Pojem psychosociální zanedbanost dětí
Slovo:
psychosociální zanedbanost dětí
Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor
Význam:
Dítě s dificilitou (závadou) SOCIÁLNÍ A EDUKATIVNÍ ZANEDBANOST projevuje např.:
- těžkosti s učením,
- výukové nedostatky, ač je normálně rozumově nadané,
- těžko chápe výklad nové látky pro velké mezery v učivu, ve znalostech (didaktický deficit),
- primitivní a vulgární formy sociální komunikace, nedostatky v etiketě chování,
- malou slovní zásobu,
- poruchy vývoje řeči,
nedbalou úpravu, nepečuje dostatečně o svůj zevnějšek,
- nedostatky v osobní hygieně (zápach, nečistota),
- nepořádek v osobních věcech,
- neplní své povinnosti bez pobízení,
- nedovede vyvinout patřičné úsilí a setrvat v něm,
- příznaky závad a poruch výživy v rodině,
- často i opožděný somatický vývoj (nižší vzrůst, nižší hmotnost atd.).
Celková výkonnost sociálně a edukativně zanedbaných dětí ve škole by mohla být lepší, kdyby jim např. byla v rodině věnována větší péče.
Rodina sociálně zanedbaných dětí však bývá často primitivní (simplexní), málo psychosociálně a kulturně podnětná, nebo dokonce defektní (alkoholismus, drogy, trestná činnost, duševní choroba aj.) a výchovně pravidelně nedostačivá (insuficientní).
Narušená rodina (neúplná, defektní, krizová atp.) vytváří horší předpoklady pro utváření osobnosti dětí než rodina úplná a nenarušená. Neúplnost rodiny, zejména pro rozvod, koreluje pozitivně např. se symptomy úzkosti.
Při utváření osobnosti dítěte hrají důležitou roli konflikty, stresy, frustrace a náročné situace.
Vážný a chronický konflikt v rodině může být škodlivější než fyzická nepřítomnost jednoho z rodičů.
Problematikou rodinných poruch z hlediska socializačně výchovné funkce se
zabýval výzkumně český pediatr J. Dunovský.
Uvádí např., že rodiče z afunkčních rodin dávají přednost v hierarchii svého hodnotového systému jiným hodnotám než dětem. Své děti percipují jako nechtěné, nežádoucí: uvádějí např., že jim děti pokazily život. Nezájem takových rodičů o dítě a jeho psychosociální rozvoj může dostoupit takové intenzity, že prospěch dítěte je vážně ohrožován a jeho vývoj je poškozován. Dítě musí být nezřídka z takového rodinného prostředí odňato a předáno do pěstounské péče, k osvojení, do dětského domova či dětské vesničky. Dítě z těchto rodin se stává jakýmsi sociálním "sirotkem", i když ve skutečnosti své biologické rodiče má. Vývoj dítěte zde nebývá postižen jen v oblasti sociální, ale též v oblasti psychické a somatické.
K projevům psychosociální zanedbanosti se často přidružují další poruchy: zvýšená psychická tenze až neuróza, antisociální chování atp.
Hostilní (nepřátelský) vztah rodičů a dítěte vede často k týrání dětí, k jejich zneužívání (např. pohlavnímu), někdy dokonce až k jejich fyzické likvidaci.
Školský zákon začleňuje žáky se sociálním znevýhodněním mezi osoby se speciálními vzdělávacími potřebami. V § 16 tohoto zákona je sociální znevýhodnění vymezeno takto:
rodinné prostředí s nízkým sociokulturním postavením nebo ohrožení sociálně patologickými jevy,
nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova,
postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR.
Vyhláška č.73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů, od roku 2011 blíže specifikuje skupinu žáků se sociálním znevýhodněním, kterým jsou určena tzv. vyrovnávací opatření.
Za žáka se sociálním znevýhodněním se podle této vyhlášky považuje zejména žák z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.
Žákem se sociálním znevýhodněním se rozumí např. žák z rodiny s nízkým sociálním statusem, žák žijící v sociálním vyloučení nebo žák z neúplné či vícečetné rodiny.
V obecné rovině se takovým žákem rozumí zejména žák:
žijící v prostředí, kde není dlouhodobě dostatečně podporován ke vzdělávání či přípravě na vzdělávání (například z důvodů nedostatečného materiálního zázemí, nevyhovujících bytových podmínek, časové náročnosti dopravy do školy, nezájmu ze strany zákonných zástupců, konfliktů v rodině),
jehož zákonní zástupci se školou dlouhodobě nespolupracují a je to na újmu oprávněných zájmů žáka,
žijící v prostředí sociálně vyloučených lokalit nebo lokalit sociálním vyloučením ohrožených,
který je znevýhodněn při svém vzdělávání z důvodu příslušnosti k etnické nebo národnostní skupině či specifickému sociálnímu prostředí, zejména je-li znevýhodnění spojeno s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka ve srovnání s ostatními žáky třídy, z důvodu používání odlišného jazyka nebo specifické formy vyučovacího jazyka v domácím prostředí žáka.
Do skupiny žáků s překážkami v učení v důsledku nezdravotních příčin patří také děti umístěné mimo rodinu, což je krajní řešení nepříznivé situace rodiny, rozhoduje o něm výhradně soud a mělo by být využito jen ve chvíli, kdy je to nutné k ochraně života nebo zdraví dítěte.
Přeřazení psychosociálně, edukativně a kulturně zanedbaného či znevýhodněného jedince (zejména dítěte) na určitou dobu do vhodných životních podmínek, dochází často nejen ke zlepšení úrovně socializace a kultivovanosti, ale nezřídka i ke zlepšení poznávacích (kognitivních, intelektových) funkcí jeho psychiky.
Navigace
předchozí slovo: » psychosociální zanedbanostnásledující slovo: » psychosomatic disorders (angl.)
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2586
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
