ABZ.cz: slovník cizích slov - online hledání
Výsledky hledání výrazu kognitivní
cizí slovo | odpovídající význam | vlastnosti | detail | |
---|---|---|---|---|
kognitivní | >> | (psych.) k. psychologie, teorie zaměřená na zpracování informací, získávání obecných poznatků a procesů chápání;(sociol.) k. teorie, názor, že poznávácí procesy v sociální interakci mají zákládní význam pro existenci sociální struktury; mající poznávací význam | 1 komentář | » kognitivní |
kognitivní | >> | (filoz.) mající poznávací význam, a tedy i pravdivostní hodnotu | » kognitivní | |
kognitivní a behaviorální neurologie | >> | specializace neurologie, která zkoumá vztahy mezi závadami a organickými poruchami mozku (nervové soustavy) a poznáváním a chováním člověka | » kognitivní a behaviorální neurologie | |
kognitivní a učební strategie | >> | pro úspěšné autonomní a autoregulované učení i pro efektivní technologii vyučování je důležitá také úroveň rozvoje konkrétních kognitivních a učebních strategií žáků a studentů. Kognitivní učební strategie umožňují člověku manipulovat s informacemi např. prostřednictvím uvažování podle analogie, analýzy a syntézy, indukce a dedukce, sumarizace a hledat nové, originální vztahy, a to na úrovni mikrokreativní, tedy na úrovni tzv. subjektivní kreativity, kde zjištěné novosti jsou originální pouze pro daného jedince nebo na úrovni makrokreativní, kdy novosti, inovace jsou originální a objektivně kreativní pro skupiny a na úrovni megakreativní, kdy jsou tyto inovace originální pro velké skupiny, např. národ, stát. Metakognitivní učební strategie se týkají identifikace, autodiagnostikování autoreflexi vlastního učebního stylu, vlastních potřeb, nadhledu nad vlastním způsobem poznávání, monitorování vlastních kognitivních potencialit, kladů i nedostatků. Metakognice je vlastně autoreflexe, způsobilost člověka monitorovat a vyhodnocovat vlastní metodické postupy a psychické stavy a procesy, když se učí a poznává. Jde o to, naučit se postupně zdokonalovat své vlastní poznání.U každého žáka by proto měli jeho učitelé včas probouzet žákův autognostický a autoregulační vztah k sobě samému. Automanažerské kognitivní učební strategie se zabývají sebeutvářením, sebezdokonalováním, dosahování svých možností (potencialit), dodržování řádu, úrovní vlastní odpovědnosti (responzibility), identifikováním svých předností, ale i rezerv, problémů, nedostatků a chyb a stanovováním případné adekvátní korekce a nápravy a odstraňování bariér, které učení znesnadňují. Automanažerské strategie spočívají v samostatném plánování a aktivním dosahování cílů a úkolů, v autoregulaci vlastního soustavného učení. Paměťové kognitivní učební strategie využívají pomůcek usnadňujících zapamatování, např. mnemotechniky, akronymů, rýmů, vizuálních představ, pohybu, pojmových map.Paměťová učební strategie vychází z předpokladu, že kardinální a centrální poznatky by se měly stát trvalou součástí žákova vědění. Sekundární informace, podrobnosti, je možno kdykoliv vyhledat v odborné literatuře, resp.v internetu. Kompenzační kognitivní učební strategie využívají např. v učení se jazyku celostního a intuitivního odhadování kontextu , jazykového citu, tvořivého používání synonym a opisů místo chybějícího výrazu, využívání gest a pauz v průběhu komunikace.Daří se lépe žákům s preferencí pravé mozkové hemisféry. Afektivní či emotivní a motivační kognitivní učební strategie se týká dovednosti člověka uvědomovat si vlastní náladu, pocity, zvýšenou psychickou tenzi, trému, úzkost a pracovat s nimi, vyrovnávat se s riziky, povzbuzovat se , dávat si odměny a vhodné autosugesce, optimalizovat si sebedůvěru. Cílem je i snižovat přehnaný osobní strach z chybného výkonu. Pedagogickou (edukativní) strategií, která v této oblastí žákům pomáhá rozvíjet afektivní či emotivní a motivační učební strategii je tzv. emocionalizace (Zelina,1984, Zelinová, 2004). Volní kognitivně - učební strategie se podílí na cílevědomém kladení cílů na rozvíjení své osobnosti, udržování pozornosti, rozhodném, usilovném, vytrvalém a asertivním konaní, zaměření na adekvátní či optimální výkon, překonávání zátěžových situací, vyhýbání se neúspěšnosti , udržování žádoucích aktivit. Pedagogická (edukativní) strategie, která je pro tuto oblast významná je výchova k adekvátním hodnotám, axiologizace osobnosti. Smyslové a pohybové kognitivně - učební strategie Učit se člověk má především v době, kdy nejlépe vnímá a zapamatovává si. Zapojuje přitom do učení více smyslů: zrak, sluch, hmat a také pohyb, gestikulaci, chůzi. Čím je žák mladší, tím by měl mít větší možnost pohybu při učení. Učení je třeba střídat i s přestávkami a relaxačními i pohybovými chvilkami. Osobní časový snímek ukáže, kdy, ve kterém denním úseku je žák schopen naučit se nejvíce. Studijní přestávky žáka mají osvěžit a vytvořit předpoklady pro soustředění pozornosti a nikoliv působit pro další studium destruktivně. Sociálně komunikativní kognitivní a učební strategie znamená např. dovednost požádat o vysvětlení během komunikace s pedagogem, dovednost požádat o pomoc, úroveň dovednosti spolupracovat, diskutovat, ovládat kritiku a polemiku, chovat se s přiměřenou asertivitou. | » kognitivní a učební strategie | |
kognitivní archeologie | >> | nové odvětví archeologie zabývající se poznáváním lidí v minulosti na základě materiálních pramenů | » kognitivní archeologie | |
kognitivní blok | >> | záraz procesu myšlení, pozornosti, představivosti nebo řeči; mylné přesvědčení | » kognitivní blok | |
kognitivní cíle | >> | poznávací cíle týkající se jednak poznatků (vědomostí) a jednak rozumových operací (mentálních dovedností) | » kognitivní cíle | |
kognitivní deficit | >> | situační, přechodné nebo trvalé postižení poznávacích funkcí např. výpadky paměti, pozornosti, adekvátního zpracovávání nových informací, celkové poznávací aktivity | » kognitivní deficit | |
kognitivní disonance | >> | poznávací nesoulad, nesouhlas, rozpor, který nastává, když člověk o nějaké osobě, jevu či předmětu získá nové, protikladné, neslučitelné poznatky, které vyvolají prožitek vnitřního napětí (tenze) a nespokojenosti, jež ho motivuje a vede ke snaze o snížení tohoto nesouladu (disonance), pocitu neslučitelnosti, pomocí poznatkových a postojových změn i chování | 2 komentáře | » kognitivní disonance |
kognitivní disonance | >> | teória sociálnej psychológie, ľudská reakcia na nepríjemné novozískané informácie alebo skúsenosti protirečiace predchádzajúcej predstave alebo znalosti, t. j. stav úzkosti a pochybnosti vyplývajúcich z faktu, že základná pravda (napr. viery) sa nepotvrdila | » kognitivní disonance |