ABZ.cz: slovník cizích slov - online hledání
Výsledky hledání výrazu sociální
cizí slovo | odpovídající význam | vlastnosti | detail | |
---|---|---|---|---|
sociální rituály | >> | veřejné, společenské i neveřejné až tajné,sváteční,náboženské,magické, mystické, všednodenní a soukromé oslavy, obřady,pravidla pro chování a důležité mezníky v životě (např. křest, biřmování sňatek, rozvod, promoce) jednotlivce | » sociální rituály | |
sociální role | >> | soubor očekávání na chování a prožívání daného jedince ze strany skupiny (okolí, společnosti), které je spjato s jeho současnou pozicí (postavením) v příslušné skupině | » sociální role | |
sociální sankce | >> | společenský postih | » sociální sankce | |
sociální schéma | >> | mentální kognitivní struktura, která reprezentuje kvalitativní úroveň a kvantitativní stupeň poznání sociálních objektů | » sociální schéma | |
sociální skupina | >> | SOCIÁLNÍ SKUPINY ani celá společnost z hlediska sociální psychologie nejsou pouhým součtem jednotlivců, ale něčím kvalitativně a globálně novějším: ve společenském uskupení a kontextu lidé myslí, cítí a konají jinak, než by myslili, cítili a jednali jako jednotliví členové sociální skupiny, pokud by byli vzájemně izolováni. Člověk zpravidla není izolovanou bytostí, je v kontaktu s jinými lidmi a se skupinami lidí a jejich prostřednictvím je funkcionálně a intencionálně formován, utvářen a měněn. Individuální osobnost sama většinou nepůsobí tak silně na své prostředí, jako toto působí svým sociálním tlakem na jedince. Názory člověka, jeho mínění, postoje, předsudky, ale i jeho nálady jsou ovlivňovány především v reálné skupině, méně při působení masovými sdělovacími prostředky (televizí, rozhlasem, tiskem). Je zřejmé, že důležitou úlohu při utváření osobnosti vůbec mají vlivy sociálního prostředí. Každý člověk je do značné míry závislý na mikrostrukturách, na řadě menších prostředí, více či méně organizovaných a dynamických, ve kterých se právě pohybuje a kterým říkáme sociální (společenské) skupiny. Za skupinu se v sociální psychologii považují již dvě osoby, pokud mají určitý počet sounáležitostí. Např. manželé bez dětí už tvoří skupinu (tzv. manželskou dyádu). Každá skupina má svou charakteristickou, skupinovou dynamiku, která tvoří univerzální skupinový fenomén. Každý člověk je na jedné straně konkrétní a jedinečnou osobností určité konstituce, rasy a určitého pohlaví, ale na druhé straně je také "vizitkou" určitého sociálního prostředí, které ho dosud formovalo (tedy určité skupiny) a to partnerství, rodiny, sousedství, party vrstevníků, vesnice resp. města, školy, spolupracovníků na pracovišti, národa, státu. Každý jedinec vnáší do života skupiny svou osobitost, ale současně je skupinami ve kterých žije a pracuje více či méně formován. | » sociální skupina | |
sociální slepota | >> | nedostatek verbální i nonverbální komunikace s druhými lidmi, absence pocitů empatie a vzájemnosti, extrémní až patologická osamělost, symptom sociální poruchy | » sociální slepota | |
sociální smrt | >> | chronické choroby, odloučenost od blízkých, extrémní osamělost, společenská deprivace (strádání) bývají spojeny se subdepresí nebo i s vážnou depresí a pravděpodobně někdy urychlují i fyzickou smrt | » sociální smrt | |
sociální spouštěče | >> | konstituce a výrazové vlastnosti jedince nebo určitý vzorec jeho chování může vybavit u jedince téhož druhu geneticky založenou kladnou nebo zápornou reakci | » sociální spouštěče | |
sociální statika | >> | podmínky existence stability společnosti | » sociální statika | |
sociální status | >> | úroveň a význam pozice, vážnost a prestiž postavení v dané společenské skupině, která je determinovaná např. genderem (muž, žena), věkem, rasou, náboženstvím, vlastním přičiněním (vzděláním a osobní výkonností), sociálním a kulturním kapitálem, materiálním zabezpečením a jeho možnostmi, administrativní askripcí (dosažením sociálního statusu úředním připsáním, přidělením na základě rodové příslušnosti k privilegovaným vrstvám) | » sociální status |