ABZ.cz: slovník cizích slov - online hledání
Výsledky hledání výrazu s
| cizí slovo | odpovídající význam | vlastnosti | detail | |
|---|---|---|---|---|
| syndrom profesního vyhoření | >> | Do syndromu profesního vyhoření patří celá řada projevů: z oblasti emocí (závada, porucha či ztráta dobré základní životní nálady, sklíčenost, popudlivost), postojů a mezilidských vztahů (snížená ochota nadále pracovat s lidmi, časté konflikty s lidmi, stažení se do soukromí). Syndrom vyhoření se projevuje také v oblasti v tělesné-člověk se snadno unaví, cítí se vyčerpaný, časté jsou potíže se spánkem. Nejčastěji se s vyhořením setkají právě ti, kdo pracují s lidmi (např. lékaři, zdravotní sestry, učitelé, psychologové, právníci, policisté, telefonní operátoři a další). U syndromu vyhoření jde o plynulý, postupný a dlouhodobý proces, v němž lze rozpoznat zhruba tyto fáze: počáteční nadšení, vystřízlivění, frustrace, apatie a rozvinutý syndrom. Každý člověk je ovšem jedinečný, takže projevy se mohou případ od případu lehce lišit. Na vzniku syndromu vyhoření se podílí celá osobnosti člověka, takže je třeba zrevidovat si své přednosti a rezervy, dále plány, ambice, možnosti i žebříček hodnot. Rozvinutý burnout syndrom patří do odborné péče psychologa, případně psychiatra. Pomoci může dlouhá dovolená a změna místa nebo profese. Pomáhají zdravé a pohodové vztahy s druhými lidmi, dobrá organizace práce, umění strávit příjemně svůj volný čas a také např. schopnost říkat "ne". Burnout ve zdravotnictví vzniká často i proto, že zdravotníci často chápou úmrtí onkologického pacienta jako vlastní neúspěch, a to zejména, jedná-li se o několik úmrtí během nedlouhého období. Vyhoření se týká zejména oblasti práce a je typické citovým a mentálním vyčerpáním. Často jde o důsledek dlouhodobého stresu a týká se nejvíce lidí, kteří pracují v tzv. pomáhajících profesích s jinými lidmi. Od deprese nebo prosté únavy se syndrom vyhoření liší hlavně tím, že se vztahuje výhradně na krizovou profesní oblast a jeho součástí jsou pochybnosti o smyslu vlastní pracovní činnosti. Vyhoření je syndrom a syndrom je skupina příznaků. Patří sem tedy celá řada projevů: z oblasti emocí (sklíčenost, popudlivost, bezmocnost), postojů (nechuť, cynismus, zapomínání, nesoustředěnost) a mezilidských vztahů (snížená ochota pracovat s lidmi, stažení se, soukromé konflikty). Syndrom vyhoření se projevuje také v oblasti v tělesné-časté jsou potíže se spánkem, člověk se snadno unaví, může mít vysoký krevní tlak. Nejčastěji se s vyhořením setkají ti, kdo pracují s lidmi-příkladně lékaři, zdravotní sestry, učitelé, psychologové, právníci, policisté, telefonní operátoři a další. Nevýhodou je přílišné počáteční nadšení do práce, perfekcionismus, workoholismus, málo přátel, neschopnost odmítat další a další úkoly a špatná organizace času. Při vyhoření jde o plynulý, postupný a dlouhodobý proces, v němž lze rozpoznat zhruba tyto fáze: počáteční nadšení, vystřízlivění, frustrace, apatie a rozvinutý syndrom. Každý člověk je ovšem jedinečný, takže projevy se mohou případ od případu lehce lišit. Na vzniku syndromu vyhoření se podílí celá osobnosti člověka, takže je třeba zrevidovat si své přednosti a rezervy, dále plány, ambice, možnosti i žebříček hodnot. Rozvinutý burnout patří do odborné péče psychologa, případně psychiatra (zejména přidruží-li se silnější deprese nebo sebevražedné myšlenky. Pomoci může dlouhá dovolená a změna místa nebo profese. Pomohou zdravé a četné vztahy s druhými lidmi, dobrá organizace práce, umění strávit příjemně svůj volný čas a také např. schopnost říkat "ne". Většinou se uvádí 3-5 fází syndromu vyhoření, např. • 1. Počáteční nadšení. Bývá uváděno i jako před fáze. Začínající pracovník srší elánem, má velká (a nerealistická) očekávání. Dobrovolně pracuje přesčas, práce ho zcela naplňuje, identifikuje se se svou profesí, a tak zanedbává volnočasové aktivity. člověk pracuje co nejlépe, snaží se, přesto mívá pocit, že požadavkům není možné dostát a jeho snaha není dostatečně ohodnocena, tato fáze představuje jakési podhoubí pro vznik syndromu vyhoření. • 2. Vystřízlivění a stagnace. Počáteční nadšení opadá, dotyčný se ve své profesi už trochu zorientoval a zjistil, že má svá omezení a že ne všechny ideály půjdou naplnit. Už mívá někdy pocit, že něco nestíhá, jeho práce začíná ztrácet systém. Rovněž se už začíná ohlížet i po jiných než jen pracovních věcech, bere v potaz osobní potřeby, koníčky. • 3. Frustrace. Pracovníka začínají zajímat otázky efektivity a smyslu vlastní práce, protože se opakovaně setkal s nespolupracujícími klienty, technickými a byrokratickými překážkami. Mohou se vyskytnout spory s nadřízenými i počínající emocionální a fyzické potíže. Vyskytují se symptomy neurózy (např. anxiozita) spolu s pocitem, že jedinec stále musí něco dělat, přičemž výsledkem je chaotické jednání. • 4. Apatie. Stadium apatie přichází po dlouhodobější frustraci, když na frustrující situace nemá dotyčný vliv (ať už domněle nebo objektivně). Mnozí lidé se potýkají s tzv. HH-syndromem charakterizovaném bezmocností a beznadějí ("HH" z angl. helplessness & hopelessness). Pocit, že "něco uděláno být musí", mizí a nahrazuje ho opačný pocit, že se nemusí nic. Již pouhá přítomnost druhých lidí jedince dráždí, přidružuje se ztráta veškerého nadšení a zájmu, převládá únava, zklamání a vyčerpání. Pracovník vnímá své povolání jen jako zdroj obživy, dělá pouze to, co musí, a odmítá jakékoli novinky, rozhovory se spolupracovníky i žádosti o práci přesčas. Klienty se často cítí obtěžován. 5. Rozvinutý syndrom, plné vyhoření. Jako poslední nastává období emocionálního vyčerpání, depersonalizace (pocit ztráty sebe, vnímání sebe jen jako kolečka ve stroji atp.), pocitu ztráty smyslu a vůbec všech možných projevů syndromu vyhoření popsaných na jiných místech tohoto webu. V poslední fázi se vyskytují tyto příznaky: únava a pokles výkonu, deprese a úzkosti, závady a poruchy paměti a soustředění, závady a poruchy spánku, tělesné potíže (např. gastrointestinálního traktu, dýchací soustavy, sexuality, kardiovaskulárního systému), nespokojenost, dysforie, neschopnost uvolnit se, tendence k návyku na psychoaktivní látky (alkohol, tabák, drogy), snížení sebedůvěry a závady a poruchy v interpersonálních vztazích. Samotné vyhoření je výsledek dlouhého pozvolného procesu. U člověka postiženého vyšším stupněm syndromu vyhoření se vyskytuje ztráta činorodosti a poslání, pocity zklamání, hořkosti při hodnocení minulosti. Jedinec ztrácí zájem o svou práci i o osobní rozvoj, spokojuje se s každodenním stereotypem, snaží se pouze přežít, "nemít problémy", je emočně "oploštělý", dochází k redukci tvořivosti, iniciativy a spontaneity, převažují negativní pocity od hostility po depresi, přidružují se i somatické závady a poruchy. Prevence a léčení burnoutu Primární prevence zabraňuje vzniku onemocnění či poruchy vyloučením škodlivých činitelů ještě ve stádiu plného zdraví (např. otužováním). Existuje několik zásad, které pomáhají při předcházení syndromu vyhoření. Jsou to zejména dobré mezilidské a přátelské vztahy. Častý a kvalitní kontakt s přáteli může velmi často syndromu vyhoření zabránit nebo je alespoň redukovat či zmírnit. Protektivními faktory ve vztahu k vyhaslosti se zabýval Martin Kupka (2008): chování typu B, dostatečná asertivita, umět relaxovat a znát jak, umění nedostat se pod časový tlak, vhodná organizace času, pracovní autonomie, pestrost a proměnlivost práce, odolnost jakožto osobnostní nastavení ve smyslu-hardiness, sense of coherence, resilience-pocit dostatku vlastních schopností a dovedností zvládat situace, víra ve vlastní schopnosti, dovednosti a sebeuplatnění, interní lokalizace kontroly, dispoziční optimismus, příjemný tok či proud zážitků, který se dostavuje na základě přiměřených požadavků v poměru k možnostem jedince a silného, euforicky laděného zaujetí pro věc, sociální opora, pocit adekvátního společenského a ekonomického uznání a hodnocení, pocit osobní pohody, životní spokojenost, pozitivní emoce a štěstí. Názory na výskyt vyhaslosti z hlediska intersexuálních rozdílů nejsou jednotné. Zvláště v 80. letech ve 20. století byl přijímán názor, že burnout syndrom se častěji rozvine u žen. Někdy byl udáván počet až dvojnásobně vyšší. V dalších studiích se objevují již poněkud vyrovnanější výsledky. Tyto nesrovnalosti byly pravděpodobně zapříčiněny demografickými parametry populačních vzorků, řada výzkumů byla prováděna na typicky ženských profesních skupinách-zdravotní sestry, učitelky, sociální pracovnice. Poslední výzkumy ukazují tranzitorní povahu vyhaslosti a také značnou přilnavost ke konkrétním situačním podmínkám-odblokování stresorů, které zapříčiňují vyhoření, vede k rychlému poklesu ukazatelů vyhaslosti, po návratu do původních situačních podmínek však následuje i návrat k původnímu stavu. Některými výzkumy bylo zjištěno, že po dovolené v délce čtrnácti dnů se ukazatele vyhaslosti částečně obnovují již po třech dnech v zaměstnání. Po třech týdnech v zaměstnání, pokud nedošlo ke změně podmínek jeho vykonávání, se již ukazatele vyhaslosti dostávají na stejnou úroveň, jako tomu bylo před dovolenou. Primordiální prevence znamená nástup primární prevence ve vztahu k prostředí, životnímu stylu a takovému chování a prožívání, které pravděpodobně povede ke snížení rizika onemocnění nebo závad a poruch chování a osobnosti. Sekundární prevence má zabránit rozvoji a postupu choroby, která už vznikla. Předpokládá ovšem rozpoznání, správnou diagnózu choroby v časném stádiu. Sekundární prevenci může poskytnout i zaměstnavatel, který si velice dobře uvědomuje nebezpečí syndromu vyhoření a pořádá proto pro své zaměstnance nejrůznější semináře a workshopy právě se zaměřením na tématiku burnout syndromu. Zaměstnavatel rovněž může přistoupit k určitým opatřením, jako například snížení požadavků na pracujícího a vytvoření nerivalitního prostředí na pracovišti. Dalšími kroky může být změna pracovní pozice či nové vymezení pracovních povinností. Důležitým prvkem v boji proti syndromu vyhoření je kvalitní odpočinek, relaxace a pravidelný pohyb. Odpočinkem rozumíme činnost, která se naprosto liší od činností vykonávaných v práci. Terciární prevence se zaměřuje na následky onemocnění nebo poruchy, která se již rozvinula. Má tyto následky napravit nebo alespoň zabránit jejich zhoršování. Kvartérní prevence znamená identifikování a předcházení důsledkům progredujících a nevyléčitelných chorob a poruch, relativní optimalizaci zbytkových funkcí a kvality života. Také dodržování principů a zásad mravnosti se považuje za základ prevence i terapie některých poruch a onemocnění. Lidé by měli splňovat požadavek morální kompetentnosti, kterou lze definovat jako schopnost dospět v různých sociálních situacích k morálním úsudkům a rozhodnutím a konat, jednat ve shodě s těmito rozhodnutími. Za hlavní faktory předcházení vyhaslosti můžeme podle Martina Kupky považovat tyto tři skupiny okolností" 1. nalezení smysluplné pracovní činnosti, 2. získání a převzetí profesionální autonomie a opory, 3. vytváření přirozeného vztahu k práci (poznání přínosu, jenž práce přináší člověku a člověk práci) a dalším životním aktivitám. Faktory, které moderují vliv psychosociálního stresu na zdraví člověka, moderují i možný vznik vyhaslosti. Klíč k ovlivnění škodlivosti psychosociálního stresu se stále častěji hledá na úrovni osobnosti jedince. Zde více než jinde platí heslo sofistů, že měrou všech věcí je pouze člověk. Výše byla popsána řada charakteristik, které mohou mírnit nebo naopak podporovat škodlivý účinek stresu pro zdraví člověka. Osobnostní koncept nezdolnosti (ať už v pojetí Aarona Antonovského 1923-1994) nebo Susan Kobasové má vliv protektivní. Zatímco negativní afektivita ve vztahu k vyhaslosti je daleko více závady a poruchy usnaďnující, facilitující. Psychoterapie závad,poruch i chorob včetně syndromu vyhaslosti může být v podstatě racionální, sugestivní, abreaktivní, tréninková nebo kombinovaná, individuální nebo skupinová. Racionální psychoterapie se zabývá adekvátním a pro klienta srozumitelným výkladem podstaty a příčin jeho potíží a doporučením mentálně hygienických opatření a postupů. Může být obohacena o dlouhodobé regulační či psychagogické vedení ke správnému životnímu a pracovnímu stylu (včetně stravování a relaxace) a k adekvátnímu systému hodnot. Má blízko k edukaci, k výchově a vzdělávání. Sugestivní psychoterapie se zabývá jednorázovými či systematickými terapeutickými sugescemi, které je možno aplikovat buď přímo v hypnóze, nebo u méně hypnabilních jedinců i v situaci pouhého bdělého raportu. Někteří klienti reagují lépe na autoritativní otcovskou sugesci, jiní zase na permisivnější mateřskou sugesci doprovázenou sociální oporou. Abreaktivní psychoterapie využívá k navození abreakce různých psychofarmak, které navozují stav mezi bděním a spánkem. Existují i inhalační narkotika. Tréninková psychoterapie má ráz behaviorálních technik. Jde např. o systematické desensibilizační cvičení za stále zhoršovaných averzivních podmínek. Redukují se postupně chorobné postoje a reakce klientů. Aplikují se zásady na posílení vůle. Klienti se učí hledět vstříc překážkám, nesklánět se a neklesat před nimi. Zvyšují si svalový tonus, učí se chodit vzpřímeně, hrdě. Využívá se i autogenního tréninku. Kombinovaná psychoterapie je ordinována podle uvážení příslušného psychoterapeuta. Kombinuje se např. racionální psychoterapie s relaxačními postupy (využívají se i různé diskety), individuální psychoterapie se skupinovou. Eklekticko-syntetická koncepce psychoterapeutů je uznávána jako možná. Jinou psychoterapii vyžadují lidé s funkčními poruchami mozkové činnosti (např. neurotici), jinou lidé s organickými a geneticky podmíněnými poruchami mozkové činnosti. Každý člověk je v průběhu života stále nucen usilovat o integritu, jednotu, celistvost, neporušenost své osobnosti tím, že se přizpůsobuje nejrůznějším náročným životním situacím, vnějšímu prostředí i svému vnitřnímu světu. Někdy se rozlišuje přizpůsobení, adaptace pasivní neboli akomodace, kdy se člověk převážně přizpůsobuje vnějšímu prostředí sám, a přizpůsobení aktivní neboli asimilace, při níž člověk do jisté míry přizpůsobuje prostředí sobě samému. Důležitá je i pomoc ze strany zaměstnavatele, který může přistoupit k určitým opatřením, jako například snížení požadavků na pracujícího a vytvoření nerivalitního prostředí na pracovišti. Dalšími kroky může být změna pracovní pozice či nové vymezení pracovních povinností. Syndrom vyhoření se projevuje v několika rovinách. Mezi psychické a sociální příznaky patří hlavně nechuť a lhostejnost k práci, ztráta nadšení a pracovního nasazení, potíže se soustředěním a koncentrací pozornosti. Nežádoucí je pak agresivita a popudlivost vůči okolí. Důležitým příznakem je pocit nedoceněnosti odvedené práce a dehonestace ze strany nadřízených. Příznaky syndromu vyhoření jsou emocionální změny, jako například cynický přístup ke klientům, chladný vztah ke kolegům a emocionální problémy v osobním životě. Martin Kupka (2008) uvádí pozoruhodný seznam psychických, sociálních a tělesných příznaků syndromu vyhoření. Dominuje pocit, že dlouhé a namáhavé úsilí o něco již trvá nadměrně dlouho a efektivita tohoto snažení je v porovnání s vynaloženou námahou nepatrná. Pocit celkového duševního vyčerpání, především vyčerpání emoční, vyčerpání v kognitivní oblasti, výrazný pokles až ztráta motivace. Únava bývá popisována expresivními výrazy ("jsem úplně na dně", "mám toho až po krk"), což je v rozporu s celkovým utlumením a oploštěním emocionality. Pokles celkové aktivity, redukuje se spontaneita, kreativita, iniciativa. Depresivní ladění, bezvýchodnost a beznaděj, tíživě je prožívána marnost vynaloženého úsilí. Objevuje se přesvědčení o vlastní postradatelnosti a bezcennosti, jež někdy hraničí až s mikromanickými bludy. Projevy negativismu, cynismu, hostility ve vztahu k osobám, jež jsou součástí profesionální práce s lidmi (pacienti, klienti) a jejich vnímání jako objektů - dehumanizovaná percepce. Pokles až naprostá ztráta zájmu o témata související s profesí, často také negativní hodnocení instituce, v niž byla profese až dosud vykonávána. Sebelítost, intenzivní prožitek nedostatku uznání. Iritabilita, někdy též selektivní interpersonální senzitivita. Redukce činností na rutinní postupy, užívání stereotypních frází a klišé. Celkový útlum sociability, nezájem o hodnocení ze strany druhých osob. Výrazná tendence redukovat kontakt s klienty, často i s kolegy a všemi osobami, mající vztah k profesi. Zjevná nechuť k vykonávané profesi a všemu, co s ní souvisí (plán práce, zpracování výsledků). Nízká empatie, většinou u osob s původně vysokou mírou empatie. Postupné narůstání konfliktů, většinou ne jejich aktivním vyvoláváním, ale spíše v důsledku nezájmu, lhostejnosti a sociální apatie ve vztahu k okolí. Syndrom vyhoření se dostavuje jako reakce na převážně pracovní stres. Nepříjemné jsou tělesné příznaky, které se vyznačují například, ztrátou chuti k jídlu, zvýšenou náchylností k nemocem, svalovým napětím, a dokonce i vzestupem krevního tlaku. Patří sem také: Apatie, ochablost, celková únava organismu. Rychlá unavitelnost, která se dostavuje po krátkých etapách relativního zotavení. Vegetativní obtíže-bolesti u srdce, změny srdeční frekvence, potíže se zažíváním, dýchací obtíže (pocity nemožnosti se dostatečně nadechnout). Nespecifikované bolesti hlavy. Poruchy krevního tlaku. Poruchy spánku. Přetrvávající celková tenze. Zvyšování rizika rozvoje závislostí jakéhokoli druhu. Tak jako u jiných poruch je i u syndromu vyhoření velice důležité začít s léčbou co nejdříve. Nejjednodušší je bojovat s vyhořením už ve fázi stagnace. Bohužel jde však o plíživý proces, a proto si mnoho lidí ani neuvědomí, že se blíží nějaké nebezpečí. Pokud tedy problém dospěje až do konečné fáze vyhoření, je nejefektivnější svěřit se do péče psychologů či psychiatrů. Úspěchy jsou pozorovány u kognitivně-behaviorální terapie a logoterapie. Zvolený postup však závisí především na domluvě mezi terapeutem a postiženým jedincem. Terapie se pak zaobírá především otázkami zdravého životního stylu, posílení mezilidských vztahů a získání realističtějšího postoje k zaměstnání. Důležitým prvkem v boji proti syndromu vyhoření je odpočinek, relaxace a pravidelný pohyb. Odpočinkem rozumíme činnost, která se naprosto liší od činností vykonávaných v práci. V pracovním kolektivu jde o nastolení pohodového prostředí. V neposlední řadě je také možno provést několik drobných změn prostředí na pracovišti. Například zabezpečení zdravého prostředí, dostatečného osvětlení, přijatelné teploty v místnosti dokážou také někdy v boji proti syndromu vyhoření pomoci. Literatura Křivohlavý,Jaro. Hořet, ale nevyhořet. Karmelitské nakladatelství. Kostelní Vydří, 2012. Kupka Martin. Paliativní péče a riziko syndromu vyhoření. E-psychologie, ročník 2, číslo 1, strana 33-35. |  | » syndrom profesního vyhoření |
| syndrom SAD | >> | soubor příznaků Seasonal Affective Disorder, tj. sezonní afektivní závada či porucha (např. pozornosti, spánku a emotivity) způsobená nedostatkem přirozeného světla. | | » syndrom SAD |
| syndrom spasitele | >> | mimořádně snaživá, obětavá, vstřícná, často nevyžádaná maximální péče o druhé lidi, zejména nějakým způsobem strádající či postižené, extrémní úsilí řešit jejich povinnosti, úkoly a problémy, poskytovat jim všestrannou oporu, rady, praktickou pomoc, což vše zvyšuje pomáhajícímu pocit vlastní moci, hodnoty a převahy, důležitosti, užitečnosti, též syndrom pomocníka, pomahače, záchranáře, syndrom Matky Terezy, mesiášský syndrom či komplex | | » syndrom spasitele |
| syndrom stárnoucího muže | >> | postupná redukce psychosomatické výkonnosti, např. osobního reakčního tempa, k energie, pozornosti a paměti, zvýšená únavnost, pokles nočních a ranních erekcí, smyslové a erektivní dysfunkce, labilnější emotivita a afektivita, pocity nedostačivosti až méněcennosti, častější sklíčenost a subdeprese, též andropauza, mužský přechod | | » syndrom stárnoucího muže |
| syndrom transverzální spinální léze | >> | syndrom příčného přerušení míchy | | » syndrom transverzální spinální léze |
| syndrom třeseného dítěte | >> | viz shaken baby syndrome | | » syndrom třeseného dítěte |
| syndrom vyhoření | >> | Syndrom vyhoření (viz též burnout)jako skupina příznaků je asi stejně starý jako sama lidská práce, nicméně jako odborný termín pochází patrně až z roku 1974 od amerického psychologa německého a židovského původu Herberta J. Freudenbergera (1927-1999), který pracoval v pomáhajících profesích provozujících i paliativní péči. Pozoroval tam a popsal v článku Staff Burnout v časopisu Journal of Social Issues v roce 1974 syndrom vyhoření. Syndrom vyhoření je např. v USA uznáván jako nemoc z povolání. Patří sem tedy celá řada příznaků a projevů: z oblasti emocí (závada, porucha či ztráta dobré základní životní nálady, sklíčenost, popudlivost), postojů a mezilidských vztahů (snížená ochota nadále pracovat s lidmi, časté konflikty s lidmi, stahování se do soukromí). Syndrom vyhoření se projevuje také v oblasti v tělesné - člověk se např. snadno unaví, cítí se vyčerpaný, časté jsou potíže se spánkem. Nejčastěji se s vyhořením setkají právě ti, kdo pracují s lidmi (např. lékaři, zdravotní sestry, učitelé, psychologové, právníci, policisté, telefonní operátoři a další). | | » syndrom vyhoření |
| syndrom vyhoření (burnout) | >> | V profesích, kde se pracuje primárně s lidmi se setkáváme se syndromem vyhoření (burnout syndrom). Nejdříve byl odborně popsán asi psychiatrem H. J. Freudenbergem v roce 1975, který byl inspirován knihou Grahama Greena Případ vyhoření. V roce 1976 popsala burnout americká psycholožka Christina Maslachová. Syndrom vyhoření nyní již figuruje v Mezinárodní klasifikaci psychických poruch (MKN 10) pod číslem Z 73.0 ve skupině s názvem "Problémy spojené s obtížemi při zvládání životních situací". Symptomatika burnout syndromu čili "vyhoření" (vyhaslosti, vyprahlosti) obsahuje např. tyto duševní a tělesné symptomy (příznaky): Psychické : Ztráta schopnosti se pro něco nadchnout, pokles pracovního nasazení, ztráta schopnosti vcítění se a pocitu zodpovědnosti. Nechuť a lhostejnost, nezájem, redukovaná motivovanost ve vztahu k práci. Pochybnosti o sobě, redukce sebedůvěry, pocity bezmocnosti, negativní postoj k sobě samému, práci, institucím, společnosti a životu. Emocionální problémy: podrážděnost, útočnost, netrpělivost, nervozita, úzkosti, strachy, apatie, pocity beznaděje, emoční vyčerpanosti, zklamání. Kognitivní problémy: pocity mentálního opotřebování, závady a poruchy pozornosti a paměti. Únava až vyčerpání, chybění zájmů a zálib, projevy subdeprese až deprese. Tělesné : Závady a poruchy spánku, děsivé sny, ztráta chuti k jídlu, závady a poruchy motoriky, sklon k drobným i větším úrazům, celková psychosomatická nevolnost, zvýšená nemocnost, bolesti svalů a šíje, psychosomatické obtíže. Fáze vyhoření: a) Nadšení - idealismus a romantismus (často naivní), nereálné a nejasné představy o práci. Práce se stává nejdůležitější součástí života a naplňuje jeho smysl, ostatní se stává méně podstatné. Identifikace s klienty a často neefektivní výdej energie spojený s dobrovolným přepracováváním. b) Stagnace - původní nadšení vyprchává, realita nutí slevit ze svých očekávání a začíná starost o věci mimopracovní spojené se zájmem o osobní vzestup (volný čas, peníze, partneři, hobby, vyhledávání známých, starost o sebe) . c) Frustrace - kritické hodnocení dosavadní efektivity práce a jejího smyslu. Začínají se objevovat emocionální a fyzické obtíže. d) Apatie - reakce na frustraci v situacích, které nelze ovlivnit, vyhýbání se mimořádnostem, novinkám a námaze, snaha udržet si však ještě pracovní místo kvůli živobytí. e) Terminální burnout - úplné psychosomatické vyčerpání, pocit ztráty smyslu života, depersonalizace, intenzivní s chronický HH syndrom, proživání pocitu bezmocnosti (helplessness) a beznaděje (hopelessness). Pro tento syndrom je typické, že při něm netrpí jen postižení, ale také kvalita jejich práce. Postižení vyhořením jsou častěji nemocní a za určitých okolností se stanou i trvale neschopní práce. Jako při mnoha duševních poruchách hlavní problém spočívá v tom, že ani postižení ani okolí, nerozpoznají za těmito obtížemi svébytnou poruchu nebo ji rozpoznají až příliš pozdě. Zvláště často jsou syndromem vyhoření postiženy zdravotní sestry, dále ošetřovatelé, sociální pracovníci, ale také lékaři, psychoterapeuti, učitelé a učitelky , právníci a policisté, uvádějí ve své velmi přehledné, stručné a instruktivní odborné publikaci pro lékaře, psychology a další zájemce o teoretické zdroje, diagnostické a intervenční možnosti tohoto syndromu Syndrom vyhoření z roku 2003 psychologové Vladimír Kebza a Iva Šolcová. Při prevenci vyhoření je důležitý vlastní postoj člověka k práci - samozřejmě v ní má být pociťován smysl, ale neměla by být jediným cílem, smyslem a zájmem v jeho životě. Určitě je to kvalitní sociální podpůrná síť, tedy existence vstřícných blízkých lidí, kteří člověku mohou poskytnout aktivní naslouchání, povzbuzení a pomoc v těžkých situacích. Hlavními zdroji sociální opory jsou: rodina, příbuzní, kolegové v práci, přátelé, zájmové skupiny a celkově kvalitní trávení volného času. Podle psychologa Václava Mertina by měla jít prevence syndromu vyhoření u učitelů dvojím směrem. "Učitel se musí učit lépe zacházet se svým profesním životem - mít i neškolní zájmy, přátelské skupiny, jako vrcholový sportovec by měl víc dbát na regeneraci. Existuje však i cesta celospolečenské prevence. Každý učitel by se měl povinně celoživotně vzdělávat. Každým rokem alespoň 14 dní. Vzdělaný učitel se méně bojí jít do školy s tím, co si na něj připravili žáci, rodiče, vedení nebo inspekce, je sebevědomější, lépe obhájí svou práci, je méně závislý na jednom jediném povolání." Psycholog Antonín Mezera se domnívá, že by učitelé měli po několika letech povinně změnit školní prostředí a populaci žáků, které učí. "Učitelé by měli mít možnost a i povinnost například po pěti až deseti letech učit nejen na základní škole, ale i na gymnáziu, střední odborné škole nebo ve speciální škole. Měli by mít možnost věnovat se například práci výchovného poradce, metodika či inspektora. V oblasti teorie managementu se této metodě říká job rotation, ale školství je bohužel vůči změnám tohoto typu dost rezistentní." V podmínkách našich škol se kromě ,,křičící místnosti", uvádí Pavla Císařová , zdá prozatím fantaskní i alternativa, kterou představují C. Hennig a G. Keller ve svém Antistresovém programu pro učitele. Jedná se o zavedení sabatiklu, tzv. volného roku. "Podobně jako ve Švýcarsku (…) by měl mít každý učitel příležitost prožít po 7-8 letech vyučování tzv. volný rok. Může ho využít podle osobní potřeby k načerpání sil, k dalšímu vzdělávání atd. Finančně lze sabatikl zabezpečit tak, že se učiteli bude poskytovat plat snížený měsíčně o 1/7-1/8". Psycholog Jaro Křivohlavý (2001) doporučuje interní a externí metody a postupy prevence vyhoření, a to interní a externí. Mezi interní postupy řadí: neklást na sebe a své cíle nesplnitelné nároky, aktivně rozvíjet pozitivní myšlení, stanovit si priority, hledat smysl života. Mezi externí postupy řadí: sociální oporu, zlepšení klimatu organizace a úpravu pracovního prostředí. Olomoucká psycholožka a vysokoškolská učitelka Eva Urbanovská (2009) se podrobněji zabývá strategiemi zvládání stresu (u středoškolské mládeže). Popsala např. strategie kontroly, strategii vyhýbání, strategii rezignace. Blahutková Marie a Charvát Michal (2009) zdůraznili význam výrazného podílu sportu a pohybových aktivit na odbourávání stresů. Při léčbě vyhoření se využívají psychologické přístupy, především poradenství pro oblast životního stylu, existenciální psychoterapie (směr psychologické léčby vycházející z filosofie existence a zabývající se např. lidskou svobodou, stárnutím, smrtelností, zodpovědností za své činy, existenciální izolací a deprivací), logoterapie (psychoterapeutická metoda podle Viktora Emanuela Frankla (1905-1997), spočívající v hledání smyslu života u osob, kteří jsou existenciálně frustrovaní, trpící noogenní neurózou a daseinanalýza ( speciální psychoterapeutická škola vycházející z existenciální filosofie M. Heideggera a z fenomenologické metody E. Husserla a hledající a poznávající možnosti jak být sám sebou). Diagnostika syndromu vyhoření Provádí na základě rozhovoru s odborníkem nebo na základě aplikace dotazníku. Těchto dotazníků (např. Maslach Burnout Inventory /MBI/, Burnout Scale H. J. Freudenbergera, Burnout Measure A. Pinesové a kol., The Staff Burnout Scale for Health Professionals J.W. Jonese, Meier Burnout Assessment /MBA/ , Teacher Burnout Scale /TBS/ S. A. Seidmana a Joanne Zagerové, Teacher Stress Reactions /TSR/ N.K. Frenche, Heidelberger Burnout Test E. Meyera aj.) existuje již větší počet. přitom se nové odborné testy pro kvalifikované psychology jsou u nás i v zahraničí stále vytvářejí. Uvádíme jeden z těch častěji aplikovaných psychologických testů: Dotazník vyhoření Beverly A. Potterové - BPQ (Beverly A. Potter´s Burnout Questionnaire). Označte stupeň daného pocitu na stupnici: 1 - nikdy, nebo jen velmi zřídka 2.- zřídka, 3 - často 4 - velmi často 5 - vždy. 1. Cítím se unavený(á), i když jsem měl(a) dostatek spánku. 2. Má práce mne neuspokojuje, necítím se být v práci úspěšný(á). 3. Cítím se smutný(á), i když k tomu nemám jasný důvod. 4. Jsem zapomnětlivý(á). 5. Jsem podrážděný(á), iritabilní a obořuji se na lidi. 6. Vyhýbám se lidem v práci i v soukromém životě. 7. Mám potíže se spánkem, protože mne trápí pracovní problémy. 8. Jsem nemocný(á) častěji než jsem býval(a). 9. Můj postoj k práci lze vyjádřit slovy " mám potíže". 10. Mívám časté konflikty v práci. 11. Můj pracovní výkon není stoprocentní. 12. Mám sklon užívat alkohol nebo léky k zlepšení nálady. 13. Namáhá mne komunikace s druhými lidmi. 14. Nemohu se soustředit na práci tak jako dříve. 15. Práce mne brzo znudí. 16. Pracuji těžce, ale nemám pocit uspokojivého výkonu. 17. Práce mne namáhá. 18. Nerad chodím do práce. 19. Sociální aktivity s druhými jsou pro mne vyčerpávající. 20. Sex mne nezajímá. 21. Když nepracuji, většinu času se dívám na televizi. 22. V práci nemám žádná očekávání, snahu něčeho dosáhnout. 23. Myšlenky na práci mne obtěžují i mimo pracovní dobu. 24. Pracovní problémy zasahují do mého osobního života. 25. Mám pocit, že moje práce nemá žádný smysl. Vyhodnocení dotazníku BPQ: Sečtěte všechna bodová hodnocení. Rozsah hodnot je 0 - 125. Na základě dosažené hodnoty se můžete zařadit do skupiny: Počet bodů Hodnocení 25- 50 Nemáte patrně s burnoutem vážnější problémy. 51 - 75 Trochu prevence proti možnosti vyhoření by neškodilo. 76 - 100 Pozor! Jste kandidátem (kandidátkou) vyhoření. 100- 125 Jste pravděpodobně vyhořelý/á/! Exaktní odbornou diagnózu vyhoření lze učinit teprve na základě komplexního vyšetření kvalifikovaným a zkušeným psychologem nebo psychiatrem pro které je dotazník B. A. Potterové pouze jednou z diagnostických pomůcek. Psychologie rozpracovává celou řadu psychoterapeutických a pozitivně psychologických metod, které pomáhají psychicky traumatizovaným osobám. Uvádíme na ukázku metodu Three Blessings Exercise. Doslova cvičení tří požehnání, resp. tří dobrých věcí. Je to metoda pozitivně psychologického nácviku přesměrování pozornosti od negativních myšlenek na pozitivní myšlenky. Např. Každý večer před spaním myslete na tři dobré věci,činy,události, kterém se během dne staly.. Zapište si je do svého deníku a zamyslete se nad tím, proč k nim došlo. Literatura KOHOUTEK, R.- FILIPKOVÁ, E. Psychotraumatizing of Pupils, Students a Teachers at Czech schools. In Quality of Live in the Context of Health and Ilness. BRNO, MSD, s.r.o., s. 90-96, 2008, s. 90-96. ISBN 978-80-7392-073-9. | | » syndrom vyhoření (burnout) |
| Syndrom Wendy | >> | Některé ženy mají tendenci zcela se obětovat pro své partnery jako pro děti, maximálně o ně pečují, identifikující se s nimi, obdivují a milují je, přebírají jejich názory, vzdávají se své vlastní nezávislosti a osobitosti. Přiměřené odezvy a oplácení lásky a péče z druhé strany se často nedočkají. | | » Syndrom Wendy |
Stránky: <<předešlá-- --následující>>
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501
