ABZ.cz: slovník cizích slov - online hledání

Výsledky hledání výrazu s

cizí slovo    odpovídající významvlastnostidetail
sociologizující směr v psychologii >>  Sociologizující směry za určující pro vývoj a rozvoj individuální osobnosti považují společenské, sociální faktory a skupiny, v nichž se jedinec pohybuje. Osobnost se v sociologickém pojetí stává souborem společenských pozic a rolí, které člověk hraje podle toho, co se od něho v dané situaci a skupině očekává. Francouzský sociolog, filozof a sociální psycholog David Emile Durkheim (1858–1917) považoval osobnost za výtvor, výsledek sociogeneze, sociální interakce, společenského života. Zaměřoval se ve svých pracích na metodologii a výzkum sebevražednosti. Je spolutvůrcem a hlavním představitelem sociologismu. Sociologizující směry považují osobnost za výsledek zvláštní sociální situace, ve které jedinec žije a na kterou ustavičně reaguje. V interakci s jinými lidmi a skupinami se vyvíjejí tělesné i duševní funkce, vytvářejí se způsoby konání, rituály, potřeby, návyky, zájmy, stereotypy, automatismy, hodnotové systémy atd. Např.americký filozof (pragmatik) a sociální psycholog George Herbert Mead (1863–1931) jako vlastní zakladatel symbolického inteakcionismu měl jako svou ústřední myšlenku pojem sociálního já (Self). Lidé konstruují své představy o světě i o sobě samých v průběhu interakcí s druhými lidmi. Člověka chápal symbolický interakcionismus jako bytost zároveň individuální, činorodou a aktivní a zároveň jako produkt sociálních vztahů (interakcí). Úroveň komunikace mezi lidmi je závislá na diskurzivním univerzu. To je také pojem G. H. Meada. Je to sémantický prostor vlastní takové skupině jednotlivců, kteří přikládají gestům i verbálním symbolům stejné významy. Jestliže komunikující nesdílejí totéž diskurzivní univerzum, pak je ohrožena možnost vzájemného porozumění a smysluplné komunikace mezi nimi, protože dochází ke vzniku komunikačních bariér a dezinterpretací. Jako by každý mluvil jiným jazykem. Pro sociologizující směr v psychologii vyslovil důležitou teorii Charles Norton Cooley (1864–1929). Podle jeho teorie zrcadlového já si člověk buduje své mínění o sobě nikoliv nezávisle na druhých, nýbrž tak, že pohlíží na sebe i jejich, nebo dokonce především jejich očima. Názory druhých (zejména z rodiny, vrstevníků a sousedů) bývají často lidmi nejen zrcadlené, ale i směrodatné pro budování vlastní identity. Jedinci mají stále větší tendenci osvobozovat se od společenských regulativních příkazů a norem, což vede ke stavu anomie. Projevem rostoucí dezorganizace moderních společností je mj. vzrůstající počet sebevražd. Někdy se dokonce hovoří o komunikačních tradicích a o sociální dědičnosti, která má údajně na vývoj osobnosti obdobný vliv jako dědičnost biologická. Teorie zdůrazňující vnější sociální vlivy při determinaci vývoje psychiky a osobnosti se nazývají teorie exogenistické (na rozdíl od endogenistických teorií, které zdůrazňují vlivy vnitřní, např. genetické). Exogenetické teorie považují za rozhodující formativní vliv pro člověka jeho zkušenost (empirii). Mezi teorie endogenistické patří např. „sociobiologická“ teorie amerického přírodovědce, biologa a entomologa Edwarda Osborna Wilsona (1975) který má tendenci přeceňovat genetickou složku prožívání, chování i jednání jednotlivců, skupin i společenstev. Wilsonovy koncepce kritizoval např. významný kanadský evoluční biolog a genetik Richard Charles Lewontin (narozen 1929). Moderní teorie sociálního učení usilují o nácvik a interiorizování (zniternění) sociálních dovedností, přičemž však berou v úvahu vedle prožívání i kognitivní procesy. vloženo uživatelem» sociologizující směr v psychologii
sociometrická pozice >>  umístění v soustavě skupinových (společenských) vztahů, vyjadřující stupně vzájemné přitažlivosti, odpudivosti či lhostejnosti jedněch vůči druhým vloženo uživatelem» sociometrická pozice
sociometrické vztahy a vazby >>  Existuje řada typů kvalitativních i kvantitativních postojů, vztahů a vazeb mezi dvěma jedinci i skupinami, např.: vzájemná lhostejnost, z jedné strany sympatie a z druhé strany lhostejnost, z jedné strany lhostejnost a z druhé strany více či méně sympatie, vzájemná sympatie, z jedné strany antipatie a z druhé strany lhostejnost, z jedné strany lhostejnost a z druhé strany antipatie, vzájemná antipatie, z jedné strany sympatie a z druhé strany antipatie, z jedné strany antipatie a z druhé strany sympatie. vloženo uživatelem» sociometrické vztahy a vazby
sociometrický dotazník >>  dotazník zjišťující psychosociální vztahy v určité skupině vloženo uživatelem» sociometrický dotazník
sociometrický chvost >>  sociální pozice izolovaného, marginalizovaného jedince, obětního beránka, černé ovce, outsidera, omegy vloženo uživatelem» sociometrický chvost
sociometrický status >>  míra kladného přijímání jedince skupinou (pozitivní sociometrický status) nebo míra odmítání jedince skupinou (negativní sociometrický status) vloženo uživatelem» sociometrický status
sociometrie >>  metody a techniky zkoumání lidských vztahů ve skupinách  » sociometrie
sociometrie v praxi >>  SOCIOMETRIE v praxi je metoda zkoumání neformální struktury a dynamiky skupiny, mezilidských vztahů a postojů, vzájemných sympatií a antipatií členů skupiny, sociopreferenčních vztahů, a to přímými i nepřímými sociometrickými a psychometrickými technikami. Vytvořil ji americký psychiatr rumunského původu Jacob Levy Moreno (1889-1974), Moreno je zakladatel tzv. sociometrie, tj. nauky o zkoumání sociálních vztahů a o vnitřní struktuře sociálních skupin. Je vhodným nástrojem ke zkoumání sociálních a především emocionálních vztahů mezi členy skupiny, stupně blízkosti, sympatií a antipatií. Sociometrická metoda nám např. může poukázat na to, kteří žáci (studenti) či dospělí jsou si vzájemně sympatičtí a antipatičtí, kdo je kým přitahován, kdo má vedoucí roli, kdo se podřizuje, kdo je v izolaci, odmítaný třídou, pracovní skupinou atd. Je možno zjišťovat tyto druhy vzájemných vztahů: vzájemná lhostejnost, sympatie a lhostejnost, lhostejnost a sympatie, vzájemná sympatie, antipatie a lhostejnost, lhostejnost a antipatie, vzájemná antipatie, sympatie a antipatie, antipatie a sympatie. Sociometrické výběry jsou: jednostranně pozitivní, oboustranně pozitivní, jednostranně negativní, oboustranně negativní. Jednostranný pozitivní výběr se označuje nepřerušovanou šipkou směrovanou k pozitivně vybírané osobě, jednostranný negativní výběr se vyznačuje přerušovanou šipkou k negativně vybírané osobě, oboustranně negativní výběr se označuje přerušovanou šipkou k oběma osobám, oboustranně pozitivní výběr se značí nepřerušovanou šipkou směřující k oběma osobám. Identifikují se (diagnostikují) také např.: Oblíbené a populární osoby, hvězdy (sympatické a přitažlivé pro větší část dané skupiny). Vlivné osoby (vůdčí typy, jejichž jejichž názory a doporučeními se řídí většina). Akceptované osoby (větší část skupiny je přijímá). Trpěné osoby (jen malá část skupiny je akceptuje). Mimostojící, opomíjené a izolované osoby (nikdo ze skupiny je neakceptuje). Důležitost sociometrické metody je dána rolí mezilidských vztahů. Umožňuje identifikovat strukturu skupiny, adekvátně volit efektivní způsoby práce se skupinou, srovnávat charakteristiky skupiny v průběhu jejího vývoje. Na postavení, pozici žáka (studenta), pracovníka ve skupině závisí často jeho úspěchy v učení či práci a zvláštnosti jeho chování. J. L. Moreno uváděl tyto základní pravidla pro konstrukci sociometrického testu: hranice skupiny musí být přesně vymezeny, počet voleb nemá být omezován, členové skupiny musí znát přesně stanovená kritéria pozitivní a negativní volby, výsledků má být využito k restrukturaci skupiny, kladné a záporné volby jsou anonymní pro členy skupiny, otázky v testu mají být jasné a všem srozumitelné. Sociometrický výzkum užívá několika postupů, např.: pozorování vzájemných vztahů členů skupiny při nějaké činnosti. Všímáme si např. ve škole, kteří žáci či žákyně jsou stále spolu, kteří osamoceni, které osamocené, kdo udává ráz činností, kdo vede, jak ochotně se jednotliví účastníci podřizují a spolupracují, jak se snášejí, jak snášejí svého nadřízeného či vedoucího. Sociometrický dotazník je předkládaný všem členům skupiny. Každý má odpovědět na několik otázek, např.: uveď jména spolužáků či spolužaček, s nimiž bys chtěl(a) sedět. S kterými spolužáky či spolužačkami bys chtěl (a) společně bydlit ve stanu na výletě, na táboře? S kterými spolužáky či spolužačkami bys rád spolupracoval(a) na nějaké věci, modelu apod.? S kterými spolužáky či spolužačkami bys rád trávil(a) volný čas? Které spolužáky či spolužačky bys vybral za vedoucí výpravy, výletu? Možné jsou i otázky negativní, např.: S kým bys nejméně rád seděl(a) ve školní lavici? Členové skupiny jsou pak vyzváni, aby stručně písemně zdůvodnili svou volbu. Někdy je vhodnější uvádět místo slovních otázek obrázky s konkrétními situacemi. Individuální a skupinový rozhovor Rozhovor může být realizována s jednotlivými osobami nebo skupinově formou besed o vzájemných vztazích mezi členy kolektivu. Zde záleží velmi na taktu a obratnosti vedení rozhovoru, aby nepůsobil dojmem výslechu, jehož výsledků by bylo možno zneužít. Dotazujeme se na to, které osoby jsou nejoblíbenější a proč, kteří lidé jsou neoblíbeni a proč atd. Informace získané od rodičů, učitelů, vedoucích na pracovišti. Ptáme se na sociální chování a postoje sledovaného, na jeho reakce vůči ostatním lidem, na jeho hodnocení jednotlivých členů pracovního kolektivu, na to, jak je sám skupinou hodnocen. Posuzovací škála Badatel vypracuje několik obecných kladných a několik záporných charakteristik vystihujících běžné typy osob a zkoumaná osoba je žádána, aby uvedla, na koho ve skupině se ta či ona charakteristika nejlépe hodí, resp. která nejlépe vystihuje ji samu. Často jsou sestavovány posuzovací škály podle známého amerického sociálního psychologa Rensise Likerta (1903-1981), např. pro obdiv a vliv ve skupině: Obliba: 1. velmi sympatický /á/ (oblíbený /á/), 2. sympatický /á/, (oblíbený /á/), 3. není ani sympatický (á) či (oblíbený /á/) ani nesympatický /á/ či (neoblíbený /á/), 4. spíše nesympatický (á), (spíše neoblíbený /á/, 5. nesympatický /á/, (neoblíbený /á/). Vliv: 1. nejvlivnější, vůdčí člen(ka) skupiny, 2. patří mezi nejvlivnější ve skupině, 3. má průměrný vliv, 4. má slabý, nevýrazný, okrajový vliv na skupinu, 5. nemá ve skupině žádný nebo téměř žádný vliv. Zjištěné výsledky vyjádříme v tabulce nebo v sociogramu. Sociometrická tabulka či matice 1) osoby seřadíme např. podle abecedy (zvlášť muže a zvlášť ženy) a každé osobě přiřadíme odpovídající symbol. 2) Sestrojíme tabulku s počtem n řádků a n sloupců, kde n je rovno počtu osob ve skupině, řádky i sloupce shodně označíme symboly osob. 3) Proškrtneme diagonálu, která je tvořena políčky tabulky, odpovídajícími průsečíkům řádku a sloupce příslušné osoby. 4) V řádcích vyznačujeme provedené výběry - pozitivní výběry označíme symbolem plus a negativní symbolem mínus ( pro negativní výběr se někdy používá i znaménko X), za použití pouze pozitivních nebo pouze negativních výběrů můžeme provedené výběry označit číslem, které vyjadřuje pořadí provedeného výběru (jeho intenzitu). 5) Ve sloupcích automaticky získáváme přehled o obdržených výběrech. 6) Za předpokladu, že není omezen počet prováděných výběrů, zavedeme na pravé straně tabulky sumaci provedených výběrů. Bez ohledu na předchozí podmínku na spodní straně tabulky zavedeme sumaci získaných výběrů (popř. zvlášť pozitivních a negativních). 7) Při použití více výběrových kritérií je barevně odlišíme. 8) Pokud používáme intenzitu výběrů, rovněž zavádíme samostatnou sumaci. 9) Reciproční (vzájemné) výběry (kdy osoba A vybrala osobu B a osoba B vybrala osobu A) můžeme dát do kroužku a zavést jejich samostatnou sumaci (na pravé straně tabulky). Sociometrická matice je východiskem pro grafické znázornění vazeb a vztahů ve skupině, pro vypracování sociogramu. Sociogram Výsledky sociometrie můžeme vyjádřit sociogramem, z něhož názorně např. vidíme, který jedinec dominuje, který je izolován atd. Kroužek v sociogramu znamená ženu (dívku), trojúhelník muže (chlapce), čísla uvnitř znamenají pořadová čísla (můžeme též dávat zkratky jména), směr šipky znamená směr sympatie. Volby jsou znázorněny čarami spojujícími trojúhelníky s kroužky. Pozice jedince ve skupině, která odráží úroveň jeho popularity se nazývá sociometrický status. Pozitivní sociometrický status je dán poměrem součtu obdržených pozitivních výběrů k maximu možných obdržených výběrů. Negativní sociometrický status je dán poměrem součtu konkrétních obdržených negativních výběrů k maximu možných negativních výběrů. Vedle pozice řadového člena skupiny existují i jiné pozice jedince ve skupině, resp. další druhy sociometrického statusu, definované sociometrickými parametry. Jsou to např. následující pozice: hvězda (star): má maximální hodnotu tzv. smíšeného sociometrického statusu, tj. suma všech obdržených voleb, pozitivních i negativních, převažují však volby pozitivní, je ve skupině nejoblíbenější. Outsider: je osoba, která hodně volí, ale je málo volena a odmítána (má velký počet negativních voleb). Zavržený (antihvězda, antistar, černá ovce). Tato osoba získala maximum negativních voleb. Izolát: je osoba, která ani nevolí, ani není volena, žije izolovaně na okraji skupiny. Šedá eminence: je to osoba v pozadí, která je pozitivně volena oficiálním vedoucím skupiny a sama formálního vedoucího vybírá, ale jinak je izolovaná. Příklad na odbornou diagnostiku sociálních vztahů: SORAD- sociometricko - rattingový test vztahů ve třídě. Jedná se o standardizovaný test. Autorem této diagnostické metody byl známý pražský poradenský psycholog (zakladatel a ředitel pražské pedagogicko-psychologické poradny) a učitel pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze doc. PhDr. Vladimír Hrabal, CSc. Diagnostická metoda spočívá v tom, že se každému přítomnému členu sociální skupiny (např. školní třídy) předá prázdný předem připravený formulář, který obsahuje pole pro zápis příjmení osoby, která bude formulář vyplňovat, pole pro označení zda jde o osobu ženského pohlaví, či osobu mužského pohlaví a tabulku pro zápis seznamu příjmení všech členů třídy, hodnocení jejich vlivu, hodnocení jejich sympatií (obliby) a další subjektivní slovní hodnocení. Aplikací a vyhodnocením SORADU lze získat např. popis pozic jednotlivých členů skupiny podle jejich vlivu ve skupině , podle obliby ve skupině a také popis emočně vztahové (pozitivní, negativní či ambivalentní) jednostranné i vzájemné náklonnosti členů skupiny. vloženo uživatelem» sociometrie v praxi
sociomorfizace >>  přenášení vlastností a způsobů chování i prožívání lidských společenství do mimolidských oblastí, a to živých i neživých vloženo uživatelem» sociomorfizace
socionika >>  teorie psychologické slučitelnosti mezi lidmi, kterou vytvořila litevská vysokoškolská učitelka Ašra Augusta (vlastním jménem Augustinavičiuté) na základě zkoumání souvislostí mezi geneticky determinovanými osobnostními typy (vycházejícími z typologie C.G.Junga) a interpersonálními vztahy vloženo uživatelem» socionika
Stránky: <<předešlá-- --následující>>

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501



hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz