Pojem znak

Slovo:

znak


Význam:

(lingv.) něco, co něco jiného zastupuje



Generovaný, orientační výčet dalších tvarů tohoto slova



Některá související slova

imaginarius, aeskulap, dominantní dědičnost, Féničané, futhark, askriptivní, klasický pojem, archetypy, gynandromorfie, percepční kategorizace, welfare state, signum diaboli, ascii art, validity (angl.), šibolet, basso continuo, operacionalizace, STH zkr., regália, digitron, katerizace, antimanipulace, nobilitování, virilizace, memy, výběrový soubor, ráčna, marker, biotyp člověka, lexická dyskalkulie, grafická dyskalkulie, virilismus, designát, prekriminalita, kresba, etnická menšina, semiperiferie, paternální heredita, maternální heredita, emotikon, Makaton, smajlíky, xichtíky, základní soubor, differentia specifica (lat.), lektická dyskalkulie, komunikační kanál, kódování, poluarché, heritabilita, fenogenetika, femininita, morseovka, turicefalie, specifická diference, asemie, EOL, personalistická psychologie, fylaktéria, pukrle, glyf, ampersand (&), furigana, asterisk, Unicode, prosociálnost v chování, symbolog, psychologie puberty, Hashtag, Hashtag, homo paranoides, homo schizoides, porucha pohlavní identity dívek, thinking (angl), brikoláž, fáze sociální komunikace, onomaziologie, core features (angl.), majorgeny, abúzus na alkohol typu gama, minorgeny, polygeny, teratóza, abúzus na alkoholu typ gama, maskulinismus, univerzálie, adultomorfní, biostratigrafie, pileus, Hegel Georg Wilhelm Friedrich (1770-1831), Spranger Eduard (1882-1963), synapomorfie, normostrana, pleziomorfní znaky, autapomorfie, Descartes René, poziční soustava, Le Bon Gustav (1841-1931), markanty, dispenzarizace, numerická dyslexie, Stern William (1871-1938), Gaussova křivka, tonzura, chí, charakteristika, ideogram, indikace, infantilizmus, horizont, helm, foxteriér, gama, grafém, gynandrie, informace, jer, korelace, konvergence, kritérium, kurzor, kvantil, kódovat, kód, jota, kappa, karikatura, kartuš, font, , beta, balisáž, centrace, defeminizace, degenerativní, autentický, atribut, alfa, antroposociologie, aspekt, atavizmus, delta, dimorfizmus, fantom, facie, feminizace, fenotyp, fermata, etnikum, éta, dzéta, emblém, epsilon, erb, kvartil, logogram, tau, šifrovat, taxon, taxonomie, théta, šifra, symbol, signum, somatotyp, stigma, subdukce, typ, typický, anxiozita, humanoid, thyrsos, palingeneze, asexuální, klínopis, arbitrárnost, xenie, žánr, kontingence, blason, signifié, signifiant, omikron, omega, onomeziologie, , piktogram, oligogen, , maskulinizace, matroklinita, melodika, , pinjin, polyarchie, semióza, sémiotika, série, sigma, signet, sémiologie, rokoko, postscript, recesivita, relátor, , alela



Knihy

Znak a pečať -- autor: Hancock Graham
Znak, sebevědomí a čas. -- autor: Ajvaz Michal
Volací znak Salakuška -- autor: Káňa Martin
Peter Roller : bod čiara znak pismeno/point line sign letter -- autor: Longauer Ľubomír
Řeč rukou – Znak do řeči 3.díl -- autor: Kubová Libuše, Škaloudová Renata

Komentáře ke slovu znak


 
» přidat nový komentář

Jiné definice neregistrovaný 19.05.2009 20:51
» reagovat
Dovolím si přispět dalšími definicemi přebranými od Ing. Antonína Rosického, CSc, částečně formulováno Ondřejem Bečevem. Bohužel nemám podloženo konkrétním zdrojem, bylo by třeba převzít přímo z primárního pramene..
1) Znak, který zastupuje určitou skutečnost a nebo představu (fikci) – má vždy fyzikální povahu a formu (rozmanitost). Podle zakladatele sémiotiky (věda o znacích) Charlese Peirce jsou tři základní typy znaků: ikony, indexy a symboly:
a) U ikon je vztah mezi označujícím a označovaným dán „společným sdílením nějaké vlastnosti“. Znaky v těchto vztazích jsou tedy ovlivněné objektem, jeho vnitřní přirozeností, sdílí s ním podobnost, nebo stejné uspořádání vzhledu, které znak vysílá a adresát přijímá. Tyto znaky patrně vznikají v člověku na základě schopnosti abstrahovat objekt a tak k němu vytvořit znak (ikonu). Např.: obrazy, portréty, fotografie, schémata, diagramy, grafy.
b) U indexu má vztah mezi znakem a objektem podobu konkrétního, aktuálního vztahu, příčinnosti, či posloupnosti. Existuje zde reálný vztah mezi příčinou a následkem, niterného vztahu označujícího a označovaného. Např.: stopa v písku značí přítomnost člověka, kouř znakem ohně, ukazující prst je označujícím, který má vůči označovanému indexální vztah. Zahoukání klaksonu auta. Zaklepání na dveře je indexem něčí přítomnosti.
c)U symbolu je vztah mezi znakem a významem zcela arbitrární (volný, nenutný). Bez aktivního přispění interpreta, který by mu dodal označující spojení, nemá symbol význam. Znak je tedy možno interpretovat pouze na základě konvencí, nebo předem dohodnutých významů (kódu). Proto do této kategorie spadá většina přirozených jazyků.
2) Znak jako stavební prvek slov (ve většině jazyků) – existuje pak abeceda jako soubor elementárních) znaků, používaných pro presentaci (konceptuální informace).
 



Navigace

předchozí slovo: » zmoralizovaný
následující slovo: » znakovka
slovo se nachází na stránce: Z:3
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2017  --  ABZ.cz