Pojem chyby při posuzování psychiky a osobnosti
Slovo:
chyby při posuzování psychiky a osobnosti
Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor
Význam:
CHYBY PŘI POSUZOVÁNÍ A HODNOCENÍ PSYCHIKY
Mezi časté CHYBY PŘI POSUZOVÁNÍ A HODNOCENÍ PSYCHIKY A OSOBNOSTI lze zařadit např. základní atribuční chybu, haló efekt, chybu prostředí, efekt zakotvení, chybu časového sledu, neadekvátní efekt shovívavosti, favorizaci, deprecionizaci, centrální tendenci, logickou chybu, racionalizaci a projekci.
Základní atribuční chyba se projevuje v určování příčin lidského chování. Např. podceňování obtížnosti situace u neúspěchu druhých osob, avšak přeceňování obtížnosti situace u vlastního neúspěchu.
Jestliže nás jedna nápadná vlastnost člověka ovlivní natolik, že v jejím světle chybně hodnotíme jeho ostatní vlastnosti, jde o tzv. haló-efekt.
Např. u člověka, který oslňuje svou inteligencí nebo vtipností si nevšimneme, že není docela spolehlivý ani pracovitý, že nejedná čestně apod.
Jindy považujeme za charakterního toho, kdo se nám líbí, kdo je nám sympatický. Člověk, který je příjemný v osobním kontaktu, mívá často nadlepšené i pracovní hodnocení.
Naproti tomu mylně považujeme za osobu se zápornými povahovými vlastnostmi toho, kdo má pouze nepříjemný vzhled (nebo hlas apod.).
Chybou také bývá, když za inteligentního automaticky považujeme toho, kdo s námi souhlasí.
Tzv. "graduovaní" pracovníci (nositelé akademického titulu, docenti apod.) bývají lépe hodnocení než ostatní bez zřetele na výkon.
Pracovníka, který si často stěžuje nebo který je často v opozici, máme tendenci hodnotit záporněji než ty pracovníky, kteří si nestěžují a nejsou v opozici. (Nonkonformní člověk naproti tomu bývá hodnocen jako "kukaččí vejce".)
Stává se také, vyplyne-li určitá (i menší) chyba pracovníka náhodně těsně před komplexním hodnocením, že je pracovník chybně hodnocen celkově záporně.
Určitou chybnou tendencí může také být, když pracovníka, který v minulosti pracoval delší dobu úspěšně, považujeme za velmi dobrého i v současnosti, aniž bychom si to ověřovali.
Pod "haló-efekt" lze podřadit i tzv. chybu prostředí ("sociální situace"). Průměrný pracovník, který je posuzován spolu se skupinou pracovníků méně úspěšných, je obvykle oceněn neúměrně vysoko ("jednooký mezi slepci králem"), zatímco stejný pracovník, který by byl posuzován ve skupině pracovníků výborných, by byl asi oceněn neúměrně nízko. Záleží tedy také na tom, s kým a v jaké souvislosti je kdo posuzován (pozorován), záleží na týmu spolupracovníků.
Někdy bývá pracovník hodnocen také podle společnosti, ve které byl viděn i v mimopracovní době (je-li to společnost se špatnou pověstí, může se často mylně usoudit i na špatnou kvalitu jeho činnosti).
Také tzv. efekt zakotvení je příbuzný haló-efektu (dá se mu i podřídit). Jde o takovou chybu v hodnocení pracovníka, která vyplývá z podlehnutí vlivu minulých zkušeností s tímto člověkem. např. pracovník, který byl několikrát vyhodnocen jako výtečný, je tak posuzován automaticky i nadále do budoucna, i když jeho výkon už ve skutečnosti klesá.
Naproti tomu ten, o němž se vytvořil názor, že je lajdák, se zbavuje této pověsti rovněž jen velmi obtížně, i když se v tomto směru již podstatně změnil.
Sem patří také chyba, které se říká chyba časového sledu (resp. vzdálenosti). Jde o tendenci hodnotit obdobně ta hlediska, která jsou ve formuláři umístěna za sebou nebo blízko sebe (např. inteligenci a invence, tj. tvořivost).
Někdy se uvádí též tzv. časová chyba jako podceňování řídce se vyskytujících vážných jevů a přeceňování méně vážných jevů, které se však vyskytují často.
Podobný je efekt neadekvátní shovívavosti, kdy dochází k podceňování záporů a nedostatků dané osoby a přeceňování jejich předpokládaných kladů a přínosů-
Další relativně samostatnou chybou a často i standardní chybou je buď sklon k favorizaci (glorifikaci, preferování, nadržování), nebo deprecionizaci (přehnané kritice ostatních). Jde o vědomé či nevědomé nadhodnocování (nadržování) nebo podhodnocování všech podřízených pracovníků. U řídících pracovníků se často projevuje tendence podhodnocovat podřízené.
Častou chybou je tzv. centrální tendence nazývána také sériový efekt. Tato chyba spočívá v tom, že při větším množství hledisek hodnocení nebo při větším počtu hodnocených pracovníků navíc posuzovaných v krátkém časovém rozmezí se u posuzovatelů snižuje rozlišovací schopnost, což vede k nadměrnému používání středních, průměrných hodnot při hodnocení, vyhýbání se krajním hodnotám (jak kladným, tak záporným). Chceme-li se vyhnout centrální tendenci, musíme mít stále na paměti tzv. normální (Gaussovo) rozložení jevů.
Zvláštní skupinu chyb tvoří tzv. logická chyba. Jde o tendenci spojovat různá kritéria podle vlastní laické logiky (z úrovně jedné vlastnosti se laicky usuzuje na úroveň druhé vlastnosti, ačkoliv pro to nejsou objektivní důvody).
Chybou je také projekce (např. autoprojekce), tj. promítání sebe sama, svých osobnostních vlastností, názorů a postojů do druhých (sklon vidět na druhých nejen své přednosti, ale i své chyby, které si často ani u sebe neuvědomujeme).
Za chybné posuzování a hodnocení je považován také splitting, tj. nereálné, dichotomizující a zjednodušující (simplifikující) členění lidi a jejich vlastností (např. jen na osoby úplně špatné a úplně dobré). Bývá typický pro děti a infantilní dospělé.
Racionalizace v psychologii je sebeospravedlňování, bezděčná tendence připisovat příčinám vlastního chování, jednání i prožívání pozitivnější motivy, než jak tomu býcá v realitě.
Každého člověka posuzujeme jako figuru s určitým pozadím, tedy v kontextu s jeho sociálním a materiálním prostředím. Toto jeho "pozadí" má velký vliv na image člověka, na celkový dojem o člověku a na zdání o jeho hodnotě. Patří sem image pracoviště, vybavení pracovny, kvalita osobního auta, dosavadní profese, barva pleti, způsob oblékání, národnost, zdravotní stav, fyzická kondice, dosažený stupeň vzdělání, rodina, příbuzní, přátelé, reference. Lidé často posuzují člověka podle celkového kontextu kolem jeho osoby.
Správný řídící (i jen sebe dobře řídící) pracovník zná svou osobní rovnici, svá pozitiva i negativa, výhody i nevýhody.
Je informován o chybách při poznávání a hodnocení lidí. Uvědomuje si, jaké tendence k chybování má sám a s jakými se může setkat i u ostatních lidí. Ví také, jak lze chyby v tomto směru identifikovat a které chyby a nedostatky se odstraňují lépe, snadněji, a které nesnadno.
Tento dílčí seznam různých a častých úskalí při posuzování psychiky a osobnosti sebe i druhých lidí by měl pomoci odstraňovat tendence k určitým individuálním a subjektivním chybám, a také aby poznání psychosomatické reaktivity sebe sama i druhých osob bylo reálnější, objektivnější a přesnější. Mělo by být také doplněno o racionálně zdůvodněnou efektivní změnu a nápravu.
Každý člověk má své soukromé a osobní individuální názory a domněnky i soukromé teorie o svém vlastním duševnu a o své osobnosti a také o vlastnostech duševna a osobnosti ostatních lidí, se kterými je nějak v kontaktu. Tyto jeho názory a domněnky o chování, jednání a prožívání i rozhodování jsou často více či méně správné, někdy však i nesprávné.
Jeho reálné zdokonalování v tomto směru záleží např. na úrovni, kvalitě a kvantitě jeho mentální kapacity, na osobních zkušenostech i na šíři a hloubce odborného vzdělání, které v oblasti poznávání, posuzování a hodnocení psychiky a osobnosti v průběhu svého života získá.
Komentáře ke slovu chyby při posuzování psychiky a osobnosti
Zatím žádné komentáře.
Navigace
předchozí slovo: » chyba kontrastunásledující slovo: » chyby při poznávání psychiky
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:1364
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
