ABZ.cz: slovník cizích slov - online hledání
Výsledky hledání výrazu o
| cizí slovo | odpovídající význam | vlastnosti | detail | |
|---|---|---|---|---|
| oxytonon | >> | (jaz.) koncový (oxytonický) akcent, finální akcent, tj. přízvuk na poslední slabice, někdy i slovo s takovým přízvukem; v řecké mluvnici přízvuk ostrý, akutový, jednovrcholový; název takového přízvuku; slovo mající akutový přízvuk na předposlední slabice od konce, je paroxytonon, na třetí od konce proparoxytonon (též názvy přízvuků) |  | » oxytonon |
| oxyuriáza | >> | onemocnění roupy, též enterobióza | | » oxyuriáza |
| ozo- | >> | první část složených slov mající význam vzduch | » ozo- | |
| ozon, ozón | >> | vzduch bohatý kyslíkem se zvláštní vůní;nestálý (jedovatý) plyn obsahující molekulu složenou ze 3 atomů kyslíku, přítomný v horních vrstvách atmosféry jako ozonosféra, trikyslík | 4 komentáře | » ozon |
| ozonizace, ozonisace | >> | přeměna kyslíku na ozon; působení ozonem na nějakou látku, dezinfekce vody ozonem | » ozonizace | |
| ozono- | >> | první část složených slov mající význam ozon, ozónový | » ozono- | |
| ozonosféra, ozónosféra | >> | část stratosféry s vysokou koncentrací ozonu | 2 komentáře | » ozonosféra |
| ozonoterapie | >> | léčba plynným nebo rozpuštěným ozonem | | » ozonoterapie |
| OZP zkratka | >> | osoba se zdravotním postižením (invalidní ve třetím, druhém nebo prvním stupni nebo zdravotně znevýhodněná) | | » OZP zkratka |
| ozvučení a hluk | >> | Každé pracoviště bývá ozvučené. Pro charakteristiku této skutečnosti je užíván název hluk nebo hlučnost. Jedná se o směsici nejrůznějších tónů a šumů. Tiché pracoviště je pro psychiku i osobnost velkou výhodou. Avšak např. ve stavebnictví je celá řada velice hlučných strojů. Hladina hluku v našem prostředí neustále roste. V průměru se hladina ve městech zvyšuje přibližně o 1 dB za rok (L. Chundela). Diagnostiku hlučnosti umožňují sonometry (zvukoměry a hlukoměry). Při hodnocení hlučnosti se nesmíme omezit pouze na intenzitu hlučnosti (v dB), ale musíme hodnotit i výšku, frekvenci hluku (v Hz = hertzech). Člověk vnímá zvukové intenzity v rozsahu asi 130 decibelů. Profesor Jaroslav Kotulán z lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně publikoval přehled hluků v jednotlivých hladinách intenzity: Intenzita*Hluk (v závorce vzdálenost od zdroje) 10 dB*počátky sluchového vnímání, 20 dB*šelest listí, 30 dB*tichý šepot (1m), 40 dB*hluk pronikající zvenčí do uzavřené místnosti v tiché městské čtvrti, 50 dB*tichý hovor, slabě hrající rozhlas (1m), 60 dB*výklad učitele nezvýšeným hlasem (5m), 65 dB*normální rozhovor (1m), kašlání (1m), 70 dB*psací stroj (1m), hra na klavír v obytné místnosti, 75 dB*velmi hlasitý výklad učitele (1m), 80 dB*silný dopravní ruch (7m), sborové čtení, 85 dB*dopravní hluk městských křižovatek, školní jídelny, chodby o přestávkách, sborový zpěv, 90 dB*provoz na dálnici (7m), pneumatické kladivo (3 m), hry v hernách družin a v tělocvičnách, hlučná práce v dílnách, 95-100 dB*traktor (10m), přelet tryskového letadla, maximální hladiny v tělocvičnách a hernách, 100-110 dB*tkalcovské dílny, velký orchestr fortissimo, 120 dB*diskotéky populární hudby při maximálním zesílení, 130 dB*tryskový motor. Z hlediska časového lze rozeznávat hluk nepřetržitý a hluk pravidelně nebo nepravidelně přerušovaný. Hluk nepravidelně přerušovaný je charakteristický např. pro stavební praxi. Jde např. o hluk bagrů, kompresorů, sbíjecích kladiv, motorových pil. Hluk znesnadňuje a někdy i znemožňuje komunikaci, dorozumívání mezi lidmi při práci. Hluk člověka obtěžuje, takže se na svou práci hůře soustřeďuje. Musí pak vynakládat více úsilí, aby svůj pracovní úkol splnil. Působení hluku závisí na fyzikálních parametrech hluku, na frekvenci a časovém průběhu, na individuálních zvláštnostech člověka-na jeho vnímavosti, schopnosti přizpůsobení a celkovém zdravotním stavu, na denní době (hluk o stejné intenzitě a frekvenci je obvykle v noci posuzován jako víc rušivý než tentýž hluk ve dne), na ročním období (tentýž hluk v letním období je posuzován jako méně rušivý než v zimě). Rozlišujeme trvání hluku v čase, zvukovou odrazivost, propustnost a dozvuk (ozvěnu). Vykonává-li člověk jednoduchou činnost, není účinek hluku na tuto činnost většinou příliš velký. Rušivý účinek hluku je však dobře patrný při vykonávání složitější duševní činnosti. Dlouhodobá expozice hluku dokonce u mnoha pracovníků přivádí po létech nervovou labilitu s typickými znaky neurózy. Trvalá expozice hluku o vyšších intenzitách může poškodit sluchový analyzátor. Citlivost na hluk se zvyšuje u žen v období před menstruací. K oslabené odolnosti vůči hluku přispívají i sociální konflikty na pracovišti. Nenávratné poškození sluchu může způsobit poslech hudby o síle nad 140 dB. Černá káva, kouření a alkohol údajně zvyšují záporný vliv hluku. Zvuky o frekvenci 3 000 - 4 000 Hz mají již na lidi výrazný vliv, a to i při menší hlasitosti. Už dvacetiminutové působení hluku (4 000 Hz a 90 dB) může narušit duševní koncentraci na dobu celého jednoho dne. Hluk také brzdí činnost žaludku a může vyvolat poruchy zažívání. Negativní vliv hluku se projevuje nejen přímo na sluchu (různý stupeň nedoslýchavosti), ale i na nervovém a srdečně cévním systému (vysoký krevní tlak) a na stupni únavy a vyčerpanosti jedince. Ochrana proti hluku se může realizovat několika způsoby. Patří sem: změna technologie-nahrazení technologických postupů, které jsou zdrojem hluku, jinými, nehlučnými nebo méně hlučnými, zmenšením vibrace součástek-obložení kmitajících se součástek materiály, které pohlcují hluk - např. korek, skelná vata, zmenšení rychlosti proudění-snížení obrátek u zařízení, kde se vyskytuje aerodynamický hluk, např. u ventilátorů, izolace zdrojů hluku-uzavření prostorů, které jsou zdrojem hluku, upevnění porézních materiálů pohlcujících vzduch na stěny, strop a podlahu, budování zvukoizolačních kabin, použití tzv. osobních ochranných pomůcek do uší, sluchové chrániče (ušní zátky apod.). Osobní ochranné pomůcky (např. plastové tlumiče hluku) je třeba používat všude tam, kde nelze použít méně hlučných technologických postupů. Stará, hlučná technická zařízení je nutno nahradit dokonalejšími, novějšími, které mají méně škodlivý vliv na lidský organismus. Nepřiměřený hluk může negativně ovlivňovat (zvyšovat) úrazovost, zejména překrývá-li se zvuky, které jsou výstražné. Hluk může mít také vliv na fluktuaci pracovníků. Snížení intenzity a frekvence hluku vede ke snížení zmetkovitosti a ke zvýšení produktivity práce. | | » ozvučení a hluk |
Stránky: <<předešlá-- --následující>>
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150
