Pojem city v lidském životě

Slovo:

city v lidském životě


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a ověřil editor

Význam:

Cit je ta součást duševních jevů, v níž převládá hodnocení zážitků podle libosti a nelibosti, příjemnosti a nepříjemnosti.
City jsou subjektivní stavy, které ovlivňují postoje a vztahy člověka ke skutečnosti.
Německý experimentální psycholog Wilhelm Wundt (1832 - 1920) k této charakteristice (příjemnost - nepříjemnost) přidal ještě protiklady napětí a uvolnění, vzrušení a uklidnění (uspokojení).
Trvání citů je velmi různé (od vteřiny po roky).
Přestože se city vyskytují ve spojení s vjemy, představami a myšlenkami, nelze je na ně převést. Cit je charakteristický jakousi autonomií, samostatností.
Vjem, představa a pojem mohou být nositeli citu.
Individuálnost a subjektivnost citů způsobuje, že je musíme prožít, máme-li jim dokonale porozumět. Charakterizuje je též naše pasivnost vůči nim, fakt, že jim podléháme. Přestože hovoříme o ovládání citů, ve skutečnosti vlastně nejde o ovládání citů (hlavně jejich projevů), jako o spíše jejich zeslabování. City mají často výrazný vliv na směr duševní činnosti i jednání člověka.
Pokud jde o význam citů, charakterizuje ho skutečnost, že ve svém myšlení a jednání jsme nakloněni řídit se více city než rozumem (přestože rozum je nejdokonalejším nástrojem poznání). Lidé, kteří jsou při svém rozhodování vedeni především emocí, jednávají ovšem neuváženě, a proto často chybně, neboť prudké hnutí mysli, silné citové vzruchy, afekty vyřazují rozvahu a zdravý úsudek, způsobují útlum rozumové činnosti.
Sumace citů, emocí a afektů, zvláště netrvá-li pouze krátce, může poškodit psychonervovou soustavu. Přebytek citů působí negativně na duševní harmonii, právě tak jako jeho nedostatek.
Při přebytku některých citů, emocí, zejména afektů, starostí, strachů i bolestí se doporučuje pokusit se redukovat jejich záporné důsledky na prožívání a chování člověka jejich psychickou ventilací, vyjádřením, expresivním psaní (např. deníky), prezentací, jejich zveřejněním, hovorem o nich s vhodnými lidmi.
Ventilace v psychologii (zejména ventilace emocí a afektů) je pojem a hypotéza amerického sociálního psychologa a vysokoškolského učitele University of Texas Jamese W. Pennebakera (nar. 1950).
Při vzniku emocí, citů a afektů se mění tzv. tělové schéma a extenzivnost i intenzivnost pocitu našeho já. Mění se často i pocit barevnosti vnímání a schopnost volního rozhodování.
Pro citové procesy a stavy mají důležitý význam zákonitosti tzv. proxemického chování. Každý člověk disponuje jakousi "bublinou osobního prostoru", která má i určité kvantitativní parametry. Tuto bublinu pokládá za své výsadní soukromé teritorium.
Narušení tohoto prostoru nějakým "vetřelcem" prožívá s velkým napětím a někdy i s výraznými zápornými emočními reakcemi. Teprve od určité vzdálenosti je mu kontakt s druhými lidmi příjemný nebo dokonce milý.
Většinou se rozlišují čtyři typy sfér vzdáleností (distance) mezi komunikujícími osobami:
intimní sféra (distance do 50 centimetrů), která je typická pro komunikaci rodičů a dětí a manželů (partnerů),
osobní sféra (distance od 50 cm do 120 cm), jež je častá při komunikaci dobrých přátel a známých,
sociální, společenská sféra (distance od 120 do 350 cm) je vzdáleností při služebních kontaktech,
veřejná sféra (distance od 350 cm do 800 cm a více) je typická např. pro posluchače přednášky.
Cenné podrobné klasifikace a definice vitálních citů, sebecitu a předmětných citů jsou obsaženy
ve spisu Philippa Lersche "Der Aufbau des Charakters", který řadí city do tzv. endotýmního základu osobnosti.
Lersch (podobně jako L. Klages (1872 - 1956)) uplatňuje při řešení otázky osobnosti jako základní hledisko vrstvení. Podle tohoto principu jsou vyšší vrstvy osobnosti neseny a fundovány nižšími. V tomto pojetí mluví o endotýmním základu a personální nadstavbě.
Endotýmní základ u Lersche je nejnižší vrstva osobnosti, níže už vědomí nesahá. Patří sem psychické děje a stavy jako afekty, nálady, pudy apod. Někdy se tato složka osobnosti označuje za vegetativní či hlubinnou.
Vyšší vrstva je např. kortikální, produkující rozumovou strategii chování. Lersch považuje za nejvyšší noeticko volní vrstvu osobnosti.
V podstatě se Lersch shoduje s I. P. Pavlovem (1849 - 1936), neboť ten také klade cit do nižší, starší vrstvy mozku člověka - do jeho podkoří.
Životní pocit, sebecit a zaměřené city jsou podle Lersche vůči sobě v integrativním vztahu. Procesy a stavy v jedné oblasti emocí spoluurčují procesy a stavy v obou zbývajících oblastech. Představme si koncert tří hudebních nástrojů, z nichž jeden hraje motiv a druhé dva nástroje se tímto motivem nechají vést a doplňují jej.





Knihy

Mytologémy -- autor: Hollis James
Váš mozek se dokáže uzdravit -- autor: Doidge Norman, M.D.
Vražda v Alphabet City -- autor: Harrisová Lee
LEGO® Batman Chaos v Gotham City! -- autor: kolektiv
Vražda v Alphabet City -- autor: Harrisová Lee

Komentáře ke slovu city v lidském životě


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » city
následující slovo: » citylight
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:419
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2017  --  ABZ.cz