ABZ.cz: slovník cizích slov - online hledání

Výsledky hledání výrazu s

cizí slovo    odpovídající významvlastnostidetail
streptomycin >>  antibiotikum účinné zejm. proti tuberkulóze  » streptomycin
streptomycin >>  antibiotikum získané zo Streptomyces griseus vloženo uživatelem» streptomycin
stres člověka a choroby >>  Stres je termín, vyjadřující zátěž, břímě, tíseň nebo tlak. Je jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují zdraví. Může být akutní nebo chronický. Je to soubor reakcí člověka na vnitřní a vnější změny narušující normální chod funkcí organismu či dokonce ohrožující jeho existenci. Vede často k nemoci , k rychlejšímu stárnutí a podle Libora Míčka (1931-2004) a Vladimíra Zemana (1992) i k vyšší úmrtnosti. Příčina, která stres vyvolala, se nazývá stresorem. Člověk může být ovšem i stresorem sám sobě (jde o tzv. egopatogenii). To, co u jednoho člověka vyvolá vysoký stres, hyperstres či distres, může být u druhého pozitivním stimulem (eustres). Stresy způsobují náročné životní události, které ohrožují naši tělesnou, duševní a sociální pohodu. Stres je vlastně tělesná, duševní a konativní (behaviorální) odpověď na stresory. Psychický stres se často třídí na senzorický, mentální a emoční. Senzorický stres je druh duševní zátěže vyplývající především z úrovně individuální smyslové kvality a odolnosti a z náročnosti deprivace (strádání) či zatěžování činnosti periferních smyslových orgánů (např. zraku, sluchu, čichu, hmatu, chuti) a jim odpovídajících struktur centrálního nervového systému. Mentální stres je druh duševní zátěže, vyplývající z kvality mentálních funkcí člověka a z náročnosti či nadměrnosti požadavků na zpracování informací, osobní duševní tempo a psychické procesy, zejména na pozornost, paměť, představivost, myšlení a rozhodování. Emoční stres je druh duševní zátěže, který vyplývá z náročných situací, mimořádných událostí a nadměrných profesních požadavků, vyvolávajících silnou afektivní a emoční odezvu (např. strach, úzkost, depresi, paniku), a to zejména u lidí senzitivních a hypersenzitivních. Situace zátěže, kdy na člověka působí nadměrně silný podnět dlouhou dobu, nebo setrvá-li v nesnesitelné situaci, má podle kanadského lékaře rakousko-maďarského původu Hanse Selye (1907-1982), (který je považován za otce moderního výzkumu stresu) za následek tři fáze stresu: poplachová (alarmová), panická fáze - krevní tlak stoupá, srdce a dýchání se zrychlují. Krev je pumpována do svalů, aby připravila organismus na reakci útoku či útěku. Rychlá mobilizace zdrojů může způsobit dočasný pokles obranné, imunitní resistence organismu. Lidský organismus reaguje v této fázi na stres nespecifickými reakcemi. Sympatický nervový systém vyvolává zvýšené srdeční frekvence, zvýšení krevního tlaku, rozšíření zornic a odbourání zásoby cukru z jater. Adrenokortikální systém stimuluje vyloučení kortizolu do krve atp.. Resistenční (adaptační) fáze. Resistence vůči stresu se po alarmové fázi zvyšuje. Bývá na úrovni nad normálem. V této fázi stresu se člověk rozhoduje využít určitých přizpůsobovacích strategií (operací). Exhaustivní fáze (vyčerpání). Jestliže stres trvá dlouho, zdroje organismu se vyčerpají, snižuje se imunita člověka, a ten je náchylný k chorobě. Podle hypotézy a teorie Harolda G. Wolffa (1898-1962) existuje u každého člověka specifický reakční vzorec na zátěž (někdo např. reaguje na stres alergiemi, jiný gastrointestinálně, někdo angínou pectoris, další bolestmi hlavy (cefalgiemi). Určitá (snesitelná) míra stresu je však nutná pro "životní otužování" (zocelování). Zvládnutý stres posiluje odolnost člověka. Tvůrci modelu vulnerabilita - stres tvrdí, že zátěž může vést ke vzniku choroby pouze tehdy, když je jedinec duševně nebo fyzicky vulnerabilní (tj. zranitelný) vůči specifické poruše, resp. když je k poruše predisponován (jde o tzv. diatézu) či dokonce naprogramován (třeba spícími geny). Pojem vulnerabilita nám pomáhá vysvětlit, proč někteří lidé onemocní duševní či jinou chorobou, i když jsou stresováni pouze minimálně, zatímco jiní zůstávají zdraví bez ohledu na to, jak je jejich život obtížný. Jde o schopnost a dovednost zvládat požadavky života všedního i v době mimořádných událostí (např. během povodní). Tato schopnost je zřejmě i geneticky podmíněna. Úzce přitom souvisí s atribučním stylem čili kauzálními explanacemi člověka, kterými lidé interpretují důležité události, které mohou být převážně pesimistické (např. "Na co sáhnu, to pokazím"), nebo spíše optimistické. Již Hippokrates poukázal na fakt, že určité typy osobnosti a životního stylu souvisí s určitými chorobami. Rozlišujeme několik druhů frustrace: nedostatek (např. potravy), oddálení uspokojení nějaké potřeby, zmaření očekávaného úspěchu a konflikt (střetnutí protichůdných sil na cestě k dosažení cíle). Krátkodobý intenzivní nebo dlouhodobý mírný, ale vyčerpávající stres vyúsťuje do zvýšeného vnitřního psychického napětí, do stavu zvýšené úzkosti (anxiozity) a do změn neurovegetativních procesů. Může se z něj vyvinout neuróza nebo jiné onemocnění. Zvýšená vnitřní tenze bývá tedy počátkem různých získaných poruch i chorob. Často dochází i ke snížení imunokompetence člověka, tj. fungování našeho imunitního systému. Signály stresování jsou např.: podrážděnost, pesimismus, impulzivita, zvýšená potřeba konzumace cigaret, alkoholu, drog, promiskuita, napětí kosterního svalstva, bolesti zad, bolesti hlavy, průjem, zácpa, alergie, astmatické potíže, zvýšená potivost . Vedle stresu rozlišujeme i několik druhů frustrace: nedostatek (např. potravy), oddálení uspokojení nějaké potřeby, zmaření očekávaného úspěchu, konflikt (střetnutí protichůdných sil na cestě k dosažení cíle). V psychologii existuje řada metod ke zjišťování míry distresu i nežádoucích osobnostních vlastností a k jejich odstraňování (V. Hošek, 1198, 2001, 2003), např. dobře vedená pohybová aktivita má prokazatelné účinky antidepresivní, antistresové, anxiolytické (euforizace endorfiny) a antiinvoluční. Literatura Hošek, V. Psychologie odolnosti. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 2003. 69 stran. ISBN 807 184 8891. Kohoutek, R. Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2002.544 stran. ISBN 80-214-2203-3. Křivohlavý, J. Jak zvládat stres. Praha: Grada,1994.190 stran. ISBN 80-7169-121-6. vloženo uživatelem» stres člověka a choroby
stres making society (angl.) >>  stresující společnost vloženo uživatelem» stres making society (angl.)
stres management >>  komplexní odborný psychologický program na zvládání stresu a jeho prevenci vloženo uživatelem» stres management
stres z negativní sociální komunikace >>  zátěž z nedorozumění a sporů z jinými lidmi (např. ve škole, v práci nebo v rodině) vloženo uživatelem» stres z negativní sociální komunikace
stres, stress >>  zátěž, nápor, napětí, tlak; funkční stav, ke kterému dochází při vystavení organizmu mimořádným podmínkám, psychosomatická reakce na stresor (stresový podnět) vloženo uživatelem» stres
stresbilita >>  náchylnost ke stresům vloženo uživatelem» stresbilita
stresemann >>  druh obleku - dvouřadové sako s šedou vestou a pruhovanými šedočernými kalhotami. (Nosil se před 2. sv. válkou a název dostal podle německého politika a státníka Gustava Stresemanna.) vloženo uživatelem» stresemann
stresholický >>  extrémně až chorobně závislý na stresu a stresových situacích i konfliktech jako na droze vloženo uživatelem» stresholický
Stránky: <<předešlá-- --následující>>

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501



hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz