Pojem únava

Slovo:

únava, vyčerpání a vyhoření


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a zatím nebylo ověřeno editorem

Význam:

ÚNAVA je pokles schopnosti a dovednosti ke kvantitativně adekvátní a kvalitní psychosomatické výkonnosti po více či méně dlouhé pracovní i jiné aktivitě.
Rozlišujeme únavu akutní a chronickou.
Projevy únavy: ve sféře smyslů (zrak, sluch apod.) je únava spojena s poklesem činnosti analyzátorů. Např. lidské oko přijímá kolem 80 % informací z okolního světa. Vnímá přesně to, co přímo pozoruje, ve velmi úzkém úhlu. Ke kraji zorného pole ostrost vidění rychle klesá. Únava tento stav rychle zhoršuje.
V pohybové (motorické) oblasti dochází spolu s poklesem svalové síly k zhoršení pohybové koordinace, zhoršení stability těla, mění se rychlost (dochází zejména ke zpomalení výkonnosti) a přesnost pohybů.
V citové (emocionální) oblasti dochází k narůstání napětí, které může být spojeno s různými afekty (rozčilení, úzkost, zlost apod.) i s neurotickými projevy. Jedním z významných činitelů, které vedou ke snížení únavy a zvýšení výkonnosti, je vhodné členění pracovní doby a přestávek, režimu práce i odpočinku, spánku.
V intelektové oblasti dochází k útlumu, zpomalení a k dočasnému snížení mentální výkonnosti.
Chronická únava bývá někdy diagnostikována jako chronický únavový syndrom projevující se takřka celodenní únavou bez zjevné příčiny, bolestmi svalů a kloubů, bolestmi hlavy, poruchami spánku, poruchami paměti, úzkostmi a subdepresemi až depresemi, pocity celkové slabosti,
Význam rozdělení pracovní doby pomocí přestávek v průběhu pracovního dne je dán určitými fakty. Přestávky částečně snižují tělesnou a duševní únavu, snižují proměnlivost výkonu v průběhu pracovního dne, ovlivňují růst produktivity práce, umožňují omezovat výdaje energie, snižují jednotvárnost práce a podporují dobrou pracovní motivaci.
Vymezení celkové doby přestávek je určováno především základními potřebami člověka a křivkou jeho pracovní výkonnosti. Po čtyřech hodinách práce má následovat patnáctiminutová přestávka. Pokud na některých pracovištích je přestávka delší, je podle toho upravena celková pracovní doba.
Vedle hlavní přestávky se uplatňují kratší přestávky (mikropauzy), které slouží výhradně k udržování dobré pracovní schopnosti a výkonnosti a oddalují únavu. Obecně platí, že těžká práce musí být častěji přerušována než práce lehká, práce jednotvárná musí být častěji přerušována než práce rozmanitá.
Důležitou podmínkou spokojenosti na pracovišti jsou také vyhovující sociální zařízení (WC, umývárny, sprchy, šatny).
VYČERPANÍ je krajním případem únavy.
Dochází k němu přetížením při dlouhodobé únavě v důsledku nedostatečného odpočinku a zotavení. Projevuje se např. bolestí hlavy, svalů, očí, nechutenstvím, ospalostí, podrážděností, neurotickými stavy, subdepresemi (lehčím stupněm deprese), závratěmi, zhoršováním paměti a pozornosti, malátností. Vyčerpanost je stav vystupňované duševní, sociální a fyzické únavy, který je provázen silným a trvalým stresem, zátěží, depresí.
Když člověk trpí chronickou únavou, vyskytuje se i zvýšená teplota, bolesti hlavy, bolestivé a zvětšené mízní uzliny a bolesti svalů. Příznaky jsou v počátku podobné příznakům chřipky. Zhoršuje se paměť, obtíže s vybavováním slov a schopnost soustředit se. Může se objevovat i bolest na hrudníku, zkrácený dech a chronický kašel. Někteří pacienti popisují i bolesti jazyka, krku, sucho v ústech a přecitlivělost kůže. Syndrom se také projevuje také bolestmi v oblasti čelistí a uší. Psychický stav člověka s chronickým únavovým syndromem je labilizovaný, mohou se objevit dezorientace, zmatenost, subdeprese, deprese i záchvaty paniky.
Od únavy je třeba odlišit subjektivní pocit únavy. Tento pocit patří mezi orgánové počitky (jako hlad, žízeň apod.) a má ochranný význam pro organismus. Signalizuje nebezpečí poškození organismu vyčerpáním nebo přepětím sil. Tento pocit únavy nemusí vždy odpovídat skutečnému stavu únavy a vyčerpání organismu.
V některých případech si pracující člověk narůstající únavu neuvědomuje, nepociťuje, že je blízek vyčerpání. Naproti tomu se může stát, že silný pocit únavy neodpovídá vykonané práci nebo se dokonce projevuje i před započetím činnosti.
Tyto nesrovnalosti mezi únavou a jejím subjektivním pociťováním jsou dány tím, že stav, který pociťujeme, není určen pouze výkonností, ale také vztahem k pracovním úkolům, pracovní zaujatostí.
Zátěž je vlastně taková konfliktní, deprivační či frustrační situace, která člověka nutí vydat více energie, než je schopen v dané době opět načerpat. Mimořádnou zátěží je např. kombinace denní i noční práce. Velkou zátěží pro mnoho lidí jsou např. i každoroční letní vedra (zejména v červenci a srpnu).
Při mimořádné zátěži může člověk prožít stadium šoku, rezistence a vyčerpání, jak je popsal ve své teorii stresu Hans Selye.
Někdy (zejména v profesích ve kterých se primárně pracuje s lidmi) dochází k tzv. syndromu VYHOŘENÍ (burnoutu), jež má několik fází ( např. nadšení, stagnace a vystřízlivění, frustrace a vlastní vyhoření).
Syndrom asi nejdříve popsali americký psychiatr Herbert J. Freudenberger v roce 1974
a americká psycholožka Christina Maslachová v roce 1976.
Do syndromu vyhoření patří celá řada projevů: z oblasti emocí (závada, porucha či ztráta dobré základní životní nálady, sklíčenost, popudlivost), postojů a mezilidských vztahů (snížená ochota nadále pracovat s lidmi, časté konflikty s lidmi, stažení se do soukromí).
Syndrom vyhoření se projevuje také v oblasti v tělesné - člověk se snadno unaví, cítí se vyčerpaný, časté jsou potíže se spánkem.
Nejčastěji se s vyhořením setkají právě ti, kdo pracují s lidmi (např. lékaři, zdravotní sestry, učitelé, psychologové, právníci, policisté, telefonní operátoři a další).
U syndromu vyhoření jde o plynulý, postupný a dlouhodobý proces, v němž lze rozpoznat zhruba tyto fáze:
počáteční nadšení,
vystřízlivění,
frustrace,
apatie a
rozvinutý syndrom.
Každý člověk je ovšem jedinečný, takže projevy se mohou případ od případu lehce lišit.
Únava a vyčerpání bývají popisovány expresivními výrazy ("jsem úplně na dně", "mám toho až
po krk"), což je v rozporu s celkovým utlumením a oploštěním emocionality.
Pokles celkové aktivity, redukuje se spontaneita, kreativita, iniciativa.
Depresivní ladění, bezvýchodnost a beznaděj, tíživě je prožívána marnost
vynaloženého úsilí.
Objevuje se přesvědčení o vlastní postradatelnosti a bezcennosti, jež někdy hraničí
až s mikromanickými bludy.
Projevy negativismu, cynismu, hostility ve vztahu k osobám, jež jsou součástí
profesionální práce s lidmi (pacienti, klienti) a jejich vnímání jako objektů -
dehumanizovaná percepce.
Pokles až naprostá ztráta zájmu o témata související s profesí, často také
negativní hodnocení instituce, v niž byla profese až dosud vykonávána.
Sebelítost, intenzivní prožitek nedostatku uznání.
Iritabilita, někdy též selektivní interpersonální senzitivita.
Redukce činností na rutinní postupy, užívání stereotypních frází a klišé.
Celkový útlum sociability, nezájem o hodnocení ze strany druhých osob.
Výrazná tendence redukovat kontakt s klienty, často i s kolegy a všemi osobami,
mající vztah k profesi.
Zjevná nechuť k vykonávané profesi a všemu, co s ní souvisí (plán práce,
zpracování výsledků).
Nízká empatie, většinou u osob s původně vysokou mírou empatie.
Postupné narůstání konfliktů, většinou ne jejich aktivním vyvoláváním, ale spíše
v důsledku nezájmu, lhostejnosti a sociální apatie ve vztahu k okolí.
Nepříjemné jsou tělesné příznaky, které se vyznačují například, ztrátou chuti k jídlu, zvýšenou náchylností k nemocem, svalovým napětím a dokonce i vzestupem krevního tlaku. Patří sem také:
Apatie, ochablost, celková únava organismu.
Rychlá unavitelnost, která se dostavuje po krátkých etapách relativního zotavení.
Vegetativní obtíže - bolesti u srdce, změny srdeční frekvence, potíže se zažíváním,
dýchací obtíže (pocity nemožnosti se dostatečně nadechnout).
Nespecifikované bolesti hlavy.
Poruchy krevního tlaku.
Poruchy spánku.
Přetrvávající celková tenze.
Zvyšování rizika rozvoje závislostí jakéhokoli druhu.
Stresová situace může být dána jak přebytkem určitých podnětů, tak jejich nedostatkem, potenciálním či faktickým ohrožením hodnot, které člověk vyznává, fyzickým či emočně-volním přetížením a intelektuálním přetížením.
Jak zajistit prevenci, jak předejít syndromu vyhoření:
1. Snižte příliš vysoké nároky. Kdo na sebe i druhé klade neustále příliš vysoké nároky, vystavuje se nebezpečí distresu. Přijměte skutečnost, že každý člověk je někdy nedokonalý a chybující.
2. Nepropadejte syndromu pomocníka. Vyhněte se nadměrné citlivosti ke všem potřebám a přáním druhých lidí. Nesnažte se být stále zodpovědní za všechny a za všechno.
3. Naučte se říkat NE. Řekněte ne, pokud budete pociťovat, že je toho na vás nakládáno příliš.
4. Stanovte si priority. Nemusíte být všude. Nevyplýtvejte svou energii na nadbytečné aktivity.
5. Dobrý plán ušetří polovinu času. Rozdělte si rovnoměrně práci. Větší úkoly si rozdělte na dílčí etapy, které budete schopni zvládnout.
6. Dělejte přestávky. Uvědomte si, že zásoba energie každého člověka je omezená. Nežeňte se z jedné činnosti do druhé.
Pokud se vás něco dotkne, dejte to najevo. Udělejte to tak, abyste sami necitlivě nezasáhli druhého.
8. Sdělená bolest, poloviční bolest. Najděte si "vrbu", důvěrníka či důvěrnici.
9. Hledejte věcnou podporu. Všechny problémy nemůžete vyřešit sami. Pohovořte si s kolegyněmi a kolegy, požádejte je o radu a o návrhy na řešení.
10. Vyvarujte se negativního myšlení. Jakmile zabřednete do hloubání a sebelítosti, řekněte si "stop". Položte si otázku: "Co je na mně dobrého?" Radujte se z toho, co umíte a dokážete.
11. Předcházejte komunikačním problémům. Práci si dobře připravte, sdělte spolupracovníkům i klientům hned na začátku svá očekávání a cíle.
12. V kritických okamžicích zachovejte rozvahu. V konfliktní situaci se nenechávejte svést prvním negativním pocitem k impulzivnímu a nedomyšlenému jednání.
13. Projděte si zpětně kritické situace. Analyzujte svoje chování, navrhněte varianty, alternativy řešení. Zapojte kolegyně a kolegy.
14. Doplňujte energii. Vaše práce není pupek světa. Vyrovnávejte pracovní zátěž potřebnou mírou odpočinku.
15. Vyhledávejte věcné výzvy. Buďte otevření novým zkušenostem, dále se učte a vzdělávejte.
16. Využívejte nabídek pomoci. Jestliže máte pocit že v kritických situacích nereagujete dobře a adekvátně ani efektivně, měli byste se snažit změnit své chování.
Zdroj: Národní dobrovolnické centrum HESTIA.
Zvláštní pozornost zasluhuje tzv. manažerský syndrom, který se projevuje duševními a tělesnými potížemi, únavou až vyčerpáním a někdy dokonce i vyhořením (burnout syndromem) z přepracování řídícími pracemi a chronický únavový syndrom.
Každá fyzická práce nemusí unavovat psychicky, ale každá psychická práce člověka unavuje rovněž fyzicky.
Pracovní činnost denní i noční je tedy pro vznik únavy sice činitelem rozhodujícím, nikoli však jediným.
Významnou úlohu zde mohou hrát i činitelé další: klimatické podmínky jako je momentální nevýhodná teplota vzduchu ( např. tropické vedro bez větrání a bez adekvátního pitného režimu může u mnoha osob snižovat, utlumovat, zpomalovat, disharmonizovat tělesnou i duševní výkonnost a někdy i současně způsobovat zvýšený sklon k duševnímu napětí, rozčilení i k verbální agresivitě), ale i situační stav motivovanosti k dané aktivitě, cesta do práce, organizace práce, hluk v práci (chronický deficit ticha), mimopracovní činnost, přesčasová práce, celkový duševní a tělesný funkční stav pracujícího (zejména chorobné stavy), časový stres (když člověk např. začíná s prací na poslední chvíli).
Zvýšené nároky na pracovníky klade noční práce. Příčinou zvýšených nároků není pouze přirozený biologicky podmíněný pokles výkonnosti organismu v nočních hodinách, ale také častá nemožnost dosáhnout plnohodnotného režimu v hodinách denních: nedostatek klidu, rušivý účinek světla, společenský život ostatních příslušníků rodiny apod. Někteří lidé také zatěžují svůj organismus zvýšenou konzumací látek o kterých se domnívají, že stimulují aktivitu organismu během noční práce i denního bdění ( např. černá káva, nikotin, alkohol, farmaka).
Za noční práci v současné době považujeme práci konanou v době mezi 22. a 6. hodinou.
Vzhledem k tomu, že každého člověka nějak ovlivňují biorytmy
( např. biologické cirkadiánní rytmy bdění a spánku, kolísání tělesné teploty, srdeční frekvence), mohou někteří lidé v menší či větší míře pociťovat během noční práce psychické
nebo i somatické zdravotní problémy, např. spánkovou deprivaci (strádání), různé poruchy spánku, pocity stresu, bolesti hlavy, únavu až vyčerpání. Po psychické stránce jsou to např. také větší či menší výkyvy v duševní výkonnosti, výpadky paměti, poruchy koncentrace pozornosti, úzkosti a chorobné strachy, podrážděnost, subdeprese a deprese, zhoršení sociální komunikace a někdy i rodinných vztahů změnami postavení a rolí v sociálních skupinách. Týká se to např. výchovy dětí, citového odcizení partnerů.
Občas dochází k tzv. desynchronóze, tj. závadě či poruše (,,rozladění") do značné míry
vrozených biorytmů (,,biologických hodin").
Lépe se přizpůsobuje noční práci člověk, který má. večerní a noční chronotyp
(typ ,, sovy" ).
Lidé, kteří patří k rannímu a dennímu chronotypu (,,skřivánci" ) si na noční práci zvykají
hůře, a to zejména ženy.
Vážnější potíže nemívají lidé chronotypicky neutrální.
Po příchodu z noční práce se doporučuje zatáhnout rolety či závěsy, použít klapky na oči nebo oční masku (hormon melatonin, který podporuje spánek se totiž tvoří ve tmě)
a zajistit si ticho, a to třeba i plastifony (tampony do uší).
Před usnutím se nedoporučuje pít alkoholické nápoje ani kouřit.
Spát by se mělo po noční směně chodit přibližně ve stejnou hodinu, aby se snadněji vytvořil spánkový stereotyp.
Noční práce a přesčasy nejsou dovolené pro mladistvé (výjimku tvoří noční práce
v souvislosti s přípravou na povolání) .
Noční práce je nevhodná pro lidi s vážnými zdravotními problémy, např. se sníženou
zrakovou ostrostí, s nemocemi z povolání a začínajícími onemocněními z povolání. Zdravotní problémy však musí vždy posoudit lékař, a to již před nástupem pracovníka na noční směny
a podle svých odborných nálezů vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti či
nezpůsobilosti daného pracovníka pracovat v noci. Na základě lékařského posudku o zdravotní nezpůsobilosti musí být pracovník převeden na denní práci.
Pro ženy u nás neplatí zákaz práce v noci a to ani pokud jde o těhotné ženy nebo ženy pečující o malé děti. Avšak požádá-li těhotná žena (nebo matka do konce 9. měsíce po porodu nebo kojící žena) pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.
O ukončení noční práce by měl člověk uvažovat při vážných a chronických duševních a tělesných potížích, závadách a poruchách spánku, při dlouhodobě trvajících bolestech hlavy (cefalgiích), při trávicích potížích, při onemocnění diabetem (cukrovkou), při častějších byť drobných úrazech a nehodách, při narůstající podrážděnosti, depresích a dalších psychických potížích.
Práce denní i noční může být ulehčena rytmickým členěním pracovní činnosti. Jde o zákonité opakování organizovaného celku, který se vyznačuje určitými, přesně danými časovými a prostorovými charakteristikami.
Je zde však jedna nevýhoda. Při opakujících se, zpravidla jednoduchých pohybových pracovních úkonech, může dojít k pocitu jednotvárnosti, monotonie, která může být jednou z příčin vážné únavy pracovníka. Monotonii si totiž pracovník uvědomuje zpočátku jako neuspokojení z práce, později jako nudu a ztrátu zájmu o činnost, a konečně má pocit únavy.
Tyto nepříjemné pocity spojené s jednoduchou opakovanou činností jsou individuálně velmi odlišné. Někteří pracovníci je téměř nepociťují, zejména je-li taková činnost dobře placena, jiní se opakované, monotónní činnosti přizpůsobují jen velmi obtížně.
Je zajímavé a snad i překvapivé zjištění, že každá fyzická práce nemusí unavovat psychicky, ale každá psychická práce vždy člověka unavuje také fyzicky. Psychická práce vyčerpává organismus jako celek.
Konečně nedílnou součástí řešení racionálního režimu práce, studia a oddechu je též zařazování a provádění tělovýchovných či relaxačních chvilek. Nezapomínejme, že mimořádně důležitá pro optimální výkon je dobrá úroveň motivace a schopností a dovedností (též informací).
Je třeba vyvarovat se nejen fyzického přetěžování a intelektuálního přetěžování, ale i emočního a volního přetěžování.
DIAGNOSTIKA přetěžování a únavy
Pro diagnostiku přetěžování a únavy se využívá např. Dotazník SPÚ
(Dotazník subjektivních pocitů únavy) :
Jméno a příjmení: Datum narození:
Profese:
Počátek směny:
Hodina vyplnění:
Konec směny:
Označte zakroužkovaným číslem
sílu každého příznaku
podle stupně:
0 - žádný pocit 1 - mírný pocit 2 - silný pocit
Příznaky únavy. Stupeň únavy.
1. Pocit těžké hlavy. 0 1 2
2. Cítím únavu v celém těle. 0 1 2
3. Pocit těžkých nohou. 0 1 2
4. Chce se mi zívat. 0 1 2
5. Pocit otupělosti. 0 1 2
6. Cítím ospalost. 0 1 2
7. Bolí mne oči. 0 1 2
8. Zdá se mi, že mé pohyby jsou
ztuhlejší a neohrabanější. 0 1 2
9. Když si stoupnu, mám pocit, že se motám. 0 1 2
10. Nejraději bych se trochu natáhl/a na pohovku. 0 1 2
11. Nemohu soustředit myšlenky. 0 1 2
12. Není mi do řeči. 0 1 2
13. Mám pocit nervozity. 0 1 2
14. Obtížně soustřeďuji pozornost. 0 1 2
15. Nic mne nebaví. 0 1 2
16. Jsem náchylnější k zapomínání. 0 1 2
17 Dělám více chyb. 0 1 2
18. Cítím neklid a ustaranost. 0 1 2
19. Ztrácím sebejistotu a sebedůvěru. 0 1 2
20. Ztrácím trpělivost. 01 2
21. Bolí mne hlava. 0 1 2
22. Mám pocit tíhy (ztuhlosti v ramenou). 0 1 2
23. Bolí mne v kříži. 0 1 2
24. Těžko se mi dýchá. 0 1 2
25. Mám pocit sucha v ústech. 0 1 2
26. Mám pocit ochraptělosti. 0 1 2
27. Točí se mi hlava. 0 1 2
28. Škube mi v horním víčku. 0 1 2
29. Cítím třes v rukou či nohou, rozechvělost. 0 1 2
30. Necítím se dobře. 01 2
31. Píchá mě v boku. 0 1 2
32. Zdá se mi, že více kýchám. 0 1 2
Celkový počet získaných bodů: ........
Dotazník subjektivních pocitů únavy (SPÚ) byl vyvinut v Japonské asociaci průmyslového zdraví.
Podle autora metody Yoshitakea tvoří strukturu dotazníku tři faktory a lži skór:
I. Únava centrální nervové soustavy /CNS/ (otázka 1 - 10, minimální skór 0 - maximální skór 20),
II. Úbytek motivace (otázka 11 - 20, minimální skór 0, maximální skór 20),
III. Somatické příznaky únavy (otázka 21 - 30, minimální skór 0,
maximální skór 20),
IV. Lži - skór (otázka 31 - 32, minimální skór 0,
maximální skór- 4 ) - tato položka se jeví jako diskutabilní.
Hrubý skór je tvořen součtem faktorů I, II, III (otázky 1 - 30,
minimální skór 0-maximální skór 60).
Administrace dotazníku:
Dotazníky se zadávají na začátku a na konci směny. Doporučuje se zadávat dotazník asi 30 minut po začátku směny, stejně tak asi 30 minut před jejím skončením, kdy je sledovaná osoba pracovně stabilizovaná.
Literatura:
KOHOUTEK, R.- ŠTĚPANÍK, J. Psychologie práce a řízení. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2000. 224 stran. ISBN 80-214-1552-5.



Generovaný, orientační výčet dalších tvarů tohoto slova



Některá související slova

perinatální období vývoje, sebevzdělávání, seniorita normální a abnormální, batole (toddler), vývoj jedince, stresory učitelů a učitelek, agrese a šikana, edukační psychologie, vlivy přírody na duševno, spánek a snění a jeho závady a poruchy, duševno, deficit spánku a odpočinku, PSI zkratka ve zdravotnictví, Izolace jako pasivní přizpůsobovací operace, memoria (paměť) a její poruchy, healthy lifestyle, accident, myšlení a jeho závady a poruchy, PROFESIOGRAMY V PRAXI, konfliktové situace, komunikace sociální, pozorování, Tělesné, bezpečnost práce, adaptace člověka v náročných situacích, typy adaptace člověka, únava a vyčerpání, komunikace nonverbální, paměť člověka, temperament a jeho poznávání, duševní zdraví člověka, normální prenatální vývoj a porod, psychologie práce a řízení, rodina a vývoj dětí, zdraví, psychosomatická tenze u dětí, prenatální vývoj a porod, drogové a jiné závislosti dětí, fatigabilita, SSA zkratka ve zdravotnictví, kurděje, cirkulární reflex, astenofobie, Seasonal Affective Disorder, adnexitis, psychické stavy, psychostimulační, změněné vědomí, subdeprese, myozitida, SCHU, EBV, psychický abstinenční syndrom, taedium vitae, adynamie, poporodní blues, kopofobie, larvovaná deprese, visual fatigue (angl.), endogenní frustrace, spánkový deficit, deficit ticha, couvade syndrom, burnout a jeho fáze, negativní postoj některých žen k těhotenství, symptom nespecifický, déjá entendu (franc.), jet lag, benigní těhotenská encefalopatie, perseverace myšlení, Subjective Symptoms of Fatigue, desynchronóza, SPÚ dotazník, spring fatigue, prodromální symptomy, Tedium Scale (angl.), GIT symptomy, benzedrin



Knihy

Chronická únava 1
Únava materiálu -- autor: Šindelka Marek
Únava z lidskosti -- autor: Erbová Karla
Lék na únavu ze života -- autor: Grün Anselm
Získejte zpět svou energii -- autor: Jarre Juliette, Tran Maurice

Komentáře ke slovu únava, vyčerpání a vyhoření


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » únava a vyčerpání
následující slovo: » aunt (angl.)
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2881
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2019  --  ABZ.cz