Pojem boylove

Slovo:

boylove

Výslovnost:
bojláv

Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor

Význam:

náklonnost či reaktivita (zpravidla s erotickým rozměrem) vůči chlapcům, synonymum pedofilie zaměřené na chlapce či pederastie. Nejde však o sexuologický termín, ale o termín značně rozšířený v 90. letech 20. století jako kulturně-sociální označení, užívané též k sebeurčení v rámci emancipačního hnutí i protikladnému vymezení vůči stereotypům spojeným s pojmem "pedofil".

Komentáře ke slovu boylove


 
» přidat nový komentář

ztráta času? neregistrovaný 23.12.2010 21:19
» reagovat
váhám...ale asi opravdu ztráta času. Článek je každopádně úplně pravdivý ale dobrý fakt asi jen pro toho, kdo rozumí... Je pravda, že asi víc než 99% "normálních" dospělých bude ty "nenormální úchyláky" odsuzovat vždy, za každou cenu a v každém případě. Přitom si troufám tvrdit, že minimálně 20 % z nich to bude činit jen proto, aby na ně nepadlo podezření, že jim vztah s dítětem vlastně vůbec není cizí. Pouze ten zlomek procenta jsou ti, kteří mají s boylovery minimálně velmi pozitivní zkušenost a to doslova osobní zkušenost, kdy právě jejich děti mají nebo měly dospělého kamaráda a vše probíhalo nebo dosud probíhá bez nejmenších zádrhelů a naopak s naprosto pozitivním dopadem na jejich dítě. Záměrně uvádím "zlomek procenta", neboť případy, kdy dítě udržuje veřejně vztah a to ještě za bezmezné podpory jeho rodičů, jsou jistě přinejmenším velice ojedinělé...bohužel. To, že by "normální" většina dostala rozum a začala na takové vztahy nahlížet pozitivnbě a dokonce je podporovala, je skutečně fikce z říše snů...Mám to štěstí,jako asi jeden z několika tisíc, že až dosud jsou mé vztahy bezmezně podporovány, bez jakýchkoliv náznaků nedůvěry a to i přesto, že rodiče mých kamarádů zcela stoprocentně ví, že mám jejich chlapce velice rád a nemám problém to kdykoliv říct nahlas.
 
>   neregistrovaný 10.05.2016 16:54
» reagovat
  Ať žije boylove!!!
   
10 největších mýtů neregistrovaný 08.11.2009 01:24
» reagovat
Přiznejme si, boyloveři nejsou ve společnosti příliš oblíbení. Dezinformace, společenské a náboženské tradice, které jsou skutečně formou sociálního stigmatu, zastínily skutečnost, kdo vlastně boyloveři jsou. Proto kvůli mezeře v informovanosti a předsudkům veřejnosti, která nevidí druhou tvář vztahu muž/chlapec, boyloveři častokrát trpí a s nimi i samotní chlapci.
Zde je Top 10 argumentů používaných proti boyloverům a vysvětlení, proč nejsou korektní, když si uvědomíme, co se skrývá pod vrstvou lží a dezinformací.

Mýtus #1: Boyloveři ubližují dětem
Není to pravda, ve skutečnosti je to proti zásadám, kterých se boylover drží. V pedofilních vztazích jsou tři hlavní skupiny: boyloveři, pedofilové a násilníci.
Boyloveři hledají dobrovolný vztah, založený na emocionálních principech.
Pedofilové hledají hlavně sexuální, ale stále dobrovolný vztah.
Násilníci si vztah vynucují. Tvoří malou a separovanou skupinu a jejich počínání zbývající dvě skupiny silně odsuzují, protože je to v úplném rozporu s jejich principy.
Pro boylovera ublížit dítěti znamená ubližovat sám sobě. Pochopitelně, i násilníci existují, ale jsou ostatními odsuzovaní. Jsou malou skupinou, jejíž názory nejsou ostatními příslušníky paedoskupin akceptované. Je nesprávné odsuzovat všechny vztahy dospělého a dítěte jen proto, že se v jedné nepopulární skupině objeví znásilnění. Je to podobně, jako kdyby bylo celé lidstvo uvězněné na základě nějaké vraždy.

Mýtus #2: Boyloveři mají zájem jen o sex
Hlavním cílem boylovera je vytvořit citový vztah. Stejně jako v některých vztazích dospělý/dospělý, boyloveři hledají sex jen jako doplnění už zformovaného vztahu, mnoho boyloverů sex dokonce vůbec nevyhledává a rozhodují se pro čistě emocionální vztah. Někteří boyloveři se dokonce nemůžou k dětem ani přiblížit, jsou jen 'obdivovatelé z dálky'. To je asi těžko znak skupiny, jejímž jediným cílem je sex.

Mýtus #3: Zájmy boylovera spočívají jen v jeho vlastním uspokojení
Jako ve většině vztahů dospělý/dospělý, vztah nemůže být skutečný, pokud jen jedna strana cítí něco k té druhé. Boyloveři chtějí, aby i jejich partneři byli šťastní, a to často i za velkých obětí ze svojí strany. Je omnoho přesnější říct, že zájem boylovera spočívá v uspokojení jeho partnera, respektive ve společném štěstí, než opačně.

Mýtus #4: Vztah s boyloverem dítěti ubližuje
Kdo viděl dítě plakat kvůli tomu, že jeho sexuální tužby jsou zakázané, nebo kdo cítil bolest neopětované lásky, vám bude schopný říci, že potlačení toho, co je konec konců přirozeným pudem, může ublížit omnoho více, než zdravý vztah. Škoda není fyzická, ale na duši. Může být nesmírná a často nechává dítě rozhořčené a zraněné. Takže může být lehko argumentované, a to s velkou jistotou, že potlačení vztahů dospělý/dítě způsobuje víc škody než užitku.

Mýtus #5: Dětem chybí zkušenosti se sexem a vztahy
Nedávná studie provedená v Austrálii ukázala, že 60% dětí ve věku 16 let mělo sexuální zkušenost a že 99% 12-letých dětí mělo 'dobré' nebo 'vynikající' znalosti o sexu a sexuálních orientacích. Mimo to, u 14-letých dětí, kteří měli nějakou sexuální zkušenost ji 40% mělo s někým stejného pohlaví. Děti začínají navzájem formovat vztahy ve věku asi 12 let, proto nemůžou být boyloveři odsuzováni, že dítě není dostatečně staré, aby mohlo mít vztah. Boylover může poskytnut o mnoho víc stability, podpory a rad, než tomu je ve vztahu dvou dětí, díky výhodám vzdělání, praktik bezpečného sexu, citovým zkušenostem a poznatkům z jiných vztahů.


Mýtus #6: Vztahy boyloverů jsou kratší a nestabilnější, než vztahy dospělých
Od společnosti, ve které jeden z každých dvou vztahů končí rozvodem, to zní dost pokrytecky. Boyloveři mají obecně velmi hluboké vztahy, nebo v ně doufají, a když vztah naváží, tak obyčejně vydrží. Někteří namítají, že chlapec vyroste a boylover vztah ukončí, nicméně tento argument je taktéž nesprávný. Pokud se vztah vytvoří, má tendenci vydržet. Dospělý může být ve 20ti letech přitahovaný jiným dospělým a necítit se jím přitahovaný v 80ti letech, ale pokud spolu zestárnou, rozejdou se a budu hledat 20-letého partnera? Láska a emoce, které sdílejí, je drží spolu, i když už nevypadají tak, jako kdysi. A když případně musí boylover odejít, co s tím? Je to ekvivalentní se smrtí manžela/manželky, ne přece jen lepší - oba zamilovaní jsou ještě na živu, a snad i štastní. Vztah může být krátký a velmi sladký a být lepší, než vztah, který je dlouhý, vleklý a plytký.

Mýtus #7: Vztah boylovera je perverzní
Aby se to mohlo považovat za argument, je třeba nejprve definovat, co je 'perverze'. Perverze je jednoduše sexuální konání, které nedodržuje společenské, náboženské nebo všeobecně uznávané zákony, tj. všechno, co vybočuje z 'normy'. Navíc, pokud se na problém podíváme přesněji, perverze je jakékoliv sexuální počínání, se kterým alespoň jedna strana nesouhlasí, nebo pokud je jí při tomto počínání ubližováno. Vztah boylovera je založený na lásce, to je všechno. Obě strany s ním souhlasí. Co může být zlého na vztahu, založeném na vzájemné lásce a porozumění? Proto není boyloverský vztah perverzí a ani jím být nemůže. Nicméně v očích slepého zákona, vytvářejícího a naplňujícího 'normu', často bez pořádných podkladů a faktů, je i ten nejlepší boyloverský vztah, zastiňující vztah dvou dospělých, posuzovaný jako ilegální.

Mýtus #8: Děti nikdy skutečně nemilují dospělé
Tento předem vytvořený mýtus nemá absolutně žádný vztah k realitě. Děti milují dospělé a děti jsou často přitahované dospělými tak, jako jsou dospělí přitahováni dospělými, nebo boyloveři chlapci. V boyloverském vztahu je to často chlapec, který udělá první 'krok', protože většina boyloverů je příliš nervózní, nejistá a bojí se ukázat svoje pocity. Říkat, že 'děti nemůžou milovat dospělé' znamená vytvořit úsudek bez jen letmého prověření faktů.

Mýtus #9: Velká část vztahů dospělý/dítě je vynucená
Toto je 'fakt' zkonstruovaný předsudky společnosti a zkreslováním skutečnosti. Lidé mají sklon k dojmu, že se celou dobu děje jen násilí, a že neexistují vztahy, kde dítě není znásilňované. Je to proto, že slyší jen o surovostech spáchaných na dětech a nikdy o miliónech šťastných vztahů boylovera a chlapce. Maximálně, pokud zatknou boylovera či pedofila a dítě protestuje, že nic nebylo spáchané proti jeho vůli, potom je tato skutečnost zaznamenána tak, že boylover 'přinutil' dítě mlčet. K tomu ještě i vliv rodičů, ať už na dítě, nebo na legální postupy, často vede k dezinformaci. V Austrálii se například stal případ, kdy policie zatkla pedofila, ale jeho 'obět' odmítala podat výpověď, tvrdíc 'nikdy neudělal to, co jsem nechtěl i já'. Celkově je jen velmi málo případů vztahů dospělý/dítě, které jsou vynucené a ty jsou udržované násilníky, zmíněnými výše, od kterých se boyloveři a pedofilové úplně distancují.

Mýtus #10: Dítě nemůže mít ze vztahu s boyloverem užitek
Řekli byste, že žádný dospělý nemůže mít ze vztahu s jiným dospělým užitek? Proč potom tvrdit, že dítě nemůže mít užitek z takového vztahu? Boyloveři odvrátili mnoho dětí od sebevraždy, či jim pomohli ze zoufalství, což může být snadno dokázané rozhovorem s několika boylovery, chlapci, nebo přečtením si dostupných publikací o boyloverech. Vztah boylovera je každopádně tak hluboký, jako vztah dospělých a boylover často mnoho obětuje, aby zaručil oboustranně užitečný vztah. Autor tohoto článku byl kdysi chlapcem, který sám chtěl spáchat sebevraždu a jen kontakt s boylovery ho zachránil. I v rámci vztahu může boylover poskytnout takovou vřelost, podporu a přátelství, jaké mu nejsou schopní dát ani rodiče. Užitečnost takového vztahu má široký záběr, dovoluje chlapci plně se rozvinout a rozkvést na této plodné půdě, být otevřený způsobem, který není možný ve vztahu s vrstevníky nebo s rodiči.

Doufám, že je vidět, že vztah boylovera a chlapce není principálně zlý a nesprávný, a že se pohybujeme v množství dezinformací. Nyní se musíme zeptat, kdo způsobuje nejvíc bolesti? Co by se mělo změnit: pohled společnosti, nebo vztahy boyloverů? Nebo, jinak řečeno, co by jsme měli dělat: pokračovat v praktikách staré, bezcitné tradice, a nebo se znovu zamyslet nad tím, co vlastně láskyplný vztah je? Rozhodněte se.
 
Pravda versus mýty neregistrovaný 08.11.2009 01:23
» reagovat
Boylove PRAVDA versus MÝTY

Vzájemná láska mezi chlapcem a mužem, přestože má dlouhou a úctyhodnou historii, je v současné době chybně chápána jako něco, co je velmi škodlivé pro chlapce a perverzní u muže. Vzhledem k tomu, že jde o obrovský omyl, pokusíme se zde vnést trochu světla do mýtů, které mají hlavní vinu na zamlčení skutečných podložených faktů.

Poznámka: Následující diskuse se převážně skládá z tvrzení zřejmých fakt a obecných vědomostí netechnického typu, vedoucích k racionálním, i když nepochybně zjednodušeným, závěrům. Pro hlubší rozbor a technickou přesnost se můžete obrátit na autorovu nedávnou akademickou práci (součástí webu v angličtině) s kompletními poznámkami a pečlivými referencemi.

Mýtus o boyloverovi je, že jde o muže v trenkách schovaného u dětského hřiště s balíčkem bonbónů. Jakási temná ďábelská postava automaticky spojená se slovy jako "child molester (člověk obtěžující děti ze sex. úmyslů)", "zvrhlík" a chybným významem slova "pedofil (1)". Někdo, jehož jediným životním smyslem je vynutit si sex s chlapcem, kterého se mu podaří nalákat do svých spárů. Nikdo nepopírá jejich existenci, mohli i nemuseli začít jako boyloveři, ale něco se nepovedlo a stali se z nich predátoři (2).
Skutečnost je krutě odlišná. Jsou to lidé, které znáte, učitelé, sousedé, kolegové, trenéři a lidé známí svojí péčí a citem pro chlapce. Lidé hluboce milující a zajímající se o chlapce, se kterými přichází do kontaktu. Lidé, kteří by v žádném případě nedokázali chlapce zranit. Lidé stejní jako kdokoliv jiný, kromě toho, že se narodili se sexuální přitažlivostí k chlapcům (3), kterou mohou i nemusí projevit.

Mýtus, že chlapci jsou asexuální až do určitého věku, je natolik absurdní, že není třeba jej rozebírat, vyjma toho, že duševně zdraví "profesionálové", "child abuse industry (odvětví zabývající se zneužíváním dětí) (4)" a rozličné pravicové politické strany (5) se tento výmysl stále snaží prosazovat.
Skutečnost je, že sebeobjevování začíná již ve velmi raném věku a sexuální hrátky s kamarády následují hned jak se objeví příležitost. Od tohoto dne a věku je to křehký chlapec, který potřebuje naučit, že může čerpat příjemné pocity ze svých genitálií a ti, kteří potřebují pomoc a povzbuzení si obyčejně velmi brzy najdou ochotného rádce mezi sobě rovnými (6).

Mýtus, že jakékoliv vzájemné, v protikladu násilného, sexuální počínání mezi mužem a chlapcem je automaticky "zneužití" a nezvratně povede k citovému traumatu chlapce není vůbec založen na pravdě (7). Tento jednoduchý, zlomyslný a chybný předsudek je základem pro fanatické a nekonečné pronásledování boyloverů. Mimochodem psychoterapie dokázala, že mnoho z přičítaných traumat není způsobeno ničím jiným než False Memory Syndromem.
Skutečnost je, že řádné a spolehlivé studie a průzkumy (8) provedené v této oblasti ukázaly, že chlapci, kteří byli milováni mužem, mají větší šanci vyvinout se ve šťastné, dobře připravené dospělé, něž chlapci, jejichž tužby po milujícím rádci zůstaly nevyslyšeny. A naprostá většina jsou v dospělosti heterosexuálové, pouze malé procento jsou homosexuálové, kteří se tak již narodili a nebyli jimi "vytvořeni" zkušeností s boyloverem.

Mýtus je, že boylover tráví svůj čas vyhledáváním a sledováním chlapců, kvůli případné možnosti nalákat je k sexu je jednoduše vymyšlený. I když boylover se bude často snažit umístit někde, kde by mohl být šťastný ze společnosti chlapců, kteří ho přitahují, je nepravděpodobné, i kdyby měl takový sklon, že by se ohrozil veřejným pokusem o svádění.
Skutečnost je většinou přesně opačná. Pokud chlapec usoudí, že našel staršího přítele, kterému může naprosto věřit, je pravděpodobné, že pokud se objeví nějaké sexuální aktivity, iniciátorem bude chlapec. Řízen naléháním nových hormonů a vlastní přirozenou zvědavostí, bude se chtít naučit od svého staršího a zkušenějšího přítele čeho je jeho tělo schopné a jaké příjemné pocity může poznat.

Mýtus o boyloverovi majícím jediný sobecký cíl v praktikování análního sexu s možná ochotným ale vyloženě trpícím chlapcem nedokázaly žádné studie a průzkumy (8).
Skutečnost je, že sexuální aktivita, pokud se vůbec objeví, se většinou skládá z mazlení a masturbace chlapce mužem. Orální sex je mnohem méně častý, opět chlapec bývá recipient v naprosté většině případů. Pouze zřídka bývá chlapec aktivní část. Muž čerpá uspokojení z pozorování a účasti na chlapcově intenzivní rozkoši. Anální styk je ještě méně častý. Většina mužů a chlapců, kteří projdou tímto láskyplným a vzájemným přátelstvím, na sebe mají hezké vzpomínky. Přátelství běžně vydrží déle, než sexuální aktivity a mnozí zůstávají přáteli na celý život. Někteří bohužel nemají takové štěstí.

Skutečnost o následcích odhalení a stíhání je natolik hrozná, že nepotřebuje srovnání s mýty. Pokud se boylover a jím milovaný chlapec dostanou do konfliktu s neinformovanou společností a mylnými tabu, vztah je nenávratně zničen, muž je potrestán (9) a chlapec je odevzdán k "poradenství" (10). Oba se dostávají do pekla za živa jen proto, že se rozhodli milovat jeden druhého navzdory netolerantní společenské morálce.

Poznámky:

1) Slovo pedofil je převzato z klasického Řecka, a ve svém nejzákladnějším smyslu znamená "člověk milující děti (child lover)". Technicky správnější slovo pro "člověka milujícího chlapce (boy lover)" je "pederast". Ani jedno z těchto slov nemá nic společného se sexem či něčím nemorálním, ale časem byl jejich smysl chybně pozměněn na něco, pod čím si dnes představíme pouze muže praktikujícího anální styk s chlapcem.

2) Je možné, že muž, který lpí na chlapcích kvůli sexu může být zařazen do dvou odlišných kategorií.
První a nejnebezpečnější je člověk, který je jednoduše a úplně mentálně nevyrovnaný, chlapce miluje jen málo nebo vůbec, ani se nestará o fyzickou nebo citovou bolest, kterou může chlapci způsobit. Má pouze spotřební touhu uspokojit své sexuální cíle jakýmkoliv způsobem. Takový člověk je násilník pro boylovera stejně jako pro heterosexuála.
Druhý je člověk, který chlapce miluje a je jimi zaujatý, ale kvůli frustraci, nějaké ztrátě nebo osobnímu citovému traumatu je řízen pudem pokusit se někoho zlákat, či dokonce získat silou, neboť nebyl schopný najít si společnost a intimní styk jinak.
Mělo by se upozornit na skutečnost, že i přestože úřady často zveličují výskyt těchto druhů kontaktů, oba typy jsou ve skutečnosti dost vzácné. Potvrdilo to i mnoho studií. Například "Sexuality, Violence and Psychological After-Effects (Sexualita, násilí a dlouhodobé psychologické důsledky)" od Michaela C. Baurmanna.

3) Co odlišuje tyto lidi od ostatní populace je to, že narodili s tendencí být citově, duševně a sexuálně přitahováni chlapci. Většina z nich si uvědomovala svoji přitažlivost k ostatním chlapcům a mužům dokonce dříve než začali dospívat. Někteří byli schopní své city projevit, jiní je potlačili. Tak jak se stávali staršími a více poznali svět, ve kterém žijí, zjistili, že to co pro ně byla přirozená, prospěšná a příjemná zkušenost bylo zdrojem zloby a nenávisti v této nepřátelské společnosti. Dokud je láska chlapců nedílnou součástí jich samých, snaží se tito muži najít práci či záliby, které by jim umožnily být blízko chlapcům. Někteří z těchto pečujících, milujících mužů jsou schopni úplně skrýt a potlačit sexuální aspekt jejich osobnosti, jiní tak úspěšní nejsou, zvláště pokud se setkají s chlapcem, který chce objevovat.

4) Prosperující odvětví vyrostlo na ziscích ze současné módní mánii o "zneužívání dětí". V pravém smyslu slova, zabývat se a chránit před současným fyzickým a citovým týráním dětí, je naprosto v pořádku a správné. Ale problém a překroucení nastane, když lidé pracující v tomto odvětví vezmou chlapce, který měl příjemnou a naprosto dobrovolnou sexuální zkušenost s jiným chlapcem nebo mužem a traumatizují ho, aby se pokusili ho přesvědčit, že to co udělal bylo "špatné".

5) Náboženská práva zuří od doby, kdy bylo vyvrácena teorie takzvané dětské nevinnosti. Jakýkoliv pokus vnést světlo na skutečnou přirozenou sexualitu dětí se setkal s nenávistí a prudkým veřejným odsouzením.

6) Většina chlapců se snaží spatřit a prozkoumat těla ostatních dětí v době, kdy nastupují na základní školu. Může to mít například formu velmi známého "hrát si na doktory" s chlapci a dívkami, ale často se vyvine v chlapcovo aktivní zkoumání druhého genitálií, včetně vzájemné masturbace. V současné represivní společnosti, je tato normální činnost většinou přísně zatržena pokud je objevena rodiči nebo jinou osobou.

7) Ve skutečnosti, materiály od "nespřátelených" zdrojů, lidí, kteří se zabývají všemi mezigeneračními sexuálními aktivitami jako "zneužití", značí přesný opak:
Čísla jsou zejména pro krátkodobé chlapecké reakce na sex s dospělými:
Finkelhor, D. (1979). Sexually Victimized Children. Free Press, New York.
Pozitivní & Neutrální = 62%

Fromuth, M.E., and Burkhart, B.R. (1987). Sexual victimization among college men: Definitional and methodological issues. Violence Victims 2, pp. 241-253
Pozitivní = 53%
Neutrální = 30%

Goldman, R.J., and Goldman, J.D.G. (1988). The prevalence and nature of child sexual abuse in Australia. Australian J. of Sex Marr. Fam. 9, pp. 94-106.
Pozitivní = 39%
Neutrální = 32%

O'Neil, M.R. (1990). Puerto Rican and New England college students' reports of childhood sexual abuse and sexual experience. Dissertation Abstracts International 52, UMI No. 9110201
Pozitivní = 41%

Predieri, K.A. (1991). Long term effects of male child sexual abuse. Dissertation Abstracts International 53, UMI No. 9208876.
Ani trochu se necítili
jako oběti = 48%

Schultz, L.G. and Jones, P. (1983). Sexual abuse of children: Issues for social service and health professionals. Child Welfare 62, pp. 99-108.
Pozitivní = 68%
Neutrální = 24%

Urquiza, A.J. (1988). The effects of childhood sexual abuse in an adult male population. Dissertation Abstracts International 50, 356B, UMI No. 8906961.
Pozitivní = 38%
Neutrální = 26%

(Zdroj čísel: pp. 115-116 of Bauserman, R. and Rind, B. (1997). Psychological Correlates of Male Child and Adolescent Sexual Experiences with Adults: A Review of the Nonclinical Literature. Archives of Sexual Behavior 26, pp. 105-141.)
Dlouhodobé reakce byly obecně méně zřetelné. (Možná z důvodu vystavení intenzivnímu tlaku na zkoumanou osobu, aby uvěřila, že byla "obětí".)

8) Doporučená četba pro toto téma:
Knihy:
Sandfort, T. (1987). Boys on Their Contacts with Men: A Study of Sexually Expressed Friendships. Elmhurst, NY: Global Academic Publishers
Odborné práce:
Sandfort, T. (1982). The Sexual Aspect of Paedophile Relations. Amsterdam: PAN/Spartacus
Sandfort, T. (1983). Pedophile Relationships in the Netherlands: Alternative Lifestyle for Children? Alternative Lifestyles 5(4), pp. 165-183.
Brongersma, E. (1990). Boy-Lovers and Their Influence on Boys: Distorted Research and Anecdotal Observations. Journal of Homosexuality 20, pp. 145-173.

9) Za účelem ušetřit chlapce hrůzám vyšetřování, muž často přijme jakékoliv vznesené obvinění, ukončí zmatek ve svém životě, a často si odpyká léta ve vězení. Je paradoxní, že muž, který tak moc miluje chlapce, se kvůli této lásce stává pronásledovanou obětí, zatímco zákeřní, nestarající se rodiče, jiní příbuzní, a dokonce legální "pečovatelé", kteří mají na svědomí převážnou většinu ublížení dítěti, často vyváznou bez nebo s malým trestem.

10) Chlapce je často násilně a natrvalo odtržen od muže, kterého miluje, a spadne do spárů "organizací zabývajících se zneužíváním dětí". Zde je předmětem neskutečného množství ponižujícího tlaku určeného, aby se cítil zahanbený pro to, co měl rád a možná začal. Je mu vymýván mozek aby uvěřil, že muž, který ho miloval je nemocný perverzní muž. Je mu silou vštěpena myšlenka, že musí litovat a "vyléčit" se z toho, co předtím považoval za normální a příjemnou část svého života. Jizvy z této "léčby" ho mohou provázet celý život.
Chlapec obvykle musí prožít peklo jen kvůli tomu, že vyhledal lásku "svého" muže. To je výsledek našeho pojetí dětí jako majetku svých rodičů, děti nemají žádná práva k sebevyjádření, jsou odsouzeni být utlačováni dospělými, dokud nedosáhnou magického věku plnoletosti. Většina lidí byla tak znecitlivělá jejich vlastním věkovým útlakem, že se okamžitě zmocní role utlačovatele.
 
Boylove Manifest neregistrovaný 08.11.2009 01:21
» reagovat
Boylove Manifest

Kdo jsme?

Boylove je celosvětový fenomén, který může kráčet s každým pohlavím, rasou, národností, věkem, každým náboženstvím a světonázorem. Boylove popisuje speciální druh sociálně-společenských vztahů mezi lidmi. Boylove vždy existovala, stále existuje a vždy existovat bude.
Boylove se ze sexuologického hlediska zařazuje do kategorie 'pedofilie'. Jako boyloveři můžeme hovořit jen za sebe, takže feministické sklony k řešení tu nebudou diskutované ani zastupované. Nechceme zastupovat ani lásku žen k chlapcům, ani lásku mužů k děvčatům. Tento manifest pojednává o lásce lidí mužského pohlaví.
Jako boyloveři se distancujeme od tématického komplexu 'sexuálního zneužívání dětí a mladistvých'. Bráníme se diskusi, která vůbec nerozlišuje rozdílné druhy sexuálních vztahů mezi různými generacemi.
Tento manifest vyjadřuje názory jeho autora. Neexistuje typický boylover. I mezi boylovery je tolik názorů, kolik je lidí!
Na koho se obrací tento text?

Tento manifest se obrací na všechny boylovery, jejich přátele a přítelkyně. Dále na všechny děti, které byli anebo budou s problematikou konfrontované. Obrací se na rodiče, vychovatele, učitele a na všechny lidi, kteří mají profesně nebo soukromně s dětmi či mládeží něco do činění. Je určený pro lidi, kteří jsou terapeuti dětí anebo mladých a všech, kteří se chtějí s tématikou 'boylove' zabývat.
Tento manifest má přispět k vytváření názoru. Nechceme nikoho přesvědčovat, aby v této diskusi zastával naše názory, ale chceme mu prezentovat naše postoje a ty do diskuse přinést.

Proč je tento manifest uveřejňovaný?

Diskuse o sexualitě mezi rozdílnými věkovými skupinami, především mezi dětmi a dospělými, se v argumentovaní dostala do slepé uličky. Diskuse mezi interesovanými skupinami se už nekoná.
Jednostranné přesouvání viny ze strany samozvaných ochránců dětí na boylovery překročilo hranici, která dělila fámy od skutečnosti. Století trvající represivní sexuální morálka tomu dává živnou půdu. Tím, že byla dětská sexualita tabuizovaná, se ve vědomí lidstva usadilo přesvědčení, že dětská sexualita neexistuje. Toto tabu bylo Sigmundem Freudem zlomené, zároveň však byly snahy 'novou' dětskou sexualitu pomocí zákazů a společenského zatracování omezit. Represivní mocenské struktury, které byly ve vztahu dospělý-dítě vždy přítomné, byly rozšiřované na sexualitu tím, že dospělá společnost dítěti předepisuje, jak má se svojí sexualitou zacházet. Pokus o výchovu pomocí zákazů v dítěti vede ke konfliktním situacím, které můžou mít traumatické důsledky. Rozdíl mezi vlastními touhami a společenskými omezeními dítěti nedovoluje vyvinout zdravou sexualitu; i v dospělosti povede k psychickým újmám.
Proto je tento manifest pokusem o protipól, jako i o příspěvek k osvobození dětí a dospělých od sexuální morálky stanovující nesprávné předpoklady.
Vzhledem na sociálně-kulturní pozici boylovera je to i snaha o znázornění etických základů, především tím, že ukazuje na práva a povinnosti boylovera.

Co je boylove?

Boylove se nedá redukovat jen na sexuální aspekt. Sexualita v boyloverském vztahu má stejnou roli, jako v každém mezilidském vztahu. Takže nemusí být přítomná, může byt přítomná latentně, případně přítomná explicitně. Vztah založený čistě na sexuálních kontaktech však do oblasti boylove nespadá, protože tento pojem zahrnuje mnohem více.
Boylover touží po přátelském vztahu s chlapcem, sexualita není vždy nutně přítomná, ale ani nutně vyloučená. To, co se boyloverovi na chlapci líbí, není v první řadě jeho tělo, ale jeho duše. Boylovera fascinuje to 'dětské' a nebo 'mladé', co je chlapcovi vlastí. Sexuální fascinaci to nevylučuje, ale ne nevyhnutelně obsahuje. Boylover se snaží, aby na chlapce, který na něho působí tak přitažlivě, neměl negativní vliv. Zastrašování, mocenské praktiky, agresivita nepatří mezi praktiky boylovera v rámci vztahu. Samozřejmě se nedají úplně vyloučit, Ty však ale neodpovídají zde popsanému obrazu boylovera a jsou společensky předvídatelné.

Boyloverský vztah

Přitažlivost, jakou chlapec působí na boylovera, je většinou oboustranná. Chlapec se cítí boyloverem braný vážně. Represivní cítění mocenské strategie dospělé společnosti vůči chlapci, které se odrážejí v zákazech a ponižování, v boyloverském vztahu nehrají žádnou roli. V tomto vztahu se chlapec sám chápe jako osobnost, která může mít vlastní názor, vlastní dějiny a především vlastní, seriozně braný postoj. Vyjádření jeho názorů jsou brané vážně a nejsou odsouzené jako neschopné nebo dětinské. Jeho duše, stejně jako jeho tělo, jsou plně vnímané jako něco přítomného a ne jako rostoucí, jako dočasný stupínek na cestě k dospělosti.
V dnešní společnosti hrají děti často roli nastávajícího. Na jejich existenci se nahlíží jako na předstupínek k nadcházející totalitě. Měřítko, kterým se měří, co děti můžou a co nemají dělat, je to stejné jako pro nastávající dospělé. Dětské bytosti je nasazována maska společensky uznávaného dospělého. Co vyčnívá je 'výchovou' a školou odřezané.
V boyloverském vztahu starší partner chlapce podporuje a nesnaží se ho natlačit do korzetu. Akceptování vlastního charakteru na chlapce působí velmi pozitivně. Může se rozvíjet, je braný vážně jako osobnost i jako partner.
I když se boylover pokouší, aby v rámci jeho vztahu nevznikaly mocenské poměry, anebo je nerozvíjí, nemůže být přehlédnuté, že se ve vztahu vyskytnou strukturální rozdíly v poměru sil, které pramení ze společenského pořádku. Spočívá v tom ohrožení vztahu. Zodpovědný boylover si musí být těchto sklonů k mocenské převaze vědomý a musí je podle potřeby i uplatnit. Neustálá sebereflexe tak patří k samotné podstatě boyloverského vztahu.

Jaká práva má chlapec?

Právo chlapce na nerušený vývin jeho osobnosti a sexuality musí ve vztahu boylover-chlapec být základním pravidlem. Jako rušivé se považuje vynucení kontaktu, ať už psychického nebo fyzického. Na druhé straně je rušivé i všechno, co chlapcovi zakazuje dále rozvíjet jeho osobnost a bezstarostně a plně prožívat jeho sexualitu. Boylover je povinný se chlapce ptát a respektovat jeho práva. Právo chlapce na autonomii pro boylovera zůstává nejvyšším přikázáním. Chlapec má právo na ochranu před zneužitím, psychického i fyzického rázu. Jestliže je ale chlapci zakázané uplatňovat svoje právo na mezilidské vztahy, právo na přijímání a dávání lásky a přijímání a dávání vlastní sexuality, je to taktéž zneužití. I zde je nevyhnutelný respekt dospělého vůči chlapci!

Jaké máme požadavky?

Požadujeme právo na vlastní sexualitu, pro chlapce stejně jako pro boylovera.
Požadujeme přehodnocení sexuální morálky, která šlape po elementárních právech lidí a zakazuje už jen myšlenky o sexuálních aktivitách nejen dětem, ale i těm, kteří je mají rádi.
Požadujeme, aby jako měřítko sexuální morálky nemohly být považované postoje, formované medicínskými, psychologickými a náboženskými předsudky o dětské sexualitě.
Požadujeme, aby byli boyloveři i děti přijaté do rozběhnuté diskuse o sexualitě mezi dospělými a dětmi. Momentálně se diskuse zúčastňují lidé, jejichž vědomosti o dětské sexualitě pocházejí čistě z knih a statistik. Je bezpodmínečně nutné do diskuse zahrnout ty, kterých se problematika přímo týká. Nejde přece, aby se někdo stanovil obhájcem nějaké věkové skupiny bez toho, aby se této skupiny zeptal, jestli vůbec takového obhájce chce.
Požadujeme svobodné vyjadřování v médiích. Protože v současnosti především Internet je jako platforma pro vyjadřování boyloverů silně napadaný, požadujeme, aby bylo boyloverům přiznané takové právo, jako ostatním lidem, pokud se nebavíme o trestných činech, resp. pokud obsah samotných prezentovaných názorů nepředstavuje trestný čin, nesmí být internetové stránky boyloverů a o boylove cenzurované.
Požadujeme nerepresivní komunikaci mezi boylovery, protože jen tak může být vypracovaná sexuální etika. Izolovaný boylover se stava pro chlapce více nebezpečný, než boylover, který se cítí být součástí usměrněného spolku.
Jako nejdůležitější bod požadujeme přehodnocení obrazu dětí ve společnosti. Pokud nebude dítě brané vážně jako samostatný člověk, bude odkázané na obhájce a nebude moci svobodně rozvíjet svou osobnost a sexualitu.
 


Knihy
  Kulinárium Kulinárium
autor: Pohlreich Zdeněk
Prvok Šampón Tečka a KarelPrvok Šampón Tečka a Karel
autor: Hartl Patrik
Vychováváme děti a rosteme s nimiVychováváme děti a rosteme s nimi
autor: Aldortová Naomi
Dalajlamova kočkaDalajlamova kočka
autor: Michie David
Vykutálený pohádkyVykutálený pohádky
autor: Náhlovský Josef Alois

Navigace

předchozí slovo: » boy
následující slovo: » bozón
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:351
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2017  --  ABZ.cz