Pojem psychologické poznávací metody projektivní

Slovo:

psychologické poznávací metody projektivní


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a zatím nebylo ověřeno editorem

Význam:

POZNÁVÁNÍ PSYCHIKY (duševna) A OSOBNOSTI je zprostředkováno z chování, z vnějších projevů, z činnosti a ústních i písemných projevů člověka. Z jeho verbálního i nonverbálního chování usuzujeme na rysy jeho osobnosti, na jeho duševní vlastnosti. Metodou poznávání osobnosti rozumíme způsob, postup, kterým docházíme k více nebo méně přesným poznatkům o psychice a osobnosti.
Mezi specifické psychologické diagnostické metody zařazujeme projekční diagnostické metody. Pro správný přístup k poznávání osobnosti má velký význam teorie poznání (gnozeologie).

METODOU či technikou poznávání osobnosti rozumíme způsob, postup, kterým docházíme k více nebo méně přesným poznatkům o psychice a osobnosti. Takové metody jsou nazývány psychodiagnostické nebo psychognostické. Používáme zde oba termíny jako synonyma.
Když chceme něco zkoumat, musíme za prvé určit, co chceme poznat, za druhé, jak budeme postupovat.
Metody zkoumání a také pravidla vědeckého použití těchto metod určuje metodologie.
V metodologii rozlišujeme metody zjišťování faktů a metody zpracování faktů.
Metody poznávání osobnosti patří mezi metody zjišťování faktů. Dělí se na psychometrické (zaměřené primárně na kvantitu jevu, např. na IQ, tj. inteligenční kvocient) a na klinické (zaměřené na kvalitu zkoumaného jevu, např. zvláštní smysl pro detaily či celky).
Poznávací (diagnostické) metody lze rozdělit také do tří skupin, a to na metody objektivní (např. výkonová zkouška) subjektivní (např. dotazník) a projekční. V podstatě se však vyskytují rysy objektivní, subjektivní i projekční v různé míře u každého z těchto tří typů metod.

PROJEKČNÍ diagnostické metody poznávaní a vyšetřovaní psychiky a osobnosti jsou novějšího data. Princip projekčních metod spočívá v tom, že člověk připisuje (často víceméně neuvědoměle, bezděčně) své zkušenosti, zážitky, potřeby, zájmy, schopnosti, touhy, postoje) jiným osobám, vkládá je do věcí, promítá je do situací, v nichž se ocitá a o nichž hovoří.
Promítnutí zkušeností a vlastností osobnosti, (které jsou "zakotveny" v mozkové kůře člověka) navenek je provokováno nejrůznějšími podněty.
Termínu projekční či projektivní metody užil pro označení nového typu psychologických diagnostických technik poprvé patrně L. K. Frank v roce 1939.
V praxi však těchto metod a technik využívali již klasikové psychologie, např. A. Binet.

Též slovní asociační pokus Francise Galtona (1822-1911) je v podstatě projekční (projektivní) metodou, ba můžeme dokonce říci, že všechny projekční techniky jsou vlastně odvozeny z metody volné asociace, pomocí níž zjišťujeme např. konfliktogenní oblasti osobnosti, odhalujeme její emoční komplexy.
Princip projekčních metod spočívá v tom, že člověk připisuje (často více méně neuvědoměle, bezděčně) své vlastní zkušenosti, zážitky, zájmy, schopnosti a dovednosti, touhy, postoje apod. jiným osobám, vkládá je do věcí, promítá je do situací, v nichž se ocitá a o nichž hovoří.
Promítnutí zkušeností a vlastností osobnosti (které jsou zakotveny v mozku člověka) navenek je provokováno nejrůznějšími podněty. Pro psychologa je zpracování těchto podnětů důležitější než podnět, který projekce vyvolává.
Člověk promítá své "já" do všeho, co říká, co žije, co tvoří. Každý výtvor člověka je těsně spjat s vlastnostmi jeho osobnosti. Názorným příkladem může být umělecká tvorba. Umělec promítá do svých děl (např. literárních) své vlastnosti tak silně, že pozorný čtenář vyčte z díla velmi mnoho o autorově osobnosti.
Mezi speciální projekční metody pro odborné psychology můžeme zařadit metodu nedokončených vět. V této metodě jsou jako podněty fragmenty vět, které bývají označovány jako jádra, k nimž je třeba dopsat dokončení. Zkoumané osoby mají dokončit věty slovy, která vyjadřují jejich vlastní pocity nebo myšlenky.
Často je používána sestava jader podle J. M. Sackse a L. Sidneye. Psychologové pracující v různých oborech si tato jádra přizpůsobují potřebám své situace. Jiné nedokončené věty používají psychologové práce s jiné např. školní psychologové.
U dětí jsou velmi oblíbené projekční kresby, např. na téma Naše rodina a Naše rodina jako zvířátka. Oblíbený je také Baum-test, kresba stromu a různé varianty kresby lidské figury a proti figury. Ty se používají převážně u dospělých osob.
U kreseb rodiny je důležité sledovat pořadí kreslených postav, které může naznačovat pozici a roli dotyčného dítěte i dospělého v rodině. Velikost postavy může naznačovat, že větší postavy jsou pro toho, kdo je kreslil pravděpodobně významnější než postavy menší.
Kresba lidské postavy (figur) muže a ženy tužkou je právem považována za projekční metodu. Jednotliví badatelé hledající odpovídající rysy osobnosti a symptomy poruch ve vztahu např. k velikosti figur muže a ženy, k držení těla nakreslených postav, k faktu, která figura je nakreslena dříve a která později, ke zručnosti kreseb, umístění figur v prostoru, vedení čar, proporcím, postavení figur, perspektivě, konzistenci kresby, vyjádření konfliktových momentů, (jako je např. excesivní gumování, zesilování čar, stínování, transparenci, vynechávání části těla), k tvaru hlavy figur, způsob nakreslení vlasů, očí, nosu, úst, uší, výrazu obličeje, krku, paží, rukou, prstů, dolních končetin a nohou, pohlavní diferenciaci , a to zejména na vlastním figuře (tj. mužské figuře u muže a ženské figuře i ženy), oděvu (např. primitivní, chybění kravaty, sportovní figury, nahé figury, zdůraznění okrajových linií, přílišné zdůraznění detailů, odklon o normálního použití lemu) zdůraznění tajle, střední linie, příslušenství (doplňky), celkovému výrazu figur.
O kresbě abnormální lze s jistou pravděpodobností uvažovat, když jde o kresbu s neurčitým pohlavím, příliš zjednodušenou, simplexníprimitivní, neúplnou nebo naopak extrémně propracovanou, extrémně malou nebo extrémně velikou, lokalizovanou příliš vpravo, příliš vlevo, příliš nahoru nebo dolů, znázorněnou zezadu nebo výrazně asymetrickou.
Vynechávky v kresbě mohou signalizovat skrytou problematiku (např. konflikty v rodině).
V kresbách na téma Naše rodina a Naše rodina jako zvířátka se posuzuje také pravděpodobná či možná symbolika harmoničnosti či disharmoničnosti nebo i závad a poruch psychiky a osobnosti daná specifickým využíváním různých barev při zobrazování jednotlivých částí kresby.
Stále je využíván kresebný test E. Wartegga (1897-1983) - Wartegg Zeichen Test, zkratka WZT.
Úkol Warteggova kresebného testu spočívá v tom, že zkoumaná osoba má na předloze tužkou dokreslit osm neurčitě a mírně načatých kreseb, umístěných v černě ohraničených čtverečcích velkosti 4 x 4 centimetrů.
Interpretační postup se opírá o tzv. profil osobnosti podle vrstev. Je možno interpretovat sled v jakém zkoumaná osoba předlohy dokresluje, profil vrstev, profil kvalit, obrázkovou skladbu a charakterologické schéma. Pro přímou psychodiagnostickou interpretaci je charakterologické schéma nejcennější. Sleduje se a analyzuje formální stránka dokreslení (jak je to nakresleno) a obsahová stránka dokreslení (co je nakresleno). Vyhodnocení je ukončeno syntézou doplňujících se a odporujících se rysů do uzavřeného strukturálního obrazu osobnosti.
Patří sem rovněž Test inkoustových skvrn podle švýcarského psychologa
Hermanna Rorschacha (1884-1922), který byl autorem poprve prezentován
roku 1921.
Rorschachův test (ROR) je psychodiagnostická metoda, analyzující psychiku a osobnost, a to zejména v klinické psychologii. Na počátku svého vzniku využíval Hermann Rorschach různé inkoustové skvrny. Ukazoval je svým pacientům a ty, které nejvíce podněcovali fantazii, začal používat v praxi stabilně. Rorschachův test nyní využívá 10 karet s barevnými a černobílými symetrickými skvrnami a předpokládá úzký vztah mezi vizuálním vnímáním a osobností. Zahrnuje tři barevné skvrny, pět černých skvrn a dvě černo-červené, všechny na bílém pozadí. Osoby racionálně založené nejprve zkoumají tvar skvrn, teprve poté barvy. Osoby emotivně založené se nejprve zaměří na barvy a teprve pak hodnotí tvary skvrny.
Pořadí předkládaných karet není náhodné. Žádosti o přetočení obrázku, verbální i neverbální reakce, doba přemýšlení či naopak rychlost odpovědí, její originalita, to vše je během testu examinátorem zaznamenáváno. Kvůli objektivnosti odpovědí ke každé kartě náleží tabulka, kde se nachází několik možností odpovědí.
Získané klinické údaje mají primárně kvalitativní charakter s různou mírou pravděpodobnosti a jejich úspěšnost v praxi je značně závislá na osobní odborné zkušenosti odborníka, který je používá.
Rosenzweigova frustrační zkouška graficky zachycuje způsoby reakcí na poměrně běžné, ale přitom však nějak obtížné a nepříjemné životní situace.
Za projekční metody lze považovat i analýzu písma (zabývá se jí grafologie), specifik osobní motoriky, rozbor způsobů chůze a držení těla, stylu slovního vyjadřování, vnímání neurčitých zvuků atd.
Neodborný přístup k problematice, a to platí pro každou vědu budí nedůvěru nejen k použité metodě zkoumání, nýbrž i k samé vědě.
Důležitost projekčních metod je značná. Je však třeba aplikovat je a konfrontovat je společně s ostatními typy metod poznávání psychiky a osobnosti, protože projekční metody samy o sobě mají pouze hypotetickou hodnotu.
Provádět diagnózu psychiky a osobnosti pouze na základě výsledku aplikace a interpretace jen projekční metody by nebylo ani vědecké ani odborně profesionální.

Projekčních diagnostických metod je značný počet a tvoří skupinu, která není přesně ohraničena.
Při jejich použití je třeba zdůraznit, že mohou dát cenné dílčí pomocné výsledky-informace o duševním životě člověka-jen tehdy, jsou-li aplikované a hodnocené zkušeným, kvalifikovaným a vysokoškolsky vzdělaným odborným psychologem či psycholožkou.

Literatura
KOHOUTEK, R. Poznávání a utváření osobnosti. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2001.
275 stran. ISBN 80-7204-200-9.
PLHÁKOVÁ, A. Dějiny psychologie. Praha: Grada, 2006.328 s.
ISBN 978-80-247-0871-3.





Knihy

Projektivní metody v psychologické diagnostice -- autor: Najbrtová Kristina, Šípek Jiří, Loneková Katarína, Čáp David
Oxymorón a pleonasmus - Texty kritické a projektivní teorie architektury -- autor: Mitášová Monika
Oxymorón a pleonasmus II - Rozhovory o kritické a projektivní teorii architektury -- autor: Mitášová Monika
Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -- autor: Zelený Filip, Feuereisl Dalibor
České poznávací značky -- autor: Marinov Petr

Komentáře ke slovu psychologické poznávací metody projektivní


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » psychologické poradenství ve školství
následující slovo: » psychologické vědy
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2475
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2021  --  ABZ.cz