ABZ.cz: slovník cizích slov - online hledání

Výsledky hledání výrazu s

cizí slovo    odpovídající významvlastnostidetail
sociální kapitál >>  kvantita a kvalita společenských a osobních hodnot, reprezentativních kontaktů, konexí, prestiže, vzdělání a profesní image, charismatičnosti, respektu, vážnosti, důvěryhodnosti a úctyhodnosti(determinovaných též zkušenostmi, věkem, rodem, etnickou příslušností, majetkem a třídním původem), které mají vliv i na ekonomický zisk a úspěch jednotlivce vloženo uživatelem» sociální kapitál
sociální klika >>  sociální Klika (frakce, koalice, opoziční skupina či politická strana) vyvíjí svou činnost po vzájemné dohodě, společně se zaměřuje na dosažení moci ve společnosti. Síla kliky spočívá v jejím skupinovém opozičním jednání, které bývá navenek utajeno. Stává se, že čestní, zásadoví a odvážní jedinci, kteří se snaží s klikou statečně bojovat, prohrávají, protože mají před sebou nikoliv vliv jednotlivců, ale vliv skupiny, o jejíž síle a postupech (často velmi rafinovaných) nejsou dostatečně informováni, což vede nutně k chybnému odhadu celkové mocenské situace. Mezi způsoby boje kliky (koalice) s ekonomickým vedoucím pracoviště patří např.: -odstraňování lidí, o které by se mohl vedoucí opírat, a to i pomocí spojení s vedoucími vyšších instancí (anebo se pro tento cíl využije i sám vedoucí, proti kterému pracují), -prosazování "vlastních" lidí na důležitá funkční a pracovní místa, -dezorientování dosavadního vedoucího falešnými údaji (uvedení vedoucího v omyl), -maskované sabotování jeho příkazů, aby měl vedoucí neúspěch. Někdy stačí záměrně zpožďovat, nepřesně nebo jen zčásti vykonávat příkazy, aby se zkompromitovala pozitivní opatření a zároveň jejich iniciátor, -pomlouvání, zveličování (hyperbolizování) neúspěchů i drobných nedostatků vedoucího, které jsou u jiných tolerovány (bagatelizovány), -snaha "přeložit" člověka pro kliku nepohodlného či nebezpečného na jiné, třeba i lepší místo, avšak mimo oblast činnosti kliky. Jde o tzv. "vykopnutí" směrem nahoru. Jsou známy i případy, kdy členové kliky vtáhnou nebezpečného protivníka do vlastní společnosti a uměle navodí situace, které ho veřejně zkompromitují (opilství, rvačky, nevěra apod.) a poskytnou proti němu halasnou zbraň. vloženo uživatelem» sociální klika
sociální klima školy >>  viz sociální klima ve škole vloženo uživatelem» sociální klima školy
sociální klima ve škole >>  dlouhodobý jev charakterizovaný buď převážně pozitivními, příznivými, podpůrnými vztahy, postoji a interakcemi ve škole nebo negativními, nepříznivými, ohrožujícími vztahy, postoji a interakcemi, které mají vliv na na psychický, sociální i somatický zdravotní stav žáků i zaměstnanců školy, též psychosociální klima školy vloženo uživatelem» sociální klima ve škole
sociální kognice >>  interpersonální poznávání ovlivněné individuálními zkušenostmi, též sociální percepce vloženo uživatelem» sociální kognice
sociální kognice a percepce >>  SOCIÁLNÍ KOGNICE A PERCEPCE znamená, že poznávání a vnímání každého člověka je více či méně závislé na sociálních faktorech, na očekávání, resp. sociální zkušenosti vůbec a na afektivitě percipujícího. Člověk nevnímá objekty jako věci "o sobě", ale jejich kvalita je pro něj daná jeho potřebami, zájmy, tendencemi, hodnotami a přáními a také tím, jak se jeví ostatním. Realitu nevnímáme objektivně, ale podle jejího významu pro nás. Sociální percepce především znamená, že mezi vnímaným objektem a vnímajícím subjektem, existuje jakýsi sociogenní filtr. Člověk často vidí svět z největší části očima druhých lidí. Nevnímáme vždy skutečnou objektivní realitu. Sociální percepce(vnímání) a kognice (poznávání) způsobuje, že tatáž aktivita, osoba, vlastnost nebo věc bývá někým vnímána jako něco podstatného, prvořadého (např. lež), tedy jako figura, kdežto jiným člověkem (např. přítelem lháře) je vnímána jako pozadí (jako něco nepodstatného). Sociální kognice a percepce je tedy jev výběrový, subjektivní a problematický. Má často atribuční komponentu, tzn. že vnímané osobě či věci subjektivně přisuzujeme určité vlastnosti, které daná osoba či věc vůbec nemusí mít (např. fyzickou nebo osobní atraktivitu, resp. názorovou a postojovou podobnost a komplementaritu). V důsledku sociální kognice a percepce dochází k některým chybám v posuzování psychiky a osobnosti lidí, které jsou způsobeny tím, že si člověk vytváří z objektivně dané skutečnosti subjektivní vjemové pole, v němž dochází k individuální strukturaci, tj. k určitému uspořádání vnímaných prvků a k určité emotivní akcentaci. Toto uspořádání prvků ve vnímání a citový přízvuk vjemu jsou dány sociálním učením, tj. zkušeností, kterou člověk nabývá v průběhu sociální interakce. Jestliže nás jedna nápadná (ať již kladná nebo záporná) vlastnost člověka nebo věci či jevů ovlivní natolik, že v jejím světle hodnotíme zobecněně jeho ostatní vlastnosti, jde o tzv. haló efekt. Např. u člověka, který oslňuje svou inteligencí, si nevšimneme, že není docela spolehlivý, nejedná čestně apod. Jindy považujeme za charakterního toho, kdo se nám líbí, kdo je nám sympatický. Naproti tomu mylně považujeme za osobu se zápornými povahovými vlastnostmi toho, kdo má např. pouze nepříjemný vzhled nebo hlas atd. Děti, které nosí brýle, bývají považovány za inteligentnější, než ve skutečnosti jsou, protože brýle jsou v povědomí spjaty s duševní prací a intelektuálním zaměřením osobnosti. Nezřídka za inteligentního považujeme toho, kdo s námi souhlasí. Máme takového člověka navíc tendenci (podobně jako sebe sama) hodnotit v pozitivních rysech charakteru výše, než odpovídá objektivní skutečnosti. Abychom se těchto jevů vyvarovali nemůžeme dělat dalekosáhlé závěry z jednoho izolovaného příznaku, ale musíme hledat jejich potvrzení nebo vyvrácení ve struktuře, postihnout celek. Člověk, který je příjemný v osobním kontaktu, mívá často nadlepšené i jiné hodnocení, např. pracovní. rovněž "graduovaní" pracovníci, nositelé akademického titulu, docenti, profesoři, bývají hodnoceni lépe než ostatní, bez zřetele na výkon. Jde o tzv. "efekt svatozáře". Pracovníka, který si často stěžuje, nebo který je často v opozici, máme tendenci hodnotit záporněji než ty, kteří si nestěžují a v opozici nejsou. Nekonformní člověk bývá hodnocen jako "kukaččí vejce". Stává se také, objeví-li se určitá (i menší) chyba člověka náhodně těsně před hodnocením, že je chybně hodnocen celkově záporně. Někdy bývá člověk hodnocen také podle společnosti, ve které byl viděn v mimopracovní době. Je-li to společnost se špatnou pověstí, může se často mylně usoudit i na špatnou kvalitu pracovní činnosti daného jedince. Také tzv. efekt setrvačnosti či zakotvení je příbuzný haló efektu. Jde o takovou chybu v hodnocení, která vyplývá z minulých zkušeností s tímto člověkem. Např. student, který byl několikrát vyhodnocen jako výtečný, je tak posuzován automaticky i do budoucna, i když jeho výkon v přítomnosti klesá. Naproti tomu ten, o němž se vytvořil názor, že je lajdák, zbavuje se této pověsti jen velmi obtížně, i když se třeba již podstatně zlepšil. Sem patří také chyba časového sledu, resp. vzdálenosti. Jde o tendenci hodnotit obdobně ta hlediska, která jsou např. ve formulářích dotazníků umístěna za sebou nebo blízko sebe, např. inteligence a invence, tj. tvořivost. Další relativně samostatnou a často i standardní osobní chybou je sklon k favorizaci, glorifikaci tj. k vědomému či nevědomému nadhodnocování, nebo deprecionizaci, tj. k podhodnocování pracovníků. U řídících pracovníků se často projevuje tendence podhodnocovat podřízené a nadhodnocovat sama sebe. Jde o tzv. golemovský efekt. Opakem je tzv. pygmalionský efekt. Jazykovědec Higgins ve Shawově hře Pygmalion jedná s neotesanou květinářkou jako s dámou a z necivilizované dívky se stává jiný, mnohem kultivovanější člověk. Tendence hodnotit jednotlivce v průměru buď kladněji nebo záporněji se nazývá "osobní úroveň hodnotící stupnice". Vedle toho lze lidi rozlišit ještě podle jejich "rozpětí hodnotící stupnice". Někteří posuzovatelé mají tendenci zařazovat druhé osoby jen do jednoduchých (často simplifikujících a redukujících) kategorií, např. na dobré a zlé, jiní mají mnohem detailnější a širokou škálu svého posuzování a hodnocení. Častou chybou je tzv. centrální tendence nazývaná též sériový efekt. Tato chyba spočívá v tom, že při větším množství hledisek hodnocení nebo při větším množství hodnocených osob navíc posuzovaných v krátkém časovém rozmezí se u posuzovatelů snižuje rozlišovací schopnost, což vede k nadměrnému používání středních, průměrných hodnot při hodnocení, vyhýbání se krajním hodnotám jak kladným, tak záporným. Chceme-li se vyhnout centrální tendenci, musíme mít stále na paměti tzv. normální, Gaussovo rozložení jevů v přírodě a ve společnosti. Zvláštní skupinu chyb tvoří tzv. logická chyba. Jde o tendenci spojovat různá kritéria podle vlastní laické logiky či "soukromé teorie": z úrovně jedné vlastnosti se laicky usuzuje na úroveň druhé vlastnosti, ačkoliv pro to nejsou objektivní důvody. Např. velcí a statní mužové jsou považováni za odvážné, nebojácné, rozhodné a energické. Obézní lidé bývají považováni za málo motoricky obratné. Častá je chyba ze submisivity (podřídivosti). Člověk submisivní snadněji sugestibilně podléhá cizím, zejména autoritativně vysloveným názorům, požadavkům a rozhodnutím, a to bez autonomní vnitřní cenzury či oponentury. Naproti tomu lidé dominantní tak sugestibilní většinou nejsou. Sociální kognice (poznávání) a percepce (vnímání) je tedy jakýmsi druhem kompromisu mezi tím, co člověk na základě své zkušenosti očekává a tím, co fakticky, skutečně v okolním světě nachází. Sociální percepce se projevuje selektivitou, fixací, organizací a akcentací vnímání. Tyto čtyři funkce sociální percepce lze demonstrovat na pokusu, který provedl K. Duncker. Předložil pokusným osobám při kašírovaném červeném světle ze zelené látky vystřižený stromový list a požádal je, aby zhodnotily jeho barvu. Pak je nechal v téže situaci posuzovat barvu z téže látky vystřižené figury oslíka. Barva listu byla shledána zelenější než barva oslíka. Barvová diference mezi oběma figurami je projevem fixace, "mnemicky zhodnoceného očekávání". Organizace vnímání se projevila v preferenci kontur obou figur (list, oslík) před jejich barvou. Selekce se projevila v tom, že z míry možných očekávání se uskutečnila taková, která vedla k závěru o rozdílu v barvách obou objektů. Konečně akcentace se projevila v tom, že byl zdůrazněn, dominoval určitý způsob vnímání na úkor jiného způsobu. Výrazným subjektivizujícím, negativním jevem v oblasti sociální kognice a percepce je tzv. stereotypizace. V hodnocení osob nebo i celých sociálních skupin zjišťujeme často tzv. stereotypy. Jsou to formy iracionálně založeného posuzování jedinců nebo celých skupin. Vyjadřují podřazování vnímaných jedinců pod určitá již hotová a tradiční schémata "vidění" a hodnocení. Sociální psychologové rozlišují autostereotypy jako určitá percepční, emotivní a představová schémata, která mají příslušníci určitých skupin o sobě samých (např. Poláci o Polácích) a heterostereotypy jako percepční, emoční a představová schémata, která mají příslušníci určitých skupin o příslušnících jiných skupin (např. Poláci o Češích). Mezi autostereotypy a heterostereotypy téhož druhu jsou ovšem rozdíly. Jinak vidí Poláci sami sebe a jinak je vidí Češi. Heteropercepce mohou obsahovat autoprojekce, tedy tendence posuzovat jiné podle sebe. Svou roli hraje někdy u někoho také tradiční stereotyp muže: logický, racionální, agresivní, uživatelský, strategický, nezávislý, soutěživý, vedoucí, ten, který rozhoduje. Naproti tomu se někdy u někoho vyskytuje i tradiční stereotyp ženy: intuitivní, emocionální, submisivní (podřídivá), empatická (chápavá), spontánní, pečovatelská, spolupracující, loajální, podporovatelka, ta, která následuje. Předsudky mají nejenom určitý směr, ale mohou být různě intenzivní (na stupnici od zcela kladného ke zcela zápornému hodnocení). U někoho se předsudky mohou uplatňovat silněji a mohou působit dlouho, u někoho se uplatňují slaběji a mohou se změnit během jediného formativního a vysvětlujícího rozhovoru. Některé předsudky ovšem ovlivňují celý život člověka. Stabilita předsudků (i postojů vůbec) je osobnostním rysem, který do značné míry danou osobnost charakterizuje ("jak jednou namíří, tak už jede stále"). Často jde o osobnosti rigidní, které reagují jakýmisi prefabrikáty, jaksi zautomatizovaně v obdobných situacích. S konceptem předsudku úzce souvisí diskriminace, což je vlastně odlišné (často negativní) zacházení s osobami, které patří do určité sociální skupiny. Obvykle je diskriminace behaviorálním výrazem předsudku. Obecně lze říci, že ten, kdo je diskriminován, je zbaven nějaké výsady nebo práva, které je dáno jiným členům společnosti, kteří nepatří do dané minoritní skupiny. Patří sem také etnocentrismus, kdy se lidé uvnitř vlastní skupiny (nebo národa) nadhodnocují a ostatní skupiny (či celé národy) odmítají. Předsudek v sobě obvykle zahrnuje stereotypní názory určité skupiny. Pro komplex postojů a představ týkajících se trhu je používán pojem image. Image je především souhrn představ a mínění o nějakém výrobku, jeho "osobnosti". Na image má velký vliv např. obal zboží, reklama, tradice značky atd. Tak se stává, že zákazník lpí na určité ochranné známce či značce, kdežto proti jiné značce má výhrady. Ve skutečnosti mohou být oba výrobky na stejné úrovni. Na vytváření image mají značný vliv sdělovací prostředky (inzeráty, výlohy, zvukové aj. reklamy, výstavy, hromadné sdělovací prostředky). Účinnost sdělovaných informací o výrobku je závislá na tom, koho či čeho se zprávy týkají, kdo zprávu podává (jak je důvěryhodný a kompetentní a jakým způsobem je zpráva podávána). Také podnikatel a jeho zákazníci mají svou osobnost, a tedy také image. Původně se hovořilo o image zboží, značky, výrobce, ale v současné době se hovoří často i o image jednotlivých osob (o vytváření jejich image v kladném i záporném smyslu). Realitou v tržní společnosti není objektivní podstata výrobků, ale výhradně představy, obrazy, postoje konzumentů. Východiskem sociální percepce není pouze objektivní chování posuzované osoby, ale také sociální pozice a role, v níž se hodnocená osoba nachází. Záleží také na aktuálním psychickém i somatickém stavu toho, kdo percipuje, resp. hodnotí či posuzuje. Má-li např. dobrou, radostnou náladu, má tendenci vnímat jiné v kladném světle. Má-li špatnou, rozmrzelou náladu, má tendenci vnímat jiné v záporném světle .Podobně reaguje, když je velmi unaven a vyčerpán či nemocen. Literatura KOHOUTEK, R. Základy psychologie osobnosti. Brno: Akademické nakladatelstvÍ CERM, 2000. 263 stran. ISBN 80-7204-156-8 vloženo uživatelem» sociální kognice a percepce
sociální koheze >>  společenská soudržnost vloženo uživatelem» sociální koheze
sociální kohezivita >>  skupinová (společenská) soudržnost vloženo uživatelem» sociální kohezivita
sociální komparace >>  srovnávání se a porovnávání se jednotlivců i skupin s jinými lidmi a skupinami ve společnosti, které má značný vliv na sebehodnocení vloženo uživatelem» sociální komparace
sociální kompetence >>  empatie a percepční sociální senzitivita, přirozenost při navazování kontaktů a komunikace,široký registr sociálních dovedností a technik (např. při řešení sociálních konfliktů), adekvátní spolupráce s medii, optimální sebeprezentace vloženo uživatelem» sociální kompetence
Stránky: <<předešlá-- --následující>>

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501



hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz