Pojem psychologie gestaltistická
Slovo:
psychologie gestaltistická
Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor
Význam:
TVAROVÁ A CELOSTNÍ PSYCHOLOGIE (gestaltismus) byla reakcí na elementové, atomistické a mechanicko-asocianistické pojetí duševní činnosti.
Tvaroví a celostní psychologové odmítli názor, podle kterého by duševno mohlo být pochopeno jako pouhá sumace prvků duševní činnosti, a to proto, že v duševním dění má vše určitou celostní strukturu, tvar, nerozložitelný celek. Tato celostní struktura určuje jednotlivé prvky a nikoliv naopak, jak se domnívali asocianisté.
V rámci gestaltismu se někdy hovoří o odnoži berlínské do které patřil německý psycholog Max Wertheimer (1880-1943), který popsal např. od stroboskopického efektu odvozenou iluzi zdánlivého pohybu (fenomén fí), kdy podněty vyskytující se současně nebo rychle po sobě jsou vnímány jako celek (tvar), který se nedá převést na součet částí, Kurt Koffka (1886-1941) a Wolfgang Köhler (1887 - 1967), který formuloval např. učení vhledem, které vzniká náhlým pochopením vztahových souvislostí mezi prvky přítomnými v dané situaci (opice: banán - tyč). Do odnože lipské patřili Felix Krueger (1874 - 1948), Friedrich Sander, autor pojmu celostní kvalita Hans Volkelt a Albert Wellek. Berlínská škola považovala za nejdůležitější pojem tvar, kdežto lipská škola pojem celek. Mnozí celostní psychologové považovali sjednocující celostní činnost mozkové kůry člověka za nepoznatelnou.
Kurt Koffka a Narziss Kasper Ach (1871 - 1946) zdůrazňovali význam tzv. determinující tendence při vnímání celků a v myšlení. Jde o jakousi setrvačnost, perseveraci. Ach v tomto směru konal pokusy i v hypnotickém spánku.
Celek (tvar) je podle gestaltistů více než součet částí. Části jsou na celku závislé. Celek obsahuje kvalitu sebe sama, která je dokonce dílčím kvalitám fenomenálně a funkčně nadřazená. Je-li změněna část celku, změní se i tento celek a nabývá nových kvalit. Dominance celku znamená, že si uvědomujeme zřetelněji celek než jeho části. Části jsou závislé na celku, tvaru, struktuře.
Genetická dominance celku znamená, že v mládí ještě více převládá celek nad částmi. Průběhovou stránku duševních procesů určuje cíl. Celostní psychologie klade také důraz na naši tendenci k smysluplným celkům a k pregnantnosti našich představ. Myšlení je považováno za členité celky se specifickou dynamikou. Posledním členem myšlenkového průběhu je dosažení cíle. Volní jevy jsou považovány za dynamické celky s počátečním a konečným členem. Hybnou silou je vnitřní napětí zaměřené k určitému cíli.
Důležitým fenomenem gestaltistů je fenomen figury a pozadí (závislost vnímání na zaměření pozornosti). Všechno naše vnímání je rozčleněno či rozrůzněno na figuru a pozadí, tedy na sféru vyššího stupně či jasnosti vědomí a nižšího stupně či jasnosti vědomí. Americký psycholog polského původu Solomon E. Asch (1907 - 1996) v rámci tradice tvarové psychologie prováděl experimentální studie přesvědčování, sociálního tlaku na jednotlivce a konformity.
Dánský profesor psychologie na univerzitě v Kodani Edgar Rubin (1886-1951) ilustroval zákon figura a pozadí tzv. Rubinovým pohárem (či Rubinovu vázou), avšak sám se za představitele gestaltistů nepovažoval. Zabýval se zejména hmatovou citlivostí.
U nás byl čelným představitelem celostní a tvarové psychologie brněnský psycholog a vysokoškolský pedagog Ferdinand Kratina (1885 - 1944). Jeho vynikající učebnice psychologie vyšla až po jeho smrti (1947).
Z jeho empirických výzkumů se často cituje monografie o eidetické vloze (1930). Na rozdíl od experimentálního zaměření brněnského Rostoharova psychologického ústavu kde Ferdinand Kratina pracoval, směřoval více k syntetickým pracím. Jeho studie z celostní a tvarové psychologie a psychologie osobnosti vyjadřují osobité názory a vyznačují se vytříbenými formulacemi.
To, že tvar je novou kvalitou a nikoliv prostým součtem prvků demonstroval ilustrativně rakouský
psycholog a filozof, profesor na německé univerzitě v Praze Christian von Ehrenfels (1859 - 1932). Tak např. melodie zůstává tou samou melodií, i když ji transformujeme do jiné stupnice a její elementy (tóny) se změní. Obdobné platí při nakreslení obrazce jinými barvami či v jiné poloze.
V Praze na německé univerzitě vyučoval v letech 1896-1929. Hodně se zabýval axiologií. Byl též dramatickým spisovatelem. V Praze se např. hrála jeho truchlohra Hvězdná nevěsta.
Z berlinské odnože gestaltismu vyšel také americký sociální psycholog a sociolog německého původu, žijící od roku 1933 v USA a působící na univerzitě v Iově Kurt Lewin (1890 - 1947). Analyzoval např. agresivní chování a způsoby řešení konfliktů. Osobnost člověka pojímá jako složitou strukturu, diferencovaný a integrovaný celek, který se pohybuje v ,,silovém" životním poli, jehož je součástí. Objekty v tomto poli mají pro jedince rozdílnou přitažlivost a odpudivost. Kurt Lewin používá pojmu valence, který vyjadřuje skutečnost, že osoby a věci v "silovém" poli mají pro jedince kladnou či zápornou, větší či menší hodnotu, cenu. To je teoretické východisko Lewinovy koncepce konfliktů. Některý předmět člověka přitahuje, zatímco jiný ho odpuzuje, popřípadě ho stejnou silou odpuzují či přitahují stejně významné cíle jednání. Mezi cíl a osobnost se přitom zpravidla staví překážky, jež je třeba odstranit nebo překonat. V Lewinově pojetí silového pole mají objekty v prostředí vybízivý charakter a vyvolávají činnost jedince. Vedle těchto objektů s různou valencí existují také motivy osobnosti, které jsou hnací silou.
Jeho teorie úmyslného jednání vychází z představy, že v okamžiku rozhodnutí vzniká determinující tendence a stav napětí, který uvádí do pohybu jednání směrem k cíli. Tento stav napětí nazval kvazi potřebou (pseudopotřebou). Přijetí úkolu je část celku, vyřešení úkolu je celek. Část má tendenci změnit se v celek. Strukturovaný (členitý) celek je souhrn všech vztahů mezi všemi částmi.
Francouzský filozof a politik Roger Garaudy (1913- 2012), vyjádřil názor, že člověk je součástí přírody, ale lidské dějiny se řídí svými vlastními zákony. Člověka nelze redukovat na souhrn jeho existenčních podmínek. Podstata dialektiky je právě v tom, že celek není pouhým souhrnem prvků, z nichž se skládá.
Neogestaltisté zkoumají sociální chování z hlediska kognitivních procesů a vyslovují teorie sociální rovnováhy, např. teorii kognitivní disonance americký sociální psycholog Leon Festinger [1919-1989], M. J. Rosenberg), teorii sebepercepce (americký psycholog Daryl J. Bem, [1938] a teorii kongruence (americký psycholog Charles Egerton Osgood /1916 - 1991/, P. H. Tannenbaum). Významné je sociálně psychologická sociální percepce a teorie kauzální atribuce při interpersonálním vnímání (německý psycholog Fritz Heider [1896-1988], američtí psychologové E. E. Jones a H. H. Kelley).
Celostní psychologové se mohli opírat i o některé myšlenky starořeckých myslitelů. Např. Anaximandros (610 - 546 před naším letopočtem) uváděl, že části se mění, celek však zůstává neproměnný. Pythagorejci rovněž předpokládali podřízenost částí celku.
Celostní a tvarová psychologie rozšířila nejen teoretické poznání psychologie, ale přinesla i poznatky využívané efektivně v odborné psychologické praxi.
Literatura
HUNT, M. Dějiny psychologie. Praha: Portál, 2000. 712 s.
ISBN 80-7178-386-2.
KOHOUTEK, R. Dějiny psychologie pro pedagogy. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 120 stran.
ISBN 978-80-210-4540-8.
PLHÁKOVÁ, A. Dějiny psychologie. Praha: Grada, 2006. 328 s.
ISBN 978-80-247-0871-3.
Navigace
předchozí slovo: » psychologie edukacenásledující slovo: » psychologie humanistická
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2581
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
