Pojem ADLER Alfred

Slovo:

ADLER Alfred


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a ověřil editor

Význam:

Alfred ADLER (1870-1937)
Zakladatel individuální psychologie, která byla pojmenovaná také jako druhá vídeňská škola psychologie, byl rakouský lékař Alfred Adler, který závěr svého života prožil v USA. Kritizoval Freuda např. za dogma oidipovského komplexu.
Na rozdíl od S. Freuda (který považoval za rozhodující sexuální pud) považoval za hlavní motiv lidského jednání tzv. pud po sebeuplatnění, úsilí po moci, touhu po prosazení sebe sama. Adler v tomto bodě do jisté míry navazoval na myšlenky německého filozofa Friedricha Wilhelma Nietzscheho (1844-1900), který za podstatu bytí považoval vůli k moci. Sám invalidní Alfred Adler zdůraznil existenci pocitu méněcennosti, který si člověk v jistých situacích uvědomuje a jenž se může stát stimulem pro zvýšené úsilí. Každý z nás má některé orgány vybaveny lépe a jiné hůře. Odlišujeme se ve svých předpokladech ke speciálním a specifickým výkonům. Od silně biologizujícího pojetí orgánové méněcennosti však přešel po čase A. Adler ke koncepci subjektivního, někdy i nevědomého a objektivně nezdůvodnitelného pocitu méněcennosti.
V chorobné formě se ovšem může změnit pocit méněcennosti v komplex méněcennosti a stát se příčinou poruch osobnosti a chování.
Alfred Adler zdůrazňoval význam sociálních vlivů, zejména vlivu rodinného prostředí, a to zejména v útlém dětství. Sám vyrůstal ve veliké rodině. Měl čtyři bratry a dvě sestry. Narodil se jako druhý syn obchodníka obilím. Jeho otec byl maďarského původu. Záhy se rozhodl pro povolání lékaře. (Asi ho ovlivnil při jeho rozhodování i fakt, že jeho matka i on byli často nemocní a jeden z jeho bratrů brzy zemřel).
Jeho manželkou byla Ruska Raissa Epsteinová, se kterou vychovali tři děti. Po své třicítce přestoupil žid Adler na protestantskou víru.
Ve své praxi formuloval "sociálně psychologický medicinský přístup". Založil Společnost pro individuální psychologii.
Domníval se, že osobnost lze pochopit z jejich cílů a ze životní linie, která se nevědomě formuje už v raném dětství. Jako důležitý cíl lidského vývoje považuje Adler úsilí o dokonalost v určité oblasti. Již ve věku čtyř a pěti let se tvoří životní styl člověka.
Adler popsal životní styl vládnoucího (mocenského) typu, chtivého (avidního) typu, vyhýbajícího se (distančního) typu a sociálně užitečného typu.
Životní styl mocenského typu charakterizuje nízké sociální (či prosociální) cítění, ale zároveň vysoká aktivita. Je zaměřen na manipulaci, ovládání a plánování života druhých. Může být nebezpečný pro svou egocentričnost a agresivitu.
Životní styl chtivého typu je typický pro konzumní osoby, které jsou závislé na ostatních. Čekají, že budou uspokojované jejich potřeby a často na druhých lidech parazitují. Z hlediska sociálního cítění je to typ nízký, a navíc málo aktivní.
Životní styl distancujícího se, vyhýbajícího se typu je zase typický zavíráním očí před problémy, vyhýbáním se situacím, které by nějak mohly poškodit a tím i posilovat jejich komplex méněcennosti. Z hlediska sociálního cítění je to typ nízký, stejně jako z hlediska aktivity.
Konečně životní styl sociálně užitečného člověka se projevuje vysokou a aktivní orientací na druhé lidi. Je to tedy z hlediska sociálního cítění typ vysoký a velmi aktivní.
Adler tvrdil, že člověka lze pochopit z jeho životního stylu a plánu a ze způsobů, jak se snaží překonat či vyrovnat komplex méněcennosti i z jeho snů.
Správný individuálně psychologický výklad snů dokáže podle A. Adlera např. odhalit úroveň sebedůvěry, sebeúcty a pocitu mohoucnosti toho kdo snil. Popsal různé typy snů, které posilují u snícího pocitovou hodnotu sebe sama. Např. sny o vlastním vznášení se a létání se mohou vyskytovat u skrytě ctižádostivých osob, které chtějí nějak vynikat nad ostatními.
Obecně platné klíče (snáře) hodnotící sny a totožnou interpretaci stejných snů Alfred Adler nepovažoval za správné a pravdivé.
A. Adler vytvořil koncepci psychického života jako dynamického systému, v němž i zdánlivě nevýznamné události mohou zapříčinit pozdější problémy nebo ovlivnit další vývoj osobnosti člověka. Na rozdíl od Freuda však Adler nepřikládá takový význam minulosti. Za významnější považuje budoucnost, její představování si a cíle do budoucnosti kladené.
Adler věřil ve schopnost člověka použít poznání k vlastní autoregulaci a tvořivosti. Adlerovo pojetí člověka je teleologické. Je přesvědčen o tom, že člověk je v podstatě sebe určující a že si sám utváří svou osobnost a životní styl. Původem praktický lékař měl vždy na mysli aplikovatelnost svých názorů v praxi.
Uveďme si některé pedagogicko-psychologické zásady A. Adlera, které doporučoval vychovatelům a rodičům: naučte své dítě stát na vlastních nohou, aby si pomohlo z obtíží samo. Dodávejte mu odvahy a sebedůvěry, nebuďte příliš starostliví a nerozmazlujte je. Jestliže dítě dělá něco nesprávně, nechte je, ať pokud možno pocítí přirozené následky svého počínání. Dávejte mu takové úkoly na které stačí (ale nenastavujte mu laťku příliš nízko). Netrvejte na slepé poslušnosti. Buďte trpěliví, hovořte věcně a zbytečně nerozkazujte. Když dítě samo vidí chybu, je lépe neříkat nic. Je-li mezi dítětem a pedagogem napjatý vztah, je lépe se zdržet poznámek. Je lépe neříkat nic i v okamžiku, kdy vychovatel vycítí, že by dítě odmlouvalo. Vychovatel by se měl vystříhat jakýchkoliv poznámek, které dítě zahanbují.
Z jeho publikací uvádíme: Problém homosexuality (1917), Praxe a teorie individuální psychologie (1920), Problémy neuróz kazuistiky (1929), Technika individuální psychologie (1930), Smysl života (1933).

Komentáře ke slovu ADLER Alfred


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » adlatus
následující slovo: » adlerián
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:152
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz