný úmysl s alkoholismem skoncovat, musí mít vůli vyléčit se. Léčba chronických případů a léčba alkoholiků, kteří jsou závislí i na jiných drogách a léčba alkoholiků u nichž je alkoholismus provázen poruchami osobnosti nebo duševní chorobou, má většinou slabý efekt.
Lepších výsledků se dosahuje u alkoholiků, kteří se sami přihlásili na léčbu opravdu dobrovolně a u nichž jde o raný alkoholismus bez doprovodných poruch osobnosti nebo psychóz. O zlepšení lze hovořit tehdy, když se postižený více než rok zdrží požívání alkoholických nápojů. Každý alkoholik, který se chce vyléčit natrvalo, musí se stát úplným abstinentem.



Některá související slova

hraniční (bordeline) porucha osobnosti, delta typ konzumace alkoholu, Müncher alkohol test (MALT)



Knihy

Závislosť od alkoholu. Pokroky v psychoterapii -- autor: Lindenmeyer Johannes
Jak se zbavit závislosti na alkoholu -- autor: Pešek Roman
Terminologický slovník z oblasti alkoholu a drog -- autor: kolektiv autorů

Komentáře ke slovu závislost na alkoholu


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » Závady a poruchy vůle a jednání
následující slovo: » zatejpovat
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:3255
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2021  --  ABZ.cz