pojem Školní a pracovní prostředí až pojem školy podporující zdraví - ABZ.cz: slovník cizích slov

Zde se nachází výpis všech cizích slov online slovníku. Výpis je řazený podle abecedy a zobrazovaný po stránkách pro zvolené počáteční písmeno.

Výběr stránek podle počátečního písmene

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z   slova-přidaná-návštěvníky  

cizí slovo - pojem odpovídající významvlastnostidetail
Školní a pracovní prostředí  >>   viz zvlášť školní prostředí a zvlášť pracovní prostředí vloženo uživatelem» Školní a pracovní prostředí
školní fobie  >>   chorobný strach z docházky do školy, doprovázený často ranním zvracením, bolestmi hlavy, průjmy, separačně úzkostná porucha vloženo uživatelem» školní fobie
školní neúspěšnost  >>   ŠKOLNÍ VÝKON, prospěch, školní zdatnost a hlavně neúspěch a neprospěch ve škole je stále aktuálním a vážným problémem, jehož redukce si vyžaduje náročnou práci s dítětem. Při řešení školních neúspěchů musí pravidelně spolupracovat učitelé, rodiče a samotní žáci. Mnohdy je nutná i konzultace s odbornými školními psychology a poradci. Školní výkonnost je totiž determinovaná řadou faktorů, které se týkají především osobnosti a zdravotního stavu dítěte, dále prostředí dítěte (zejména rodinného a mimoškolního) a také úrovně výchovně vzdělávacího procesu ve škole. Vliv na průměrné výsledky žáků různých zemí má (jak zjistila OECD PISA v roce 2002) index lidského rozvoje (HDI), který je složen ze tří faktorů: hmotné životní úrovně (měřené výší hrubého domácího produktu připadajícího na jednoho obyvatele), zdraví a kvality života (měřenými průměrnou délkou dožití) a rozsahu vzdělávacích příležitostí ( měřenými kombinovaným podílem příslušné populace navštěvující školy).Vliv má také vzdělání rodičovské či celé dospělé populace. Země vyspělejší z hlediska lidského rozvoje mají pochopitelně většinou i vzdělanější obyvatelstvo. Ne všechny děti jsou vzdělavatelné v plném rozsahu normální školy. Některé děti mají změněnou vzdělavatelnost, jsou vzdělavatelné v omezeném rozsahu, jiné jsou dokonce nevzdělavatelné, ale pouze částečně vychovatelné a konečně je malá skupina dětí, které nejsou ani vzdělavatelné ani vychovatelné. Odborná psychologická konzultace je nutná zejména při diagnostice komplexních příčin školních neúspěchů a nezbytná je při navrhování dítěte na přeřazení do speciálních škol . Především je třeba ve shodě s teorií kauzálních atribucí (ad-tribuo = kladu na vrub, připisuji na vrub) rozčlenit příčiny neprospěchu na vnitřní a vnější, na příčiny změnitelné a nezměnitelné (na příčiny stálé, stabilní v čase). ŠKOLNÍ NEÚSPĚŠNOST U vážných nedostatků v prospěchu a výrazných neúspěchů ve škole je třeba zjistit, o jaký typ neúspěchu jde, zda se nejedná o trvalejší, příp. zhoršující se (progredující) a celkovou tzv. absolutní školní neúspěšnost. To je taková výuková nedostačivost, kdy žák neprospívá proto, že nemá dostatečně rozvinuté intelektové schopnosti nutné k úspěšné docházce do normální školy. Může však jít také rovněž o tzv. dočasnou, přechodnou či částečnou, dílčí, parciální relativní školní neúspěšnost, kdy žák propadá nebo má špatný prospěch z příčin mimointelektových (např. pro intelektuální pasivitu, pro momentální indispozici), které většinou lze odstranit. U relativní školní neúspěšnosti jsou výkony žáka ve vyučování nižší než jeho rozumové (mentální) potencionality, možnosti, schopnosti, dovednosti a předpoklady. Jde o tzv. podvýkonový syndrom. Může být způsoben např. krizovou, stresovou situací, unavitelností, sníženou frustrační tolerancí, neurotickou reaktivitou, nerovnoměrným nadáním, dočasně sníženou sebedůvěrou, demotivací pro opakovanou neúspěšnost, apod. Zde může hodně pomoci obnovení přiměřené sebedůvěry vhodně volenou pochvalou, kladným oceněním, úspěšností. Opakem bývá nadvýkonový syndrom sebevědomých a snaživých jedinců, kteří podávají vyšší výkon (např. ve studiu) než se od nich očekává vzhledem k jejich předpokládaným potencionalitám, možnostem, schopnostem a dovednostem. Školní neúspěšnost je obrazem i důsledkem individuálních rozdílů, které nacházíme nejenom v osobnosti žáků (např. v úrovni a struktuře nadání, charakteru, zájmu o učení, v emotivitě, motivaci, harmoničnosti či disharmoničnosti osobnosti), ale i v oblasti jejich výkonnosti ve škole a v jejich rodinné výchově. Špatný prospěch a neprospěch nejsou většinou monokauzální, ale častěji polykauzální záležitostí. Každý případ špatného prospěchu má svou individuální souhru příčin a podmínek, vlastní vývoj a dynamiku. Nemají-li být děti ve škole neúspěšné, musí především začít školní docházku školsky způsobilé, zralé pro školní docházku. Pokud jde o absolutní školní neúspěšnost, víme, že intelektově defektních, mentálně retardovaných je v populaci kolem 3 %. Mnohem složitější je problém relativní školní neúspěšnosti, zapříčiněný třemi typy příčin: sociálně psychologickými, biologicko-psychologickými a intrapsychickými. Někdy se třídí příčiny špatného prospěchu na zdravotní (resp. somatologické), psychologické, sociologické (resp. sociálně ekonomické) a pedagogické (příp. v užším slova smyslu didaktické), ale my budeme postupovat podle prvního třídění. Platí přitom, že jediný osamocený handikap (např. horší rodinné podmínky) nemusí mít automaticky záporný determinující účinek na školní úspěšnost žáka. Většinou jde u školní neúspěšnosti o kombinaci více podmínek a příčin. Sociálně psychologické faktory školní neúspěšnosti Jsou to nedostatky a závady v rodinném a školním prostředí. Vliv na práci žáka ve škole mají především mentální, ale i kulturní, osobnostní a sociální podmínky života ve škole a v rodině, ve které dítě vyrůstá. Významná souvislost je např. mezi socioprofesním zařazením rodičů a prospěchem dětí. Také bytová situace má vliv na úspěšnost dítěte ve škole. V těsných a nevyhovujících bytových poměrech, zejména v rodinách s více dětmi, nemá žák dostatek klidu, často někomu z rodiny překáží, což negativně působí na jeho neuropsychický stav. Rovněž velká vzdálenost bydliště od školy působí na prospěch často nepříznivě. Bývá někdy provázena nepravidelnou školní docházkou. Velký význam pro rozumový rozvoj osobnosti dítěte a jeho školní úspěšnost má kulturní úroveň rodiny. Důležitá je zejména kulturní úroveň a vzdělání matky, protože ta většinou věnuje dítěti více času a péče než otec. Pro výukový proces a výsledky v učení má velký vliv názor rodičů na význam vzdělání jejich dítěte a jazyková kultura rodinného prostředí. Dítě, které doma hovoří nespisovně, nářečím, mívá těžkosti, když se ve vyučování má vyjadřovat spisovně. U rodičů žáků opožděných ve výuce se často setkáváme s nízkou vzdělanostní a kulturní úrovní. Jde i o vliv nesprávných typů výchovy v rodině na školní prospěch dítěte jako je : výchova nedostačivá, výchova rozmazlující, výchova příliš úzkostlivá, výchova ambivalentní, výchova laxní, výchova kontrastní, výchova perfekcionistická, výchova protektivní, výchova zavrhující (otevřeně negativistická). Nepříznivý vliv na prospěch má také psychické, zejména emoční strádání (deprivace a subdeprivace) a chronická konfliktová situace v rodině. Důležitá je také úroveň, kvalita i kvantita kontroly přípravy dětí na vyučování ze strany rodičů, zájem rodičů o výsledky výchovy a vzdělání a o budoucí povolání svých dětí. Je nesprávné, když rodiče zastávají názor, že vzdělání nemá zvláštní praktický (ekonomický) význam. Nežádoucí je však i situace, kdy rodiče mají příliš vysoké aspirace, pokud jde o vzdělání jejich málo nadaného dítěte a chtějí od něho takové školní úspěchy, které jsou v rozporu s jeho mentálními možnostmi (potencemi). Mezi nedostatky ve výchovně vzdělávacím procesu ve škole řadíme např.: malou aktivizaci žákovy osobnosti ve vyučování, nedostatky v respektování vývojových hledisek a principů pedagogické práce, nedostatky v interakci učitel a žák, resp. žák a spolužáci, nedostatky v psychologicko-pedagogickém postoji učitele vůči některým neprospívajícím žákům, tendence zužovat práci škol jen na didaktická hlediska za současného opomíjení výchovně vzdělávacího procesu. Nepříznivě působí hluk ve škole a ve třídě, nedostatky v osvětlení, směnování na škole, dojíždění, internátní pobyt doprovázený separací, mimořádné formy výuky, konflikty ve spolupráci školy s rodinou, didaktický deficit. Řešení sociálně psychologických příčin neúspěchů ve škole vyžaduje u spolupracujících učitelů a rodičů značnou dávku pedagogického taktu a smyslu pro míru (uměřenost) při uplatňování prostředků výchovného působení na děti. Jde o schopnost výchovně působit na základě znalostí zvláštností osobnosti dítěte a s přihlédnutím k celkové výchovné situaci. Pedagogický takt je důležitou součástí uplatňování principu individuálního přístupu k jednotlivým dětem. Je rovněž prevencí duševních traumat a pedagogenií (resp. didaktogenií), tedy poškozování duševního zdraví dětí a mládeže nesprávným působením pedagogů. Jde o obdobu iatrogenie a sororigenie ve zdravotnictví, kdy dochází k poškození pacientů nesprávným působením lékařů a středního zdravotnického personálu a o obdobu parentogenie, kdy dochází k poškození duševního zdraví dítěte nesprávným působením rodičů. Rozpracovává se také problematika managerogenie, kdy dochází k poškození zdraví pracovníků nesprávným způsobem řízení. Biologicko psychologické faktory školní neúspěšnosti Vliv těchto faktorů na prospěch rozumově normálního žáka je rovněž velmi důležitý. Kapacita poznávacích procesů žáka se jeví jako zdánlivě malá nebo dokonce defektní např. v důsledku: - přetrvávající neuropsychické nezralosti pro školu, - vývojové fáze se zvýšenými nároky na metabolismus (např. růstová akcelerace s jejími důsledky), - pohybového neklidu (ten může být způsoben jak organicky, tak deprivací, tedy psychogenně), - percepčně motorických poruch (např. zrcadlové psaní čísel a písmen), - smyslových vad (např. vada zraku, sluchu atp.), - řečových vad, - parciálních nedostatků ve struktuře poznávacích procesů (např. dyslexie, dysortografie, legastenie), . nevyhraněné laterality (např. přecvičovaného leváctví), - předchorobí dítěte, - chorob způsobených neurotropními viry (např. po zánětu příušních žláz dochází k často dlouhodobým poruchám pozornosti), - endokrinopatie (např. zvýšená činnost štítné žlázy), - záchvatovité onemocnění (epilepsie), - postinfekčních pseudoneurastenických stavů (např. po infekční žloutence bývá zvýšená únavnost, poruchy paměti apod.), - rekonvalescence, stavů zvýšené únavnosti a kolísavé výkonnosti, - následky psychické deprivace a subdeprivace, - neuropsychické či afektivní lability a neurotických tendencí (např. snížení koncentrace pozornosti). Je třeba připomenout také akutní chorobné procesy, přechodné i chronické choroby a trvalé defekty. Důležité pro snížení výkonnosti ve škole jsou také reaktivní stavy a posttraumatické stresové reakce. Špatný tělesný nebo zdravotní stav (či špatná výživa) často vedou ke snížení úspěšnosti dítěte ve škole. Nepříznivě působí (prohlubuje didaktický deficit) dlouhodobá absence ve škole. Přesto však nelze zkracovat období rekonvalescence, aby žák nebyl předčasně zatěžován a přetěžován nároky školy. Poměrně častým handicapem (zejména u chlapců) bývá vystupňovanost pubertálních povahových změn (značná emoční labilita, zvýšená vnitřní tenze a únavnost, převaha mimoškolních zájmů, denní snění, labilita sebehodnocení atp.). Ve všech zmíněných případech je nutno zajistit příslušnou individuální péči ve škole i v rodině, apelovat na rodiče, aby vyžadovali od svých dětí pouze takové výkony, na které dítě svými schopnostmi stačí, jinak může u dětí docházet k frustraci a někdy i neurotizaci a následné poruše sebehodnocení. Školní úspěšnost bývá často znesnadňována neuspokojením základních psychických potřeb dítěte, jako je např. potřeba lásky, bezpečí a akceptace v rodině a v dalších sociálních skupinách. Děti psychicky deprivované pracují často pod úrovní svých schopností, ztrácejí zájem o učení, mívají poruchy chování a zaměřují se na získání náhradního uspokojování svých potřeb. Intrapsychické příčiny školní neúspěšnosti Mezi intrapsychické příčiny výukových dificilit řadíme např.: nedostatečný rozvoj zájmu o učení,záporný vztah žáka k učení, jeho nedostatečnou školní motivaci, záporný vztah žáka (studenta) k učiteli, hypobulii, a to zejména ve fázi pubertálních povahových změn (ta bývá zvláště kritická u chlapců), školskou fobii, nedostatky v rozvoji pracovních návyků a techniky duševní práce, intelektuální pasivitu (mnoho nadaných žáků se ve škole spokojuje jen s průměrnými a nižšími výsledky, i když jejich kapacita stačí na výsledky nadprůměrné) a poruchy sebecitu (pocit méněcennosti, sníženou sebedůvěru). U těchto dětí jde často o disharmonický rozvoj osobnosti. Někdy jde o zvýšený neuroticismus, resp. až dětskou neurózu. Může jít také o predelinkventní nebo přímo delinkventní vývoj osobnosti. Nejdůležitější složkou duševního vztahu vůbec, tedy i vztahu žáka k učení, ke školní práci, je postoj. Na postoji žáka k učení je závislá i míra motivace, úroveň aspirace a míra projevené volní aktivity, což ovlivňuje i úroveň výkonnosti v dané oblasti. Pro vytvoření a zpevnění kladného postoje dítěte ke školní práci je např. významná kulturní úroveň rodiny, psychosociální atmosféra v rodině, úspěchy ve školní práci, školní známky, tresty, odměny, povzbuzení a uznání učitele, role ve skupině kamarádů. Mnoho žáků je ve škole neúspěšných pouze proto, že jsou intelektuálně pasivní, že nejsou motivovaní na plné využití své potencionální psychické či mentální kapacity, mají vůči škole nízkou aspirační úroveň, jejich zájmy orientované na školu jsou nedostatečně rozvinuté, jak často zjišťují poradenští odborníci. Specifickou skupinu dětí s intrapsychickými příčinami školní neúspěšnosti tvoří děti, které mají příliš úzké nebo naopak příliš rozsáhlé mimoškolní zájmy. Mohou to být i zájmy chvályhodné, ale bohužel nesouvisí s výukou. Také extrémní introvertovanost kombinovaná s pomalým osobním tempem nebo extrémní extravertovanost kombinovaná se zvýšeným osobním tempem až instabilitou může patřit mezi intrapsychické příčiny či podmínky školní neúspěšnosti. Zvláštní pozornost zasluhuje také pubertální hypobulie, která se vyskytuje zejména u chlapců ve vývojovém stadiu pubertálních povahových změn.Hodně času i během vyučování jim zabírá nepozornost ve vztahu ke školním aktivitám a zaměřenost na tzv. pubertální fantazijní snění. Zdrojem pozoruhodných odborných informací o neprospívajících žácích bývají odpovědi učitelů těchto žáků např. na dotaz, proč jsou hodnoceni nedostatečnou z určitých předmětů. Hypotézy učitelů o příčinách neprospěchu jsou cenné . Konkrétní dotazy pro učitele: Proč podle Vás žákovi předmět nejde? Jakou to má příčinu? Ve škole je nutno dodržovat základní pravidla duševní hygieny s cílem dosáhnout prevence přetěžování, frustrace, vyčerpání a následné neurotizace žáků. Jde o vytvoření příznivé sociálně psychologické a pracovní atmosféry třídy. Cenná doporučení v tomto směru poskytuje vedle L. Míčka a V. Zemana (1992) např. L. Ďurdiak (2001). Významným pozitivním činitelem pro udržování duševního zdraví a pro zdravý a harmonický vývoj osobnosti žáka byla a zůstává osobnost učitele. Zejména jde o vyrovnanost osobnosti učitele, o jeho spravedlivý přístup k žákům, o schopnost ovládat své afektivní procesy a projevy a akceptovat v přiměřené míře žáky, a to individuálně i jako celek. Učitel by měl mít adekvátní morální a psychosociální úroveň, měl by mít schopnost vžít se do problémů žáků a vytvářet psychickou pohodu ve třídě, klid, optimismus a radost z práce. Ke zlepšení prospěchu pomáhá také dobře organizovaná soutěž mezi jednotlivci či jednotlivými třídami. K přetěžování žáků vede často předimenzovanost obsahu vzdělání a z toho vyplývající deformace vyučovacích metod (např. jednostranný verbalismus).Snaha dávat žákům a studentům co nejvíce aktualizovaných a konkrétních poznatků bez dostatečného zřetele na jejich uspořádání v systém, vede často spíše k nižší vzdělanosti. Sdružování obsahu učiva v logické struktury se stává jedním z důležitých nástrojů rozvoje myšlení a poznávání vůbec. Odborná diagnostika příčin školního neprospěchu Vedle pozorování, rozhovoru, anamnézy, analýzy výkonů a výtvorů dítěte a testů rozumových schopnosti i testů didaktických se v pedagogicko- psychologických poradnách používá např. Dotazník sebepojetí školní úspěšnosti dětí, který sestavili psychologové Zdeněk Matějček a Marie Vágnerová. Dotazník se zabývá vztahy dětí ke svým intelektovým schopnostem, ke své bystrosti, pohotovosti a ostatním vlastnostem, které jsou předpokladem úspěchu ve školní práci. Dítě hodnotí také své schopnosti pro matematiku, čtení, pravopis, psaní a svou úspěšnost v těchto oblastech. Nakonec vyjadřuje důvěru ve své schopnosti vcelku a hodnotí své postavení mezi žáky. Test má normy pro děti od deseti do patnácti let. Bývá označován také jako SPAS (Students Perceptions of Ability Scale) podle původní verze testu Frederica J. Boersma a Jamese W. Chapmana. Literatura: Kohoutek, R. Základy pedagogické psychologie. Akademické nakladatelství CERM, Brno.184 s. ISBN 80-85867-94-X. vloženo uživatelem» školní neúspěšnost
školní prostředí  >>   ŠKOLNÍ PROSTŘEDÍ působí na osobnost žáků a žákyň a jejich vývoj i rozvoj obsahovou náplní, typem sociální (verbální i nonverbální) interakce a komunikace, úrovní třídy, osobnostmi učitelů, a také svou složkou materiální (vzdálenost od bydliště, vybavení školy). Pokud jde o docházku do školy, zajímá nás průběh vývoje v mateřské škole, začátek školní docházky, vývoj úrovně prospěchu a chování ve škole, opakování ročníku, změny školy, zážitek šikany. O šikaně lze hovořit, jsou-li dítěti, jedincem nebo i skupinou sdělovány ošklivé či nepříjemné věci, je-li podrobeno verbální či dokonce brachiální agresivitě, je-li mu vyhrožováno, je-li uzavíráno v místnostech, musí-li odevzdávat svačiny či i finanční částky atp. Šikanují agresoři, kteří bývají fyzicky zdatní, silní a obratní a mají hyperdominantní a někdy i sadistické tendence. Nejdůležitější úlohu sehrává školní třída jako formální skupina. Školní prostředí má stimulovat a kreativizovat talentované a nejschopnější žáky, povzbuzovat méně nadané a chránit a sociálně podporovat žáky nejslabší. Hodnocení výkonů a pracovních výsledků musí být založeno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Navíc má škola rozvíjet celou osobnost žáků a vést je k všestranné, účinné a pokud možno i tvořivé komunikaci. Škola 21. století má také žáky učit rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný. Zdá se, že škola má kladný vliv především na rozvoj informovanosti a vědomostí dětí a mládeže, na rozvoj jejich sociální komunikace a sociální přizpůsobivosti (adaptivity), na dodržování časových termínů a na některé pracovní návyky a dovednosti. Vždy se však nedaří rozvíjet adekvátní sebedůvěru žáků a studentů, toleranci vůči anxiozitě a fobiím, různým stresům a frustracím a zajistit prožitky adekvátní či optimální pohody a spokojenosti ve škole. Do školního kurikula všech škol by měla být integrována mravní výchova. Jde o to, aby učitelé svým chováním, vystupováním a celým způsobem života poskytovali identifikační vzory. Měli by žákům a studentům především zprostředkovat poznatek, že základem pro jednání člověka ve společnosti musí být vytváření vztahů úcty, důvěry a spolupráce, individuální přístup k lidem na základě dobrého poznání jejich osobnosti. Souhrnně můžeme říci, že jde o to, aby lidé jednali racionálně a v souladu se zásadami etiky (mravnosti) a estetiky. Cílem je tedy jednání altruistické, prosociální, které se vyznačuje skutky a činy, vykonávanými ve prospěch druhého bez očekávání odměny nebo sociálního souhlasu. Racionální, uvážené a nesobecké morální činy však nejsou nejčastější formou lidského chování. Nezřídka je lidské chování iracionální, ovlivněné subjektivními a situačními instinkty, pudy, potřebami, emocemi, afekty, city a egoistickými tendencemi. Pokud jde o vliv prostředí školy na zaměstnance školy (včetně učitelů a učitelek) je významným činitelem utváření a dotváření osobnosti pracovní skupina, typy spolupracovníků, s nimiž se člověk nejvíce stýká, celkové složení a zaměření skupiny, její úroveň a struktura, pozice a role v pracovní skupině. Už sám společenský kontakt vyvolává často soutěžení a zvyšování životní energie, umocňující individuální práceschopnost. Je však důležité, aby byla skupina harmonickou jednotkou, která pomáhá svým členům k dobré pověsti, k optimálnímu image. Důležitost objektivní analýzy vlivu jednotlivých činitelů prostředí pro poznání osobnosti pracujícího plyne z toho, že pracoviště je prostředím, kde člověk stráví prakticky třetinu dne po delší část svého života. Na pracovišti získává člověk také podstatnou část vědomostí, dovedností, zkušeností a návyků. Osobnost se utváří v činnostech při práci. Mezi spokojeností v práci a celkovou životní spokojeností je úzká souvislost. Rozhodující vliv na spokojenost v práci má často bezprostřední nadřízený. Důležitá je také vzdálenost pracoviště od bydliště. Umístění pracoviště v klidovém či rušném okolí, poblíž dopravních center, uprostřed zeleně. Také zachovalost budov, technické vybavení pracoviště, hygienická a estetická úroveň zařízení, to vše má vliv na spokojenost a pracovní výkonnost. Učitelé nejčastěji oceňují tyto klady ve škole: Pocit rozmanité, zajímavé a smysluplné práce. Zážitky úspěchu v práci. Žáci (studenti) s aktivním zájmem o vyučování a učení se. Přiměřený počet žáků ve třídě. Dobré vztahy učitelů se žáky (studenty). Dobré vztahy žáků (studentů) se žáky (studenty). Pozitivní, pohodové psychosociální klima a atmosféra školy. Dobré psychosociální klima ve sborovnách. Dobré učitelské kabinety. Dobrá organizační a řídící práce na škole. Opora ve vedení školy. Dobrá spolupráce s kolegy. Dobrá spolupráce s rodiči žáků a studentů. Rodiče hodnotící učitelovu práci kladně. Dostatek didaktických pomůcek a odborné literatury na škole. Adekvátní materiální, architektonické , technické (zejména hygienické) i estetické vybavení prostředí školy. Dobré mikroklimatické podmínky školy. Čistota ve škole. Adekvátní finanční i morální hodnocení za pedagogickou práci. Průběžné vzdělávání a zvyšování kvalifikace na škole. Přiměřená vzdálenost pracoviště od bydliště, dopravní dostupnost. Optimální zdravotní stav. Dobré stravování a pitný režim ve škole. Přiměřeně dlouhé přestávky ve výuce. Dobré mimoškolní aktivity a akce (soutěže, výlety, zájezdy - i zahraniční). Dobrá psychosociální situace a opora ve vlastní rodině učitele. Učitelé si nejčastěji stěžují na tyto zápory ve školách: Špatné finanční ocenění. Existenční nejistota. Problémoví žáci (studenti) se závadami a poruchami chování a prožívání i poruchami osobnosti. Neomluvené absence žáků (studentů). Opakovaná nepřipravenost žáků (studentů). Nedodané domácí úkoly ve stanovených termínech. Nikotinismus, alkoholismus, narkomanie některých žáků (studentů) Nezájem žáků (studentů) o vzdělání, jejich intelektuální pasivita. Příliš vysoká psychofyzická zátěž v povolání učitele. Vysoká nekázeň a agresivita žáků (studentů). Stresující konflikty se žáky (studenty). Stresující konflikty s rodiči žáků (studentů). Stresující konflikty s kolegy. Konfliktní vztahy s vedením školy. Málo akceptovaná nebo neakceptovaná kreativita učitelů ze strany vedení školy. Mobbing i bossing na pracovišti. Poruchy sociální komunikace s vedením školy. Nevyhovující pracovní prostředí učeben (málo prostoru, tepla, světla, mnoho hluku, špatná hygiena, špatný vzduch apod). Nebezpečí častých úrazů. Nekvalitní další vzdělávání učitelů a zvyšování kvalifikace. Příliš náročná administrativa. Příliš časté suplování, přesčasy. Nedostatečné vybavení školy didaktickými pomůckami a odbornou literaturou. Záporné vztahy a postoje veřejnosti vůči učitelům. Nekvalitní stravování na některých školách. Nedostatek pohybu při práci. Nutnost pracovat i při osobních zdravotních potížích. Příliš časté hospitace a kontrolní inspekce. Příliš dlouhé pracovní porady. Špatný rozvrh. Příliš mnoho mimoškolních akcí (např. soutěží). Potíže s dojížděním do práce. Časté změny v pokynech, směrnicích a normách. Literatura: KOHOUTEK, R. a kol. Základy sociální psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1998. 182 stran. ISBN 80-7204-064-2. vloženo uživatelem» školní prostředí
školní výkonnost  >>   ŠKOLNÍ VÝKONNOST, prospěch, školní zdatnost a hlavně neúspěch a neprospěch ve škole je stále aktuálním a vážným problémem, jehož redukce si vyžaduje náročnou práci s dítětem. Při řešení školních neúspěchů musí pravidelně spolupracovat učitelé, rodiče a samotní žáci. Mnohdy je nutná i konzultace s odbornými školními psychology a poradci. Školní výkonnost je totiž determinovaná řadou faktorů, které se týkají především osobnosti a zdravotního stavu dítěte, dále prostředí dítěte (zejména rodinného a mimoškolního) a také úrovně výchovně vzdělávacího procesu ve škole. Vliv na průměrné výsledky žáků různých zemí má (jak zjistila OECD PISA v roce 2002) index lidského rozvoje (HDI), který je složen ze tří faktorů: hmotné životní úrovně (měřené výší hrubého domácího produktu připadajícího na jednoho obyvatele), zdraví a kvality života (měřenými průměrnou délkou dožití) a rozsahu vzdělávacích příležitostí ( měřenými kombinovaným podílem příslušné populace navštěvující školy).Vliv má také vzdělání rodičovské či celé dospělé populace. Země vyspělejší z hlediska lidského rozvoje mají pochopitelně většinou i vzdělanější obyvatelstvo. Ne všechny děti jsou vzdělavatelné v plném rozsahu normální školy. Některé děti mají změněnou vzdělavatelnost, jsou vzdělavatelné v omezeném rozsahu, jiné jsou dokonce nevzdělavatelné, ale pouze částečně vychovatelné a konečně je malá skupina dětí, které nejsou ani vzdělavatelné ani vychovatelné. Odborná psychologická konzultace je nutná zejména při diagnostice komplexních příčin školních neúspěchů a nezbytná je při navrhování dítěte na přeřazení do speciálních škol . Především je třeba ve shodě s teorií kauzálních atribucí (ad - tribuo = kladu na vrub, připisuji na vrub) rozčlenit příčiny neprospěchu na vnitřní a vnější, na příčiny změnitelné a nezměnitelné (na příčiny stálé, stabilní v čase). vloženo uživatelem» školní výkonnost
školní vysvědčení  >>   ŠKOLNÍ VYSVĚDČENÍ nám dává cenné informace o pracovní výkonnosti žáků a žákyň, avšak pouze tehdy, známe-li úroveň jednotlivých škol, resp. tříd. Stejná úroveň znalostí se na různých školách hodnotí a klasifikuje různě. Při průzkumech se zjistilo, že tyto rozdíly dosahovaly dokonce v krajních případech i čtyř stupňů. Stejný školní výkon byl např. jedním učitelem ohodnocen jedničkou a druhým trojkou nebo dokonce čtyřkou. Tyto rozdíly jsou v hodnocení písemných i ústních úkolů ve všech předmětech, zvláště v jazycích. Při posuzování školního vysvědčení musíme tedy vzít v úvahu, že čtyřka jednoho žáka (studenta) může být lepší než dvojka jiného (pokud ovšem nechodili do stejné třídy). Navíc musíme brát v úvahu, že vysvědčení je produktem, na kterém se nepodílí pouze žák, ale i učitel a třída. Pod jiným vedením se také stejní žáci jinak učí, podávají různé výkony. Chceme-li objektivně zjistit úroveň vědomostí žáků a studentů v nějakém předmětu, musíme aplikovat tzv. didaktické, resp. psychodidaktické testy, standardizované zkoušky znalostí a vědomostí. Je třeba také rozlišovat mezi typem nadání a zaměření člověka, např. lidé zaměření na studium jazyků bývají někdy méně úspěšní v matematicko - přírodovědných předmětech a naopak. Dobré známky v určitých předmětech mohou být nejenom důsledkem nadání, ale i zájmu a příp. námahy, úsilí. Řada předmětů se dá naučit "nadřít" (např. dějepis, zeměpis atd.). S vypětím vůle může i méně nadaný, ale vytrvalý člověk dosáhnout v těchto předmětech alespoň průměrných výkonů (v rámci své třídy). Proto nám např. nedostatečné z uvedených předmětů mohou signalizovat poruchy vůle, např. její slabost. Přechodné projevy oslabení vůle, hypobulie (a to zejména u chlapců) bývají typické pro dospívání. Do určité míry platí toto zjištění i pro jazyky (učení se slovíčkům). Naproti tomu mají zase citově a fantazií nadaní lidé výhody v předmětech vyžadujících umělecké a estetické cítění (zpěv, hudba, kreslení, ale i ruční práce, práce v dílně). Z chování a výsledků v celé řadě předmětů lze také usuzovat např. i na společenskou přizpůsobivost žáka, na stupeň jeho družnosti, na jeho schopnost spolupracovat, extravertnost, introvertovanost, smysl pro povinnost, kultivované vystupování apod. Výkony v matematice, fyzice a chemii mohou do značné míry representovat schopnost koncentrace, smysl pro abstrakci, smysl pro práci s čísly. Tělocvik, záliba ve hrách a sportu může být ukazatelem míry radosti z pohybu, resp. pohybového nadání, ale i zdravotní stavu. Výsledky v uvedených školních předmětech je však vhodné srovnávat v jednotlivých ročnících. Není vhodné vycházet pouze z jednoho roku. Zvlášť prospěch v závěrečných ročnících základní školy je často zkreslen faktem, že žák vychází. Zjišťujeme proto úroveň prospěchu i v 6. a 7. ročníku. V každém případě nám úroveň školního prospěchu odhaluje spíše schopnost přizpůsobit se a zájem o jednotlivé oblasti než inteligenci. Přitom dobrá schopnost přizpůsobit se je bezesporu stejně cenná vlastnost pro život jako vysoká inteligence. Většinou však nemůžeme výborné školní vysvědčení považovat za dostatečnou kompenzaci nedostatku zkušeností a praxe. Zkušenosti a praxe jsou často nutným předpokladem jistoty v práci, samostatnosti a do jisté míry i rozhodnosti v jednání a odpovědnosti. Literatura: KOHOUTEK, R. Základy pedagogické psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1996. 184 stran. ISBN 80-85867-94-X. vloženo uživatelem» školní vysvědčení
školní, pracovní a přírodní prostředí  >>   ŠKOLNÍ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ působí na osobnost a její vývoj i rozvoj obsahovou náplní, typem sociální (verbální i nonverbální) interakce a komunikace, úrovní třídy, osobnostmi učitelů, a také svou složkou materiální (vzdálenost od bydliště, vybavení apod.). Pokud jde o docházku do školy, zajímá nás např. průběh vývoje v mateřské škole, začátek školní docházky, vývoj úrovně prospěchu a chování ve škole, opakování ročníku, změny školy, zážitek šikany. O šikaně lze hovořit, jsou-li dítěti, jedincem nebo i skupinou sdělovány ošklivé či nepříjemné věci, je-li podrobeno verbální či dokonce brachiální agresivitě, je-li mu vyhrožováno, je-li uzavíráno v místnostech, musí-li odevzdávat svačiny či i finanční částky atp. Šikanují agresoři, kteří bývají fyzicky zdatní, silní a obratní a mají hype rdominantní a někdy i sadistické tendence. Nejdůležitější úlohu sehrává školní třída jako formální skupina. Školní prostředí má stimulovat a kreativizovat talentované a nejschopnější žáky, povzbuzovat méně nadané a chránit a sociálně podporovat žáky nejslabší. Hodnocení výkonů a pracovních výsledků musí být založeno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Navíc má škola rozvíjet celou osobnost žáků a vést je k všestranné, účinné a pokud možno i tvořivé komunikaci. Škola 21. století má také žáky učit rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný. Zdá se, že škola má kladný vliv především na rozvoj informovanosti a vědomostí dětí a mládeže, na rozvoj jejich sociální komunikace a sociální adaptivity, na dodržování časových termínů a na některé pracovní návyky a dovednosti. Vždy se však nedaří rozvíjet adekvátní sebedůvěru žáků a studentů, toleranci vůči anxiozitě a fobiím, různým stresům a frustracím a zajistit prožitky adekvátní či optimální pohody a spokojenosti ve škole. Do školního kurikula všech škol by měla být integrována mravní výchova. Jde o to, aby učitelé svým chováním, vystupováním a celým způsobem života poskytovali identifikační vzory. Měli by žákům a studentům především zprostředkovat poznatek, že základem pro jednání člověka ve společnosti musí být vytváření vztahů úcty, důvěry a spolupráce, individuální přístup k lidem na základě dobrého poznání jejich osobnosti. Souhrnně můžeme říci, že jde o to, aby lidé jednali racionálně a v souladu se zásadami etiky (mravnosti) a estetiky. Cílem je tedy jednání altruistické, prosociální, které se vyznačuje skutky a činy, vykonávanými ve prospěch druhého bez očekávání odměny nebo sociálního souhlasu. Racionální, uvážené a nesobecké morální činy však nejsou nejčastější formou lidského chování. Nezřídka je lidské chování iracionální, ovlivněné subjektivními a situačními instinkty, pudy, potřebami, emocemi, afekty, city a egoistickými tendencemi. Pokud jde o vliv pracovního prostředí je významným činitelem utváření a dotváření osobnosti pracovní skupina, typy spolupracovníků, s nimiž se člověk nejvíce stýká, celkové složení a zaměření skupiny, její úroveň a struktura, pozice a role v pracovní skupině. Už sám společenský kontakt vyvolává často soutěžení a zvyšování životní energie, umocňující individuální práceschopnost. Je však důležité, aby byla skupina harmonickou jednotkou, která pomáhá svým členům k dobré pověsti, k optimálnímu image. Důležitost objektivní analýzy vlivu jednotlivých činitelů pracovního prostředí pro poznání osobnosti pracujícího plyne z toho, že pracoviště je prostředím, kde člověk stráví prakticky třetinu dne po delší část svého života. Na pracovišti získává člověk také podstatnou část vědomostí, dovedností, zkušeností a návyků. Osobnost se utváří v činnostech při práci. Mezi spokojeností v práci a celkovou životní spokojeností je úzká souvislost. Rozhodující vliv na spokojenost v práci má často bezprostřední nadřízený. Důležitá je také vzdálenost pracoviště od bydliště. Umístění pracoviště v klidovém či rušném okolí, poblíž dopravních center, uprostřed zeleně atp. Také zachovalost budov, technické vybavení pracoviště, hygienická a estetická úroveň zařízení, to vše má vliv na spokojenost a pracovní výkonnost. Učitelé nejčastěji oceňují tyto klady ve škole: Pocit rozmanité, zajímavé a smysluplné práce. Zážitky úspěchu v práci. Žáci (studenti) s aktivním zájmem o vyučování a učení se. Přiměřený počet žáků ve třídě. Dobré vztahy učitelů se žáky (studenty). Dobré vztahy žáků (studentů) se žáky (studenty). Pozitivní, pohodové psychosociální klima a atmosféra školy. Dobré psychosociální klima ve sborovnách. Dobré učitelské kabinety. Dobrá organizační a řídící práce na škole. Opora ve vedení školy. Dobrá spolupráce s kolegy. Dobrá spolupráce s rodiči žáků a studentů. Rodiče hodnotící učitelovu práci kladně. Dostatek didaktických pomůcek a odborné literatury na škole. Adekvátní materiální, architektonické , technické (zejména hygienické) i estetické vybavení prostředí školy. Dobré mikroklimatické podmínky školy. Čistota ve škole. Adekvátní finanční i morální hodnocení za pedagogickou práci. Průběžné vzdělávání a zvyšování kvalifikace na škole. Přiměřená vzdálenost pracoviště od bydliště, dopravní dostupnost. Optimální zdravotní stav. Dobré stravování a pitný režim ve škole. Přiměřeně dlouhé přestávky ve výuce. Dobré mimoškolní aktivity a akce (soutěže, výlety, zájezdy - i zahraniční). Dobrá psychosociální situace a opora ve vlastní rodině učitele. Učitelé si často stěžují na tyto zápory ve školách: špatné finanční ocenění. Existenční nejistota. Problémoví žáci (studenti) se závadami a poruchami chování a prožívání i poruchami osobnosti. Neomluvené absence žáků (studentů). Opakovaná nepřipravenost žáků (studentů). Nedodané domácí úkoly ve stanovených termínech. Nikotinismus, alkoholismus, narkomanie některých žáků (studentů) Nezájem žáků (studentů) o vzdělání, jejich intelektuální pasivita. Příliš vysoká psychofyzická zátěž v povolání učitele. Vysoká nekázeň a agresivita žáků (studentů). Stresující konflikty se žáky (studenty). Stresující konflikty s rodiči žáků (studentů). Stresující konflikty s kolegy. Konfliktní vztahy s vedením školy. Málo akceptovaná nebo neakceptovaná kreativita učitelů ze strany vedení školy. Mobbing i bossing na pracovišti. Poruchy sociální komunikace s vedením školy. Nevyhovující pracovní prostředí učeben (málo prostoru, tepla, světla, mnoho hluku, špatná hygiena, špatný vzduch apod). Nebezpečí častých úrazů. Nekvalitní další vzdělávání učitelů a zvyšování kvalifikace. Příliš náročná administrativa. Příliš časté suplování, přesčasy. Nedostatečné vybavení školy didaktickými pomůckami a odbornou literaturou. Záporné vztahy a postoje veřejnosti vůči učitelům. Nekvalitní stravování na některých školách. Nedostatek pohybu při práci. Nutnost pracovat i při osobních zdravotních potížích. Příliš časté hospitace a kontrolní inspekce. Příliš dlouhé pracovní porady. Špatný rozvrh. Příliš mnoho mimoškolních akcí (např. soutěží). Potíže s dojížděním do práce. Časté změny v pokynech, směrnicích a normách. V souvislosti s významem pracoviště a práce pro utváření osobnosti je vhodné připomenout myšlenku E. Fromma, že v současné společnosti se na cíle často zapomnělo pro posedlou starost o prostředky. Lidé se všemožně snaží vydělat peníze - prostředek k získání příjemných věcí - a "radost ze života se ztrácí". Mimorodinné, mimoškolní a mimopracovní prostředí Tento typ prostředí může být buď organizovaný: kluby, turistické oddíly nebo neorganizovaný: party, přátelé, divadla, kina, kavárny, vinárny, diskotéky, společenské kluby atd. Přírodní prostředí Když se vzdalujeme od společenského prostředí a blížíme se přírodě, bezděky se stáváme dětmi.. Z duše spadne všechno naučené a je taková, jako kdysi byla a jistě zase jednou bude (M. J. Lermontov). V kráse přírody je něco okouzlujícího, co působí konejšivě i na nejzastaralejší rány. Jsou to siluety, zvuky, vůně, které se člověku tak vemlouvají, že se jim podrobuje zcela nechanicky, aniž o tom ví. Neanalyzuje své pocity ani jevy, které je vyvolaly, prostě žije jako očarován a cítí, jak se jeho organismem rozlévá mír (J. M. Saltykov-Ščedrin). Na vývoj a formování osobnosti člověka působí celá řada přírodních činitelů, nejen krajina. Je např.: podnebí, kosmické vlivy, meteorologické vlivy, venkovní teplota a pocitová teplota (ta bývá nižší např. při větru), gravitační vlivy a roční období. Střídání ročních období má vliv např. na výškové a váhové přírůstky, které bývají největší na podzim a v zimě a nejmenší na sklonku jara. Na jaře a na podzim se zhoršují neurotické a depresivní potíže. Vlivy specifiky země, ve které člověk vyrůstá Patří sem vliv jazyka, národnosti, módy, morálky, vědy a umění, státního zřízení, ideologie, hustoty obyvatelstva, rasových zvláštností, ekonomické a geopolitické situace, obyčejů, tabu, zábav, duchovních a kulturních tradic, historického povědomí lidí, právního stavu, kulturního společenství daného národy, společenskými vrstvami, sociálních podmínek a prostorových podmínek. Velký materiálně-technický pokrok civilizace s sebou přináší stále více požitků a pohodlí. Tím však dochází i ke zvýšení celkové zchoulostivělosti (astenizaci) člověka. Např. hustota osídlení posiluje konkurenci, nutí k častým kontaktům mezi jednotlivci i mezi skupinami, je stimulujícím faktorem kulturního vývoje. Přelidnění (zejména ve městech) má ovšem řadu záporů, je zdrojem chudoby, psychosociálních a zdravotních poruch i vyšší narkomanie a sebevražednosti. Vzájemné působení všech sociálních, biologických aj. vlivů je u každého člověka odlišné, proto je každý člověk jiný, zvláštní, neopakovatelný. Chceme-li osobnost skutečně poznat, musíme získat nejen informace o jejím aktuálním funkčním stavu, ale i informace historické, vývojové, anamnestické. Literatura KOHOUTEK, R. a kol. Základy sociální psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1998. 182 stran. ISBN 80-7204-064-2. vloženo uživatelem» školní
školská poradenská psychologie  >>   ŠKOLSKÁ PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE se zabývá především problematikou učební, studijní a sociální adaptace u normálních osob, poradenství při volbě dalšího studia nebo povolání, a to za aplikace psychodiagnostických metod, a adekvátních psychologických intervenčních metod. Poradenské instituce by přitom měly úzce spolupracovat s institucemi klinicko-psychologické péče a institucemi zdravotnickými. V současné době používají psychologové při své práci v poradnách podle svého založení v různém rozsahu jak psychometrický, tak klinicko- psychologický (kasuistický) přístup. Teorie a metodologie diagnostiky i intervencí poradenské psychologie je již propracovaná na vysoké úrovni, což umožňuje dosáhnout kým psychologům v praxi velmi dobrých a pro klienty velmi užitečných výsledků. Hlavní metodou při tvorbě psychologické případové diagnózy by podle našeho názoru měla být metoda kasuistická. V konkrétních jednorázových akcích by mohla převládat metoda poradenská. Vedle kasuistického vedení a porad (konzultací) by přitom měla mít všechna poradenská zařízení k dispozici řadu dalších diagnostických a intervenčních metod a technik, včetně laboratorních a přístrojových pomůcek. Odborná porada (konzultace) přitom musí splňovat několik nezbytných předpokladů, má-li být efektivní a mít praktický význam: především předpokládá někoho, kdo o takovou radu skutečně stojí, dále předpokládá, že je schopen radu správně pochopit a má snahu i dovednost ji realizovat a konečně předpokládá, že radu dokáže důsledně realizovat. Psychologové pracující ve školském poradenství musí vedle psychologie znát i pedagogiku a příslušnou školu, podobně jako psychologové ve zdravotnictví musí mít orientační informace o medicíně a zdravotnickém zařízení. Také etika a etická výchova mají nezastupitelné místo v učebních programech škol. Etiku chápeme jako filozofickou disciplinu zabývající se odpovědným jednáním uvnitř lidského spolubytí (Velký sociologický slovník, 1996, 1. díl, s. 269). Základní etické kategorie jsou morální princip, norma, hodnota, ctnost, odpovědnost, povinnost, čest, svědomí, cíl a účel (tj. dobro, kterého má být jednáním dosaženo, resp. zlo, které má být jednáním odvráceno). Utváření humánních a skutečně etických vztahů mezi lidmi i v řídící práci patří k nejaktuálnějším výzvám posttotalitní přítomnosti. Podcenění této skutečnosti počátkem 90. let minulého století vedlo nesporně k celé řadě problémů v celospolečenském dosahu. Je ovšem současně faktem, že osobnost se snadněji negativně deformuje, než pozitivně formuje. Cesta k nápravě je tak podstatně obtížnější, než cesta k devastaci či dehonestaci morálních hodnot. Jde o to, aby co nejvíce lidí bylo ve svém chování a jednání determinováno především kulturními a morálními normami, nikoliv egoismy a biologickými vzorci chování. Zdůraznili bychom slova "co nejvíce". Nikdy to totiž nebudou všichni lidé, a dokonce patrně ani většina, kdo budou upřednostňovat morální hodnoty. Z tohoto faktu patrně vycházel poststrukturalista a postmodernistický německý sociolog N. Luhmann (1927 - 1998), který došel k závěru, že je třeba delegitimizovat morálku jako nejvyššího soudce lidského jednání a "odmoralizovat společnost", protože většina lidí stejně morálně nejedná a morálka je akt společensky nefunkční, její závaznost a platnost stejně nikdo nebere vážně. S tímto názorem však nemůžeme souhlasit. To, že morálku "nikdo nebere vážně", ještě nic nevypovídá o její nefunkčnosti. Absence morálky je totiž rovněž funkční - totiž destruktivně funkční. A destrukci civilizačních hodnot je třeba bránit, to je sebezáchovný akt. Podobné relativistické a skeptistické názory mají např. postmoderní filozofové a poststrukturalisté jako jsou: Jacques Derride (1930-2004), který filozofii označil za destrukci proměnlivých významů, Jean F. Lyothard (1924-1998) propagující např. dissensus (nikoliv konsenszus) a radikální pluralitu vědění, Michel Foucalt (1926-1984) a Wolfgang Welsch. Návrat mravnosti, morálky a rozvoj solidarity, soudržnosti, širší odpovědnosti (responzibility) a spravedlnosti (ekvity) ve společnosti 3. tisíciletí považujeme za nutnost, a to proto, že je tendence k růstu někdy až extrémnímu individualismu. Společnost, ve které probíhá mravní devastace například v podobě zásadních kompromisů se zlem a jeho politické krytí, je totiž ohrožena ve své existenci. Nepovažujeme za správné zdůrazňovat, že současná doba je post etická, postmoralistní, i když připouštíme, že současná společnost je v morální krizi, které bývají typické pro převratové a popřevratové etapy vývoje společnosti. Z této krize je třeba hledat východisko novým důrazem na potřebu etických norem, etického sdělování, informování a rozhodování ve vztahu mezi lidmi i ve vztahu člověka k přírodě a programově rozšířit kompetence etiky, vztahovou odpovědnost a povinnosti člověka, má-li být dosaženo mravního pokroku v současnosti a budoucnosti. G. Lipovetski vyjádřil názor, že 21. století bude buď etické, nebo nebude vůbec. Etický přístup ke světu a životu je nezbytný, nemá-li se naplnit obava, kterou formuloval sociolog Max Weber (1864 - 1920), že se z moderního člověka stane "specialista bez ducha a konzument bez srdce", který bude nejen věci, ale i lidi považovat za zboží. Někteří futurologové např. A. Toffler (1980) hovoří o nutnosti globální revoluce duchovní srovnatelné svým významem s revolucí průmyslovou. Na ní závisí rozvoj společnosti (komunity) a i její přežití. Identifikujeme se s etikou odpovědnosti židovského filozofa německého původu Hanse Jonase (1903-1993), který považuje princip sociální odpovědnosti za základ nové etiky pro technologickou civilizaci, a to pro jednotlivce i skupiny. Do popředí se dostává ovšem i otázka odpovědnosti směrem k budoucnosti. Jonas rozlišuje smluvní zodpovědnost a přirozenou zodpovědnost. Smluvní zodpovědnost vyplývá např. ze sňatku, přirozená zodpovědnost je kupříkladu odpovědnost rodičů vůči dětem. Naše úsilí musí směřovat k propracovávání teorie i praxe etiky a etické komunikace a výchovy na všech školách. Etika na vysokých školách České a Slovenské republiky (zejména na vysokých školách ekonomických) se přitom vyučuje od roku 1992. Program rozvoje vzdělávací soustavy České republiky (kap. I) správně ve svých hlavních zásadách transformace školství po listopadu 1989 uvádí: "Posláním vzdělávací soustavy je poskytnout každému jedinci vzdělání, které rozvine jeho schopnosti a kultivuje jeho charakter i jeho postoje. Vybaví jej znalostmi a dovednostmi tak, aby se v životě co nejdříve uplatnil a dokázal užívat svých práv a plnit povinnosti svobodného občana demokratické společnosti. Cílem vzdělávání je přispět k utváření osobnosti, spojující v sobě svobodu se zodpovědností." V našem výzkumu osobnosti studentů na VUT v Brně jsme se zabývali také zkoumáním úrovně zodpovědnosti (responzibility) studentů. Použili jsme u 128 studentů a studentek metodu interpersonální diagnózy ICL T. Learyho a kol. Výsledek 6,9 svědčí o nadprůměrné úrovni zodpovědnosti studentů VUT v Brně. Společenská zodpovědnost a spoluzodpovědnost v pracovních procesech je předpokladem ekonomicky a politicky stabilní demokratické prosperující společnosti. Společenská odpovědnost v ekonomice souvisí s teorií "podniku jako řádného občana", což znamená aktivní podíl podniku na procesu rozvíjení veřejného blaha (prospěchu). Za základní složku výchovy na školách byla tradičně a právem považována mravní výchova, což je takové multikondicionální výchovné působení na rozum, city i vůli a jednání, názory, postoje a představivost, aby byly v souladu s uznávanými zásadami a normami práva, milosrdenství, dobra a etiky. Mravní výchova na vysokých školách by měla mít ráz výchovy k prosociálnímu a suportivnímu (podpůrnému) komunikačnímu klimatu (tj. k sociální vstřícnosti a sociálně podpoře), v němž se účastníci navzájem respektují, kde komunikují a vstřícně komentují své názory a pocity, kde jsou otevírána i eticky relevantní témata, která se svobodně prodiskutovávají a z nichž jsou pak vyvozována adekvátní etická pravidla. Etická témata procházejí napříč různými předměty a různými životními situacemi nejen ve škole, ale i mimo školu (zejména v rodině). Nositelem etické výchovy a stimulátorem etické sebevýchovy studentů by měl být každý učitel bez ohledu na jeho speciální odborné zaměření. Pokud jde o mravní výchovu a sebevýchovu žáků a studentů, vycházíme z teze předního českého pedagoga prof. Jana Průchy (1997), že hlavním ukazatelem výchovné, ale i vzdělávací kvality školy je psychosociální klima ve škole, někdy nazývané "étos" školy, komunikační klima, atmosféra, mravní ovzduší. Tento požadavek je v souladu s moderními biopsychologickými teoriemi o funkcích mozku. Jde vlastně o docenění významu funkcionální stimulace nejen levé, ale i pravé hemisféry našeho mozku. Podle teorie levé a pravé hemisféry je pravá nedominantní hemisféra typická pro percepci, zpracování, apercepci emocionálních stimulů, kdežto těžisková, levá dominantní hemisféra je typická pro percepci zpracování a apercepci kognitivních stimulů. Nedominantní pravá hemisféra má navíc roli výběrového a hodnotícího emocionálního filtru všech podnětů (rozumových, citových a volních), které na psychiku a osobnost člověka působí. Má-li být výuka etiky a etická výchova na školách úspěšná, vyžaduje kompetentní pedagogický přístup všech typů učitelů vůči všem žákům a studentům. Každá správná výchova, musí být stimulátorem či katalyzátorem k sebevýchově, musí respektovat svobodu a jedinečnost lidské osobnosti. Mravní výchova je vlastně výchovou charakteru a v dospělosti by měla přejít v autoregulaci. V psychologii osobnosti se definuje morální charakter (ethos) jako stabilní pohotovost člověka jednat podle určitých etických principů, tj. vyjadřuje takové vlastnosti, jako je disciplinovanost, odpovědnost, čestnost (Milan Nakonečný, 1993). Jde o systémový psychický regulátor (Kováč, D., 2002). Již Herakleitos uvedl, že charakter je osudem člověka (ETHOS ANTHROPOI DAIMON). Nedostatek morálních charakterů vede k ohrožení společnosti a civilizace v důsledku její mravní devastace. Hrozí pak návrat do "morální doby kamenné" (J. Šolc, 2001). Morální, etický charakter člověka je důležitým předpokladem pro dosažení vnitřní pohody, vnitřního blaha (eudaimonie). Důležitou součástí charakteru je vůle, která souvisí s aktivním prosazováním individuálních životních cílů, které jsou založeny na dominanci určitých hodnot v osobní hodnotové orientaci, v individuálním hodnotovém systému člověka, jež jsou pokládány za žádoucí (např. zdravý životní styl, altruismus, ale i zisk, osobní vlastnictví atd.). V hodnotové struktuře jednotlivců jsou hodnoty zařazeny v určitém pyramidálním pořadí. Přitom dominantní hodnoty v osobní hodnotové struktuře člověka mají ráz příčin lidského chování a jednání, tedy motivů a cílů člověka. Individuální hodnotové struktury jsou patrně rozhodujícími faktory vývoje osobnosti. Jsou to hlavní intencionální dispozice a tendence člověka. U studentů stejně jako u všech mladých osob musíme předpokládat koexistenci různých hodnot a posuny v jejich individuálních hodnotových strukturách. Je to přirozený fenomén antropogeneze. Proces etické evoluce osobnosti je procesem zrodu i ztrát různých etických hodnot. Je to proces stálých změn a zrání. Pro jakoukoliv etickou teoretickou koncepci charakteru je právem považována problematika životních hodnot a hodnotové orientace za klíčovou. Osobní hierarchie hodnot však nemusí být vždy eticky pozitivně hodnotitelná. Může nabývat i eticky záporných hodnot. Struktura základních osobních hodnot - ať již jsou společensky žádoucí či nežádoucí - je motivačním systémem každé osobnosti a usměrňuje její rozhodování a jednání. Osobní hodnoty jsou dynamické personální tendence, cíle člověka. Již americký psycholog osobnosti Gordon W. Allport zastával názor, že dokonce i vjemy, úsudky a formy adaptace jsou ovlivněny nebo dokonce i řízeny právě hodnotami ze struktury základní axiologické orientace osobnosti. Osobní struktura hodnot je často určující pro veškeré jednání člověka. Systémy vyšší úrovně přitom určují chod systému nižších a speciálnějších. Výjimky jsou ovšem také možné a někdy i časté. V souladu s vlastní strukturou osobních hodnot člověk sociálně vnímá, radí se se svým svědomím, respektive utlumuje pudové tendence chování. Ztráta nebo změna hodnot může být buď příčinou onemocnění, nebo alespoň činitelem, který ovlivňuje průběh choroby, projevem onemocnění, ale také projevem uzdravování. Je třeba počítat také s faktem, že každá doba a každá společnost má svoji specifickou hodnotovou orientaci), stejně jako jednotlivé sociální skupiny včetně skupin studentských. Miriam Martinkovičová z Univerzity Mateje Bela v Bánské Bystrici rozlišuje skupinové hodnoty operační (člověk si vybírá určité objekty a jiné odmítá), dále představované hodnoty (preferuje se nějaký symbolický objekt např. upřímnost) a konečně hodnoty objektivní (to jsou ty, které mají objektivně přednost např. vzdělání). Osobní struktura hodnot dynamicky ovlivňuje každodenní chování člověka, jeho osobnost, jeho životní individuální sloh, tj. pevnou osobitou linii (scénář) jeho chování. Často se pro osobní strukturu hodnot používá termín hodnotová orientace. Vnitřní hodnotový systém člověka ovlivňuje jeho činy a chování. "Když hovoříme o hodnotách, máme na mysli nejen to, co je k životu nutné, potřebné a užitečné, ale i to, čeho si vážíme, co obdivujeme, co ctíme, i to, co milujeme, co je nám drahé, milé, co je blízké našemu srdci" (Kučerová, 1996). Hodnotová orientace je považována za nejdůležitější faktor ve výchově i v lidském životě (Blížkovský, 1997). Významnou pomoc při utváření osobní struktury hodnot mohou na školách poskytnout učitelé humanitních předmětů a pracovníci pedagogicko-psychologického poradenství. Rozhodující vliv však pravděpodobně má úroveň etické infrastruktury školy a tradice školy (Šulek, 2002), která působí primárně, funkcionálně. Významné podněty pro činnost psychologických poradců na školách (včetně vysokých škol) máme již od pedagoga a psychologa, profesora Václava Příhody (1889-1979), který publikoval např. monografie: Psychologie a hygiena zkoušky (1924), Psychologický výběr ve výchově (1925), Psychologický výběr na školách amerických (1927), Dvě studie o lidském chování ( 1927), Teorie školského měření (1930, Úvod do pedagogické psychologie (1956) a Ontogenezi lidské psychiky (1977). Významný pro rozvoj školského psychologického poradenství byl také slovenský psycholog a vysokoškolský učitel a poradce pro vysokoškolské a středoškolské studenty prof. PhDr. Julius Boroš, DrSc. se narodil 19.04.1934 v Turičkách (tč. Cinobaňa, okres Poltár, kraj Banskobystrický) v rodině rolníka. Měl čtyři sourozence. Základní školu absolvoval v rodné obci a v Lučenci. V letech 1948-1952 studoval na pedagogickém gymnáziu v Lučenci. Od roku 1952 do roku 1957 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě mj. psychologii a poté se stal asistentem na Vysoké škole v Banské Bystrici. Od roku 1963 byl odborným asistentem na Katedře psychologie Filozofické fakulty v Bratislavě a později také jako vědecký pracovník v Ústavu experimentální psychologie Slovenské akademie věd. Od roku 1968 působil jako vysokoškolský učitel na Univerzitě v Trnavě a později i na Univerzitě Alexandra Dubčeka v Trenčíně (též jako prorektor). Byl vedoucím autorského kolektivu celostátní koncepce výuky experimentální psychologie na vysokých školách v Československé federativní republice. Přispíval svými odbornými a vědeckými články do mnoha časopisů a také do Slovenského rozhlasu a televize. Zemřel 13.11. 2004 v Trenčíně. Publikační činnost profesora J. Boroše (výběr): Základy všeobecnej psychológie (1975). Základy psychologie (1976 a 1982). Rozumietě dospievajúcim? (1977). Psychológia pre mladých (1983,1986). Experimentálna psychológia (1986) - vysokoškolská učebnice (s kolektivem spolupracovníků). Citový svet mladého človeka (1988). Som puberťák-Teda som alebo Som puberťák-Kto je viac (1998). Psychologia (1999). Základy sociálnej psychológie (2001)- (Pre študujúcich humánne, sociálne a ekonomické vedy). Úvod do psychologie (2002). Management lúdských zdrojov a organizačne správanie (2004), zde spolupracovali též Julius Alexy a Rudolf Sivák. Učebnice a příručky profesora Júlia Boroša byly studenty oblíbené. Uváděli systematicky, přehledně, srozumitelným a zajímavým způsobem do psychologických věd. Svědčí to o jeho nadání efektivně didakticky předávat vybrané a užitečné poznatky čtenářům pro zdokonalení jejich studia, práce a života, a to nejenom zájemcům z okruhu studentů humanitních a zdravotnických věd, pedagogiky a psychologie, ale i ze široké veřejnosti. Ve středoškolském i vysokoškolském poradenství jsou často využívány vedle anamnézy, pozorování a rozhovoru např. tyto diagnostické psychologické metody a testy pro poznávání osobnosti posluchačů a posluchaček: 1. Dotazník 16 PF Raymonda B. Cattella (1905-1998). 2. Test struktury intelektu (TSI) Rudolfa Amthauera (1920-1989). 3. Osobnostní dotazník (EOD) Hanse Jürgena Eysencka (1916-1997). Cattellova metoda 16 PF obsahuje šestnáct osobnostních faktorů. R.B. Cattell je nazval "pramenné rysy osobnosti" a označil je písmeny abecedy. Jednotlivé faktory osobnosti jsou popsány nejenom kvalitativně, ale také kvantitativně (na desetibodové škále, což usnadňuje srovnání testových výsledků a předběžného odhadu výsledku sebehodnocení). Body 1 až 5 znamenají např. u faktoru A rezervovanost, odstup, chlad. Body 6 až 9 znamenají otevřenost, účastnost, bezprostřednost. Sebepojetí je za příznivých okolností kvantifikující dotazníkové metodě přístupno. Amthauerův test struktury intelektu (TSI) je poměrně obtížnou a náročnou psychologicko-diagnostickou metodou, zjišťující strukturu schopnosti a nadání. Při řešení devíti subtestů zkoušky Rudolfa Amthauera (celá zkouška trvá 90 minut) se uplatňují tyto psychické funkce: konkrétně praktické usuzování, jazykový cit, kombinační schopnost, schopnost abstrakce, paměť pro slova, praktické početní myšlení, teoretické početní myšlení, plošná představivost, prostorová představivost. Dále jsme uvedli, že z dílčích výsledků v těchto subtestech lze sumarizovat také celkovou úroveň intelektu vyjádřenou v inteligenčních kvocientech. Eysenckův osobnostní dotazník (EOD) je poznávací metoda, která má za cíl měřit dvě hlavní dimenze osobnosti: extraverzi (E) a neuroticismus (N). Pokud jde o neuroticismus, ten vymezil H. J. Eysenck již v roce 1947 jako poruchu integrace osobnosti, emoční instabilitu a neurotičnost. Později (1960) zdůrazňoval Eysenck v obsahu tohoto pojmu zejména emocionalitu. Navíc obsahuje EOD stupnici zjišťující upřímnost zkoumané osoby (tzv. škálu lživosti). Eysenckův osobnostní dotazník lze využít i pro diagnostiku klasických temperamentů (sangvinik, flegmatik, cholerik, melancholik) a to tak, že se dá do vztahu kvantita extraverze, resp. introverze a emocionální labilita, resp. stabilita. Např. jedinec extravertovaný a současně emočně labilní patří mezi temperamentový typ cholerika. Vedle těchto diagnostických metod, které kvalifikovaní psychologové aplikují mezinárodně, se v psychologické praxi často využívá mnoho dalších diagnostických pomůcek a rovněž intervenčních postupů (např. persuáze, poučení o příznivých i nepříznivých stránkách individuálního chování a prožívání, o psychické výkonnostní kapacitě, odborné redefinování a reinterpretace prožívaných problémů, psychokorekce, psychorehabilitace i psychoterapie, krizové intervence, odborné konzultace o psychice s osobnosti žákyně či žáka s učiteli a učitelkami a poradenské vedení rodičů či jiných zákonných zástupců dětí a mládeže). Literatura KOHOUTEK, R. Základy užité psychologie. Akademické nakladatelství CERM. Brno, 2002. 544 stran. ISBN 80-214-22203-3. vloženo uživatelem» školská poradenská psychologie
školský management  >>   aplikovaná humanitní věda zabývající se řízením a vedením škol a školských zařízení vloženo uživatelem» školský management
školy podporující zdraví  >>   Program Škol podporujících zdraví znamenal po roce 1989 pro české školy a evropské školy ucelenou programovou vizi postupné změny hlavního proudu edukace, školy a pedagogiky z hlediska nových perspektiv společenského vývoje. Světová zdravotnická organizace (WHO), přijala program Zdraví pro všechny ve 21. století. Jedná se o komplexní strategii jak dosáhnout v prvních dvou desetiletích 21. století podstatného zlepšení zdraví v evropských státech. Klíčovým principem programu Škol podporujících zdraví přitom je podpora holisticky pojatého zdraví v prostředí a veškeré edukativní činnosti školy. Holistická (interakční) filozofie zdraví se týká interakce mezi všemi složkami zdraví jednotlivce, interakce mezi zdravím jedince a komunity a interakce mezi zdravím jedince a světa, společnosti a přírody. Vše, co se ve škole dělá záměrně (vyučované kurikulum, kultura či étos školy) a také vše, co se ve škole děje živelně, funkcionálně (skryté kurikulum, kultura či étos školy), se pedagogové Školy podporující zdraví snaží ovlivňovat tak, aby důsledky záměrného i živelného působení měly pozitivní (protektivní, zdraví podporující) dopad, nikoliv dopad negativní (rizikový, ohrožující zdraví). Za jeden z hlavních cílů škol podporujících zdraví je přitom považováno pozitivní sociální klima. Program Škola podporující zdraví byl v roce 1986 vytvořen a zahájen ve Skotsku, v roce 1989 byl převzat WHO pro evropské země, v roce 1991 nabídnut zemím Střední Evropy a v roce 1992 přijat a zahájen v České republice. Garantem v České republice je tč. Státní zdravotnický ústav (SZÚ) a partnerem v České republice je Národní síť Zdravých měst. (NSZM). Garantem v Evropě je WHO, CEU (Central European University) a CE (Council of Europe - Rada Evropy). Národním koordinátorem projektu Škola podporující zdraví je v České republice M.Havlínová. Program má v plánu splnit tři etapy podpory zdraví na školách: první - pilotní etapa již proběhla, a to v letech 1992 - 1999. Výzkum potvrdil základní předpoklad, že sociální klima je ve školách podporujících zdraví statisticky významně příznivější než ve školách kontrolních. Proběhla etapa druhá - strategická (2000 - 2007) po níž následovala etapa třetí, integrační (2008- 2015). Základním cílem tohoto programu je dosáhnout toho, aby respekt ke zdraví a schopnost a dovednost chovat se odpovědně ke zdraví svému i druhých osob patřily mezi celoživotní priority člověka již od školního věku. Základními integrujícími principy činnosti školy podporující zdraví jsou respekt k přirozeným potřebám jednotlivce a rozvíjení komunikace a spolupráce (kooperace). Tři základními pilíři Školy podporující zdraví: První pilíř je pohoda prostředí (věcného, sociálního a organizačního), druhý pilíř je zdravé učení (přesněji řečeno zdravé vyučování) a třetí pilíř je tzv. otevřené partnerství. V roce 2007 jsme požádali 115 náhodně vybraných studentů a studentek /z toho 93 % (107) bylo žen a 7 % (8) bylo mužů/ prvního ročníku pedagogické fakulty, Masarykovy univerzity v Brně, aby nám vyjádřili svůj názor na všechny školy, které dosud absolvovali (mateřské, základní, střední), a to z hlediska kladů, i záporů možného dopadu na jejich zdraví definovaného jako tělesná, duševní a sociální pohoda, nejen nepřítomnost nemoci. Získané písemné odpovědi jsme si v některých případech doplňovali metodou rozhovoru. V tomto příspěvku informujeme o kladech i záporech, tedy o pohodě i nepohodě, kterou studenti prožívali na základní škole. Ve vztahu k mateřské škole se jenom zmíníme o očekávaném zjištění že pohoda dětí chodících do mateřské školy je velmi závislá na osobnosti učitelky mateřské školy. Překvapivé bylo zjištění, že většina mateřskou školu navštěvujících respondentů vnímala negativně až traumaticky povinný klid, polední spánek v mateřské škole a nucené dojídání všech jídel i těch, ke kterým měli nepřekonatelný odpor (např. dopíjení mléčných nápojů i se škraloupem). Kvalitativní a kvantitativní výsledky Pokud jde o prostředí, má tento první základní pilíř tři součásti: prostředí věcné, sociální a organizační. Popíšeme nejdříve věcné prostředí. Mezi dosavadní oficiální kriteria kvalitativního posuzování Školy podporující zdraví patří: Hygienická nezávadnost. Bezpečí ve věcném slova smyslu. Funkčnost a účelnost. Podnětnost (motivace k činnostem v daném prostředí). Estetičnost a zabydlenost. Dostupnost všech prostor školy k pohybu a užívání. Nabídka osobního prostoru (trochu místa pro vlastní věci). Některé klady, pohodu na svých školách z hlediska věcného prostředí našlo 62 % (71) zkoumaných studentek a studentů (uvedlo 145 kladů), 38 % (44) studentek a studentů klady v tomto směru neuvedlo žádné. Za klady věcného prostředí byly označeny: prostorné vnitřní uspořádání školy (28 kladů, které uvedlo 24 % studentek a studentů), dobře vybavené třídy ( 20 kladů, tj. 17 % studenek a studentů, dobré pomůcky (19 kladů, které uvedlo 16% studentek a studentů), výzdoba interiéru (17 kladů, které uvedlo 15 % studentek a studentů), čistota interiéru (15 kladů, které uvedlo, 13 % studentek a studentů), sportovní areály (13 kladů, které uvedlo 11% studentů a studentek), velké a dobře zařízené tělocvičny (10 kladů, které uvedlo 9% studentek a studentů), hřiště a bazény (9 kladů, které uvedlo 8% studentek a studentů, prostorné a dobře vedené jídelny, hygienické toalety (8 kladů, které uvedlo 7 % studentek a studentů), a konečně i vnější stav a vzhled budovy (6 kladů, které uvedlo 5 % studentek a studentů). 60 % (68) zkoumaných studentek a studentů uvedlo 121 záporů a závad ve věcném prostředí základních škol:. příliš malé třídy (31 záporů uvedlo 26 % studentek a studentů), nedostatečně vybavené třídy ( 29 záporů uvedlo 25 % studentek a studentů), nevyhovující tělocvičny velikostí i vybavením (21 záporů uvedlo 18 % studentek a studentů), společné šatny (12 záporů uvedlo 10% studentek a studentů), malé šatny hochů a dívek (11 záporů uvedlo 9 % studentek a studentů), nedostatek počítačů ( 9 záporů uvedlo 8 % studentek a studentů), nedostatek didaktických pomůcek ( 8 záporů uvedlo 7 % studentek a studentů). 40% (47 studentek a studentů) neuvedlo žádné věcné závady. Studenti navíc doplnili původní kriteria věcného prostředí o tato další kvalitativní kriteria: adekvátní vybavení školy internetem a kopírovacími zařízením, automaty s nápoji a mléčnými výrobky v areálu škol, výstavy výtvorů žáků, dostatečně prostorné osobní schránky na soukromé věci studentů. Pokud jde o pohodu a nepohodu sociálního prostředí, patří mezi oficiální kriteria tato hlediska: Rozvíjení humanistických postojů jako součást vzdělávání a osobního rozvoje učitelů i dětí Úcta, důvěra a snášenlivost. Uznání, účast, empatie. Otevřenost a vstřícnost. Vůle ke spolupráci a pomoci. 80 % (92) studentek a studentů pedagogické fakulty se vyjádřili ke kladům základní školy v oblasti sociálního prostředí ( 151 připomínkami). Pouze 20 % (23) studentek a studentů se nevyjádřilo. Uváděným klady bylo: pozitivní posouzení vlastností osobnosti učitelů (61 kladů, které uvedlo 53 % studentek a studentů), pozitivní komunikační styl pedagogů ( 42 kladů, které uvedlo 36 % studentek a studentů), ocenění přátelských a kamarádských vztahů mezi spolužáky (39 kladů uvedlo 34 % studentek a studentů), možnost vyslovit svůj vlastní osobní názor ve třídě (9 kladů uvedlo 8 % studentek a studentů). 36 % (41) studentek a studentů pedagogické fakulty si na nepohodu v oblasti sociálního prostředí základní školy nestěžovalo. Avšak 64 % (74) studentek a studentů uvedlo v 88 případech nepohodu na základní škole. Uváděli nepříjemnou komunikaci s učiteli a ostatními zaměstnanci školy, např. se školníkem, uklizečkami a kuchařkami (45 záporů uvedlo 39 % studentek a studentů), zaujatost, nadržování, ironizování, povýšenost až šikanu (22 záporů uvedlo 19 % studentek a studentů), nervozitu (11 záporů uvedlo 10 % studentek a studentů), křik (10 záporů uvedlo 9 % studentek a studentů). Hlediska posuzování sociálního prostředí studenti navrhli rozšířit o tyto další kriteriální údaje: rozvíjení pozitivního a kooperativního stylu komunikace mezi žáky a pedagogy, možnosti obrany proti nespravedlivostem (např. ze strany vedení školy, anonymní schránka na oznamování nedostatků školy, úsilí o pozitivní klima třídy a školy. Pokud jde o pohodu a nepohodu organizačního prostředí, patří mezi oficiální kriteria: režim dne respektující biorytmy. Režim dne respektující fyziologické potřeby, duševní pohodu. Režim dne respektující nutnost volného času. Zdravá výživa. Pohybová aktivita - holisticky pojatá tělesná výchova. 77 % (88) studentek a studentů pedagogické fakulty se zmiňuje o pohodových a kladných organizačních aspektech (uvedli 180 vyjádření, a to svém pozitivním vztahu: ke školním aktivitám (64 kladů uvedlo 57 % studentek a studentů) k mimoškolním kulturním a sportovním aktivitám (43 kladů uvedlo 37% studentek a studentů), k výletům a zájezdům v tuzemsku i do zahraničí (32 kladů uvedlo 28 % studentek a studentů), k organizaci zájmových kroužků a kurzů (25 kladů uvedlo 22 % studentek a studentů), ke stravování ve škole (16 kladů uvedlo 14 % studentek a studentů). 23 % (27) studentek a studentů o kladech nehovořilo. 40 % (46) studentek a studentů pedagogické fakulty si nestěžovalo na organizační prostředí školy, avšak 60 % (69) studentek a studentů uvedlo 75 stížností, a to: na školní stravování (31 záporů uvedlo 27 % studentek a studentů), stále stejné hry v tělocviku (15 záporů uvedlo 13 % studentek a studentů), mnoho domácích úkolů (12 záporů uvedlo 10 % studentek a studentů), časté odpadávání vyučování (9 záporů uvedlo 8 % studentek a studentů), nerespektování stanovené délky výuky a přestávek (8 záporů uvedlo 7 % studentek a studentů). Kriteria posuzování zdravé školy navrhli studenti a studenti rozšířit o: respektování stanovené délky výuky, respektování stanovené délky přestávek, stravování i příprava jídel přímo ve škole, možnost kdykoliv si připravit teplý nápoj (varné konvice k dispozici žákům), dbalost o pitný režim žáků, možnosti sportovních aktivit v areálu školy, organizování pravidelných školních výletů, exkurzí a návštěv kulturních podniků. Druhý základní pilíř Školy podporující zdraví je tzv. zdravé učení, resp. zdravé vyučování. Má čtyři oficiální součásti: Smysluplnost výuky. Možnost výběru a přiměřenost výuky. Spoluúčast a spolupráce ve výuce. Motivující hodnocení žáka. 36 % (41) námi zkoumaných studentů nemělo žádné stížnosti v oblasti zdravého učení. 64 % (74) studentek a studentů si stěžovalo (uvedlo 112 závad), a to na: velmi slabou výuku cizích jazyků (zejména angličtiny) 37 záporů uvedlo 32 % studentek a studentů, nedostatečnou smysluplnost a praktickou využitelnost výuky (28 záporů uvedlo 24 % studentek a studentů), nudný, nezajímavý a nemotivující způsob výuky( 11 záporů uvedlo 9 % studentek a studentů), malou spoluúčast a spolupráci ve výuce (9 záporů uvedlo 8 % studentek a studentů), dominanta v memorování vyučované látky ( 5 záporů uvedlo 4% studentek studentů). Všimneme si podrobněji postupně každé z oficiálních čtyř součástí zdravého učení: Smysluplnost vyučování. Autentické učení. Přiblížení školy skutečnému životu. Prožitkové učení-přímá zkušenost. Navazující tematické celky. Využití zdrojů v blízkosti školy. Studenti pedagogické fakulty navrhli tento bod rozšířit: o spolupráci s odbornými poradenskými zařízeními, (zejména pedagogicko-psychologickými a speciálně pedagogickými). Možnost výběru, přiměřenost výuky. Právo individuálního či skupinového výběru určité obsahové části učiva. Volitelné a nepovinné předměty. Možnost výběru způsobu učení. Přiměřenost vzhledem k věku a individuálním možnostem. Rychleji postupující žáci. Žáci se speciálními potřebami a výukovými problémy. Proporcionalita rozumové, citové a sociální složky. Studenti pedagogické fakulty navrhli tento bod rozšířit: o rozvoj tvořivosti, a to primárně subjektivní tvořivosti, ale i tvořivosti objektivní, o biodromální vzdělávání pedagogů, o požadování adekvátní kvantity samostudia po žácích. Spoluúčast a spolupráce Duch demokracie a přátelství. Jasná pravidla soužití v písemné podobě. Existence volených orgánů - spoluúčast na dění školy. Participační styl řízení - spolupráce učitelů na řízení školy. Otevřenost školy vůči partnerům (rodiče, obec, sponzoři). Komunikace jako předpoklad spolupráce. Spolupráce ve výuce - kooperativní učení. Studenti pedagogické fakulty navrhli tento bod rozšířit: o spolupráci školy s dalšími organizacemi (např. BESIP), o spolupráci školy s rodiči (viz též otevřené partnerství). Motivující hodnocení. Nepodmíněné uznání - vzájemná úcta. Hodnocení formou poskytování věcné zpětné vazby (především v průběhu výuky). Slovní hodnocení. Studenti pedagogické fakulty navrhli tento bod rozšířit o: hodnocení beroucí v úvahu individuální potencionalitu (subjekt možný) žáka, slovní hodnocení bez ironie, vulgarismů a verbální agresivity, systematické rozvíjení adekvátního sebevědomí a autoregulace žáka, úsilí o komplexní osobnostní rozvoj žáků. Třetí základní pilíř Školy podporující zdraví tvoří otevřené partnerství, které má dvě součásti: škola jako demokratické společenství. Škola jako kulturní a vzdělávací středisko obce. K této oblasti se formou 29 stížností vyjadřovalo pouze 17 % (19) studentek a studentů, celých 83 % (96) se touto problematikou z hlediska záporů nezabývalo. Stížnosti se týkaly: nedostatečných kontaktů a výměnných akcí se zahraničními družebními školami (11 záporů, které uvedlo 10 % studentů), nedostatečných a výměnných akcí se zahraničními i tuzemskými družebními školami (8 záporů uvedlo 7 % studentek studentů), upřednostňování žáků těch rodičů, kteří měli funkce (např. v zastupitelstvu), 5 záporů uvedlo 4 % studentek a studentů, tvoření nedemokratických skupinek ve třídách a jejich malé kooperace (2 stížnosti uvedlo 2 % studentek a studentů), malé spolupráce školy s místními orgány a institucemi (2 zápory uvedlo 2 % studentek a studentů), neexistence Klubu rodičů (2 zápory uvedlo 2 % studentek a studentů). Škola jako demokratické společenství Demokratická komunita. Chování respektující jednotlivce. Participace. Spolupráce v týmu. Zde studenti navrhli doplnění a to zajistit aby: -ve škole byl Klub rodičů, - rodiče měli možnost návštěvy ve vyučování, - byl umožněn vliv rodičů na stravování ve škole, - se rozšířily možnosti studia v zahraničí, - jednotlivé třídy a školy měly i žákovskou samosprávu (žákovskou radu, parlament), - ve škole byla schránka důvěry pro žáky, - byl vydáván školní časopis (alespoň formou nástěnky). Škola jako kulturní a vzdělávací středisko obce Zde studenti doporučili doplnit hodnocení, jak škola: je zapojena do dění obce, města, okresu i kraje, spolupracuje s knihovnami, spolupracuje se sportovními organizacemi, pořádá plesy a jiné kulturní akce, spolupracuje s mateřskými školami, spolupracuje se školami v síti škol podporujících zdraví. Obdobné názory byly získány i na klady a zápory střední školy. Pouze názory na klady a zápory vysoké školy vyžadují zvláštní pojednání. Závěry a shrnutí Z psychologicky koncipovaného průzkumu 115 posluchaček a posluchačů pedagogické fakulty (107 žen a 8 mužů) v roce 2007 vyplynulo, že nejvíce názorů (ať již kladných nebo záporných z hlediska možného ovlivnění jejich zdraví) se týkalo prostředí školy (věcného, sociálního a organizačního). Značné množství kladných ohodnocení i stížností se týkalo způsobu vyučování a minimum kladných i záporných názorů se vztahovalo k tzv. otevřeného partnerství (např. aktivní spoluúčasti školy na životě obce). Některé studentské návrhy nových kriterií na posuzování škol znamenají odborné obohacení dosud uváděných kriterií WHO a EU pro hodnocení Školy podporující zdraví. Dotazníkové a hlavně rozhovorové zjišťování osobních zkušeností a názorů žáků a žaček, studentů a studentek na klady a zápory, které pozorovali a prožívali v daném typu školy (mateřské, základní, střední i vysoké) považujeme za velmi důležité jak z hlediska adekvátního zdokonalování dané školy, tak i z hlediska podnětů pro průběžné podporování zdraví žáků, tzn. jejich somatické, psychické i sociální pohody. Literatura: KOHOUTEK, R. Health promoting schools seen from university students prospectives. In School and Health , 3, Brno, 2008. vloženo uživatelem» školy podporující zdraví
Stránky: <<předešlá-- --následující>>

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087 1088 1089 1090 1091 1092 1093 1094 1095 1096 1097 1098 1099 1100 1101 1102 1103 1104 1105 1106 1107 1108 1109 1110 1111 1112 1113 1114 1115 1116 1117 1118 1119 1120 1121 1122 1123 1124 1125 1126 1127 1128 1129 1130 1131 1132 1133 1134 1135 1136 1137 1138 1139 1140 1141 1142 1143 1144 1145 1146 1147 1148 1149 1150 1151 1152 1153 1154 1155 1156 1157 1158 1159 1160 1161 1162 1163 1164 1165 1166 1167 1168 1169 1170 1171 1172 1173 1174 1175 1176 1177 1178 1179 1180 1181 1182 1183 1184 1185 1186 1187 1188 1189 1190 1191 1192 1193 1194 1195 1196 1197 1198 1199 1200 1201 1202 1203 1204 1205 1206 1207 1208 1209 1210 1211 1212 1213 1214 1215 1216 1217 1218 1219 1220 1221 1222 1223 1224 1225 1226 1227 1228 1229 1230 1231 1232 1233 1234 1235 1236 1237 1238 1239 1240 1241 1242 1243 1244 1245 1246 1247 1248 1249 1250 1251 1252 1253 1254 1255 1256 1257 1258 1259 1260 1261 1262 1263 1264 1265 1266 1267 1268 1269 1270 1271 1272 1273 1274 1275 1276 1277 1278 1279 1280 1281 1282 1283 1284 1285 1286 1287 1288 1289 1290 1291 1292 1293 1294 1295 1296 1297 1298 1299 1300 1301 1302 1303 1304 1305 1306 1307 1308 1309 1310 1311 1312 1313 1314 1315 1316 1317 1318 1319 1320 1321 1322 1323 1324 1325 1326 1327 1328 1329 1330 1331 1332 1333 1334 1335 1336 1337 1338 1339 1340 1341 1342 1343 1344 1345 1346 1347 1348 1349 1350 1351 1352 1353 1354 1355 1356 1357 1358 1359 1360 1361 1362 1363 1364 1365 1366 1367 1368 1369 1370 1371 1372 1373 1374 1375 1376 1377 1378 1379 1380 1381 1382 1383 1384 1385 1386 1387 1388 1389 1390 1391 1392 1393 1394 1395 1396 1397 1398 1399 1400 1401 1402 1403 1404 1405 1406 1407 1408 1409 1410 1411 1412 1413 1414 1415 1416 1417 1418 1419 1420 1421 1422 1423 1424 1425 1426 1427 1428 1429 1430 1431 1432 1433 1434 1435 1436 1437 1438 1439 1440 1441 1442 1443 1444 1445 1446 1447 1448 1449 1450 1451 1452 1453 1454 1455 1456 1457 1458 1459 1460 1461 1462 1463 1464 1465 1466 1467 1468 1469 1470 1471 1472 1473 1474 1475 1476 1477 1478 1479 1480 1481 1482 1483 1484 1485 1486 1487 1488 1489 1490 1491 1492 1493 1494 1495 1496 1497 1498 1499 1500 1501 1502 1503 1504 1505 1506 1507 1508 1509 1510 1511 1512 1513 1514 1515 1516 1517 1518 1519 1520 1521 1522 1523 1524 1525 1526 1527 1528 1529 1530 1531 1532 1533 1534 1535 1536 1537 1538 1539 1540 1541 1542 1543 1544 1545 1546 1547 1548 1549 1550 1551 1552 1553 1554 1555 1556 1557 1558 1559 1560 1561 1562 1563 1564 1565 1566 1567 1568 1569 1570 1571 1572 1573 1574 1575 1576 1577 1578 1579 1580 1581 1582 1583 1584 1585 1586 1587 1588 1589 1590 1591 1592 1593 1594 1595 1596 1597 1598 1599 1600 1601 1602 1603 1604 1605 1606 1607 1608 1609 1610 1611 1612 1613 1614 1615 1616 1617 1618 1619 1620 1621 1622 1623 1624 1625 1626 1627 1628 1629 1630 1631 1632 1633 1634 1635 1636 1637 1638 1639 1640 1641 1642 1643 1644 1645 1646 1647 1648 1649 1650 1651 1652 1653 1654 1655 1656 1657 1658 1659 1660 1661 1662 1663 1664 1665 1666 1667 1668 1669 1670 1671 1672 1673 1674 1675 1676 1677 1678 1679 1680 1681 1682 1683 1684 1685 1686 1687 1688 1689 1690 1691 1692 1693 1694 1695 1696 1697 1698 1699 1700 1701 1702 1703 1704 1705 1706 1707 1708 1709 1710 1711 1712 1713 1714 1715 1716 1717 1718 1719 1720 1721 1722 1723 1724 1725 1726 1727 1728 1729 1730 1731 1732 1733 1734 1735 1736 1737 1738 1739 1740 1741 1742 1743 1744 1745 1746 1747 1748 1749 1750 1751 1752 1753 1754 1755 1756 1757 1758 1759 1760 1761 1762 1763 1764 1765 1766 1767 1768 1769 1770 1771 1772 1773 1774 1775 1776 1777 1778 1779 1780 1781 1782 1783 1784 1785 1786 1787 1788 1789 1790 1791 1792 1793 1794 1795 1796 1797 1798 1799 1800 1801 1802 1803 1804 1805 1806 1807 1808 1809 1810 1811 1812 1813 1814 1815 1816 1817 1818 1819 1820 1821 1822 1823 1824 1825 1826 1827 1828 1829 1830 1831 1832 1833 1834 1835 1836 1837 1838 1839 1840 1841 1842 1843 1844 1845 1846 1847 1848 1849 1850 1851 1852 1853 1854 1855 1856 1857 1858 1859 1860 1861 1862 1863 1864 1865 1866 1867 1868 1869 1870 1871 1872 1873 1874 1875 1876 1877 1878 1879 1880 1881 1882 1883 1884 1885 1886 1887 1888 1889 1890 1891 1892 1893 1894 1895 1896 1897 1898 1899 1900 1901 1902 1903 1904 1905 1906 1907 1908 1909 1910 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918 1919 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050 2051 2052 2053 2054 2055 2056 2057 2058 2059 2060 2061 2062 2063 2064 2065 2066 2067 2068 2069 2070 2071 2072 2073 2074 2075 2076 2077 2078 2079 2080 2081 2082 2083 2084 2085 2086 2087 2088 2089 2090 2091 2092 2093 2094 2095 2096 2097 2098 2099 2100 2101 2102 2103 2104 2105 2106 2107 2108 2109 2110 2111 2112 2113 2114 2115 2116 2117 2118 2119 2120 2121 2122 2123 2124 2125 2126 2127 2128 2129 2130 2131 2132 2133 2134 2135 2136 2137 2138 2139 2140 2141 2142 2143 2144 2145 2146 2147 2148 2149 2150 2151 2152 2153 2154 2155 2156 2157 2158 2159 2160 2161 2162 2163 2164 2165 2166 2167 2168 2169 2170 2171 2172 2173 2174 2175 2176 2177 2178 2179 2180 2181 2182 2183 2184 2185 2186 2187 2188 2189 2190 2191 2192 2193 2194 2195 2196 2197 2198 2199 2200 2201 2202 2203 2204 2205 2206 2207 2208 2209 2210 2211 2212 2213 2214 2215 2216 2217 2218 2219 2220 2221 2222 2223 2224 2225 2226 2227 2228 2229 2230 2231 2232 2233 2234 2235 2236 2237 2238 2239 2240 2241 2242 2243 2244 2245 2246 2247 2248 2249 2250 2251 2252 2253 2254 2255 2256 2257 2258 2259 2260 2261 2262 2263 2264 2265 2266 2267 2268 2269 2270 2271 2272 2273 2274 2275 2276 2277 2278 2279 2280 2281 2282 2283 2284 2285 2286 2287 2288 2289 2290 2291 2292 2293 2294 2295 2296 2297 2298 2299 2300 2301 2302 2303 2304 2305 2306 2307 2308 2309 2310 2311 2312 2313 2314 2315 2316 2317 2318 2319 2320 2321 2322 2323 2324 2325 2326 2327 2328 2329 2330 2331 2332 2333 2334 2335 2336 2337 2338 2339 2340 2341 2342 2343 2344 2345 2346 2347 2348 2349 2350 2351 2352 2353 2354 2355 2356 2357 2358 2359 2360 2361 2362 2363 2364 2365 2366 2367 2368 2369 2370 2371 2372 2373 2374 2375 2376 2377 2378 2379 2380 2381 2382 2383 2384 2385 2386 2387 2388 2389 2390 2391 2392 2393 2394 2395 2396 2397 2398 2399 2400 2401 2402 2403 2404 2405 2406 2407 2408 2409 2410 2411 2412 2413 2414 2415 2416 2417 2418 2419 2420 2421 2422 2423 2424 2425 2426 2427 2428 2429 2430 2431 2432 2433 2434 2435 2436 2437 2438 2439 2440 2441 2442 2443 2444 2445 2446 2447 2448 2449 2450 2451 2452 2453 2454 2455 2456 2457 2458 2459 2460 2461 2462 2463 2464 2465 2466 2467 2468 2469 2470 2471 2472 2473 2474 2475 2476 2477 2478 2479 2480 2481 2482 2483 2484 2485 2486 2487 2488 2489 2490 2491 2492 2493 2494 2495 2496 2497 2498 2499 2500 2501 2502 2503 2504 2505 2506 2507 2508 2509 2510 2511 2512 2513 2514 2515 2516 2517 2518 2519 2520 2521 2522 2523 2524 2525 2526 2527 2528 2529 2530 2531 2532 2533 2534 2535 2536 2537 2538 2539 2540 2541 2542 2543 2544 2545 2546 2547 2548 2549 2550 2551 2552 2553 2554 2555 2556 2557 2558 2559 2560 2561 2562 2563 2564 2565 2566 2567 2568 2569 2570 2571 2572 2573 2574 2575 2576 2577 2578 2579 2580 2581 2582 2583 2584 2585 2586 2587 2588 2589 2590 2591 2592 2593 2594 2595 2596 2597 2598 2599 2600 2601 2602 2603 2604 2605 2606 2607 2608 2609 2610 2611 2612 2613 2614 2615 2616 2617 2618 2619 2620 2621 2622 2623 2624 2625 2626 2627 2628 2629 2630 2631 2632 2633 2634 2635 2636 2637 2638 2639 2640 2641 2642 2643 2644 2645 2646 2647 2648 2649 2650 2651 2652 2653 2654 2655 2656 2657 2658 2659 2660 2661 2662 2663 2664 2665 2666 2667 2668 2669 2670 2671 2672 2673 2674 2675 2676 2677 2678 2679 2680 2681 2682 2683 2684 2685 2686 2687 2688 2689 2690 2691 2692 2693 2694 2695 2696 2697 2698 2699 2700 2701 2702 2703 2704 2705 2706 2707 2708 2709 2710 2711 2712 2713 2714 2715 2716 2717 2718 2719 2720 2721 2722 2723 2724 2725 2726 2727 2728 2729 2730 2731 2732 2733 2734 2735 2736 2737 2738 2739 2740 2741 2742 2743 2744 2745 2746 2747 2748 2749 2750 2751 2752 2753 2754 2755 2756 2757 2758 2759 2760 2761 2762 2763 2764 2765 2766 2767 2768 2769 2770 2771 2772 2773 2774 2775 2776 2777 2778 2779 2780 2781 2782 2783 2784 2785 2786 2787 2788 2789 2790 2791 2792 2793 2794 2795 2796 2797 2798 2799 2800 2801 2802 2803 2804 2805 2806 2807 2808 2809 2810 2811 2812 2813 2814 2815 2816 2817 2818 2819 2820 2821 2822 2823 2824 2825 2826 2827 2828 2829 2830 2831 2832 2833 2834 2835 2836 2837 2838 2839 2840 2841 2842 2843 2844 2845 2846 2847 2848 2849 2850 2851 2852 2853 2854 2855 2856 2857 2858 2859 2860 2861 2862 2863 2864 2865 2866 2867 2868 2869 2870 2871 2872 2873 2874 2875 2876 2877 2878 2879 2880 2881 2882 2883 2884 2885 2886 2887 2888 2889 2890 2891 2892 2893 2894 2895 2896 2897 2898 2899 2900 2901 2902 2903 2904 2905 2906 2907 2908 2909 2910 2911 2912 2913 2914 2915 2916 2917 2918 2919 2920 2921 2922 2923 2924 2925 2926 2927 2928 2929 2930 2931 2932 2933 2934 2935 2936 2937 2938 2939 2940 2941 2942 2943 2944 2945 2946 2947 2948 2949 2950 2951 2952 2953 2954 2955 2956 2957 2958 2959 2960 2961 2962 2963 2964 2965 2966 2967 2968 2969 2970 2971 2972 2973 2974 2975 2976 2977 2978 2979 2980 2981 2982 2983 2984 2985 2986 2987 2988 2989 2990 2991 2992 2993 2994 2995 2996 2997 2998 2999 3000 3001 3002 3003 3004 3005 3006 3007 3008 3009 3010 3011 3012 3013 3014 3015 3016 3017 3018 3019 3020 3021 3022 3023 3024 3025 3026 3027 3028 3029 3030 3031 3032 3033 3034 3035 3036 3037 3038 3039 3040 3041 3042 3043 3044 3045 3046 3047 3048 3049 3050 3051 3052 3053 3054 3055 3056 3057 3058 3059 3060 3061 3062 3063 3064 3065 3066 3067 3068 3069 3070 3071 3072 3073 3074 3075 3076 3077 3078 3079 3080 3081 3082 3083 3084 3085 3086 3087 3088 3089 3090 3091 3092 3093 3094 3095 3096 3097 3098 3099 3100 3101 3102 3103 3104 3105 3106 3107 3108 3109 3110 3111 3112 3113 3114 3115 3116 3117 3118 3119 3120 3121 3122 3123 3124 3125 3126 3127 3128 3129 3130 3131 3132 3133 3134 3135 3136 3137 3138 3139 3140 3141 3142 3143 3144 3145 3146 3147 3148 3149 3150 3151 3152 3153 3154 3155 3156 3157 3158 3159 3160 3161 3162 3163 3164 3165 3166 3167 3168 3169 3170 3171 3172 3173 3174 3175 3176 3177 3178 3179 3180 3181 3182 3183 3184 3185 3186 3187 3188 3189 3190 3191 3192 3193 3194 3195 3196 3197 3198 3199 3200 3201 3202 3203 3204 3205 3206 3207 3208 3209 3210 3211 3212 3213 3214 3215 3216 3217 3218 3219 3220 3221 3222 3223 3224 3225 3226 3227 3228 3229 3230 3231 3232 3233 3234 3235 3236 3237 3238 3239 3240 3241 3242 3243 3244 3245 3246 3247 3248 3249 3250 3251 3252 3253 3254 3255 3256 3257 3258 3259 3260 3261 3262 3263 3264 3265 3266 3267 3268 3269 3270 3271 3272 3273 3274 3275 3276 3277 3278 3279 3280 3281 3282 3283 3284 3285 3286 3287 3288 3289 3290 3291 3292 3293 3294 3295 3296 3297 3298 3299 3300 3301 3302 3303 3304 3305 3306 3307 3308 3309 3310 3311 3312 3313 3314 3315 3316 3317 3318 3319 3320 3321 3322 3323 3324 3325 3326 3327 3328 3329 3330 3331 3332 3333 3334 3335 3336 3337 3338 3339 3340 3341 3342 3343 3344 3345 3346 3347 3348 3349 3350 3351 3352 3353 3354 3355 3356 3357 3358 3359 3360 3361 3362 3363 3364 3365 3366 3367 3368 3369 3370 3371 3372 3373 3374 3375 3376 3377 3378 3379 3380 3381 3382 3383 3384 3385 3386 3387 3388 3389 3390 3391 3392 3393 3394 3395 3396 3397 3398 3399 3400 3401 3402 3403 3404 3405 3406 3407 3408 3409 3410 3411 3412 3413 3414 3415 3416 3417 3418 3419 3420 3421 3422 3423 3424 3425 3426 3427 3428 3429 3430 3431 3432 3433 3434 3435 3436 3437 3438 3439 3440 3441 3442 3443 3444 3445 3446 3447 3448 3449 3450 3451 3452 3453 3454 3455 3456 3457 3458 3459 3460 3461 3462 3463 3464 3465 3466 3467 3468 3469 3470 3471 3472 3473 3474 3475 3476 3477 3478 3479 3480 3481 3482 3483 3484 3485 3486 3487 3488 3489 3490 3491 3492 3493 3494 3495 3496 3497 3498 3499 3500 3501 3502 3503 3504 3505 3506 3507 3508 3509 3510 3511 3512 3513 3514 3515 3516 3517 3518 3519 3520 3521 3522 3523 3524 3525 3526 3527 3528 3529 3530 3531 3532 3533 3534 3535 3536 3537 3538 3539 3540 3541 3542 3543 3544 3545 3546 3547 3548 3549 3550 3551 3552 3553 3554 3555 3556 3557 3558 3559 3560 3561 3562 3563 3564 3565 3566 3567 3568 3569 3570 3571 3572 3573 3574 3575 3576 3577 3578 3579 3580 3581 3582 3583 3584 3585 3586 3587 3588 3589 3590 3591 3592 3593 3594 3595 3596 3597 3598 3599 3600 3601 3602 3603 3604 3605 3606 3607 3608 3609 3610 3611 3612 3613 3614 3615 3616 3617 3618 3619 3620 3621 3622 3623 3624 3625 3626 3627 3628 3629 3630 3631 3632 3633 3634 3635 3636 3637 3638 3639 3640 3641 3642 3643 3644 3645 3646 3647 3648 3649 3650 3651 3652 3653 3654 3655 3656 3657 3658 3659 3660 3661 3662 3663 3664 3665 3666 3667 3668 3669 3670 3671 3672 3673 3674 3675 3676 3677 3678 3679 3680 3681 3682 3683 3684 3685 3686 3687 3688 3689 3690 3691 3692 3693 3694 3695 3696 3697 3698 3699 3700 3701 3702 3703 3704 3705 3706 3707 3708 3709 3710 3711 3712 3713 3714 3715 3716 3717 3718 3719 3720 3721 3722 3723 3724 3725 3726 3727 3728 3729 3730 3731 3732 3733 3734 3735 3736 3737 3738 3739 3740 3741 3742 3743 3744 3745 3746 3747 3748 3749 3750 3751 3752 3753 3754 3755 3756 3757 3758 3759 3760 3761 3762 3763 3764 3765 3766 3767 3768 3769 3770 3771 3772 3773 3774 3775 3776 3777 3778 3779 3780 3781 3782 3783 3784 3785 3786 3787 3788 3789 3790 3791 3792 3793 3794 3795 3796 3797 3798 3799 3800 3801 3802 3803 3804 3805 3806 3807 3808 3809 3810 3811 3812 3813 3814 3815 3816 3817 3818 3819 3820 3821 3822 3823 3824 3825 3826 3827 3828 3829 3830 3831 3832 3833 3834 3835 3836 3837 3838 3839 3840 3841 3842 3843 3844 3845 3846 3847 3848 3849 3850 3851 3852 3853 3854 3855 3856 3857 3858 3859 3860 3861 3862 3863 3864 3865 3866 3867 3868 3869 3870 3871 3872 3873 3874 3875 3876 3877 3878 3879 3880 3881 3882 3883 3884 3885 3886 3887 3888 3889 3890 3891 3892 3893 3894 3895 3896 3897 3898 3899 3900 3901 3902 3903 3904 3905 3906 3907 3908 3909 3910 3911 3912 3913 3914 3915 3916 3917 3918 3919 3920 3921 3922 3923 3924 3925 3926 3927 3928 3929 3930 3931 3932 3933 3934 3935 3936 3937 3938 3939 3940 3941 3942 3943 3944 3945 3946 3947 3948 3949 3950 3951 3952 3953 3954 3955 3956 3957 3958 3959 3960 3961 3962 3963 3964 3965 3966 3967 3968 3969 3970 3971 3972 3973 3974 3975 3976 3977




» přidat nové slovo
hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz