ABZ.cz: slovník cizích slov - online hledání

Výsledky hledání výrazu s

cizí slovo    odpovídající významvlastnostidetail
sociální apetence >>  sympatie, kladný sociální vztah, přitažlivost, zájem vloženo uživatelem» sociální apetence
sociální apraxie >>  viz apraxie sociální vloženo uživatelem» sociální apraxie
sociální atitudy >>  Poměrně stálé tendence k určitému chování, t.j. postoje, které G. W. Allport definoval jako "mentální a nervové stavy připravenosti k reagování". Obecně je přijímán třísložkový model postojů, který předpokládá existenci afektivní, kognitivní (poznávací) a behaviorální, resp. konativní komponenty či složky postoje. Afektivní složka postoje vyjadřuje emoční (citové) vztahy vzhledem na předmět postoje, kognitivní složka postoje vyjadřuje stupeň vědomostí o předmětu postoje a behaviorální (konativní) složka postoje vyjadřuje tendenci jednak ve smyslu existujícího postoje. Postoje jako takové nejsou člověku vrozeny, nýbrž se u něho vytvářejí jako důsledek sociální determinace v průběhu ontogeneze. Utváření a formování postojů, názorů a předsudků probíhá v rámci celé řady skupin, jichž je člověk členem. Na utváření postojů působí také masové sdělovací prostředky (i když většinou ne tak významně jako malé skupiny). Postoj je komplexní tendence odpovídat poměrně stálým a charakteristickým způsobem (kladně, neutrálně, ambivalentně či záporně) na určité opakované situace, myšlenky, objekty, osoby. Postoje jsou hodně vázané na skupinové mínění a vytvářejí se ve skupinových interakcích. V dětském věku mají postoje široký, obecný charakter, později dochází k jejich diferencování a současně k seskupování v určité trsy, soubory postojů. Tomuto seskupování postojů se říká postojová integrace. Postoje mají určitý směr, určitou intenzitu a vliv na konání. Mohou být kladné, záporné, stabilní, labilní, snadno narušitelné, ovlivňující chování člověka výrazně nebo nevýrazně. Postoje působí jako filtrující a kontrolní orgán. Proto předávané informace nejsou identické, totožné s přijatými nebo pochopenými informacemi. Postojům se člověk učí od ostatních lidí a skupin. Často se přizpůsobujeme, protože si přejeme, abychom byli přijímáni určitým člověkem nebo skupinou. Osvojujeme si proto postoje, které zaujímá daný člověk nebo členové skupiny, abychom se cítili být akceptováni. Přítomnost jiných lidí vždy nějak mění naše chování, když vyjadřujeme své postoje. Člověk tedy vždy nevyjadřuje navenek svůj pravý, vlastní a ryzí vztah, ale vyjadřuje postoj, který je považován za sociálně žádoucí nebo o kterém se domnívá, že je či bude v dané společnosti preferován. Změny postojů vysvětluje např. teorie kognitivní disonance Leona Festingera. Podle této teorie jsou postoje jednotlivce navzájem konzistentní a jednotlivec se chová ve shodě se svými postoji. Občas dojde k inkonzistencím, a ty budí kognitivní disonanci. Její prožívání je pro člověka nepříjemné, a proto je člověk motivován, aby je redukoval, nebo aby se jim vyhnul. Jde vlastně o redukci disonance a dosažení konsonance. To se týká nejenom vztahů mezi postoji, ale i vztahů mezi postoji a chováním (činy). Inkonzistence může být i mezi naším proklamovaným a prezentovaným sebepojetím a vlastním chováním v konkrétní sociální situaci. Postoj v našem pojetí je něco kvalitativně nižšího než vztah. Je to méně zakořeněný návyk jednání než vztah či vlastnost. Postoj má pouze situační charakter a je typický pro adaptivní, přizpůsobivé chování, na rozdíl od chování expresivního, bezprostředně výrazového, které vyjadřuje to, co v člověku skutečně je, tedy skutečné vlastnosti (odráží vnitřní prožívání). Zvláštní pozornost sociální psychologie věnuje vztahům dyadickým (dvou osob, např. manželům) a vztahům intimním (blízkým) jako je rodičovská láska, přátelství atp., a jejich kontextům. Za blízké je možno považovat ty osobní vztahy, prostřednictvím kterých osoba ovlivňuje jiné osoby často, silně, v různých sférách činností a relativně delší dobu. Určitý směr myšlení, cítění a jednání člověka dávají tedy jeho postoje a vztahy. Např. vztah k práci je určován hlavně těmito faktory: Pracovní jistotou, že pracovník má stálé povolání, že ve své práci určitě bude moci pokračovat, buď u téhož podniku nebo v jiném, tak dlouho jak bude chtít, příležitostí k pracovnímu postupu, povýšení podnikem, vedením, mzdou, vnitřním charakterem práce, tvořivostí, pestrostí, odpovědností, jednoduchostí, bezprostředním nadřízeným, společenskými aspekty pracovní činností (úroveň spolupráce, porozumění, přátelství, hrdost na členství ve skupině apod.), komunikací (informace o smyslu plánů i úkolů), pracovními podmínkami (fyzikálními, pracovní dobou), požitky (dovolená, důchodové a nemocenské zabezpečení aj.), možností odborného růstu. Postoj je stanovisko, které člověk zaujal. Projevuje se připraveností plnit určité úkoly a cíle. Postoj, v němž převládá představa o něčem, se nazývá názor, postoj v němž převládá racionální složka je smýšlení, iracionální složka převládá u víry. Metoda jak doporučovat a měnit vztahy postoje, názory, mínění, smýšlení a víru se nazývá propaganda. Používá často sugescí v mediích (např. v televizi, v tisku, v rozhlase). Naštěstí se vyhraněné postoje, názory atd. mění obtížně. Citově podbarvená propaganda je vždy účinnější než propaganda opírající se pouze o rozumovou argumentaci. Čím více lidé dovedou poznávat triky a metody propagandy a reklamy, tím méně jsou jim přístupní. Reklamu přitom chápeme jako činnost (využívající různých pomůcek) sloužící propagaci. Pokud jde o základní postoje člověka vůči existujícímu společenskému systému nebo vůči pracovní skupině kde působí, rozlišujeme: angažovanost: aktivní, kladný vztah vůči danému hodnotovému systému skupiny či společnosti, konformitu: přizpůsobení, vnější souhlas s danou soustavou norem a hodnot, indiferenci: nezájem o daný hodnotový systém skupiny či společnosti nebo nesouhlas: zavržení daného hodnotového systému, jeho negativní, kritické hodnocení a aktivní odpor vůči skupinovým či společenským hodnotám. vloženo uživatelem» sociální atitudy
sociální atmosféra školy >>  viz sociální atmosféra ve škole vloženo uživatelem» sociální atmosféra školy
sociální atmosféra ve škole >>  na rozdíl od sociálního klima jde o krátkodobější a proměnlivější projevy příznivých nebo nepříznivých vztahů, postojů, komunikací a interakcí mezi žáky (studenty) nebo i zaměstnanci školy, které mají vliv na jejich pohodu, též psychosociální atmosféra ve škole vloženo uživatelem» sociální atmosféra ve škole
sociální atrakce >>  pozitivní volba ve společnosti; přitažlivost; zajímavá (senzační)společenská zábava či rekreace; zajímavé představení vloženo uživatelem» sociální atrakce
sociální atraxie >>  viz atraxie sociální vloženo uživatelem» sociální atraxie
sociální averze >>  záporný sociální vztah, antipatie, opak apetence vloženo uživatelem» sociální averze
sociální dědičnost >>  nejde o dědičnost v biologickém slova smyslu, ale o metaforické vyjádření faktu, že v některých skupinách (např. v rodině) se snadno a i nezáměrně členy skupin přebírají žádoucí i nežádoucí zvyky, návyky, rituály, vzorce chování, postoje a názory v dané skupině tradicionální vloženo uživatelem» sociální dědičnost
sociální děloha >>  metaforický název pro rodinu vloženo uživatelem» sociální děloha
Stránky: <<předešlá-- --následující>>

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501



hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz